Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
Jaký máte názor na zatím teoreticky uvažovanou změnu ráže kulovnice CZ550 Medium z 300WM na nejlépe 9,3x62 (musela by se předělat hlava závěru) s hlavní 520-560mm, pro lepší manipulovatelnost. Ne že bych měl výhrady k 300WM, ale na lov s NV do 100-120m by byl větší průměr střely výhodnější. Pro lov s optikou mám Rem 700 Sendero stejné ráže. Prodej a nákup jiné nepřichází v úvahu (mám k té zbrani sentimentální vztah ) a nákup jiné také ne - není místo v trezoru. Náboje si dělám sám a nejraději bych 9,3x62, nebo ráži nad průměr 338 s dnem stejným jako 300WM .Přemýšlel jsem o 338WM, ale měl jí kamarád v BARu a podle mého má blíže k 300WM než k 9,3x62.
Mé původní uživatelské jméno je roman300...
CZ 550 9,3x62; ZG47 8x57JS; CZ550 300WM; BAR II 270W;;12/70;12/76;45ACP;.38Spl
CZ 550 9,3x62; ZG47 8x57JS; CZ550 300WM; BAR II 270W;;12/70;12/76;45ACP;.38Spl
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
Doporučuji před započetím jakýchkoliv úvah o provedení se zastavit na Policii a zeptat se, jak dlouho bude trvat balistika.
Já jsem chtěl taky přestavbu a na policii mi řekli, že si počkám 2 roky, než se mi flinta vrátí z balistiky. Tak jsem ji raději prodal a koupil jinou...
Já jsem chtěl taky přestavbu a na policii mi řekli, že si počkám 2 roky, než se mi flinta vrátí z balistiky. Tak jsem ji raději prodal a koupil jinou...
Mauser M12MAX 308w; Blaser 750/88 5,6x52r/9,3x74r; Brno 502 243/12,Brno Stopper 458WM, CZ457
Dříve:CZ550Safari 375hh; CZ527; BO803.8; CZ550 9,3x62; IZH94; PPK K1 308w; Rössler Titan6 308w; Merkel Suhl 220E 9,3x74R/9,3x74R; ZKK600 30-06
Dříve:CZ550Safari 375hh; CZ527; BO803.8; CZ550 9,3x62; IZH94; PPK K1 308w; Rössler Titan6 308w; Merkel Suhl 220E 9,3x74R/9,3x74R; ZKK600 30-06
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
Kamarád letos zjara posílal vypadané ZG a trvalo to dva měsíce, tak snad v tom by takový problém nebyl. Táži se zatím jen teoreticky, hlavně s ohledem na předělávku hlavy závěru...
Mé původní uživatelské jméno je roman300...
CZ 550 9,3x62; ZG47 8x57JS; CZ550 300WM; BAR II 270W;;12/70;12/76;45ACP;.38Spl
CZ 550 9,3x62; ZG47 8x57JS; CZ550 300WM; BAR II 270W;;12/70;12/76;45ACP;.38Spl
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
Jen zajímavost, co komu leží na půdě [emoji6]
https://m.novinky.cz/articleDetails?aId ... &sId=&mId=
https://m.novinky.cz/articleDetails?aId ... &sId=&mId=
Sauer 101, .30-06, Tikka T3 Varmint .243 win.+Nikon Monarch E 2,5-10x56 Ill, ZG 47 8x57 JS, ZG 47 8x60 S, ZKM 455 22 LR+Delta 4x32AO, UB 12/12, Gustav Tichý 16/16
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
Po letech jsem doma objevil zbytek sady na opravu černění INSTA BLACK 333E a 333M a nemám k tomu návod. Nevzpomínáte si někdo jak se to má správně používat?
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
bon - Kým sa niekto ozve tak mrkni na toto : https://www.epi.com/black-oxide/steel/r ... -blak-333/
(prinajhoršom prekladač preloží) .
(prinajhoršom prekladač preloží) .
308 Win.;223 Rem.;22 l.r. .
- Choochoo007
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 1406
- Registrován: úte 28.11.2006, 20:34
- Bydliště: Jižní čechy
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
Mám dotaz ke kalibrum 6,5mm. Starší evropské ráže používají často 4-drážkové vývrty stoupání cca 8-9". Americké ráže a novější evropská 6,5x47 je CIPovaná s 6-drážkovým vývrtem. Vidí někdo nějaké spekulativní nebo ví někdo nějaké plusy/mínusy nebo jiné důvody u 4-drážkových vs 6-drážkových výrtů u 6,5mm?
