Myslivecké zážitky které už nechci zažít

[fesoj]

Lukas, teď řekni upřímně : Jak bys tu situaci řešil, kdybys tu bouchačku u sebe měl ? Vydržel bys to na těch 5 m jenom s tím hypnotizováním nebo bys asi vystřelil ? Ke mně takhle přišla výhružně funící bachna nejblíž asi na 30 kroků , stalo se mi to 2x, ale přiznávám se, že v obou případech jsem na ni koukal přes puškohled. Nevím nevím, o kolik blíž bych ji k sobě pustil, než bych vyhodnotil situaci jako kritickou a zmáčkl bych spoušť. Strach jsem snad ani neměl, věřil jsem sobě i flintě. Ale do horší situace jsem se dostal, když jsem se jednou vracel v noci z posedu, ve vysoké trávě jsem jsem se najednou octl mezi selaty, tma jak v prdeli, kde je bachna jsem vůbec neměl přehled a byl jsem si jist, že kdyby se se mnou chtěla seznámit intimně, neměl bych šanci včas zareagovat.
A vzpomněl jsem si taky na to, jak jsem před lety v Praze v noci v podzemních garážích OD Kotva stál proti dvěma Cikánům, kteří na mne vytáhli břitvy. Suverénně jsem sáhl po pistoli, kterou jsem u sebe vždy nosil - jenže zrovna tehdy jsem si ji nevzal a musel jsem se spasit útěkem. To bylo horší nebezpečí než nějaká bachyně.

[Zdenek41]

Když popisujete ty to situace,zažil jsem je víckrát.Vždy je to adrealin jak má být.Snad nejhorší bylo,když v dobách hojnosti převádělo na raním rozbřezku 8 bachyn svoje potomstvo přes cestu do lesa a já stál přímo uprostřed.Ty holky udělaly kruh a ja uprostřed a všechny popocházely ke mě.Mířil jsem postupně,ale myslím že bych asi nestihl vůbec nic.....
Strach je svinstvo,člověka napadne ledacos....Vše trvalo několik minut než se vláčky se selaty přemístily do krytu remízu v poli.Bylo až komické jak se mi ulevilo,když se každá vydala ke svým selatů do všech směrů.

[Marpie]

No bachyně je bachyně to jsem zažil jednou poté co jsem střelil dva kusy sele a lončáka ze dvou různých tlup a když jsem zeslezl tak vyšla tlupa třetí selata a lončáci pobíhali kolem mne a bachyně funěla ještě ve křoví a já ji neviděl a nevěděl jestli se nechystá na mne vyrazit. Horší ale bylo co jsem zažil na Slovensku. Čekal jsem na chatrném tak 2m vysokém žebříčku na jelena a místo něj přišla medvědice s medvídětem a medvědice se na mne z 15m koukala a chytala vítr. Ten šel naštěstí od ní ke mně. Udělat ještě asi krok ke mně tak střílím asi v sebeobraně. Kdyby se postavila tak na mne v pohodě dosáhne. A žebřík by toho ani moc nevydržel. Ale na druhou stranu je to zase můj největší zážitek.

[LukasJ]

No jasně že celopláště. Co jinýho, když většinu účinějšího střeliva stát zakázal. Navíc v .454 není zrovna velkej výběr.
No co bych dělal, kdy tam byla? Vím o jedné věci, co bych neudělal. Nestřílel bych. Nejsem si jistej, že by jí to opravdu na pár metrů zastavilo "na fleku". Ale určitě bych pomalu tasil a natáhnul. Na terči bych mozek trefil i dvojstřelem. Na pohybujícím se objektu, netroufám si ani odhadnout.
Rozhodně to nechci opakovat. Příjemný to opravdu není.

