diskuze o balistice
Pocet drazek ma, ale nemusi mat vplyv na presnotu strely! Stupanie vyvrtu hlavne a kvalita MA velky vplyv. Nezabudnut na to ze kazdy kaliber bol vyvinuty so svojou optimalnou strelou pre jeho balisticky vykon: ak sa udrzi optimalna vaha strely, drazkovanie obycajne tomu vyhovuje, akonahle sa zacina do toho ukladat vaha+/_ preukaze sa to v nepresnosti.Tieto vysledky sa daju opravit pouzitim silnejsej alebo lahsej naplne nabojnice, druhu prachu a pod. BC je prakticky len pracovna teoria kedze ostatne suciasky strelby ci tak alebo inak ovplivnuju drahu a stabilizaciu strely!
No je pravda, že každá ráže si sebou nese své historické dědictví - třeba délku přechodového ku?ele - ta bývá i při různých historických změnách (jako např. národní normy/CIP a pod. ) z bezpečnostních důvodů "zpravidla" zachována. Ale kdo dnes používá do "Osmiček" 16 gramové střely s kulatou ?pičkou z přelomu 19/20 století a kdo potřebuje 40 mm dlouhý přechodový ku?el u 6,5x57. Nesmíme taky zapomenout, že kolem roku 1900 ještě neexistovaly dne?ní vypiplané progresivní prachy a přechod do drážek musel být proveden delším - méně strmým ku?elem.
V dne?ní době stoupající obliby přebíjení myslím hodně lidí rádo vyzkouší použít do své pušky jak lehké "varmint" střely, tak těžká "kladiva" do kukuřice.
Ta výše uvedená tzv. Greenhillova rovnice je považovaná za docela dobrý prostředek pro KVALIFIKOVANÝ ODHAD - pak to chce určitě ještě na střelnici.
Originální podoba, jak ji Sir Alfred George Greenhill, profesor matematiky na ?kole pro vyšší dělostřelecké důstojníky ve Woolwich, v roce 1929 zveřejnil je:
150/ délka střely "vyjádřená" v rážích = stoupání "v rážích" (třeba u 308 je jedna ráže 7,82 mm
)
a platí v této podobě pro skládané střely (plá??ové) s olověným jádrem - hustota "celé" střely 10,9 g/cm3.
Při Použití na jiné střely (jen olověné, měděné, tombakové, s hliníkovým jádrem ...) se tam zahrnuje oprava pro hustotu.
Ale je to každopádně jen odhad - u moderních HPBT terčovek s lehkou "prázdnou" nebo plastovou ?pičkou to asi úplně sedět nebude. O tu radost ze střílení nás hned tak nějaký Greenhill nepřipraví
V dne?ní době stoupající obliby přebíjení myslím hodně lidí rádo vyzkouší použít do své pušky jak lehké "varmint" střely, tak těžká "kladiva" do kukuřice.
Ta výše uvedená tzv. Greenhillova rovnice je považovaná za docela dobrý prostředek pro KVALIFIKOVANÝ ODHAD - pak to chce určitě ještě na střelnici.
Originální podoba, jak ji Sir Alfred George Greenhill, profesor matematiky na ?kole pro vyšší dělostřelecké důstojníky ve Woolwich, v roce 1929 zveřejnil je:
150/ délka střely "vyjádřená" v rážích = stoupání "v rážích" (třeba u 308 je jedna ráže 7,82 mm
)a platí v této podobě pro skládané střely (plá??ové) s olověným jádrem - hustota "celé" střely 10,9 g/cm3.
Při Použití na jiné střely (jen olověné, měděné, tombakové, s hliníkovým jádrem ...) se tam zahrnuje oprava pro hustotu.
Ale je to každopádně jen odhad - u moderních HPBT terčovek s lehkou "prázdnou" nebo plastovou ?pičkou to asi úplně sedět nebude. O tu radost ze střílení nás hned tak nějaký Greenhill nepřipraví
Martin
Drazkovy postup
Doslovne a spravne! Vsetko povedane, vplyv stupania/klesania vyvrtu drazok
ovplyvni presnost strely avsak len pri zmene druhu strely a druhu prachu!
