Africký mor prasat - historie mimo ČR
Napsal: sob 15.7.2017, 12:03
1. První zmínka Keňa 1920 a zavlečení do Evropy od roku 1957
Virus AMP (ASF - African Swine Fever) byl poprvé popsán v Keni roku 1920, mortalita v domácích chovech v podstatě 100%, přenos z populace divoce žijících druhů prasat (Phacochoerus aethiopicus a Phacochoerus africanus). Virus byl izolován i z jedinců nevykazujících klinické známky onemocnění *(1
Poprvé byl AMP do Evropy zavlečen v roce 1957 (Portugalsko), údajně krmením odpadky z aerolinek v blízkosti letiště v Lisabonu, někdy se uvádí i dovoz vepřového z Angoly. Nákazu se podařilo tehdy eradikovat, nicméně byla znovu zavlečena do Portugalska v roce 1960 a endemicky ( onemocnění v určité omezené oblasti, kde se v populaci udržuje i bez přísunu zvenčí) se na Iberském poloostrově vyskytovala až do poloviny 90tých let. Ve Španělsku pak byl identifikován druh klíštěte Ornithodoros erraticus jako přenašeč a rezervoár infekce *(2, teprve následně po tomto zjištění bylo objeveno v Africe několik dalších druhů klíšťat přenášejících nákazu ASF *(3.
Virus AMP se pak následně vyskytnul v několika dalších zemích Evropy:
Malta (1978)
Itálie (1967, 1980)
Francie ( 1964, 1967, 1977)
Belgie (1985)
Holandsko (1986)
Nákazu se v těchto zemích podařilo vždy eradikovat s vyjímkou Sardinie, kde se AMP vyskytuje kontinuálně od roku 1982.
2. Šíření mimo Evropu od roku 1971
Mimo Evropu se pak virus AMP rozšířil do těchto zemí:
Kuba (1971,1978 až do 1980) - zavlečeno údajně ze Španělska
Dominikánská rep. (1978 až do 1981)
Haiti (1979 až do 1984)
Brazilie (1978) - zavlečeno údajně ze Španělska nebo Portugalska,odpadky z aerolinek *(4.
Další transkontinentální přenos AMP byl v roce 2007 do Gruzie *(5.
3. AMP na Kavkaze, Rusku, Ukrajině a Bělorusku od roku 2007 *(6
Gruzie:
V červnu 2007 se první ohnisko vyskytlo v Gruzii, kam se vir pravděpodobně dostal lodní dopravou. Během několika měsíců bylo v zemi známo 58 případů, zejména v domácích chovech.
Arménie:
V srpnu 2007 se virus rozšířil do Arménie, kde přetrvává do současnosti.
Severní Kavkaz:
V Čečensku byl virus prvně zaznamenán v listopadu 2007, odkud se šířil západním směrem. Do roku 2008 bylo zaznamenáno 44 ohnisek nákazy, především v Severní Osetii. Jednalo se o ohniska související s volnou pastvou domácích prasat.
Rusko:
Mezi roky 2011 a 2013 se AMP začal šířit do evropské části Ruska, ale také směrem na východ.
Do dnešní doby se virus rozšířil téměř po celém území Ruska, kde se vyskytují divoká prasata, nebo se chovají domácí (Saratovská, Novgorodská, Voroněžská, Leningradská, Murmanská, Archangelská, Jaroslavská a Smolenská oblast).
Ukrajina:
První záznam v červenci 2013. Podle oficiálních informací pouze několik málo dokumentovaných případů, ale podle neoficiálních zpráv mělo šíření AMP epidemický charakter.
Bělorusko:
Informace o šíření AMP z Běloruska jsou nedostatečné a nejsou ani známa opatření k eradikaci této nákazy v Bělorusku. První oficiálně zveřejněný případ v červnu 2016 v chovu domácích prasat ve městě Grodno na západě země a druhý o měsíc později na hranicích s Ruskem. Podle oficiálních informací pouze několik málo dokumentovaných případů, ale podle neoficiálních zpráv mělo šíření AMP epidemický charakter.
4. AMP na Litvě, Polsku, Lotyšsku a Estonsku od roku 2014 *(6
Litva:
První případ potvrzen v lednu 2014 u bachyně divokého prasete (20 km od hranic s Běloruskem), o několik dní později následoval druhý případ (ulovené divoké prase) 5 km od hranic s Běloruskem. Výsledky potvrdily, že se jedná o totožný virus, který byl detekován rok předtím v Bělorusku, a tak o šíření viru z Běloruska nebyl pochyb. Do června 2014 nebyl v Litvě zaznamenán nový případ výskytu. Na konci července byla zaznamenána dvě ohniska v chovech domácích prasat, která ovšem byla vzdálena 180 km od prvního výskytu v lednu 2014. Na těchto farmách bylo během několika dní utraceno 19 137 domácích prasat.
