Černí rytíři / způsoby lovu

[Fery]

To má tak někdo štěstí, že mu tam sejou kukuřici Nám se nějak vyhýbají. většinou ji mají jezeďáci u sousedů. Má to i své výhody. Zase nám černá nezlikviduje ty zbytky drobné co nám zůstali.

[Marek]

No vidis, a to nikdo nevidim ty skody a ty prace potom na brigadach aby se skody odcinily:) Ale sejou ji tam malo tak 30 ha, a to je potom mazec:)) A ja jakmile zjistim ze zecnou chodit, byva to tak v polovine srpna, tak tam sedim denne!! A to nekecam!!No a uspech ase zakonite dostavi:))

[Fery]

To já také chodím denně do lesa na kazatelnu, když začnou chodit. jenže letos ještě nezačali. až už konečně nasně?í!!!

[Pepa]

Kdo by z nás už nebyl na?haven ..

[Josef Kuřitka]

naše sdružení hospodaří na cca 1200ha a jde o smí?enou honitbu (převážně spra?ové půdy, členitý terén, stále remízky se starými travními porosty, šípky, trnky, zmoly a kousky obecního lesa a lesa LČR, voda je Rovněž přiměřeně ) na JM. Nadmořká výška tak okolo 260-280m nad mořem. Prostě ideální krajina pro drobnou zvěř.
bohužel z hlediska zvěře (ne z hlediska zaměstnanosti) je orná půda, louky a pastviny obhospodařována agropodnikem, který hospodaří na celkové rozloze cca 10 000ha a ještě dalších cca 5000ha obhospodařuje v zahraničí. Jsou používány pouze velkovýrobní technologie, které jsou zaměřeny pouze na max. výkon a minimum lidské práce. Je běžné, že v jednom katastru je naseto v celku třeba 500ha i více kukuřice na zrno a v druhý je skoro celý oset vojtěžkou pro výrobu pícnin a úsu?ků na export. Kdo nezažil, jak v půlce června na 300ha metrdvacet vysoké vojtěžky přijedou v 23,00hod. traktory(Fast Tracky) s osmimetrovým rotačním ?acím ustrojím, halogeny a při pojezdové rychlosti okolo 35-40km hod. to do rána posečou, tak nepochopí. Plán lovu byl splněn na dva roky.
Toto nedokáže žádná tlupa černé zvěře. Proto si nemyslím, že by na úbytek drobné zvěře měla černá nějaký hlavní, nebo výrazný vliv.
Své tvrzení opírám o následující:
- u razantnímu úbytku volně ?ijící drobné zvěře došlo u nás okolo roku 1980, byly zastaveny hony na zajíce(zmizeli) a bažanti se museli začít odchovávat. V této době bylo ulovení divočáka vzácností a proto tento úbytek nezpůsobili. Tomuto ale předcházelo tzv. součení malých JZD a vyšší forma velkovýroby, která pokračuje dodnes.
- prudce se zvedla automobilová doprava, která hlavně v noci při rose ničí zajíce. Někteří mi oponují, že už není poslední dobou tolik rozje?děných zajíců vidět, ale zase na druhou stranu vím, že je začlo hodně řidičů důsledně sbírat.
- poklesem stavu drobné zvěře a tím i jejího lovu se automaticky u některých myslivců ztratil zájem o tlumení škodné a nakonec i o péči o tuto zvěř.
- v osevním postupu je v současné době obilovina(zpravidla ozim-p?enice), vojtěžka, kukuřice. V letošním podzimu nemáme na celém revíru např. žádnou oranici, cukrovku , bramory, a pod.. Pole jsou holá a rovná, zasetá ozimem , nebo připravená na jarní setí. Takto holá zůstanou až do jarního setí kukuřice - případně soji, do které nechodí už vůbec nic. Obě se sejí na konci dubna-začátek května , takže divočáci jsou zjara v lese a nemají důvod v rojnicích vytahovat na holé pole a hledat nějakého chudáka březňáka zajíčka. Toho dorazí jarní postřiky na obilovinách, příprava +setí kukuřice+ následná chemie, pak sklizeň pícnin , sklizeň obilovin spojená s potravním šokem, protože po zdiskování je všude pustina. Levnější je dobrá chemie + bezorebné setí.
Určitě černá zvěř vezme nějakého zajíčka, bažantí hnízdo a pod.,ale není programový predátor, který by se vyrovnal takovému tlaku při velkovýrobě. Navíc každá ?věř je naprogramována na určitý boj o přežití a s tlatem predátorů a poravních konkurentů se umí celkem vyrovnat. Techniku a člověka zvládne problematicky. Myslivosti zdar.
P.S. Odpuste,že jsem se trochu rozepsal.

