Vliv různých zbraní na účinky jednoho druhu střeliva

[Petr Vysok]

Chci se s vámi podělit o zajímavou zkušenost získanou od jednoho nejmenovaného puškaře. Vlastní Sauer S 202 v ráži 308W a byl velmi nespokojen s jedním druhem střeliva (už si bohužel nepamatuji jistě jakým, myslím, že to bylo Geco nebo Norma Vulkan) ohledně účinků na srnčí zvěř. Bez ohledu na vzdálenost a umístění zásahu byl obsah hrudníku/břišní dutiny označován jako "kaše". Při jeho diskuzi se dvěma známými, vlastnícími taktéž zbraně v ráži 308W (CZ a IZ),zjistil, že používají stejný druh střeliva s velkou spokojeností, údajně dírka-dírka, bez poškození obsahu tělní dutiny. Jedním z nich, hajným, byl pozván na odlov srnčí zvěře, pro ověření takové rozdílnosti v účincích. Hajný mu dal náboj přímo z načaté krabičky, kterou používá. Srnce uloven, účinek - kaše.
Jedna doplňková poznámka: Hlaveň u Sauera byla proměřena ve zkušebně a její vývrt je na spodní hranici tolerance průměru - střela má údajně "co dělat", aby prošla.
Jak je asi všeobecně známo, každé zbrani "chutná něco jiného" a majitel si musí sám zjistit, co to je. Také se liší zpětný ráz, podle provedení hlavně, pouzdra závěru a závěru. Na základě této informace se zdá, že je to podobné i s účinky střeliva.
Sám puškař si to vysvětluje rozdíly v průměru hlavně, provedením vývrtu a stoupání drážek, tedy především v rozdílné stabilizaci střely.
Co na to říkají zkušenější ve vašich řadách?

[dalas]

Nepovažuji se za zkušenějšího, ale osobně souhlasím s puškařem. Vezmu li v úvahu nezávislost efektu na vzdálenosti, bude v určitých mezích i nezávislost na rychlosti. Zbývá jedině stabilizace a pevnost střely. Je všeobecně známo, že vojenská munice .223 používá laborace na hranici stability. Ve vzduchu dobrý, ale při změně prostředí se střela začne motat a působí jako granát. Dost mne v jedné době pobavilo srovnávání s 7,62x39, prý je .223 humánnější jak 7.62. Asi usuzováno z průměru střely. Takže tady může sehrát roli stoupání drážek.
Mnohem větší a dle mne pravděpodobnější je vliv samotného profilu vývrtu. Při ostrých a hlubších drážkách zřejmě dojde k takovému narušení pevnosti pláště, že neudrží jádro v mezích požadované deformace a střela vlastně exploduje. Plášť může být drážkami v podstatě naříznut. Někdy je to na nalezených střelách vidět, že plášť se trhá právě na hranách drážek. Nejsem metalurg, ale v hranách drážek dojde nejen ke ztenčení materiálu, ale i ke změně mechanických vlastností.
To jsou pak ty zdánlivě nevysvětlitelné rozpory, že jeden je se střelou naprosto spokojen a jiný tu stejnou proklíná.
Dobrý téma.

[Zbrojovák]

Plný souhlas s kolegou. Rozdíl může být v kompresi střely a načnutí pláště poli vývrtu. Na toto jsou citlivé střely jednodušší konstrukce s tenkým pláštěm, tedy jmenované Geco TM, u Vulkanu si nejsem jist. Pokud se tak děje, je třeba vyzkoušet střelu kde je uplatněna postupná proměnlivá tloušťka stěny pláště, nebo bondování. Tyto by měly být k tomuto jevu méně citlivé až imunní. Např. TOG, Accubond, Oryx, Evo atd.

[navip]

Škoda že nezměřili Vo ,je pravděpodobné , že z toho těsného Saura díky větším tlakům byla Vo větší. Je otázka zda o tolik aby to způsobilo popisovaný efekt, ale ve spojení s předpokládaným větším narušením pláště-kdo ví? Byl tam opravdu zmiňovaný rozdíl stoupání? Pokud měl Sauer větší tak to je také ve prospěch větší Vo a nižší stability.
Opravdu zajímavé téma.

[pufr]

Zajímavé. Popsaných "vlivů" je tolik, že snad jedině střelit do nějakého šetrného záchytu, prohlédnout střelu a pak následně experiment do "měkkého" cíle.
Připomenulo mi to případ, kdy si jedna ozbrojená složka předloni stěžovala, že jim CP 38Sp. S&B z jejich 2`` revolverů někdy dělají dvě podivné díry v terči. Střelu jsem na ústí nafilmoval a zjistil, že z hlavně vylétá s odzadu roztrženým pláštěm - takový praporek v délce 5 až 8 mm - téměř kolmý na podélnou osu střely - hezky se točil se střelou. Úplná separace jádra a pláště bohužel během mých 20 ran neproběhla. Jestli je to rozhodující "gró" deformace až na ústí hlavně - díky vysokým úsťovým tlakům 2`` hlavně a nárazu plynů do zalemování pláště CP střely nebo už v náběhu do hlavně revolveru jsem pochopitelně neurčil - ale zajímavý jev, který by leckomu mohl "zamotat hlavu".

