figi píše:...1 200 J spotřebuje na svoji vlastní deformaci ( 40% )
700 J předá kusu a proletí ( 23% )
1 100 J je ta zmíněná zbytková energie ( 37% )
Střela ráže 243W 95 gr má dopadovou energii 2 300 J
900 J spotřebuje na vlastní deformaci ( 39% )
700 J předá kusu a proletí ( 30% )
700 J je zbytková energie ( 31% )
no nejak mi prijde nepravdepodobny ze dve strely o ruznem prumeru mely stejnou hodnotu pro predani energi danemu kusu ...jelikoz jsou tohle cisla vycucana z prstu tak bych rad vedel jak jsi dosel k zaveru ze 243 a 308 (proc ne treba osma nebo 30-06) maji stejne 700J? pouc amatera ....
Máš to tam napsáno, takže znovu : Předání energie je přímo úměrné průřezovému zatížení, takže menší střela předá procentuelně více energie z absolutní hodnoty energie ( dopadová energie ). Ten rozdíl 7% z absolutní hodnoty je můj odhad na základě stejného poměru průřezového zatížení. Bude to sedět v toleranci procenta.
Vzhledem k různorodosti situací na lovu je to více než přesné.
no zase uplne blbej nejsem ale taky vim,ze to co tu tvrdis je hovadina (alespon v praktickem vnimani situace) protoze predani energie tebou uvedenych strel je u 308 zakonite vetsi nez u 243 a urcite ne stejne....
vhool, nikdo neříká, že jsi blbej.
Jen jsi prostě nepochopil ty poměry předání energie. Nesmíš se dívat na absolutní čísla, pak pochopíš. A až potom si porovnej ty absolutní čísla. Náhodou z toho vyšlo stejné číslo, vzal jsem jako dopadovou energii reálná čísla uvedených ráží s uvedenou střelou. Když si zadáš jiné hodnoty dopadové energie a přepočteš na procenta, vyjdou jiná čísla. Ale ta procenta se mění s ráží. Tak já ti zítra něco jiného spočítám, teď už mně to nebaví.
Figi:
Jak je to tedy u celopláště,který nespotřebuje tolik energie na vlastní deformaci a kolik procentuálně předá své energie?Já jsem měl vždy za to,že střela uvolňuje svoji energii při své deformaci a poklesu rychlosti.
Nějak se mi nezdá,že by větší průměr střely, na který působí daleko větší odpor předávala stejnou energii než menší střela která je k tomu o polovinu lehčí.
Jediná odpověď,která mě teď napadá,že je to dáno tou rychlostí,ale to jsme zase na začátku oblíbeného tématu velká pomalá....
no on ten rozdil v ty rychlosti zase neni tak velikej a s kazdym metrem ktery strela uleti se rozdil snizuje a to dost podstatne .... jen nevim o kolik procent
To je pravda,ale střely s průměrem 6,2 a 7,65 při stejné dopadové rychlosti se musí ta menší daleko více deformovat a tím předávat více energie než ta větší,ale to je už hodně OT,tak soory sokole.
Nakonec si zde všichni pořídí w243,aby zjistili jestli je to všechno pravda.
Moc toho figiho nepopichujte nebo s tím winchesterem se ještě vydá na buvola...
Tommy píše:Figi:
Jak je to tedy u celopláště,který nespotřebuje tolik energie na vlastní deformaci a kolik procentuálně předá své energie?Já jsem měl vždy za to,že střela uvolňuje svoji energii při své deformaci a poklesu rychlosti.
Tady můžeme i teoreticky předpokládat střelu bez deformace, tudíž předání energie je jen průnikem tkání ( pokles rychlosti je, ale malý ) a může to být max do deseti procent, tady bude hrát velkou roli průměr střely.
Nějak se mi nezdá,že by větší průměr střely, na který působí daleko větší odpor předávala stejnou energii než menší střela která je k tomu o polovinu lehčí.
Jediná odpověď,která mě teď napadá,že je to dáno tou rychlostí,ale to jsme zase na začátku oblíbeného tématu velká pomalá....
znovu opakuji : Předání energie je přímo úměrné průřezovému zatížení, takže menší střela předá procentuelně více energie z absolutní hodnoty energie ( dopadová energie ). Ten rozdíl 7% z absolutní hodnoty je můj odhad na základě stejného poměru průřezového zatížení. Bude to sedět v toleranci procenta.
Vzhledem k různorodosti situací na lovu je to více než přesné.
Tommy, rychlost se podílí na velikosti deformace, takže bude opět přímá úměra.
