po beskydech běhají rysi, vlci i mědvědi

[Michal S]

http://www.novinky.cz/domaci/259959-po- ... l?ref=boxE
V oblasti Beskyd se podle posledních odhadů vyskytuje osm až deset rysů, tři až pět vlků a také jeden až tři medvědi. Počty má upřesnit mapování výskytu šelem, které chystá Správa Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy z Rožnova pod Radhoštěm ve Zlínském kraji.

Jen by mě zajímalo jak chtějí v 70 lidech spatřit zvěř co žije převážně skrytě Když si vezmu že na šoulačku sou někdy i 2 moc kvůli hluku a oni chtěj v 70 lidech hledat medvědy

[běžkař]

Myslím, že nemají v plánu spatřit tyto druhy, ale zaměřit se především na pobytové známky. Však to tam taky píší. Jestli znáš Beskydy, tak víš, jak jsou tyto lesy rozlehlé. Proto asi ta početnost lidí.......

[Petr1970]

tak myslím že kdyby to dělali poctivě, tak by to neměl být problém - s dnešní technikou soláru-fotopastí.. chce to jen nějaký "horský vůdce" který znaj terén, projdou to, najdou stopy, umístí foťáky....

můj táta chodí v brdech na důchod dělat dřevo (takový ty malý vývraty co lesáci nechtěj...) tejden to šmudlá sekerou-pilou, pak si pro to dojede s traktorem... když jdu s ním tak nechápu kolik je zvěře... na jednu siku málem porazil souši

[Děd]

Jo, podle stop se tu šmatlali tento víkend. Jenže ve sněžnicích běhají po ochozech, chrápou v seně v krmelci a pokaždé tam po těch dreďácích zůstane pěkný bordel. Syn od pondělka našel 2 padlé kolouchy(při cestě do krmelců),srnčí tuto zimu už bohužel nepočítám. Kdybych neměl vyoperované koleno, šel bych je nakopat. Pouze idiot chodí v metrovém sněhu a ruší zvěř, které je už opravdu zle aniž by šel krmit.
Škodné zmar!

[Děd]

P.S. oba koluši-zápal plic.

[fesoj]

Děde, tenhle Tvůj příspěvek by patřil do diskuse na Novinkách - a byl bych strašně zvědav, jak by ti panelákoví ochránci přírody reagovali ! Oni se zviditelňují, kde mohou, my myslivci jsme podle nich nepřátelé přírody - a již Josef Goebbels prohlašoval, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Takže by to chtělo se do nich strefit ne na našich stránkách, ale tam, kde jsou oni doma a kde si to přečte daleko víc lidí. Ve vší slušnosti poukázat na negativní stránky těch "vlčích hlídek", včetně toho přespávání v krmelcích a úhynu zvěře na zápal plic a pomoci nemyslivecké veřejnosti se trochu v té problematice zorientovat. A to vůbec nemluvím o tom, jak v tuhle dobu mohou zjišťovat počty spících medvědů...

[Děd]

Ono po několika letech už je bezproblémová komunikace s CHKO. Vyjadřují se k umísťování těžeb v 1. a2.zónách. Omezení v ptačích oblastech atd. To všechno už se utřepalo, problémy si vědomky neděláme. Oni ti hoši mají vesměs vystudovanou taky lesárnu a časem jsme si na sebe zvykli. Holt když se k opravě zátrhu svážnice v 1.zóně musí vyjádřit MŽP jelikož to námi zvolení odfajfli tak neuděláš nic a ti hoši z CHKO taky. Kdyby tam třeba hořelo a cesta není 4 roky průjezdná to nikdo neřeší. 4 roky na to máš vyčleněné prachy a nic. Dneska dělají největší problém ti víkendoví aktivisti a nejen nám, ale dokonce i ochraně přírody. Ono se to zase někomu nějak vymklo. Já to řešit budu a chci, ale mám ten pocit,že: je to marný, je to marný, je to ......marný!!!

[zBeskyd]

Vážený děde.

Oba dobře víme, že část komunity vlčích hlídek a část komunity myslivců/revírníků se nemá moc v lásce (a naopak s některými myslivci / revírníky sme společnou řeč našli a respektujeme se).

To ale není důvod na sebe házet špínu takového kalibru, jako jste to právě udělal Vy. Rád bych proto vaše příspěvky uvedl na správnou míru.

1 - Ve vlčích hlídkách dnes nenajdete ani jednoho dredaře (kromě jednoho týpka, a ten má problémy s kolenem, takže A-chodí jen občas a na kratší trasy, B - zrovna tuto zimu je dlouhodobě v zahraničí)

2 - V krmelci za poslední tři roky, co tuhle činnost dělám, nikdo z nás nespal. Ani nevím, proč bychom to dělali, když máme po Beskydech několik terénním základen. Z doslechu ale vím, že někteří lidé, kteří byli členy VH před 5-6 lety (a dnes už se akcí neúčastní) toto bohužel někdy provozovali. Jediné co však mohu udělat je, se za tyto lidi omluvit, a to i přesto, že je osobně neznám.

3 - Do míst, kde se schází větší množství zvěře, za účelem přikrmovaní zvěře se cíleně vyhýbáme.

