Černí rytíři / způsoby lovu

[Pyros82]

Souhlasím, že svůj velký díl na stavech černé mají i zemědělci. Protože někteří jsou naprosto nepřístupní jaké koliv diskusi o tom jak by bylo dobré plodiny vysadit, odělit je od sebe dostatečně širokými pásy, aby černá musela přecházet a nebo udělat dostatečně široké pásy kolem lesa. Zemědělci samozřejmně argumentují, že si sníží výměru pole, kterou mohou oset a tím pádem budou mít menší výnosy a tím pádem menší zisk, ale když by se nad tím zameslilely je to nesmysl, protože kdyby tyto pásy udělaly tak se budou moct myslivci na černou dostat a škody by tak byli daleko nižší. U nás jsme teď v pasti než se posečou nějaké plodiny, tak nemůžeme prakticky nic dělat. Byl jsem dokonce sednout v ovsu do vyválených fleků a škody jsou tam opravdu děsivé a černá ho hojně navštěvuje, ale střelit kus je tam velice obtížné. Přecházející kusy přes polní cestu se střílet nedají, protože nejste schopni určit zda-li kus vodí nebo ne. Souhlasím také s tím, že střelit tzv. druhou pomocnou bachyni v rudlu je opravdu tragické, protože je to budoucí zkušená bachyně, kterou si vedoucí bychyně vychová. Ale jsem rád, že tady na fóru se najde dost lidí co se na to dívají podobně a to je naděje, že se může něco změnit.

[kojot]

Opět ti zemědělci. Na volně žijící zvěř má jejich hospodaření drastický dopad. Intenzifikace hospodaření pomocí nejmodernější techniky decimuje stavy drobné a s rostoucí poptávkou po olejninách a zrninách v podobě kukuřice došlo v pár letech k obrovskému nárůstu populace černé zvěře. A teď babo raď. Co myslíte soudruhu agronome? Myslivci nám to zaplatí, je to přece jejich vina, ne? Málokdo si umí představit, jak tento způsob hospodaření devastuje půdní fond v ČR. Desetitisíce tun ornice jsou našimi řekami každoročně odneseny mimo naše území a nikdo s tím nic nedělá. Půda je tak vyčerpaná, že nepomáhá ani anorganické hnojení. Ve spojitosti s tím je pár polámaných stébel prkotina. Kdyby zemědělci spolupracovali a myslivci na to kašlali, řekl bych: pak za to můžeme. Jenže je to bohužel naopak. Je třeba si uvědomit, že jsme pouze zájmové organizace, nepobíráme takřka až na výjimky žádné dotace a žijeme prakticky "z ruky do huby". Veškeré vymáhání škod beru jako okrádání pracujících lidí budujících si svou celoživotní zálibu. Na druhu stranu chápu, že po ekonomické stránce podnik musí prosperovat, nicméně všeho moc škodí. To my bychom měli vymáhat škody na srnčatech, bažantech i zajících a ještě si nechat proplatit náklady na lov prasat (to je samozřejmě sranda).
Vše je otázkou diskuse, není však zájem, neb zemědělská lobby je tak silná, že myslivost je až na třetí koleji.

[Pyros82]

Nejhorší na tom je, že když zemědělci zasejí plodiny, tak šikovně, aby se myslivci na černou nemohly do žní, někdy i déle dostat, tak jsou škody nevyhnutelné. A pro myslivce tak není mnoho šancí to řešit. Jsou zemědělci, kteří tak sejí úmyslně a pak ždímou myslivecká sdružení o náhradu škod. Myslím, že hlavní problém je to, že málo, který agronom je ochotný s mysliveckým sdružením spolupracovat a projednat jak by bylo možno oset, tak aby se myslivci mohli na černou dostat. O kukuřici a řepce, která drancuje naši ornou půdu a znehodnocujeji se ani nemusíme bavít. Bohužel tomuto stavu nahrává i nedokonalost našich zákonů. A někdy tomu bohužel nahráváme i my sami.

[Zdenek41]

Dávno neni zemědělství,v dnešní době již normální průmyslová výroba.Znám mnoho slušných agronomů,kteří jsou sami neštastní z toho jak a co mají set.Drancování půdy se jim vůbec nelíbí.Loby silná je,ale ne zemědělská.Podivte a nebo si zjistite,kdo stojí v pozadí těchto družstev.Na vsích a družstvům nezbylo nic jiného než přijmout kapitál kolikrát od lidí,kteří se jinde už neuplatnily.Rozjeli veliké giganty,které se zemědělstvím nenaj to nejmenší.Prachy se honí dokolečka i dotace se dobře čerpají.Dnes už ani sláma,řepkovina,tráva no prostě nic nezůstane na poli.Vše se dá výhodně prodat.Nájem půdy lehce a směšně nahradí dotační politika.Zemědělci byli vždycky slušní až poslední doba z nich dělá to co jsou.Taky je na ně od těchto majitelů obrovský tlak.Odhadnout dnešní trh neni tak těžké horší je pak prodat.Proto vše zůstává v jednom podniku a čeká se až se cena komodit vyšplhá na cenu,která je alespon rentabilní.Jak jsem psal,vyrobit obilí,dodat vlastní hnojiva,chemii,vyrobit krmné směsi,vykrmit brojlery,mléko,spracovat ve své masně,mlékarně a pořád dokola.Zemědělství..ne,ale průmysl.Ale vše má vliv na kvalitu bonity,uživnosti v honitbě,kryt.V tomto se umí a nejvíce se přispůsobila černá zvěř,kde neni naše vina je zemědělský průmysl to co zavinilo jejich explozi.Nevím jak dlouho vydrží půda na Vysočině řepku a kukuřici no,ale nic se dít nebude až neporoste půjde vše nad 550 nad mořem do trávy a ta určitě poroste.Jen málokdo ví,že Vysočina je v poslední době obilnicí v ČR.A hlavně stabilní a vyrovnané klima dovolí vyrábět i v kvalitě.Bez urodné půdy to,ale už nepůjde.