Během roku 2014 bylo také zaznamenáno několik dalších ohnisek.
Polsko:
Dne 14. února 2014 bylo nalezeno uhynulé divoké prase asi 900 metrů od hranic s Běloruskem. Okamžitě nato bylo testováno několik desítek farem na virus AMP s negativním účinkem, nicméně o tři dny později bylo detekováno uhynulé divoké prase pozitivní na AMP 40 km od místa prvního výskytu. Během roku 2014 bylo v Polsku detekováno 40 případů AMP.
U domácích prasat bylo první ohnisko zaznamenáno v červenci 2014 v malochovu domácích prasat.
Lotyšsko:
První případ v červnu 2014, další den byly nalezeny další tři uhynulé kusy. Během krátké doby zde bylo několik desítek ohnisek (viz mapy). Během krátké doby se vir dokázal rozšířit na vzdálenost více než 250 km. Následně bylo určeno, že důvodem tohoto šíření byl převoz infikovaného masa a masných produktů z ulovených divočáků pomocí člověka, tzn. nikoliv přirozenou migrací jedinců. Přirozeně (tzn. v rámci populace černé zvěře) se virus šíří kontinuálně krajinou rychlostí asi 30 km ročně. Lidský faktor je v tomto případě mnohem významnější a lidé svým chováním dokáží virus šířit na vzdálenosti stovek kilometrů.
V Lotyšsku se ovšem virus nešířil pouze v rámci převozu masa a produktů z něho v rámci států, ale bylo zaznamenáno i několik případů, kdy důvodem nového ohniska byly masné produkty dovezené z Ruska.
Přirozenému šíření mohou poměrně účinně zabránit přírodní bariéry, na příkladu Lotyšska vidíme efekt řeky Daugavy, že se AMP poměrně dlouho nešířil jihozápadním směrem. V červnu 2016 vypuklo ohnisko za řekou a během krátké doby se virus rozšířil i do západní části země.
Zajímavé je srovnání situace před a po vypuknutí nákazy AMP (viz mapy). Před vypuknutím nákazy v severní části Lotyšska hodnoty lovených kusů dosahovaly více než 10 ks/1000 ha. Rok po vypuknutí nákazy je znatelný pokles v oblasti výskytu AMP na téměř nulové počty.
Došlo k poklesu stavů odlovené černé zvěře. V roce 2013 se ulovilo více než 75 000 kusů. V lovecké sezoně 2016/2017 se ulovilo pouze 32 000 kusů. Další pokles se předpokládá.
Estonsko:
První případ zaznamenán 2. srpna (asi 2014 - pozn. Karel61) a měl podobný průběh jako v okolních státech.
Celkový počet pozitivních případů ohnisek AMP u domácích prasat a nalezených uhynulých divokých prasat do září 2016 je znázorněn v připojené tabulce. Je evidentní, že zejména u černé zvěře se jedná pouze o zlomek skutečně nalezených jedinců. V roce 2014 se ulovilo 25 000 kusů černé zvěře, v roce 2016 již jen 18 000 .
Dovětek: *(6
Vypuknutí AMP ani v jednom ze států neznamenalo úplné vymizení černé zvěře, tak jak naznačovaly mnohé hlasy po vypuknutí nákazy v roce 2014.