[Zdenek41]

Velice pravdivá slova.Opět nemám co bych dodal.Vím jak nám vyplacené dotace v zemědělství pomohly na druhé straně moderní stroje mě teď berou myslivost.

[precechtel]

To - J. Kuřitka, nezbývá, než Ti přitakat, jsem bývalý zemědělec, tak je to všechno pravda. Ale už existují cesty, jak se s tím vypořádat. Před pár lety jsem byl na zájezdu - organizoval ho doc. Ing. Fr. Zabloudil z Evrop. instutu, byl do Rakous, na dohled bylo vidět Pavlovské vrchy u nás a Raku?áci nám ukázali, jak naši lidi jim poradili, co s drobnou zvěří, aby byla. Je to na domluvě se zemědělci, vytvoření biopásů, přikrmování po ?ních, sčítání zvěře před lovem a intenzivním tlumení škodné. bohužel u nás na Hané to nelze prosadit a obávám se, že ani jinde v ČR. Byl o tom i článek v Myslivosti. Prostě ti Raku?áci pod vedením Zabloudila a spol. během deseti let začali v honitbě o výměře 2.500 ha lovit přes 2.000 ks drobné zvěře. Bylo to hlavně tím, že 2/3 členů rak. sdružení tvořili místní zemědělci, kteří opravdu co 300 m vytvořili větrolamy s pásem křovin a trávy okolo a intenzivně po ?ních přikrmovali krmnou řepu a tlumili škodnou, v honitbě zřídili napaječky na letní období a asi 10 umělých nor.

[Fery]

Já nepopírám to, že za hlavní úbytek drobné může zemědělská velkovýroba. Ale černá ji dá také zabrat. Hlavně když je kukuřice několik let za sebou. My měli na jednom poli cca 50-60 zajíců a pak tam byla 3 roky za sebou kukuřice a pak jich tam zůstalo cca 10. Během těch 3 let jsme tam střelili asi 8 prasat. Teď už tam 5 let nestřílíme a pomalu se to vzpamatovává.
Dospělý zajíc jim uteče, ale malé vybrali a když to bylo 3 roky za sebou tak se to pořádně projevilo na přírůstkách a obnově populace.

[Fery]

To přecechtěl: Také jsem ten článek četl. Docela mě to zaujalo. bohužel hospodaříme na pronajaté půdě a nikdo nedá souhlas aby se na jeho pozemku dělalo něco jiného než zemědělská výroba. V Rakousku to je o tom, že oni tu půdu vlastní a mohou si pak dělat co chtějí.