Myslivost se scvrkává na sezení u hromady žrádla a natláčky, kdy se bezhlavě pálí po všem[figi]
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
tato věc se probírá již roky, 6 drážek lépe vede a roztáčí střelu - to je plus,
naopak je mnohem větší poškození obvodové plochy střely, které má vliv na proudění vzduchu podél střely a tím na balistiku - to je mínus
viděl jsem i dvoudrážku se stoupáním 13 palců ve 36 palcové hlavni
naopak je mnohem větší poškození obvodové plochy střely, které má vliv na proudění vzduchu podél střely a tím na balistiku - to je mínus
viděl jsem i dvoudrážku se stoupáním 13 palců ve 36 palcové hlavni
-
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 2906
- Registrován: ned 10.2.2008, 20:04
- Bydliště: Kousek západně od Prahy
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
Tu informaci o počtu drážek v tabulce C.I.P. bych bral s rezervou, je to údaj, který tam navrhovatel vyplní, ale pro výrobce zbraně není závazný. Takže bych to nějak nehrotil. Mi se víc líbí šestidrážkový
Jak píše Milan, s počtem drážek roste plocha o kterou se střela opírá v okamžiku, kdy se "zařezává" do šroubovice vývrtu a musí se na několika mm dráhy roztočit na ty "stovky" otáček/s - podle délky volného, "bezrotačního" letu konkrétní střely v dané hlavni.
Je pravda, že stopa pole vývrtu je velká nerovnost na povrchu střely i zdeformovaný materiál pláště na zatížených hranách drážek často mírně vystupuje nad úroveň pláště střely. Na druhou stranu, pokud šetrně zachytíte plášťovanou střelu vystřelenou ze čtyřdrážkového vývrtu a podíváte se na její dno - uvidíte, že průchodem vývrtem získala profil cca čtverce se zaoblenými rohy - s výjimkou homogenních a jiných velmi pevných střel (Nosler Partition apod.) má obvykle střela v čtyřdrážkovém vývrtu plný kontakt se stěnou hlavně jen na hranách polí a ve středu drážek (tam taky vidíme při čištění ty zlatavé depozity "muzzle gold"). Takže z tohoto pohledu, čím více drážek a polí, tím víc bude po průchodu vývrtem střela k rotačně symetrickému tělesu. Výsledný vliv je ale na "neprůkazné" úrovni - zjistit se v "šumu dalších parametrů" možná ani nedá (grafy o vlivu stoupání vývrtu na balistiku a BC střely známe, podobné, průkazné srovnání podle počtu drážek jsem zatím nenašel).
Taky se - možná díky firmě Remington - trochu vrátila zvěst o příznivém vlivu lichého počtu drážek na deformaci a stabilitu střely ve vývrtu, u pušek civilní produkce poslední čtvrtiny 19. století byl lichý počet drážek standardem a velká část kvalitních výstružníků a jiných rotačních nástrojů má lichý počet "zubů" dodnes
Dalším vlivem je použitá technologie - v počátcích třískového obrábění vývrtu v Anglii byl ten Milanem zmíněný dvoudrážkový vývrt velmi oblíbený - střely měly přímo do drážek dva nálitky - dobře se pro ně dělaly i dvoudílné kokilky, u modernějších zbraní použili výrobci dvoudrážkový vývrt snad jen pro válečnou výrobu (US M1903 a Lee Enfield Mk.1 No,4 za První sv. války a M1 Carbine a Sten MkII z kanadské Long Branch factory za II. sv.v.)
To už by se mi víc líbil prastarý oválný vývrt Charlese Lancastera (v brokovnici pro jednotnou střelu), který vzbudili k životu před cca 15 lety mistři v Tule (na IWA vystavovali kozlici v ráži 20/76) - byl to perfektní pohled do té "zvlněné lesklé díry" s "oválnou šroubovicí" a užitné vlastnosti - rozptyly prý taky nebyly špatné - slovy Rusů. Pak ale přišel velký Vladimir a vše napřímil více militantním směrem a na takovéto "hlouposti" už nedá ani kopějku
Jak píše Milan, s počtem drážek roste plocha o kterou se střela opírá v okamžiku, kdy se "zařezává" do šroubovice vývrtu a musí se na několika mm dráhy roztočit na ty "stovky" otáček/s - podle délky volného, "bezrotačního" letu konkrétní střely v dané hlavni.