[motolada]

Jen tak na okraj,jak se loví prasata jinde(nebo i u nás ),to jen pro dokreslení jak jsme debatovali o těch naháňkách http://www.myslivost-lovectvi.cz/videa/ ... eo:1/3524/
velké prase bum,bác,z takového lovu je mi na zvracení,mimochodem sledujte čím tam střílí

[kojot]

Tohle bych nějak neřešil. Vypadá to na Španělsko a podle hesla jiný kraj, jiný mrav ať si dělají, co uznají za vhodné. Myslíš, že se to tady na "panských" naháňkách neděje? Klidně bych to praktikoval taky tak. Všimni si, že i v Maďarsku loví jen velký prasata - na maso. V září tam jedu, tak poreferuju.Loví se tam všechno a na tamní populaci to nikterak nemá vliv, prasat mají stále dost.

Když se dívám u nás, kam jsme to dopracovali za přispění zemědělců s proklamovaným odstřelem tohoročního přírůstku, jímá mě hrůza, kam až to zajde. Lesy mají pronajaté papaláši od LČR a na lidového myslivce zbydou jen pole a remízy. Světe div se, prasata jsou v létě v polích, na zimu se vykrmená odstěhují k "pánům" poblíž hromad zahnívající kukuřice. Je v tom pak nějaká spravedlnost, že někdo za škody platí a jen prasata poslouchá u kukuřice a jiný loví jen selata, aby měl na příští sezonu reprezentačních naháněk prasat dost? Pokud nenastane radikální změna v tomto přístupu selekčního odlovu, bylo by vhodné, aby se na hrazení škod podíleli všichni uživatelé honiteb podle odlovu, tzn. čí více čuňat lovíš, tím více platíš. Není to o závisti (máme prasat mrak), ale zde se jasně ukáže, kde je prasat na jednotku plochy až příliš mnoho a tímto by mohlo dojít k jejich snížení na únosnější stavy. Zkrátka někteří uživatelé honiteb by zcela jistě svůj postoj přehodnotili. Pojem tvoje, nebo naše prasata je mi neznámý při akčním rádiusu u černé přibližně 10 000 Ha. Již z těchto důvodů je na to třeba taky pohlížet a následně k tomu i tak přistupovat, protože zajisté je nám všem jasné, že nejsme absolutně schopni roční přírůstek odlovit. Podle rychlosti nárůstu populace to přibližně činí pouze 60% a pak už jednoduché počty. 10 selat, 4 se střelí, 2 postřelí a nedohledají a 4 přežijí. Z těch přeživších čtyž jsou dvě bachyňky, které defacto na jaře příštího roku přijdou do chrutí. Zbylí dva kňourci také zimu přežijí, jeden se slugem v kýtě, druhý se dvěma broky SG ve hřbetě. Přežijí alespoň do jara, kdy "malinko" poryjí zasetou kukuřici apod.

[motolada]

No já myslím,že v lesích platí škody také,co já jsem zaslechl tak to není malá částka!Stím odlovem je to diskutabilní,ono já v poli střelím za rok max 5 prasat,v lese kolega 10,v očích zemědělce jsem já flákač protože nelovím a prdím na to.To že jsem v honitbě 320 dnů v roce už nevidí.

[kounek]

S placením škod podle toho kdo kolik loví, to je utopie. Protože z toho není východisko, když bude mít platit ten kdo střílí víc, tak se radši přestane střílet, aby se nemuselo platit a tím pádem budou škody vyšší a vyšší...

[dalas]

Při posuzování škod by měly být brány v úvahu určité zásady hospodaření z hlediska jejich minimalizace. Pokud nejsou ze strany zemědělců dodržovány, nebo jen částečně, nemůžou uplatňovat škody v plné výši. Jestli nevytvoří podmínky pro redukci zvěře ze strany myslivců, neměly by mít na úhrady škod nárok. Nebo se snad mýlím?