Abyste se tu nemusely zbytečně dohadovat, tak jsem našel ukázku jak dopadne střela při nárazu na kost a kolik dokáže prostřelit za ní. Je tam názorně vidět, že 223 Rem se střelou Nosler Partition prostřelí to co 308 a 358win. Jsou tam uvedeny zbytkové energie a procenta (není to teorie, ale praktický test).
no uz se tesim az zde nejaky anglictinar volne prelozi co je tam psano,ja se svou anglictinou jsem tam vykoukal pouze to ze cim vetsi tim lepsi (ucinejsi) ...ale treba se pletu pac anglicky moc neumim i kdyz asi i podle tohoto testu plati "kdyz je zvire proti dire,tak neni co resit"
Ma len napadá jedna dost podstatna vec každý sa tu oháňa ľahkými a rýchlymi strelami ale ked si zoberiem v jednej ráži dve strely ľahkú rýchlu a ťažšiu pomalšiu tak na ústí bude ľahká mať navrch ale na 1O0 m už bude pomalšia a o vačších vzdialenostiach ani nehovorím , ja rád používam ťažké gule zasa nie extrém . Ale ťažké gule na vačšie vzdialenosti majú vždy navrch .
Začali jsme tím, že předání energie střely beze zbytku není možné. Pak jsme se dostali k penetraci. A jak to vlastně funguje. Jsou to jen základy toho, jak se chová střela po zásahu zvěře a proč se tak chová. To, co obecně platí o předání energie a penetraci.
Není to diskuse o tom, jak a co rychle usmrcuje, ani o ráži 243.
Ranivá balistika je ještě trochu něco jiného, protože ta je o reakci organismů na zásah, na předání energie, hloubku penetrace průměr střely, místo zásahu a ještě velmi podstatnou věc, a tou je rychlost střely.
Nelze tyto věci míchat dohromady.
A po patrikovu odkazu je to přesné potvrzení těch teorií. Střela 223 se stejnou energetickou hustotou jako střela 308 má prakticky stejnou penetraci jako ta 308.Na energii a hmotnosti střely to není přímo závislé. Proto je ta malá ráže vzhledem k poměru hmotností a poměru velikosti i průřezu extrémně průbojná. A zároveň to vysvětlujé mnohé z našich diskusí.
Ten, kdo tyto základní věci pochopí a ví jak to funguje, ale zejména umí tyto věci přenést do praxe, ví, jak a co s kterou ráží střílet, ví, jak se pravděpodobně budou střely chovat a ví,proč a co si vybrat z ráží a střel. Ale vždy to bude o kompromisu.
Jisté je, že v každém průměru střel se projeví malé průřezové zatížení ( lehké a krátké střely ) vysokou schopností předání energie a opačně. Vysoké průřezové zatížení ( těžké a delší střely ) se opět v každé ráži projeví vysokou schopností penetrace. A v kombinaci s tím zvyšuje schonost předání energie průměr střely.
Střela předává jen část své energie. Samozřejmě je to závislé na vlastní energii střely, protože jestli je střela schopna předat 30%, pak při dopadové energii 2 000 J a 4 000 J je v předané energii v absolutních číslech velký rozdíl ( 600 J a 1 200 J ).
Množství ( % ) předání energie je velmi závislé na konstrukci střely ( z pohledu toho, kolik energie spotřebuje sama střela na deformaci ). Celopláště se budou pohybovat v rozmezí do deseti procent, deformační střely do 50% a silně fragmentující střely na tom budou hůře, do 30%.
Se vzdáleností klesá hustota energie střely a tím i penetrační schopnosti střely, a zlepšují se podmínky pro vyšší procento předání energie. To zná asi každý, že na třicet metrů střelená malá zvěř odbíhala a na sto a dál padala. Takže se může stát, že tatáž střela ve větší vzdálenosti předá stejně nebo i více energie, přestože má dopadovou energii vlivem poklesu rychlosti menší.
Ten, kdo nad tímhle chlapácky mávne rukou, vždyť jsou to jen teorie, mi spíše připadá, že to není schopen správně chápat. ( Jen 2% populace umí správně pracovat se získanými informacemi z různých zdrojů, a dobře provést jejich syntézu )
medo - to co píšeš si zkus převést na to, co jsi zde četl. Vyjde ti to úplně přesně.
.... jen nevim o kolik procent 
no uz se tesim az zde nejaky anglictinar volne prelozi co je tam psano,ja se svou anglictinou jsem tam vykoukal pouze to ze cim vetsi tim lepsi (ucinejsi)