Pouzitie rovnice (Greenhill) a jej vysledku je vsak ovplyvneny:
1: Druh strely, jej konstrukcia, material a vaha!
V balistike je to udavane vzorom BC (Ballistic Cooficient) a BD(Ballistic
(Density). BC kryje vahu a hlavne tvar strely. BD kryje hmotnost,ktora
je ovplyvnena pouzitym materialom.
2: Druh pouziteho prachu, kde sa preukazuje rychlost spalenia, ktory sa preukazuje casom skonzumovanym priebehu strely v hlavni.
Kedze strely a prachy k dispozicii na vyrobu streliva su hodnotne v porovnani velmi rozlicne, bolo by potrebne pochopit a pouzit kazdu individualnu hodnotu suciastok a tieto hodnoty vlozit do rovnice, a jedine tymto pristupom riesit vplyv tychto materialov na presnost jednotlivej strely-----co ak jednotlivec ma zaujem sa tejto zalezitosti venovat matematicky je ---no nech sa paci!
Publikacie tabuliek dodanych na pouzitie prebijania streliva su len ciastocne efektivne, kedze vyrobca strely alebo prachu uvadza len svoje vysledky merania, obycajne z danej hlavne ktora bola pri tychto skuskach pouzita, takze pre spektrum strelby vo verejnosti a pouzitim rozlicnych rozmerov hlavne nie je kryty-cize prakticky otazkovy a nespravny!
V dnesnom obdobi sa da dostat k pocitacovym programom na pouzitie prebijani/nabijania streliva, no a vdaka originatorom a technologie mame moznost zostavit individualne strelivo pre kazdu zbran/kaliber a upresnenie stelby!
Urcite sa najdu medzi nami kolegovia ktory sa neusmernia tymito faktami a veria ich pristupu k situacii---to vsak je uz ina otazka!
Som si isty ze pri vytvarani tychto programov bola urcite pouzita aj rovnica Greenhill-a!
ovplyvni presnost strely avsak len pri zmene druhu strely a druhu prachu!
Pouzitie rovnice (Greenhill) a jej vysledku je vsak ovplyvneny:
1: Druh strely, jej konstrukcia, material a vaha!
V balistike je to udavane vzorom BC (Ballistic Cooficient) a BD(Ballistic
(Density). BC kryje vahu a hlavne tvar strely. BD kryje hmotnost,ktora
je ovplyvnena pouzitym materialom.
2: Druh pouziteho prachu, kde sa preukazuje rychlost spalenia, ktory sa preukazuje casom skonzumovanym priebehu strely v hlavni.
Kedze strely a prachy k dispozicii na vyrobu streliva su hodnotne v porovnani velmi rozlicne, bolo by potrebne pochopit a pouzit kazdu individualnu hodnotu suciastok a tieto hodnoty vlozit do rovnice, a jedine tymto pristupom riesit vplyv tychto materialov na presnost jednotlivej strely-----co ak jednotlivec ma zaujem sa tejto zalezitosti venovat matematicky je ---no nech sa paci!
Publikacie tabuliek dodanych na pouzitie prebijania streliva su len ciastocne efektivne, kedze vyrobca strely alebo prachu uvadza len svoje vysledky merania, obycajne z danej hlavne ktora bola pri tychto skuskach pouzita, takze pre spektrum strelby vo verejnosti a pouzitim rozlicnych rozmerov hlavne nie je kryty-cize prakticky otazkovy a nespravny!
V dnesnom obdobi sa da dostat k pocitacovym programom na pouzitie prebijani/nabijania streliva, no a vdaka originatorom a technologie mame moznost zostavit individualne strelivo pre kazdu zbran/kaliber a upresnenie stelby!
Urcite sa najdu medzi nami kolegovia ktory sa neusmernia tymito faktami a veria ich pristupu k situacii---to vsak je uz ina otazka!
Som si isty ze pri vytvarani tychto programov bola urcite pouzita aj rovnica Greenhill-a!