Je pravda, že stopa pole vývrtu je velká nerovnost na povrchu střely i zdeformovaný materiál pláště na zatížených hranách drážek často mírně vystupuje nad úroveň pláště střely. Na druhou stranu, pokud šetrně zachytíte plášťovanou střelu vystřelenou ze čtyřdrážkového vývrtu a podíváte se na její dno - uvidíte, že průchodem vývrtem získala profil cca čtverce se zaoblenými rohy - s výjimkou homogenních a jiných velmi pevných střel (Nosler Partition apod.) má obvykle střela v čtyřdrážkovém vývrtu plný kontakt se stěnou hlavně jen na hranách polí a ve středu drážek (tam taky vidíme při čištění ty zlatavé depozity "muzzle gold"). Takže z tohoto pohledu, čím více drážek a polí, tím víc bude po průchodu vývrtem střela k rotačně symetrickému tělesu. Výsledný vliv je ale na "neprůkazné" úrovni - zjistit se v "šumu dalších parametrů" možná ani nedá (grafy o vlivu stoupání vývrtu na balistiku a BC střely známe, podobné, průkazné srovnání podle počtu drážek jsem zatím nenašel).
Taky se - možná díky firmě Remington - trochu vrátila zvěst o příznivém vlivu lichého počtu drážek na deformaci a stabilitu střely ve vývrtu, u pušek civilní produkce poslední čtvrtiny 19. století byl lichý počet drážek standardem a velká část kvalitních výstružníků a jiných rotačních nástrojů má lichý počet "zubů" dodnes
Dalším vlivem je použitá technologie - v počátcích třískového obrábění vývrtu v Anglii byl ten Milanem zmíněný dvoudrážkový vývrt velmi oblíbený - střely měly přímo do drážek dva nálitky - dobře se pro ně dělaly i dvoudílné kokilky, u modernějších zbraní použili výrobci dvoudrážkový vývrt snad jen pro válečnou výrobu (US M1903 a Lee Enfield Mk.1 No,4 za První sv. války a M1 Carbine a Sten MkII z kanadské Long Branch factory za II. sv.v.)
To už by se mi víc líbil prastarý oválný vývrt Charlese Lancastera (v brokovnici pro jednotnou střelu), který vzbudili k životu před cca 15 lety mistři v Tule (na IWA vystavovali kozlici v ráži 20/76) - byl to perfektní pohled do té "zvlněné lesklé díry" s "oválnou šroubovicí" a užitné vlastnosti - rozptyly prý taky nebyly špatné - slovy Rusů. Pak ale přišel velký Vladimir a vše napřímil více militantním směrem a na takovéto "hlouposti" už nedá ani kopějku
Pufr
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
No velký Vladimir asi nic nezrušil. Tyhle zbraně se na ruském trhu dají sehnat. Dokonce pro ně vymysleli i nové ráže .366 tkm a 9,6 x 53 Lancaster. Videa jsou na youtube.
-
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 2906
- Registrován: ned 10.2.2008, 20:04
- Bydliště: Kousek západně od Prahy
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
Podle diskuzí kupodivu tento vývrt a nový náboj dokáže vyřešit problém, jak si v Rusku jako neprověřený čičmunda pořídit AK, SKS nebo RPK (v některé z těch Jiřím uvedených ráží - "potomu što eto ružjó gladkostvolnoje" Ponimajetě ). Technicky nepochybně velká zajímavost (byť zde ve vláknu OT )
Pufr
- Choochoo007
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 1406
- Registrován: úte 28.11.2006, 20:34
- Bydliště: Jižní čechy
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
Slo mi o to, jestli se za posledni leta nejak nepotvrdila vyhodnost 6-drazkovych vyvrtu. Treba u te 6,5x47 predpokladam, ze kdyz ji nekdo CIPoval, tak uz ve vyvoji resili i maximalni presnost teto raze i s ohledem na pocet drazek. A tady mi prijde, ze se novejsich CIPovanych razi calibru 6,5mm spise objevuji 6-drazkove vyvrty.
Takze jsem jeste kouknul na svetove vyrobce co oni na to a pri zbeznem pohledu mi prijde, ze spise davaji prednost 4-drazkovym vyvrtum. Neresim ty 3-R a 5-R specialy.
Ve vysledku asi bude jedno kolik je tam drazek, kdyz je to udelany dobre
Takze jsem jeste kouknul na svetove vyrobce co oni na to a pri zbeznem pohledu mi prijde, ze spise davaji prednost 4-drazkovym vyvrtum. Neresim ty 3-R a 5-R specialy.
Ve vysledku asi bude jedno kolik je tam drazek, kdyz je to udelany dobre
Myslivost se scvrkává na sezení u hromady žrádla a natláčky, kdy se bezhlavě pálí po všem[figi]
-
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 2906
- Registrován: ned 10.2.2008, 20:04
- Bydliště: Kousek západně od Prahy
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
Přesně. Počet drážek a stoupání jsou dva z mnoha parametrů vývrtu.