4 - Přesouváme se především po lesních cestách a turistických značkách a ve volném terénu se pohybujeme jen po dobu nezbytně nutnou (kontrola fotopastí, terénní monitoring, odebírání vzorků pro analýtu DNA).

5 - Zajímalo by mě, podle čeho poznáte vlčí hlídku. Já jsem v terénu nerozpoznatelný od běžného turisty. Sněžnice dnes také nosí kdekdo. Kdybyste mě potkal a já vám neřek kdo jsem, tak o přítomnosti VH ani netušíte. Ale já se s myslivci či revírníky vždy pozdravím a řeknu jim kdo jsem, a zatím jsme vždy našli společnou řeč. Těším se tedy i na setkání s vámi.

Já chápu, že můžeme mít na různé věci různé názory, ale lhaním na internetu nevyřešíte opravdu nic a bude to pro vás navždy marné, jak jste správně poznamenal, protože sám sebe stavíte do role opačného extrému .

Přeji hezký den.

[Leon]

tak to se za vás asi hodně lidí vydává jinak to není možný

[kojot]

Celý tento problém považuji za nekoncepční řešení ochrany jistého druhu za účelem individuálního, či skupinového obohacení. Nebo mi snad chce někdo namluvit, že se tak děje zcela bezplatně na vlastní náklad? Neznám celé Beskydy, jezdím pouze pravidelně na Karolinku a okolí. Znám tam pár dobrých myslivců, lesníků a milovníků přírody. Dle nich se velké šelmy vyskytují v oblasti sporadicky od nepaměti a místní obyvatelstvo je na jejich přítomnost zvyklé. Nikde se o tom příliš nemluví a škody způsobené na hospodářském zvířectvu jsou umírněny způsobem hospodaření a zabezpečení dobytka. Přišla však doba, kdy si z toho jistý okruh lidí udělal výdělečnou činnost. V podstatě bych dokázal pochopit vůli zainteresovaných v rámci posílení diverzity naší fauny, nicméně je tento krok neuvážený a v současnosti nemá příliš velký význam. Ochrana přírody jako taková musí být chápána jako komplex opatření ve všech zemských sférách. Pedosférou počínaje.......Je třeba si v zásadě uvědomit skladbu kulturní krajiny, následně ji rozdělit na několik dílčích celků a úrovní. Kulturní krajina ovšem neznamená, že lidé v ní žijící umí číst a psát. Je to de facto území plně obhospodařované a podřízené antropické činnosti, která možná mylně, někdy spíše okrajově udržuje krajinu pestrou. V těchto případech je důležité důkladně analyzovat veškerou problematiku. Snad již měli "vystudovaní odborníci" dostatek možností poučit se ze svých rozhodnutí a neodborných zásahů do přírodních společenstev. Mezi zářné příklady můžu uvést třeba rysa, bobra (o tom bych mohl povídat hodně dlouho, kdo a jak se přičinil) a vydru. Zásadním blokem je postavení dvou protichůdných požadavků na krajinu. Je to požadavek ekonomický proti ekologickému. Dokud bude společnost využívat a obhospodařovat kulturní krajinu jako dosud ve svůj ekonomický prospěch, nemají zde carnivora pro své působení místo. Dříve nebo později dojde ke kolizi. Pane zBeskyd, jistě víte jak probíhá populační dynamika druhů, které najdou optimální habitat. Za tímto účelem by bylo vhodnější prozkoumat, případně nejprve posílit ekosystém na všech trofických úrovních a na závěr řešit jeho TOP, nikoli obráceně. To, jestli působíte v lese jako rušivý element nechám na posouzení těm, kteří v přírodě vyrostli. Nikoli těm, kteří si ji přivlastnili pod záminkou ochrany.

[zBeskyd]

To, jestli působíte v lese jako rušivý element nechám na posouzení těm, kteří v přírodě vyrostli. Nikoli těm, kteří si ji přivlastnili pod záminkou ochrany.

Já jsem v přírodě a v horách vyrostl. Mohu tedy posuzovat sám sebe?:-)

Ale jinak hezký poznatek. Až na několik vět - především věta první a jí podobné narážky - s tím celkem slouhlasím. Co se týče věty druhé - současné VH z velké části fungují za podpory mezinárodních a zahraničních grantů (aktuálne Visegrad - ve spolupráci s Malofatranským spolkom a Česko - Švývarský fond). Analýza DNA, nebo realizace projektu fotopastí, apod. se jaksi na vlastní náklady moc dělat nedá.

Samozřejmě že je tam nějaká organizační složka, kterou zajišťují zaměstnanci olomoucké Duhy, ale VH se dnes dostaly na poněkud jinou úroveň, než byly před xy lety, a bez určité režie se už neobejdete. Přesto hlavní jádro tvoří dobrovolníci. Já to mám třeba jako zajímavého koníčka.