-
vhool
Pani kolegove v tomto s vami bezpochyby souhlasim a vubec nic nechci zpochybnovat ale ruku na srdce.kdo znas je takovy strelec aby z ruky nebo posedu vyuzil kvalitu a presnost takto stvoreneho naboje.osobne si myslim,ze 99% navstevovatelu tohoto fora toto nebude nikdy resit,50% to mozna bude resit ale nevyresi,20% to vyresi ale bude jim to k nicemu a 10% tomu nebude vubec rozumet.Neberte to prosim tak ze bych snizoval hodnotu vasich prispevku,naopak.jenom si myslim,ze pro prebijeni za ucelem lovu neni 100% presnost tou hlavni velicinou ale spis jde o to najit co nejsetrnejsi
a zaroven nejucinejsi munici pro lovecke zbrane kde extreme presna munice podle mne pozbyva na vyznamu a stane se zni "lepsi prumer" s mensi vyuzitelnou hodnotou pro lov.
a zaroven nejucinejsi munici pro lovecke zbrane kde extreme presna munice podle mne pozbyva na vyznamu a stane se zni "lepsi prumer" s mensi vyuzitelnou hodnotou pro lov.
-
Shiva
- Expert na zbrane
- Příspěvky: 1170
- Registrován: pon 25.9.2006, 10:41
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Souhlasím s Vhoolem. Dostačující lovecká přesnost je 1.5-2 MOA. což je na 300m 18cm.
Co se týče zbytku diskuze
BC je souhrný faktor který se mění s rychlostí střely a je celkem nevypovídající.
BD je Rovněž nic neříkající v praktickém Použití, naopak je SD (sectional density) neboli průřezové zatí?ení, relativně u?itečná hodnota, hlavně při porovnávání efektivnosti různých střel v různých rážích.
Pro porovnávání balistických vlastnostní je jeden důležitý faktor a to je tzv. DRAG.
Přebíjecí tabulky a jejich hodnoty, zrovna tak hodnoty výrobců střeliva, jsou hodnoty pro std. rozměry a hodnoty nábojů. Dle C.I.P nebo SAAMI ev. jiných, které by měly být uvedeny.
takže pro vlastní přebíjení jsou celkem k ničemu. teda pokud chci udělat náboj na míru. T.j. OAL je jiná než std. což znamená, že bez rizika dosa?ení kritické hodnoty tlaku, mohu nasypat více prachu atd.
Co se týče zbytku diskuze
BC je souhrný faktor který se mění s rychlostí střely a je celkem nevypovídající.
BD je Rovněž nic neříkající v praktickém Použití, naopak je SD (sectional density) neboli průřezové zatí?ení, relativně u?itečná hodnota, hlavně při porovnávání efektivnosti různých střel v různých rážích.
Pro porovnávání balistických vlastnostní je jeden důležitý faktor a to je tzv. DRAG.
Přebíjecí tabulky a jejich hodnoty, zrovna tak hodnoty výrobců střeliva, jsou hodnoty pro std. rozměry a hodnoty nábojů. Dle C.I.P nebo SAAMI ev. jiných, které by měly být uvedeny.
takže pro vlastní přebíjení jsou celkem k ničemu. teda pokud chci udělat náboj na míru. T.j. OAL je jiná než std. což znamená, že bez rizika dosa?ení kritické hodnoty tlaku, mohu nasypat více prachu atd.