[Tommy]

Taky jeden přidám, z loňského roku. Šel jsem lovit do pelušky divočáky,jako každý rok. Nevím už přesně kolik bylo hodin,ale měsíc mi na něj svítil dobře.
Přijel jsem na kraj asi 4-hektarového pole pelušky namíchané s ovsem. Rozhlížím se dalekohledem a pevně naslouchám,jestli nezaslechnu mlaskání. Kouknu doleva, pak doprava a vidím jak si to do hrachu žene kňour. Po asi 10 minutách pozorování se dostal přímo přede mne a otočil se vítr. V některých částech pole hrach vůbec nevzešel a zůstal tam jen nižší oves,ale zrovna v té chvíli se mi ten kňour ztratil v místech,kde byl hrach až po pás. Neměl jsem z toho nijak dobrý pocit a tušení na sebe nenechalo příliš dlouho čekat. Čumím do kukru,hledám kňoura a vidím jak se z hrachu zvednul ryj a zafuńěl.
Vyrazil přímo mím směrem, viděl jsem jen jak se hrne hrach a protože jsem měl na rameni w243 bylo mi jasné,že ho musím nechat dojít fakt blízko.
Už mi bylo hodně těžko a při zlomení kritecké vzdálenosti 5-ti metrů ode mně jsem začal střílet, vypálil jsem čtyři rany,rychlost mého přebijení by mi mohl samopal závidět.
Kňour se začal válet a vydávat zvuky ve mě vzbuzující strach o život. V komoře poslední náboj, v hrachu téměř nijak neúčinný a babo raď v takové to situaci jestli si ho nechat pro sebe a nebo pro kňoura.
Nicméně pán lesa se postavil na běhy a začal mne obíhat. Na hranici pole zamručel a zmizel ve vysoké trávě, hodně se mi ulevilo.
Udělal jsem pět kroků k místu,kde značil a bylo tam vyválené místo plné světlé barvy o průměru cca 2 metry. Volal jsem hned kamarádovi ať přijede se psem,že nasadíme pro jistotu oba dva...
Kňoura jsme nenašli.

[fesoj]

Chudák malej zmrzačenej - i když malej zas asi tak moc ne...

[MiraDuchek]

Ona ta 243 na to má akorát se to po ní blbě hledá,já sní lovil 3 sezony a rána musela fakt sedět jinak zvěř 80+ odcházela a nebarvila.

[Tommy]

S w243 lovil můj děd,můj otec a teď já.
Toho kňoura ty střepiny hladily tak možná jen po bůčku a že jsme za ním šli hodně dlouho. 100kg měl určitě.

Zapomněl jsem ještě dodat,že jsem neměl v plánu ho odlovit,ale když už se vydal přímo ke mně,resp. na mě...

[LukasJ]

No tak ještě jeden. Kamarád mě pozval, ať si jdu zafotit do lesa. V brzkém odpoledni mě uvítal. Kafe a pokec. Prostě pohoda, než se jal chystat kulovnici. Trošku mě "polilo horko". Kulovnice ráže 7x64, stav příšerný. Osobně bych se bál z toho vystřelit. Ale prý to funguje, střílí stím běžně a chodí na flek (to jsem ještě netušil, jak velkej ten flek musí být). Nabízel jsem svojí .308W i stím, že pro ní dojedu. Prej není potřeba, chodí to na flek a spolehlivě.
Pak padla rána, na lončáka. Neodešel daleko, on mu ten "lovec" přestřelil oba přední běhy. Dostřel na pár metrů na krk, hmmmm. První rána byla na 32m dle dálkoměru.
Dostal odemně hodně vynadáno, takhle blbě bych se netrefil ani s krátkou. Návštěva střelnice to trošku vysvětlila. Zatímco ho klidně porazím s krátkou, on s mojí .308 střílí docela slušně, ale ten jeho zázrak normální rozptyl v několika hodně MOA. Ale prý to drželo nástřel už 20 let, jen já do toho chci vrtat, tak snad jsem ho s .308W nahlodal...... Poviné střelby bych aj zavedl, ale to stejně neprojde.

