LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Zdravím,
začíná se mezi myslivci rozvíjet diskuze o použití lesního žita (svatojánské žito, křibice, skřípí). Pár informací lze nalézt na http://www.vupt.cz/svatojanske-zito, na stránkách jsou i kontakty na prodej osiv. Na podzim 2010 vyšel článek v Lesnické práci, v únoru 2011 pak ve Světě myslivosti od ing. Březiny z ŠLP Křtiny. Průměrný výsevek do lesa je 170 kg s přihlédnutím k lokalitě. Výzkumný ústav potřebné množství určitě mít bude.

Žito lesní prodává i Elita semenářská a.s. Brno, ale jestli ještě mají na skladě, to nevím.

Výhody:
vysoká sláma - kryt až 180 cm vysoký
nenáročné na lokalitu - od Brna po valašské kotáry.

3 období setí -
na jaře - vymetá klasy v roce setí
v létě - udělá osení vhodné pro pastvu, vymetá v dalším roce po setí
na podzim - vymetá v dalším roce po setí

dobře konkuruje

Nevýhody:
může polehnout

Osobně mě tahle plodina dost zajímá. Uvažujeme o ní, jako o jedné z variant pro naše políčka, jako o zimní pastvě pro zvěř. Máte někdo s jejím pěstováním praktické zkušenosti?

Perník píše:Osobně mě tahle plodina dost zajímá. Uvažujeme o ní, jako o jedné z variant pro naše políčka, jako o zimní pastvě pro zvěř. Máte někdo s jejím pěstováním praktické zkušenosti?

zkuste, prosím, popsat co od zimní pastvy čekáte. Myslíte to jako nějakou alternativu/doplněk řepkám?

Když vysejete v létě, získáte zelenou podzimní pastvu, tj. v období kdy nejsou tolik narostlé ozimy a jařiny už nejsou. Na jaře pak rychle zelenou hmotu, v porovnání s jařinami.

Když vysejete jako jařinu a nesklidíte, tak tam v zimě budete mít hodně různě polehlé slámy s naklíčenými klasy. Je ale otázkou, jestli ty klasy nebudou spasený před sněhem. Já myslím, že jo, pak by tam zbyla jen sláma (ale výživnější než pšeničná). Pak tedy jako krytí a zdroj vlákniny.

Jsem množitelem této plodiny na klasických polích, do lesa od nás už pár let bere ing. Březina, ŠLP Křtiny, polesí Vranov. Neváhejte se na něj anebo na mě obrátit, zkusíme poradit, jak nejlépe dovedeme.

V podstatě očekávám to co jste popsal, tedy zelenou hmotu v období, kde okolo nic moc není, zjara kryt a dále patrně výdrol z klasů, tedy jádro, pokud po té zimně vůbec něco zůstane, ale slyšel jsem že to dobře odnožuje, tak by snad mělo.
hledal jsem na webu onen článek ze Světa myslivosti, ale nenašel.

Perník píše:V podstatě očekávám to co jste popsal, tedy zelenou hmotu v období, kde okolo nic moc není, zjara kryt a dále patrně výdrol z klasů, tedy jádro, pokud po té zimně vůbec něco zůstane, ale slyšel jsem že to dobře odnožuje, tak by snad mělo.
hledal jsem na webu onen článek ze Světa myslivosti, ale nenašel.

Pokud porost nebude totálně zničený (spasený, buchtovaný) až na hlínu, tak by měl obrazit. Jeho další hustota bude závislá na množství srážek z jara, půdě a světlu, co to dostane. Běžné spasení na cca 1,5 cm výšky by mělo žito ustát.

Teď jsem koukal na svět myslivosti, ten článek (2011/1 str. 14-15) tam ještě opravdu není. Výtah z tohoto článku (bez fotek) jsem našel na http://www.slpkrtiny.cz/slp-krtiny/naps ... i-a1625037.

No z běžného spasení bych obavu neměl, ale ono patrně dojde k totálnímu spasení, protože v období po vzejití nás pravidelně navštěvují mufloni a ti jistě neodolají.
za článek děkuji, prostuduju ho

Perník píše:No z běžného spasení bych obavu neměl, ale ono patrně dojde k totálnímu spasení, protože v období po vzejití nás pravidelně navštěvují mufloni a ti jistě neodolají.
za článek děkuji, prostuduju ho

a nešla by koncentrace zvířat ovlivnit více políčky po honitbě? Anebo větší jedna plocha?

Ovcema se porosty také přepásali, ale to bylo kontrolovaný. Myslím, že asi nikdo to nedokáže teď přesně stanovit. Nesmí dojít k poškození odnožovacího uzlu, který je cca do 1 cm pod zemí.

Jediným řešením je zkusit to. Tenhle pokus by mě samotnýho zajímal. Když pominu vaší práci, tak náklad na semeno není nijak závratný. Odhaduji tak 900-2800 Kč/hektar.