Nepochybně bude záležet i na šířce a profilu vystupujícího pole vývrtu atd. Dá se asi obecně předpokládat, že čtyřdrážkový vývrt s úzkými "políčky", která třeba budou mít i lichoběžníkový průřez, zanechá střelu výrazně blíže původnímu tvaru, než široká pole s ostrými hranami. Takové provedení ale může úspěšně produkovat jen výrobce s dlouhodobou zkušeností, který ví "co si může dovolit", aby vše naprosto bezvadně fungovalo a to při vyhovující životnosti
Nepochybně bude záležet i na šířce a profilu vystupujícího pole vývrtu atd. Dá se asi obecně předpokládat, že čtyřdrážkový vývrt s úzkými "políčky", která třeba budou mít i lichoběžníkový průřez, zanechá střelu výrazně blíže původnímu tvaru, než široká pole s ostrými hranami. Takové provedení ale může úspěšně produkovat jen výrobce s dlouhodobou zkušeností, který ví "co si může dovolit", aby vše naprosto bezvadně fungovalo a to při vyhovující životnosti
Pufr
-
- Administrátor
- Příspěvky: 3396
- Registrován: úte 25.9.2007, 8:08
- Bydliště: Brno, honitba Žďársko
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
Dle mého názoru nikdo neřeší počet drážek v souvislosti s vnější balistikou. Jak píše pufr, ten vliv je na úrovni šumu a tudíž prakticky těžko ověřitelný. Zásadní je přechodový kužel a konstrukce střel pro které je vývrt přednostně určen. Rozhodující jsou parametry (Gd)2 (moment setrvačnosti závisející na hmotnosti a průměru střely), její rychlost při zařezávání do drážek, stoupání drážek a tvrdost pláště (celé střely). To vše má vliv na zatížení drážek a na deformace střely. Jednoznačně je tento problém u těžkých střel s velkým průměrem. Představte si, že střela po volném letu má už docela velkou rychlost a při prvním kontaktu s drážkami se musí roztočit řekněme na 300 ot/s. To vše na velmi krátké dráze. Výsledkem je obrovské obvodové zrychlení a tím i boční síla a tím i tlak na pole. Aby nedošlo k prokluzu musí být tato síla zachycena boky polí. Ke snížení bočního tlaku jsou dvě cesty. Hluboké drážkování, což ale na druhé straně silně deformuje střelu a zvyšuje tlaky v komoře, nebo použití více mělčích drážek. Příkladem jsou třeba kanonové hlavně, které používají mikrodrážkování.
Co se týká sudého a lichého počtu drážek, jde opět u způsob deformace střely. U sudého tlačí dvě pole proti sobě a nutně musí tlačit hmotu střely do přilehlých drážek. U lichého počtu tlačí pole do protilehlé drážky. Je to velice zjednodušené, protože poměry sil závisí významně na konstrukci střely.
PS. docela mě pobavila úvaha pufra, co je vlastně nareznyj a gladkyj stvol. Technický pokrok evidentně předběhl názvosloví i legislativu.
Co se týká sudého a lichého počtu drážek, jde opět u způsob deformace střely. U sudého tlačí dvě pole proti sobě a nutně musí tlačit hmotu střely do přilehlých drážek. U lichého počtu tlačí pole do protilehlé drážky. Je to velice zjednodušené, protože poměry sil závisí významně na konstrukci střely.
PS. docela mě pobavila úvaha pufra, co je vlastně nareznyj a gladkyj stvol. Technický pokrok evidentně předběhl názvosloví i legislativu.
Tikka T3 Varmint 308W, Weatherby Mark V Accumark .300Win. Mag., IZH94 12x76/308W, IZH 27 EM 12x76/12x76, Suhl 150 Standard .22LR
-
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 2906
- Registrován: ned 10.2.2008, 20:04
- Bydliště: Kousek západně od Prahy
Re: Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit
K Dalasovu perfektnímu rozboru se hodí doplnit obrázek povrchu střely, pro ilustraci, jak takový prokluz střely asi vypadá, zde ve vývrtu tuzemské klasiky Opu vz.54, poloplášťová střela s tombakovým pláštěm
Za povšimnutí možná stojí několik věcí, zaprvé že prokluz je nesymetrický - tedy střela zřejmě šla do vývrtu mírně nesouose a že stopa komtaktu se stěnou hlavně je ve stopách drážek u tohoto čtyřdrážkového vývrtu skutečně jen ve středu drážky. Ve stopách polí je to méně zřetelné, ale vyjma pevnější dnové části zde ve středu stopy pole mnoho rýh taky neníPufr