[fesoj]

Jak bylo dobře napsáno v úvodním příspěvku, každé zbrani může "chutnat" jiné střelivo. Do ZKK 600 7x64 jsem dlouhá léta používal střelivo SB se střelou MHP 11,2 g bez sebemenších problémů. Když začala Vlašim v této ráži vyrábět 9 g celopláště, koupil jsem si je na lov zimních lišek a na 50 m jsem měl rozptyl kolem 15 cm, přičemž kamarádovi tyto náboje chodily bezvadně. V domnění, že jsem natrefil na nějakou "páteční" serii jsem si později koupil ještě jednu krabičku a zas to byl rozptyl, že bych snad líp nastřílel z praku. Puškař mi to později zdůvodnil tím, že když přeměřil vývrt hlavně mé zbraně, byla už tak vystřílená, že ty 9 g střely, které mají kratší vodící část, už nedokázala stabilizovat. Na ty MHP to stačilo k tomu, aby chodily na 100 m do 3 cm.

[Josef Kuřitka]

Tak nějak z toho mám smíšený pocit a moc tomu nevěřím.
Jsou zde dvě věci - přesnost a u té je známá věc, že je z každé zbraně i stejného modelu, délky hlavně, hmotnosti, tvaru pažby, stoupání atd. i za použití "stejného" náboje rozdílná. Třeba v desetinách či setinách MOA, ale je a vždycky bude. Takže "vymlácená hlaveń" bude hůř chodit než dobrá, to je jasné. Pokud bude vychlastaná tak, že to na 100m bude padat na plocho, tak po skutečně bude na zvěři vypadat blbě. Rovněž bude špatně, když zvolím střelu příliš dlouhou na dané stoupání a zase budu mít oválné průrazy nebo boční průrazy po dopadu,ale to není asi jádro otázky. To je ale věc jasná a zřejmě není příčinou prvotního dotazu.
Druhá věc je účinek. Osobně nevěřím na to, že když budu mít ve všech zbraních stejný náboj a stejnou střelu ( ideálně150-180 grejnů) a použiji různé kulovnice 308W,ale ve stejné délce hlavně s různým stoupáním 1:10,11 nebo 12 ( to jsou tak nejčastěji dostupné varianty), tak budu mít +-stejnou rychlost (žádné rozdíly ve 100m/s a asi i nic v 50 či 30m/s tam nebudou- prostě u továrny se to schová v toleranci výrobce munice) a nebudu proto pozorovat nějaké markatní rozdíly v účincích na zvěř. Problémem je to, že nikdo nevnímá jeden účinek na zvěři stejně a žádný zásah není v podstatě stejný. Pokaždé zvěř stojí jinak, je jinak daleko, je jinak stresovaná, je v jiné výživné a svalové kondici, je jinak velká, jiné pohlaví , je jinak stará, dle období a potravy má jiné množství vody v těle - prostě má různou pevnost atd.. Muselo by se porovnat stovky a stovky(možná i tisíce) kusů zvěře, aby se k něčemu dospělo. Na světě bylo vystřeleno milióny kusů střeliva na zvěř a kdyby někdo prokazatelně zjistil, že třeba v 308W nejlíp zabíjí s nejmenší devastací z kulovnice se stoupání 1:11, tak se nic jiného nedělá a byla by to základní poučka u každé ráže. Jinak hlavně a náboje jsou vyráběny v určité toleranci a pokud jsou dodrženy, tak nějaké prořezávání moc nehrozí. Pokud něco vybočuje, tak je to změtek a z chování zmetku nelze vyvozovat nějaký obecný závěr.
P.S. Měl jsem Sauer a CZ ve stejné ráži a všechny náboje s tam chovaly stejně. Měl jsem CZ a Mausra ve stejné ráži a stejné náboje se tam chovaly stejně. Mám různé kulovnice v 308W se stejným stoupání - běžnou loveckou asi s přesnějším vývrtem sportovní a v účincích sou stejné. Tj. při dobré ráně je zvířátko na místě a trochu rozbité. Při dobré ráně do mé kuchyně je do 20-30m od nástřelu a nepatrně rozbité a blbá rána je blbá rána.

[pufr]

2 Josef K. Máš samozřejmě pravdu - s tím možným zmetkem i s objektivností a potřebnou četností pozorování. K dovozování obecných závěrů (jak píšeš) se ale snad nikdo zatím nepropracoval

Ale, že by se nikdy nestalo, že například plášť nevydrží namáhání v hlavni při výstřelu - to bych netvrdil.

Pro zajímavost rychlé foto šetrně zachyceného pláště Speer SP 300 grs (původně .452, kalibrovaný na 11,3 mm) vystřeleného z mého I.G. mod. 1871 ráže 11,15x60R; jemná trhlina je u každé stopy zatížené hrany vývrtu

A taky je to na terminální deformaci v živém cíli znát (uznávám, že to není úplně košer příklad - střely jsou vyrobeny pro revolver - ale i tak by málokdo hádal, že budou z poměrně šetrně nabitých nábojů - V0 < 600 m/s - z 850 mm hlavně - takhle pěkně praskat

[tonny]

Pufr, tahle střela při zásahu živého cíle by se také otevírala jak má ale jako demonstrace je to jasný. Každopádně to chce pro porovnání střelu konkrétně z oné zbraně aby se dal posuzovat problém dále. Jinak se nám možnosti nezúží.

[Choochoo007]

Kazdopadne by to chtelo obe zbrane a zeletinu, nebo aspon namocene zlate stranky. Jinka je to jak rika Josef K. hodne divne. Vsechno ma sve tolerance a kazda rana na zveri je jina

[dalas]

Samozřejmě, že to co napsal Josef je pravda. nejsou nikdy 2 rány stejné. Ale v tomto případě bych vliv subjektivního hodnocení skoro vyloučil. Umístění rány asi taky, protože tak, jak je to popsáno v úvodním příspěvku se to jeví jako systémová záležitost.
Jinak ta pufrova střela se bude na 100% chovat v cíli jinak než střela bez načatého pláště.