[Leon]

už aby se nějaký osvícený hlavě rozsvítilo a zavedli je.S kňoury to je na levačku letos jsem stál v řepce a taky jsem měl staženou prdel když si to namířil směrem ke mě tak 150+ viděl jsem jenom hřbet tak bych asi střílel jako ty sice 308 ale rána nejistá,loni jsem střílel na posekaný řepce lončáka 60kg v běhu asi na 80-100m po ráně to otočil směrem ke mě tak jsem ho vzal ještě pro jistotu na hlavu a to měl prostřelený obě plecka černá je neuvěřitelně tvrdá

[fesoj]

Přebíráme různé blbosti od každého, ale vzít si příklad např. ze Švédska, kde každý musí prokázat své schopnosti ve střelbě kulí na střelnici a bez splnění limitů lovit prostě nesmí, to u nás nejde... Přitom na myslivce - neumětely, kteří střílí, ale neumí trefovat, nadává kdekdo. Kdyby ty vypatlaní pseudoochránci zvířat, kterým ležíme v žaludku, aspoň jednou napřeli svou iniciativu správným směrem a začali prosazovat to, že myslivec, který neumí zvíře usmrtit, nemá právo se snažit mu ubližovat, to by uvítala nejen široká veřejnost, ale i všichni rozumní myslivci - lovci. A věřím tomu, že by se takové zákonné ustanovení podařilo schválit velmi rychle a jak se říká, "napříč politickým spektrem". Určitě by se našla cesta, jak to udělat, aby se zákon o myslivosti jako takový kvůli tomu nemusel měnit, stačila by nějaká prováděcí vyhláška o způsobech lovu zvěře. Ale když se nechce, je to horší, než když se nemůže - a toto je míněno především do našich vlastních řad.

[Tommy]

V našich podmínkách by to bylo velmi složité a to si mnoho osvícených hlav uvědomuje. Složení mysliveckých sdružení bývá alespoň z poloviny starší generace a tam je asi ten háček.
Představ si,že by polovina z tehle starší generace mohla pověsit flintu na řebík a nefrkli by si ani na honě. To by asi nebylo to pravé ořechové.
Nebo se milím a naše starší generace ještě zažila doby,kdy střelecké závody byli velkou událostí a zůčastňovali se jich téměř všichni.
Každý si může do stanov zavést,že např. první víkend v květnu se bude na střelnici konat nastřelování kulovnic a účast je povinná. Při té příležitosti se budou rozdávat povolenky a kdo nebude přítomen, povolenku nedostane. Tento způsob je zaveden u mého kamaráda ve sdružení a mají pokoj. Sorry za OT

[dalas]