Seznam litaratury
*1 Montgomery R. E. 1921On a form of swine fever occurring in British East Africa. J. Comp. Pathol. 34, 59–191)
*2 Sanchez-Botija A. 1963Reservorios del virus de la peste porcina Africana. Investigacion del virus la P.P.A en los artropodos mediante la prueba de la hemoadsorcion. Bull. Off. Int. Epizoot. 60, 895–899
*3 Plowright W, Parker J: African swine fever virus in ticks (Ornithodoros moubata, murray) collected from animal burrows in Tanzania. Peirce MA Nature. 1969 Mar 15; 221(5185):1071-3
*4 The eradication of African swine fever in Brazil, 1978-1984. Lyra TM Rev Sci Tech. 2006 Apr; 25(1):93-103)
*5 Beltran-Alcrudo D., Lubroth J., Depner K., De La Rocque S. 2008 African swine fever in the Caucasus. FAO Empres Watch, 1–8
*6 Myslivost 7/2017, str. 20. Dostupné online http://www.myslivost.cz/Pro-myslivce/Ak ... MOR-PRASAT
Virus AMP (ASF - African Swine Fever) byl poprvé popsán v Keni roku 1920, mortalita v domácích chovech v podstatě 100%, přenos z populace divoce žijících druhů prasat (Phacochoerus aethiopicus a Phacochoerus africanus). Virus byl izolován i z jedinců nevykazujících klinické známky onemocnění *(1
Poprvé byl AMP do Evropy zavlečen v roce 1957 (Portugalsko), údajně krmením odpadky z aerolinek v blízkosti letiště v Lisabonu, někdy se uvádí i dovoz vepřového z Angoly. Nákazu se podařilo tehdy eradikovat, nicméně byla znovu zavlečena do Portugalska v roce 1960 a endemicky ( onemocnění v určité omezené oblasti, kde se v populaci udržuje i bez přísunu zvenčí) se na Iberském poloostrově vyskytovala až do poloviny 90tých let. Ve Španělsku pak byl identifikován druh klíštěte Ornithodoros erraticus jako přenašeč a rezervoár infekce *(2, teprve následně po tomto zjištění bylo objeveno v Africe několik dalších druhů klíšťat přenášejících nákazu ASF *(3.
Virus AMP se pak následně vyskytnul v několika dalších zemích Evropy:
Malta (1978)
Itálie (1967, 1980)
Francie ( 1964, 1967, 1977)
Belgie (1985)
Holandsko (1986)
Nákazu se v těchto zemích podařilo vždy eradikovat s vyjímkou Sardinie, kde se AMP vyskytuje kontinuálně od roku 1982.
2. Šíření mimo Evropu od roku 1971
Mimo Evropu se pak virus AMP rozšířil do těchto zemí:
Kuba (1971,1978 až do 1980) - zavlečeno údajně ze Španělska
Dominikánská rep. (1978 až do 1981)
Haiti (1979 až do 1984)
Brazilie (1978) - zavlečeno údajně ze Španělska nebo Portugalska,odpadky z aerolinek *(4.
Další transkontinentální přenos AMP byl v roce 2007 do Gruzie *(5.
3. AMP na Kavkaze, Rusku, Ukrajině a Bělorusku od roku 2007 *(6
Gruzie:
V červnu 2007 se první ohnisko vyskytlo v Gruzii, kam se vir pravděpodobně dostal lodní dopravou. Během několika měsíců bylo v zemi známo 58 případů, zejména v domácích chovech.
Arménie:
V srpnu 2007 se virus rozšířil do Arménie, kde přetrvává do současnosti.
Severní Kavkaz:
V Čečensku byl virus prvně zaznamenán v listopadu 2007, odkud se šířil západním směrem. Do roku 2008 bylo zaznamenáno 44 ohnisek nákazy, především v Severní Osetii. Jednalo se o ohniska související s volnou pastvou domácích prasat.
Rusko:
Mezi roky 2011 a 2013 se AMP začal šířit do evropské části Ruska, ale také směrem na východ.
Do dnešní doby se virus rozšířil téměř po celém území Ruska, kde se vyskytují divoká prasata, nebo se chovají domácí (Saratovská, Novgorodská, Voroněžská, Leningradská, Murmanská, Archangelská, Jaroslavská a Smolenská oblast).
Ukrajina:
První záznam v červenci 2013. Podle oficiálních informací pouze několik málo dokumentovaných případů, ale podle neoficiálních zpráv mělo šíření AMP epidemický charakter.
Bělorusko:
Informace o šíření AMP z Běloruska jsou nedostatečné a nejsou ani známa opatření k eradikaci této nákazy v Bělorusku. První oficiálně zveřejněný případ v červnu 2016 v chovu domácích prasat ve městě Grodno na západě země a druhý o měsíc později na hranicích s Ruskem. Podle oficiálních informací pouze několik málo dokumentovaných případů, ale podle neoficiálních zpráv mělo šíření AMP epidemický charakter.
4. AMP na Litvě, Polsku, Lotyšsku a Estonsku od roku 2014 *(6
Litva:
První případ potvrzen v lednu 2014 u bachyně divokého prasete (20 km od hranic s Běloruskem), o několik dní později následoval druhý případ (ulovené divoké prase) 5 km od hranic s Běloruskem. Výsledky potvrdily, že se jedná o totožný virus, který byl detekován rok předtím v Bělorusku, a tak o šíření viru z Běloruska nebyl pochyb. Do června 2014 nebyl v Litvě zaznamenán nový případ výskytu. Na konci července byla zaznamenána dvě ohniska v chovech domácích prasat, která ovšem byla vzdálena 180 km od prvního výskytu v lednu 2014. Na těchto farmách bylo během několika dní utraceno 19 137 domácích prasat.