Nepište soukromé zprávy, pište na mail: lovectvi@sniper.cz
na mě už trochu zmatek, který se "Možná" mírně vzdaluje od původního tématu - vztah délky střely a stoupání vývrtu - Pokud budete souhlasit, zkusil bych jen zopakovat to důležité - co Shiva řekl o něco výš - čím delší střela, tím krat?í musí být stoupání šroubovice - drážkovaného vývrtu
Myslím, že dobrým praktickým příkladem mohou být "dvaadvacítky" - střely ráže 5,7 mm (.224)
- 15 až 16 palcové stoupání (cca 38-40 cm) má sposta Hornetů - pro jejich krátké 40-45 gr střely s kulatou ?pičkou je dostačující (16` má taky 150ka Suhl-ka ve 22LR a ta jak jistě uznáte střílí ...) - délka střel cca 12 až 14 mm
- 12 palcové stoupání (cca 30 cm) měla třeba původní AR-15 (M16), postačovalo pro stabilizaci 55gr střely vojenského náboje M193. Stejné stoupání má například většina dříve vyrobených zbraní ráže 223 Remington - délka střel o hmotnosti 50 až 55 gr je cca 16 až 18 mm (ale třeba 55gr Nosler BT už je dlouhý cca celých 20,5 mm)
- 9 palcové stoupání (cca 22,5 cm) je dnes považované za "univerzální", obvykle stačí ke stabilizaci střel až do hmotnosti cca 75 gr - délka HPBT střel o hmotnosti 60 gr je cca 20 mm, 70 gr těžké HPBT jsou obvykle dlouhé kolem 23 až skoro 25 mm
- 7 palcové stoupání (asi 17,5 cm) stačí obvykle i na ty nejtě??í a nejdelší komerčně dostupné 224kové jehly - HPBT střely o hmotnosti 80 gr jsou dlouhé cca 27 mm, 90 gr "Sieře" HPBT MK do 30 mm chybí jen desetinky
ovšem pozor - srovnávali jsme zatím jen plá??ované střely s olověným jádrem - na rozdíl od nich například střely z Powell River Labs. s wolframovým jádrem při hmotnosti 87 gr (stále ráže .224) jsou dlouhé jen cca 25 mm - a Možná budou létat stabilizovaně i z hlavně se stoupáním cca 9 palců - to je ten výše uváděný vliv konstrukce střely.(a naopak jsou i lehčí materiály než olovo - 70 gr měděný kompakt Barnes TSX je dlouhý skoro 26,5 mm - a nemusí už proto asi dělat dobrotu z hlavně s 9 palcovým stoupáním - nemusí
)Myslím, že je dobré mít nějakou rámcovou představu, ale jak píše ?iva někde výš - dobří výrobci uvádějí jaké má asi ta která střela požadavky na délku stoupání.
Asi to člověk musí vidět jako radost - nechat si nakrmit hlavu, koupit střely, vyzkoušet, a zjistit - kecali všichni - Greenhill, Hornady, Sierra, Shiva, Whool, WetDog ... až já jsem na to přišel sám a lítá mi to jako bejk (a napsat to sem na fórum)
P.s. ty manuály bych úplně nezavrhoval, jasně že se li?í zbraně, nábojové komory, nábojnice, Použitá délka náboje .... ale manuál je přece jen informace přímo z tlakovky - neocenitelné "zarámování" i při Použití nějakého "Interior ballistic" softu
Martin
-
vhool
Tak abych se priznal tak z tohoto shluku pismenek a cisilek osobne moc moudry nejsem.Pokusil bych se to shrnout a maximalne zjednodusit aby to pochopil i clovek "obcas strilejici"
Myslim,ze Shiva jiz odpovedel velmi srozumitelne hned v jeho prvnim prispevku na toto tema
uplne laicky receno:
cim tezsi strela ,tim strmejsi stoupani (vetsinou plati ze cim je strela delsi tim je i tezsi.moc lidi asi nebude pouzivat strelu s wolframovym jadrem)
tato informace asi bude stacit vetsine zde pritomnych.
Dovolim si vyuzit duvery admina,ze mne jmenoval moderatorem a poprosil bych o jednoduche a vsem (i laikum) srozumitelne odpovedi.toto je lovecke forum a ne pro prebijece profiky.ten kdo bude mit zajem o podrobne a fundovane info uz si cestu jiste najde.diky za pochopeni 
Myslim,ze Shiva jiz odpovedel velmi srozumitelne hned v jeho prvnim prispevku na toto tema
uplne laicky receno:
cim tezsi strela ,tim strmejsi stoupani (vetsinou plati ze cim je strela delsi tim je i tezsi.moc lidi asi nebude pouzivat strelu s wolframovym jadrem)
tato informace asi bude stacit vetsine zde pritomnych.
