To poslední polínko se mi líbí, ale u truhláře to pak znamená objednávání piva v hospodě jenom několika zbylými prsty. Při lovu to pak může dopadnout všelijak. Je fakt, že do průseru se jeden dostane vždycky z takový nenápadný příčiny. Co se dvounohý škodný týče, nevím, zdy by mi 17 argumentů pomohl...

....joooo, to ví? milej zlatej, jinej kraj, jinej brav. Vodsoudit a poslat domů, ale bez peňěz! Ale s některejma je to fakt těžký.

To Marek: K vodě choděj vždycky celkem pravidelně, ale třeba u nás bachyně chránila vlastním tělem selata a lončáky při přechodu přes průseky a volná místa. když nějaké sele nechtělo poslouchat, tak od ní dostalo takovou bombu, že vletělo na druhé straně do kukurůzy jako blesk. Jó, kukuřice je pravé...

No vidí? a přede se točí...! Já jsem zkoušel vnadit na hromadu zbytků z drůbe?árny. Dostal jsem toho za fla?ku slivovice, že jsem to ani neuvezl. A žádný velký úspěch to nebyl. většinu toho se?rali krkavci (měli jsme jich v honitbě asi 50ks). Prasátka to moc nezajímalo. Je ale fakt, že jsem tím vnad...

Bouchačka ti při dosledu taky většinou není moc platná. Nebo máte někdo jinou zkušenost?

to vhool: pravdu dí?, :D , prasko jsem takhle dohledával jenom párkrát a zatím jsem měl štěstí, že mě ten entuziasmus vždy po pár metrech přešel. Pokud nele?í na fleku na nástřelu nebo na něj není vidět, tak si radši vždy pár hodin počkám. Sichr je sichr. Tam kde lovím jsou nálety břízek a ol?í, tak...

Já střílím tak, jak mě učil táta. Tedy vždy na kolmo stojící zvěř, dlaň (s prsty) na výšku za přední běhy u srnčího a selat a na ?ířku u jelení a podobně velké zvěře. Je to plicní rána, pravda zvěř většinou popoběhne, ale dosled je zcela bez problémů, nebo? krásně barví, vyhodí se nějakých 5 až 10x...