[Olaf]

V podstatě s Josefem Kuřitkou souhlasím. Pouze u těch velkovýrobních technologií nejsem přesvědčen, tedy samozřejmě u nás v MS, že by měly výrazný vliv na úbytek drobné. naše honitba je naprostý opak toho, o čem psal Josef. Po revoluci došlo k rozpadu jediného místního zemědělského podniku a začali hospodařit drobní podnikatelé. V žádném případě se nedá mluvit o obrovských lánech, přestalo se polařit a celá honitba je samá pastvina a ostnatý drát. Tajně jsem doufal,že dojde k výraznému nárůstu v počtech zajíců /bažanti u nás nikdy nebyli-600 a více m n.m./ ale ani omylem. Nedovedu si to vysvětlit a hlavní důvod vidím v té silnici a škodné. Po revoluci se totiž enormně zvýšil provoz /tah do SRN/ na silnicích. Pamatuji se,že když jsem kdysi chodil v noci na prasata, tak kolem 22 hodiny auta přestala jezdit. Dnes je provoz prakticky celou noc a zvěř nemá šanci bezúhonně přejít. Josef má pravdu v tom, že o většině případů sra?ení zvěře se ani nedovíme. No a ta škodná, bez komentáře.všichni víte, že ve většině revírů je spousta lišek a o jejich prospěšnosti nemá smysl na tomto fóru, tedy na rozdíl od gunshopu, se rozepisovat. Několikrát jsem se zúčastnil kopání nory v době mláďat a divil jsem se kolik koster ze srnčat a zajíčků jsme vyndali z jedné nory. Přitom v některých letech jsme za rok střelili až 70ks lišek. takže pokud ten důvod není v automobilech a škodné, nezbývá nic jiného, než abychom to svedli např. na globalizaci.

[Steyer]

V?em lovu dík.
Pro Steyera: No kdybych vědel,že bude auto před barákem,tak bych Možná , ne to jsem byl ještě zajíc a takovýdle myšlenky jsem měl ještě částečně ubedněné, a my se známe už skoro deset let.

...dy? já vím ... když se loví, tak se loví !!!
všechno má svůj čas, že jo!

[precechtel]

To - Olaf, já si myslím, že louky a pastviny nejsou moc ú?ivné pro zvěř, u vás došlo k druhému extrému, když se všechno zatravnilo. U vás pokud to jde, by pomohlo zřízení mysliveckých políček a výsadba plodonosných dřevin a keřů na mezích. už je o tom také na foru někde zmíňka. Tuto zatravňovací tragédii znám z výše polo?ených míst ?umperska. S pozdravem František.

[jakub203]

...Na téma: vliv černé zvěře na populace drobné zvěře, byla vypracována rozsáhlá studie která nepotvrdila černou zvěř jako hlavního viníka v úbytku drobné. Na vině je "deformovaná" krajina a zemědelství kde tyto fkatory zapříčinily na řadě míst v ČR dramatický úbytek právě změnou tipických biotopů pod heslem "poručíme větru de?ti"....ALE při té bídě co dnes v drobné zvěři je přispěje svou tro?kou do mlýna právě i černá. Kolikrát jsem na zaječí vře?tidlo v zimě přilákal prase, nebo při pískání srnců.....je to holt vše?ravec, rozhodně ale né universální vyník. Je to krásná a obdivuhodná zvěř které si musíme vá?it a k odlovu přistupovat jako opravdoví myslivci....

[Pepa]

Přesně tak musíme k černé zvěři přistupovat zodpovědně a uvá?livě. Sami víme že černá je v řadě honiteb už velkej problém a myslím že musíme začít u sebe s tím něco dělat.Řada z nás jenom vidí trofej na stěně a čím větší tím lepší.Jednou se mi na natláčce postavil cca100kg knour ,nechal sem ho odejít . pak už jenom následovaly výčitky a pohledy.

[Marek]

Tak se vas chci zeptat.) Jaky nazor mate Vy na lov prasat na obnove, kdyz si pro ne proste dojdu, kdyz najdu stopy, kde byly v noci tak nejdu primo po stopach, ale obchazim mista mozneho zalehu, no a vetsinou jsem uspesny. Taky jsem zjistil ze mnohem radsi zalehnou nekde v zavetri pod krajaky zavetvenymi az k zemi, nez aby byly v mlazine. Dneska jsem je zrovna taky nasel, a je jich o jedno min:) Ale nasi chlapi, to moc v lasce nemaji... Nevim proc??:(¨