Tak dnes jsem ohledně žita mluvil s panem ing.Březinou.Zajímala mně hlavně cena kterou jsem nikde pořádně nevyčetl a taky to,jestli se žito dá vysít do normálního vysokýho smrkového nebo bukubého lesa-jestli tam na to nebude příliš tma,jak to poroste.Bylo mě řečeno,že podle jeho zkušeností z praxe na to bude v lese moc tma a moc to tam nepude.Doporučoval bud udělat políčko a nebo vysít do rozvolněnýho nejlíp smrkovýho lesa a uplně nejlíp domodřínové kostry.V jejich polesí se občas pohybuju,takže jsem tam žito párkrát viděl-dosahuje v druhým roce skoro dva metry.V prvním roce je to i pod sněhem krásně zelený a chodí na to moc ráda veškerá spárkatá.Dost se jim po tom zvedli stavy zajícu(bez vypouštění a v lesní honitbě ) ,je to obrovskej tahoun pro vysokou a vlasně všechnu zvěř.V druhým roce po dozrání to prý polehá(spíš to zvěř poláme a poválí),moc rády na to shodí i prasátka-vzhledem k tomu,že sláma je světlá je na tom na podzim i za tmavejch nocí vidět skoro jako na sněhu.Cena za metrák je zhruba 700kč.

to vejrazka: jo to by byl můj sen, mít těch políček tolik, kolik bych potřeboval. Bohužel v intenzivně obhospodařované krajině, kde se oseje vše, kam se dá jen trochu zajet, je to utopie a jsem rád za každej kousek kde se políčko dá zrealizovat. O kapacitě lidí, kteří na tom dělají, raději nebudu mluvit.

Myslím, že muflon to vezme až na srdíčko a do jara nic nezbude, ale to je pouze spekulativní rovina. V úterý jsem to konzultoval z Ing.Havránkem a ten mi to doporučovat, jako plodinu vhodnou. Takže to pravděpodobně zkusíme nasít jako letošní ozim a uvidíme.
Mě to zajímá hlavně jako jedna z dalších variant. co na políčka dávat. Čím větší rozmanitost, tím lepší. Chci mít minimálně 5 možností co na políčka dát a ne jen do nekonečna točit kukuřici, jetelotrávu a biopásovou směsku.Letos budeme poprvé dávat zaječí směsku, tak jsem zvědav jak to půjde. Je to velice náročná záležitost hlavně na přípravu půdy, je třeba to nepodcenit, protože osivo je sakra drahé!

Perník píše:to vejrazka: jo to by byl můj sen, mít těch políček tolik, kolik bych potřeboval. Bohužel v intenzivně obhospodařované krajině, kde se oseje vše, kam se dá jen trochu zajet, je to utopie a jsem rád za každej kousek kde se políčko dá zrealizovat. O kapacitě lidí, kteří na tom dělají, raději nebudu mluvit.

No jo, při letošních cenách, které se očekávají, tak určitě.

Takže to pravděpodobně zkusíme nasít jako letošní ozim a uvidíme.

Pokud to chcete na zelenou hmotu v pozdním podzimu, velmi brzo na jaře, tak byste měl sít v červnu (na sv. Jána)! Když zasejete jako ozim, tak bude porost tak do 5 cm a nic moc z toho na spasení během zimy nebude.

Letos budeme poprvé dávat zaječí směsku, tak jsem zvědav jak to půjde. Je to velice náročná záležitost hlavně na přípravu půdy, je třeba to nepodcenit, protože osivo je sakra drahé!

Můžete sem hodit složení té směsky (druhy, procenta) a orientační cenu? Stačí link na forum, přiznám se, že mi to nechce hledat

tady na foru to patrně není, Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů neznám, 1kg osiva stojí 545,-Kč (a to je cena z ceníku 2005!) takže možná i víc. Výsev je 25kg/ha
složení je: německá pastevní tráva, trojštět žlutavý, jílek, kostřava luční + červená, pískavice řecká, vičenec, štírovník, inkarnát, vojtěška, jetele- perský, červený, bílý, švédský, bazalka, brutnák lékařský, kopr, heřmánek, kmín kořenný, libeček kořenný, majoránka, mrkev, pastinák, petržel kadeřavá, petržel setá, měsíček obecný, šalvěj, šťovík menší, řebíček, miřík, jitrocel kopinatý, mateřídouška, krmná kapusta, řepka, ..... není toho málo, že?

S Ing.Havránkem jsme se dohodli, že by se směska dala upravit, tak, aby se vyjmuly rostliny, které by na našich půdách těžko vzcházely, ať bude příprava sebedokonalejší např. šalvěj. takže naše zaječí směska bude trochu modifikovaná, tedy ne tak pestrá oproti té původní.

Pokud máš takto vypsané složení směsky tak ten kg by se dal udělat hodně pod cenu.Ty travičky jsou klasika a bylinky se dají v těch procentech pořídit lépe.13625 na ha je dost.

problém bude asi v tom, že neznám přesné poměry a ne všechno se dá běžně sehnat.
Jinak pokusně oséváme asi 0,3ha, takže budeme potřebovat zhruba 8kg, když se to rozpočítá na tři roky, dá se to ustát. ...a v případě že zjistíme že to opravdu funguje, nebudou snad ty vynaložené prachy nikoho štvát.
Financovat to budeme ze standartních dotací na zřizování a údržbu mysliveckých políček ( 5 tis. na 1ha) takže ta mi osivo pokryje. Možná by to šlo, vše si postupně shánět, ale zabralo by to asi dost času při tolika druzích, a do budoucna budeš muset určitě předkládat to, že osivo je certifikované, jako třeba u biopásů.

No mě to napadlo,že to bude dotační titul Pokud se to osvědčí proč ne,ale pokud ti to přejede černá(kmín,libeček,mrkev)tak s třemi roky nepočítej.Ale dělat se něco musí tomu rozumím.

Perník píše:tady na foru to patrně není, Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů neznám, 1kg osiva stojí 545,-Kč (a to je cena z ceníku 2005!) takže možná i víc. Výsev je 25kg/ha
....

Asi by šla opravdu udělat levněji, ale pokud neznáme procenta, tak jsou to jen dohady. Například šalvěj je 1500-3000,- za kilo. Jetel luční za 65,-, pískavice 70,-, jetel bílý 130,-.

Nabízím rozbor směsi - pošlete mi kilo, roztřídím, zvážím a hodím sem procenta. Vzorek pak pošlu zpět.