Dovolim si vyuzit duvery admina,ze mne jmenoval moderatorem a poprosil bych o jednoduche a vsem (i laikum) srozumitelne odpovedi.toto je lovecke forum a ne pro prebijece profiky.ten kdo bude mit zajem o podrobne a fundovane info uz si cestu jiste najde.diky za pochopeni
Pohledem na plakát na zdi po ránu jsem zjistil, že jsem večer trochu kecal a že zrovna podle výrobce - Sierra ta nejtě??í výše jmenovaná terčovka - 90 gr těžký Match King už údajně potřebuje k dokonalé stabilizaci šroubovici s jednou otáčkou o délce ne 7 ale pouze 6,5 palce.
Praktický lovecký význam znalosti délky stoupání u vlastní zbraně ráže například 223 Remington má reálný význam ve vztahu k platnému zákonu o myslivosti - pokud střela jakéhosi terčového náboje o hmotnosti 60 a více greinů má v tabulkách uvedenou E100 nějakých 1540 Joulů a já ji vystřelím z Foxíka se stoupáním 12 palců, střela velmi pravděpodobně poletí nestabilně, bude mít větší odpor vzduchu (výše v některém příspěvku nazývaný "DRAG") a ve vzdálenosti 100 m bude její rychlost i energie ni??í než naměřil výrobce.
Prostě ta "dvěstadvacettrojka" je na něco jinýho než na střílení velkých zvířat
Otázka je, jak si výše uváděné ověřit bez dvojice měřičů rychlosti nebo Doppleru - asi nejlíp na terči - výrazné zvět?ení rozptylu nebo oválné průstřely v papíru (jak američtí soudruzi názorně říkají keyhols - klíčové dírky) jsou většinou důsledkem špatné stability střely (mimo špatného stoupání třeba taky vymetené hlavně, poškozeného ústí, nekvalitního střeliva ) Je to někdy boj.
Praktický lovecký význam znalosti délky stoupání u vlastní zbraně ráže například 223 Remington má reálný význam ve vztahu k platnému zákonu o myslivosti - pokud střela jakéhosi terčového náboje o hmotnosti 60 a více greinů má v tabulkách uvedenou E100 nějakých 1540 Joulů a já ji vystřelím z Foxíka se stoupáním 12 palců, střela velmi pravděpodobně poletí nestabilně, bude mít větší odpor vzduchu (výše v některém příspěvku nazývaný "DRAG") a ve vzdálenosti 100 m bude její rychlost i energie ni??í než naměřil výrobce.
Prostě ta "dvěstadvacettrojka" je na něco jinýho než na střílení velkých zvířat
Otázka je, jak si výše uváděné ověřit bez dvojice měřičů rychlosti nebo Doppleru - asi nejlíp na terči - výrazné zvět?ení rozptylu nebo oválné průstřely v papíru (jak američtí soudruzi názorně říkají keyhols - klíčové dírky) jsou většinou důsledkem špatné stability střely (mimo špatného stoupání třeba taky vymetené hlavně, poškozeného ústí, nekvalitního střeliva
) Je to někdy boj.Martin
-
nimrod nimrod
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 951
- Registrován: pon 08.1.2007, 22:54
- Bydliště: Morava
Stabilita vers délka střely
No zase jsem o něco chytřejší, pravda.
Mě ve ?kole moudří páni učili, že rotační střela se dá ještě dobře ustabilizovat při délce maximálně 5 až 6-ti násobku ráže, což platí i pro kanonové střely. Při přestabilizování nadměrnou rotací by pak nebezpečně vzrůstal Pmax a střela by sestupovala po bal.křivce nesouose s trajektoríí - něco jako ragby míč.
Myslím ale, že přestabilizování střely při lovecké střelbě do 300m z hlediska přesnosti a pravidelnosti ranivé balistiky je jen přínosem, proto si myslím, že čím krat?í stoupání, tím líp.