Chápu myslivce, že asi v počátcích VH nebyli z některých jejich aktivit moc nadšení, ale je třeba si uvědomit, že už se nějaký ten pátek nejedná o grupu mládežníků z paneláků, co pobíhají po horách a lepí letáčky na posedy, naopak potkat třeba hlídkaře, který má 35 a více let, zase takový problém dneska není. A jak jsem již předeslal ve svém předchozím příspěvku - v terénu jsem neměl nikdy se setkáním s myslivcem či revírníkem problém, vždycky jsme dobře poklábosili. Což považuji za určitý fakt, že jsem jako VH v terénu respektován i těmi, kteří se tam pohybují v rámci své profese velmi často.

[kojot]

VH = tedy dnes libovolný člověk v lese, který spíše sleduje pobytové znaky? Původní koncepce však vznikla jako ochrana vlků před těmi " neznalými pozůstatky partyzánů v zeleném", aby nedošlo k nechtěnému zástřelu této, pro mnohé vzácné šelmy. Nutno však podotknout, že tito lidé (partyzáni) o šelmách věděli své a uměli s nimi žít již dávno před tím, než nějaké vlčí hlídky vůbec vznikly. Kupodivu se i přes jejich údajnou nevraživost k těmto šelmám, vlci udrželi v Beskydech dosud pro vlčí hlídky. Neznamená to ovšem, že bych vaši práci znevažoval. Sám dělám monitoringy, sice jiných společenstev a pro jiný účel, ale principielně jde o totéž. Zajímaly by mě ovšem vaše vědecké výstupy, data z fotopastí a podobně, pokud je to publikovatelné.


Duhu Olomouc - pokud se chová jako jiná regionální střediska, pak nemá tuto organizaci asi cenu vůbec rozebírat.

[zBeskyd]

VH = tedy dnes libovolný člověk v lese, který spíše sleduje pobytové znaky? Původní koncepce však vznikla jako ochrana vlků před těmi " neznalými pozůstatky partyzánů v zeleném", aby nedošlo k nechtěnému zástřelu této, pro mnohé vzácné šelmy.

Neřekl bych, že "libovolný člověk" - přece jen to vyžaduje nějaké zkušenosti a zájem (a nejít do toho s tím, že chci hlavně vidět rysa), ale je fakt, že časy se mění - ty současné granty jsou zaměřené na terénní monitoring a jeho konkrétni výstupy mnohem více, než jak byla nastavena původní koncepce VH někdy před 12 lety. Např ten Visegradský (který se dělá ve spolupráci se Slovákama) má mimo jiné za úkol zmapovat návaznost českých a slovenských populací šelem.


Výstupy z rozjetého projektu samozřejmě nejsou ale dílčí výsledky nějaké ano: např. jedna čerstvá reportáž (lepší, než ta, co byla v hlavních zprávách) - http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajst ... cneho-rysa

Z fotopastí máme desítky fotografií šelem, a i ty se určitě dočkají nějakého dílčího zveřejnení.

[Onďa]

A neexistujou nějaké zprávy, kde byly dílčí výsledky byly zachyceny? Počítám, že projekt běží několik let a pro finální report by měly existovat nějaké podklady. Čili, je něco jako "meziroční srovnání výskytu"? Nebo nějakej další materiál, kde je třeba popsaná i metoda, cíle atd.. A na co se výzkum ještě soustředí - jen na prostej monitoring výskytu nebo je tam i nějaká další zoologická nadstavba? A splopracujete třeba s nějakejma univerzitama nebo tak?
Na report z telky mrknu,ale není to pro mě materiál, se kterým by v budoucnu mohl pracovat někdo další - ať už by výsledkům výzkumu oponoval, nebo je třeba chtěl využít. Rozumíme si, en?

[zBeskyd]

A neexistujou nějaké zprávy, kde byly dílčí výsledky byly zachyceny? Počítám, že projekt běží několik let a pro finální report by měly existovat nějaké podklady. Čili, je něco jako "meziroční srovnání výskytu"?

Granty s Visegradu i ze Švýcarska běží teprve od loňska (zase tak daleko totiž nejsme) a vzhledem k tomu, že teď se od listopadu pohybujeme prakticky nepřetržitě v terénu, tak není čas dělat dílčí výstupy. Až sleze z Beskyd sníh, bude určitě více času na tyhle "papírové záležitosti", protože klíčoví lidé projektu jsou aktuálně časově vytížení na maximum.

Cíle Visegrádského projektu http://beskydy.selmy.cz/aktivity-projektu/ (je to samozřejmě sepsáno podrobněji - mj, do toho spadá analýza DNA chlupů a střevní sliznice na trusu, díky které lze zjistit např. příbuzenské vazby mezi jednotlivými zvířaty, ale to už není online)...

Předtím byl monitoring zaměřen hlavně na dlouhodobý sběr dat a jejich předávání CHKO a AOP, protože nějaký ucelený aktuální soubor dat o šelmách v oblasti prakticky neexistoval.

Co se týče rozvoje, spolupráce, nadstaveb, tak si myslím, že potenciál tu je slušný, jen to nejde všechno najednou. Já jsem rád, že se to posunulo do té fáze, v jaké je to teď. I když nějaká drobná spolupráce tu je již nyní - pár lidí už dělaklo skrze naše aktivity diplomové práce, především studenti Palackého univerzity Olomouc.