Během roku 2014 bylo také zaznamenáno několik dalších ohnisek.
Polsko:
Dne 14. února 2014 bylo nalezeno uhynulé divoké prase asi 900 metrů od hranic s Běloruskem. Okamžitě nato bylo testováno několik desítek farem na virus AMP s negativním účinkem, nicméně o tři dny později bylo detekováno uhynulé divoké prase pozitivní na AMP 40 km od místa prvního výskytu. Během roku 2014 bylo v Polsku detekováno 40 případů AMP.
U domácích prasat bylo první ohnisko zaznamenáno v červenci 2014 v malochovu domácích prasat.
Lotyšsko:
První případ v červnu 2014, další den byly nalezeny další tři uhynulé kusy. Během krátké doby zde bylo několik desítek ohnisek (viz mapy). Během krátké doby se vir dokázal rozšířit na vzdálenost více než 250 km. Následně bylo určeno, že důvodem tohoto šíření byl převoz infikovaného masa a masných produktů z ulovených divočáků pomocí člověka, tzn. nikoliv přirozenou migrací jedinců. Přirozeně (tzn. v rámci populace černé zvěře) se virus šíří kontinuálně krajinou rychlostí asi 30 km ročně. Lidský faktor je v tomto případě mnohem významnější a lidé svým chováním dokáží virus šířit na vzdálenosti stovek kilometrů.
V Lotyšsku se ovšem virus nešířil pouze v rámci převozu masa a produktů z něho v rámci států, ale bylo zaznamenáno i několik případů, kdy důvodem nového ohniska byly masné produkty dovezené z Ruska.
Přirozenému šíření mohou poměrně účinně zabránit přírodní bariéry, na příkladu Lotyšska vidíme efekt řeky Daugavy, že se AMP poměrně dlouho nešířil jihozápadním směrem. V červnu 2016 vypuklo ohnisko za řekou a během krátké doby se virus rozšířil i do západní části země.
Zajímavé je srovnání situace před a po vypuknutí nákazy AMP (viz mapy). Před vypuknutím nákazy v severní části Lotyšska hodnoty lovených kusů dosahovaly více než 10 ks/1000 ha. Rok po vypuknutí nákazy je znatelný pokles v oblasti výskytu AMP na téměř nulové počty.
Došlo k poklesu stavů odlovené černé zvěře. V roce 2013 se ulovilo více než 75 000 kusů. V lovecké sezoně 2016/2017 se ulovilo pouze 32 000 kusů. Další pokles se předpokládá.
Estonsko:
První případ zaznamenán 2. srpna (asi 2014 - pozn. Karel61) a měl podobný průběh jako v okolních státech.
Celkový počet pozitivních případů ohnisek AMP u domácích prasat a nalezených uhynulých divokých prasat do září 2016 je znázorněn v připojené tabulce. Je evidentní, že zejména u černé zvěře se jedná pouze o zlomek skutečně nalezených jedinců. V roce 2014 se ulovilo 25 000 kusů černé zvěře, v roce 2016 již jen 18 000 .
Dovětek: *(6
Vypuknutí AMP ani v jednom ze států neznamenalo úplné vymizení černé zvěře, tak jak naznačovaly mnohé hlasy po vypuknutí nákazy v roce 2014.
Seznam litaratury
*1 Montgomery R. E. 1921On a form of swine fever occurring in British East Africa. J. Comp. Pathol. 34, 59–191)
*2 Sanchez-Botija A. 1963Reservorios del virus de la peste porcina Africana. Investigacion del virus la P.P.A en los artropodos mediante la prueba de la hemoadsorcion. Bull. Off. Int. Epizoot. 60, 895–899
*3 Plowright W, Parker J: African swine fever virus in ticks (Ornithodoros moubata, murray) collected from animal burrows in Tanzania. Peirce MA Nature. 1969 Mar 15; 221(5185):1071-3
*4 The eradication of African swine fever in Brazil, 1978-1984. Lyra TM Rev Sci Tech. 2006 Apr; 25(1):93-103)
*5 Beltran-Alcrudo D., Lubroth J., Depner K., De La Rocque S. 2008 African swine fever in the Caucasus. FAO Empres Watch, 1–8
*6 Myslivost 7/2017, str. 20. Dostupné online http://www.myslivost.cz/Pro-myslivce/Ak ... MOR-PRASAT