Mě ve ?kole moudří páni učili, že rotační střela se dá ještě dobře ustabilizovat při délce maximálně 5 až 6-ti násobku ráže, což platí i pro kanonové střely. Při přestabilizování nadměrnou rotací by pak nebezpečně vzrůstal Pmax a střela by sestupovala po bal.křivce nesouose s trajektoríí - něco jako ragby míč.
Myslím ale, že přestabilizování střely při lovecké střelbě do 300m z hlediska přesnosti a pravidelnosti ranivé balistiky je jen přínosem, proto si myslím, že čím krat?í stoupání, tím líp.
ZG47- 458 Win.
M.Sch. M1910- 9,5x57
ČZ 584- 7x57R/12-70
M.Sch. M1910- 9,5x57
ČZ 584- 7x57R/12-70
-
vhool
4Nimrod
Konečně někdo, koho ta stabilita alespoň trochu zajímá
Ten odklon osy rotačně stabilizované střely od vektoru dráhy - "poslušnost" (podle něm. "Folgsamkeit" nebo angl. "tractability") je myslím problém spíše těch "velkorážovějších" střel - s výrazně zakřivenou dráhou letu.
Jasně, že namáhání střel v hlavni s krátkým stoupáním je velké, sám jsem nezažil, že by to střela nevydržela, ale právě u některých terčovek s tenkým plá?těm se to "prý" i stává.
Jinak skvělá ukázka dlohých střel je na fóru výrobce loveckých a terčových měděných kompaktů Lutze Möllera
http://home.snafu.de/l.moeller/Patronen ... Magnum.htm
Ta jeho 338čka LM 105 je dlouhá asi 6,5 ráže, a stoupání pro ní používá myslím něco mezi 8 a 9 palci - v ráži 338 absolutní vražda - úhel stoupání šroubovice je asi 9° (obvyklá hodnota pro "plá??ované" střely je 4° - jinak hrozí szřele to co psal Nimrod) a když se podíváte, jak filigránské vodící nákru?ky stačí k tak brutálnímu roztočení toho dlouhatého torpéda, tak Možná někteří u?asnete (Whool asi pochopitelně ne - ten si práci prostudovat Lutzovi dlouhé texty asi sotva dá - bez invektiv).
Lutz Möller ty střely vyrábí a tak na svých stránkách zdůvodňuje proč jsou ty vodící nákru?ky tak tenké, jak je to jen možné - minimalizuje tím odpor střely v přechodovém ku?elu - proto může použít rychlejší prach a dosáhnout fantastických rychlostí (ale to si zájemci jistě již najdou na těch stránkách - výše zmíněný odpor je obvykle německy nazýván "Einpresswiedestand")
4Whool
Myslím, že krása internetových fór je právě v tom, že příspěvky, které nikoho nezajímají a nikdo je nečte se propadnou kamsi do hlubin a zmizí, a prostý text bez obrázků - jako tady - ani nezatě?uje kapacitu disku. Jinak psychologicky bych tě typnul na vedoucího menší pracovní skupiny - sám musím takovou práci taky občas dělat a tak vím, jak snadno člověk dobře míněnými osobními radami sklouzne k invektivám
Lovu a střelbě zdar
Konečně někdo, koho ta stabilita alespoň trochu zajímá
Ten odklon osy rotačně stabilizované střely od vektoru dráhy - "poslušnost" (podle něm. "Folgsamkeit" nebo angl. "tractability") je myslím problém spíše těch "velkorážovějších" střel - s výrazně zakřivenou dráhou letu.
Jasně, že namáhání střel v hlavni s krátkým stoupáním je velké, sám jsem nezažil, že by to střela nevydržela, ale právě u některých terčovek s tenkým plá?těm se to "prý" i stává.
Jinak skvělá ukázka dlohých střel je na fóru výrobce loveckých a terčových měděných kompaktů Lutze Möllera
http://home.snafu.de/l.moeller/Patronen ... Magnum.htm
Ta jeho 338čka LM 105 je dlouhá asi 6,5 ráže, a stoupání pro ní používá myslím něco mezi 8 a 9 palci - v ráži 338 absolutní vražda - úhel stoupání šroubovice je asi 9° (obvyklá hodnota pro "plá??ované" střely je 4° - jinak hrozí szřele to co psal Nimrod) a když se podíváte, jak filigránské vodící nákru?ky stačí k tak brutálnímu roztočení toho dlouhatého torpéda, tak Možná někteří u?asnete (Whool asi pochopitelně ne - ten si práci prostudovat Lutzovi dlouhé texty asi sotva dá - bez invektiv).