[Žanek]

Všimni si, že i v Maďarsku loví jen velký prasata - na maso. V září tam jedu, tak poreferuju.Loví se tam všechno a na tamní populaci to nikterak nemá vliv, prasat mají stále dost.

ale v maďarsku si ty prasata na naháňky pěstují v oboře nebo dokonce v prasečáku ..... tam je většina myslivosti orientovaná jen na zahraniční klientelu, která zaplatí za to že jim ty vypěstovaný kusy "porazí" do výkupu ... nicméně jsou schopni garantovat počet kusů vyhnaný do leče a tím pádem kvalitní naháňku a na druhé straně to vůbec neovlivńuje skladbu volně žijící populace

[kojot]

Při posuzování škod by měly být brány v úvahu určité zásady hospodaření z hlediska jejich minimalizace. Pokud nejsou ze strany zemědělců dodržovány, nebo jen částečně, nemůžou uplatňovat škody v plné výši. Jestli nevytvoří podmínky pro redukci zvěře ze strany myslivců, neměly by mít na úhrady škod nárok. Nebo se snad mýlím?

Úplně s tebou souhlasím.

Žanku, ono je sice možná pravda, že se prasata chovají na nějaké farmě (nevím, nemohu soudit), ale jejich zemědělství se pěstovanými plodinami dosti blížíme. Maďarsko je království kukuřice a pšenice, za ní následuje slunečnice a řepka. Širé lány, kam dohlédneš - čili úživnost neuvěřitelná a tudíž i prasat neuveřitelně .

Kounku, ono by se prasata u nás lovily, ale spíše nehlásily. Spíš mě štve, že výkonný orgán ČMMJ tomuto stavu jen přihlíží a hmatatelně nic neřeší, nejedná, nediskutuje a co hůř, ani neslibuje. V návaznosti na fakt, že kolchozníci po r. 2013 přijdou o většinu dotací z EU, bodou dřít peníze kde z koho. Moc času nám už u jednacího stolu nezbývá. V první řadě bych za vzniklé stavy obvinil jejich agrotechnologie, pakliže si to uvědomí, je možná náprava. Moc tomu sám ale nevěřím. Jen ať se chytí za hlavu, podívají se na meziroční nárůst odlovu prasat a taky si uvědomí kolik prasat prohnali přes závodní jídelny a plesové tomboly. Nás to ročně stojí cirka pět kusů (zaplať pánbůh, že jen pět). Dříve to bylo jedno prase.........

[Pyros82]

Při posuzování škod by měly být brány v úvahu určité zásady hospodaření z hlediska jejich minimalizace. Pokud nejsou ze strany zemědělců dodržovány, nebo jen částečně, nemůžou uplatňovat škody v plné výši. Jestli nevytvoří podmínky pro redukci zvěře ze strany myslivců, neměly by mít na úhrady škod nárok. Nebo se snad mýlím?

S tímhle názorem naprosto souhlásím. Protože doposud je tady dvojí metr. Není problém, když se něco nepovede to hodit na myslivce. Když je možno trestat myslivce za to, že se jim třeba nepodaří naplnit odlov. Tak proč by nemohly být potrestáni i zemědělci za to, že třeba nedodržují osevní postupy takové, aby mohly myslivci účinně tlumit černou. My lítáme kolem plodin a snažíme se lovit co to jde, zapachujeme, plašíme černou v kukuřici. A zemědělci nám moc nepomohou. Teď jsme nahraní dokud se neposečou řepky, pšenice a oves. A to nemluvím o tom kolik zemědělské stroje posekají mláďat. A to by tyto stroje měli mít plašiče a to rozhodně nemají. A to jsme honitba obklopená dokola vojenskými lesy a prasata se nám do plodin nastěhují hned jak to jde a odejdou až v lese spadnou žaludy a bukvice. Ve vojenském si je potom hosti postřílí na naháňkách nebo na hromadách. A škody by byli potom jen na nás. Navíc je tady problém, že zákon udává lovit min. 200m od hranice a to jsou u nás v honitbe dobrá místa, kde by se na černou dalo sednout, ale nemůžeme. Tak si někdy připadám, že jsme docela v pasti. Ale vidím, že máte podobné problémy a toho času na to s tím něco udělat je stále méně.

[fesoj]

Ten lov či spíše nelov u hranic, to je kámen úrazu. Přitom by stačilo vložit na patřičné místo zákona slova ...pokud se uživatelé sousedních honiteb nedohodnou jinak... Kdyby se mělo skutečně postupovat přesně dle znění zákona, pak bychom nesměli lovit spárkatou na čekání ani 200 m od nehonebních pozemků, případně od státní hranice - v zákoně stojí 200 m od hranic honitby, ne od hranic CIZÍ honitby. A takových paradoxů je v zákoně víc - např. zákaz používání "nášlapných pastí", podle čehož by mělo být zakázáno asi 99% běžně používaných sklopců, i když jde evidentně o chybu v překladu. Mimochodem - tahle pitomost byla letos uvedena i v jedné z otázek Velké čtenářské soutěže časopisu Myslivost - ale to už jsem opravdu hodně OT.

[motolada]

lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,

Pokud jde o tento odstavec tak není jeho podstatou,že se nesmí lovit na čekané a z mysl.zařízení?
O šoulačce tam není ani slovo.

[Žanek]

mě třeba při šoulání kolikrát tak rozbolí nohy, že si musím i chvilku sednout .........