Tak nevím, ale myslím že nejmocnější nástroj, jak zamezit lovu jedincům, kteří zbraň nezvládají, je u samotných uživatelů honiteb. Ti musí nejlépe vědět kdo umí a kdo ne. Přezkoušení si můžou klidně zorganizovat sami. Problém ale je v tom, že kamarád kamarádovi neřekne, nedostaneš povolenku, pokud s tím střílením něco neuděláš. Tak to chceme alibisticky hodit na státní správu, aby rozhodovala za nás. přitom výsledek na asfalťácích třeba 12 z 20, to už se někteří dmou pýchou. ježe on zajíc, který chytl jeden broček naměkko, je na tom stejně a možná hůře, jak divočák s přestřelenými běhy, který se nemůže hnout a je to otázka krátké doby, než se trápení ukončí. Ale abych nedělal machra a nebyl OT, uvedu letošní zážitek, na který pyšný vůbec nejsem. Jeden pátek jsem spěchal z práce s povolenkou na srnče rychle do honitby, neb srnčí v tu dobu vycázelo již kolem 6 hod. a já měl obeznané opravdu slabounké srnčátko. Vyjedu z kraje porostu, zastavím, že vylezu. V tom koukám před sebe a vidím, že srna, srnče spolu se srncem přechází údolíčko s loukou a sněřují na pásek strniště vzdálený asi 100m. Jak na potvoru se zastavují přímo ve směru před autem. byl by problém vylézt bočními dveřmi bez rizika zrazení. proto volím cestu přes třetí dveře. Srnčí se pomalu popásá a míří ode mne na řepku. Pomaličku se tedy kradu kolem levého boku auta, v kleče se opírám o blatní a usazuji záměrný bod srnčeti na střed komory. Houkla rána, srna ze srncem odskočili tak 100m a zastavují, ohlíží se posrnčeti, to v ohni krátce odkazuje, a pak nastal klid. Říkám si, je to dobrý, vybíjím a dávám flintu do auta. V tom zpozoruji, že srnče zvedá hlavu, beru flintu, znovu nabíjím. To už srnče stojí a dává se do pohybu hodně naostro. Vzdálenost cca 110m střílím z volné ruky. Srnče padá na zadek, ale po několika vteřinách vyskakuje a běží šikmo ve vzdálenosti asi 90m. Trochu s ním táhnu a jak bylo komo odmačkávám. Srnče padá, ale pořád zvedá hlavu. Spěchám proto k němu, jenže jsem v tom zaujetí nechal nůž v autě. Ukončuji tedy trápení srnčátka čtvrtou ranou dle zákona. Mísí se uspokojení s dobrého odlovu s pocitem dokurveného průběhu.
Celý problém spočíval v mé blbosti (jak jinak). Při prvním zamíření jsem nevzal v potaz velikost srnčete a posadil záměrný bod na střed komory, jak na tuto vzdálenost jsem zvyklý u dospělách kusů. Jenže zásah seděl o 4cm nahoru. Střela jen lízla zhora páteř, takže obrnná rána. Druhá rána šla mezi trup a kýtu přes obřitek ven. Třetí rána přes přední běh na spodní komoru. Stříleno .308W berger VLD 168gr. 2 a 3 rána s devastujícím účinkem. Při představě, co si srnče, ikdyž v relativně krátké době muselo prožít, je mě blbě ještě teď. Váha kusu po vyvržení 4,2 kg v dodávkové váze 3,3kg.
Jen kolega to komentoval slovy " Ten ču..k jde na srnčí a nastřeluje si kulovnici". Zmoh jsem se jen na odpověď, že můj par jsou 4.

to fesoj: vyjádřil jsem se v golfovém žargónu. Každá jamka na golfovém hřišti má normu na kolik úderů se běžně hraje, tomu se říká par. Pokud dobře trefím první ranou (kulovnicí) budu tedy říkat, že jsem to dal 3 pod par (vyjádřeno opět golfovým žargónem).

[fesoj]

Vzácně tvrdá sebekritika - ale i mistr tesař se utne a výjimka potvrzuje pravidlo... Jen tu poslední větu bych jaksi prosil přeložit do češtiny - nějak to nechápu.
A Tommy - tak nějak by to mělo fungovat všude, jenže všichni dobře víme, že tomu tak není. A pravidla by měla platit pro všechny držitele loveckých lístků stejná, ať jde o členy MS, majitele soukromých honiteb či poplatkové lovce. Když nelze prosadit uvědomělou kázeň, měla by nastoupit tvrdá direktiva. Vždyť nám myslivcům už byla vnucena i mnohem horší a často naprosto nesmyslná nařízení - a smířili jsme se s nimi.

[BwanaHunter]

S w243 lovil můj děd,můj otec a teď já.
Toho kňoura ty střepiny hladily tak možná jen po bůčku a že jsme za ním šli hodně dlouho. 100kg měl určitě.

Zapomněl jsem ještě dodat,že jsem neměl v plánu ho odlovit,ale když už se vydal přímo ke mně,resp. na mě...

Máš nosit flintu pro dospělý chlapy, a né dětskou...