Lutz Möller ty střely vyrábí a tak na svých stránkách zdůvodňuje proč jsou ty vodící nákru?ky tak tenké, jak je to jen možné - minimalizuje tím odpor střely v přechodovém ku?elu - proto může použít rychlejší prach a dosáhnout fantastických rychlostí (ale to si zájemci jistě již najdou na těch stránkách
- výše zmíněný odpor je obvykle německy nazýván "Einpresswiedestand")4Whool
Myslím, že krása internetových fór je právě v tom, že příspěvky, které nikoho nezajímají a nikdo je nečte se propadnou kamsi do hlubin a zmizí, a prostý text bez obrázků - jako tady - ani nezatě?uje kapacitu disku. Jinak psychologicky bych tě typnul na vedoucího menší pracovní skupiny - sám musím takovou práci taky občas dělat a tak vím, jak snadno člověk dobře míněnými osobními radami sklouzne k invektivám
Lovu a střelbě zdar
Martin
-
vhool
4 Edelweiss
když si dá? práci a prostuduje? ty Möllerovy texty (a odkazy a kritiky na ně), tak zjistí?, že srovnávat KJG s Impalou by mohla být skoro urážka - pro KJG - ale nic proti osobnímu názoru (zrovna teda zbytkovou hmotnost střely vidí Möller u KJG myslím v trochu v jiném kontextu)
Zajímaly by mě zkušenosti s Impalou - mám krabičku 270ek v polici, ale četl jsem tolik negativ, že se mi skoro ani nechce je zkoušet
a i ten raku?ák, co je prezentuje na IWA mi řekl - malá prasata a srnčí vám "Možná budou trochu odcházet"
(ty fotky co mají na fóru a na výstavách jsou samozřejmě super)
4Whool
Díky pánovi!!! a zároveň omluva, že Ti posledním příspěvkem asi už zase utíkám z Threadu - který jsi tak vstřícně přizpůsobil
S tím "psychological profiling" nevím - asi to nebude úplně můj obor
když si dá? práci a prostuduje? ty Möllerovy texty (a odkazy a kritiky na ně), tak zjistí?, že srovnávat KJG s Impalou by mohla být skoro urážka - pro KJG - ale nic proti osobnímu názoru
(zrovna teda zbytkovou hmotnost střely vidí Möller u KJG myslím v trochu v jiném kontextu)Zajímaly by mě zkušenosti s Impalou - mám krabičku 270ek v polici, ale četl jsem tolik negativ, že se mi skoro ani nechce je zkoušet
a i ten raku?ák, co je prezentuje na IWA mi řekl - malá prasata a srnčí vám "Možná budou trochu odcházet"(ty fotky co mají na fóru a na výstavách jsou samozřejmě super)
4Whool
Díky pánovi!!!
a zároveň omluva, že Ti posledním příspěvkem asi už zase utíkám z Threadu - který jsi tak vstřícně přizpůsobil S tím "psychological profiling" nevím - asi to nebude úplně můj obor
Martin
Teď když mrzne mám někde máčet ?luté stránky ve vodě a pak se v nich hrabat
nebo mrzačit malá prasátka nedůvěryhodnými kapitalistickými ?robky z olověné mosazi (když 358čkové 250 gr knedlíky jim dělají tak dobře)
Ale máš samozřejmě pravdu, časem na ně musí taky dojít - osobní zkušenost je nenahraditelná
nebo mrzačit malá prasátka nedůvěryhodnými kapitalistickými ?robky z olověné mosazi
(když 358čkové 250 gr knedlíky jim dělají tak dobře)Ale máš samozřejmě pravdu, časem na ně musí taky dojít - osobní zkušenost je nenahraditelná
Martin