Z myslivecké praxe

[Lotr]

Souhlasím s kamarádem Perníkem, nezvrhávejte to do osobních rovin. Jinak mohu potvrdit, že kvalita tradic tam, kde je "Perníkovo" je na vysoké úrovni.
Podle mě to není o tradicích, ale o vysoké zručnosti a praxi. Někteří "vyvrhují srnce hnedle celý den" a ještě jsou zmazaní od barvy a obsahu trávníku až hrůza a někteří to zvládnou elegantně za pár minut, aniž by si umazali manžety a sundali klobouk dolů. Já sundavám klobouk dolů před figiho zručností.

[fesoj]

Překonaná tradice ? Jak pro koho, pro mě teda rozhodně, já bych se přes cejchu ani tak neohnul, abych mohl vyvrhovat vestoje a na těch nevyhrnutých rukávech asi také nebude nikdo bazírovat, ale je hezké se podívat na někoho, kdo to umí a snažit se to aspoň trochu napodobit, vždyť snad není nutné být od hlavy až k patě zaneřáděný od barvy. Nejdůležitější poučení z té ukázky je to, že : 1) musíš vědět, kam říznout /což většina z nás ví/ a
2) k čisté a rychlé práci potřebuješ opravdu ostrý nůž /což mnoho z nás podceňuje/.

[xtaup]

Ostrý nůž je určitě základ úspěchu a jestli už to někomu trvá 5 min nebo 50, to už je vcelku buřt, důležitý je výsledek, dá se tam přece jen udělat pár chyb. Rychlost je opravdu slušná, ale řekl bych, že i Figi si v případě, že ho nikdo nenatáčí, minutku dvě přidá , takovýhle video je pro neznalé užitečnější než hodinový vyprávění jak to dělat ....

[Perník]

s tím naprosto souhlasím, jako praktická ukázka je tato Figiho práce ideální. V tomhle času se nikdo ani nestihne začít nudit

[figi]

Tak už mi skončil ban, takže se mohu také vyjádřit.
Jsem rád, že se tu mé nové video objevilo.
Video vzniklo náhodně v neděli ráno při ulovení paličkáče. Syn projevil přání si natočit vyvrhování, proč ne, a vzpomněl jsem si na kamaráda Jindru, který mne nedávno o takové video požádal. Synovi jsem proto řekl, že budu vyvrhovat dostatečně pomalu, aby bylo možné zřetelně rozeznat, co se zrovna děje, a on ať se snaží, aby bylo stále vidět, co přesně dělám.
Myslím, že se docela dobře vše podařilo zachytit.
Jinak srnce dělám těsně přes minutu, ale to by byl z videa chaos. Ale je to inspirace, zkusím ještě další, už opravdu instruktážní i s komentářem.

Jako mladý myslivec jsem viděl kde co, a vlastně to pokračuje až do současnosti, chlapy vysvlečené pomalu do půl těla, hrabající se v kusu i přes hodinu, vzhled kusu po vyvržení jak po srážce s vlakem. Navíc málokdy opravdu " dokončený " vývrh, většinou něco mezi velkým a malým. Já vyvrhoval dle tradic, tak, jak mne táta naučil. Taky za špatně vyvržený kus jsem dostal pořádný sprdunk, a stačila nepatrná, i vzhledově zanedbatelná chybička. No a časem jsem to všelijak vylepšoval, tradice jsem ale dodržoval vždy, i kdybych se měl třeba v potu utopit. To podle mého k myslivosti patří.

Takže u jakékoli zvěře si neklekám, odkládám pouze zbraň a dalekohled, a tak, jak mne vidíte na videu, mám v kapsách a na opasku veškerou výbavu, včetně té na long range.
Takto vyvrhuji všechnu spárkatou, ale musím přiznat, že u daňků a jelenů mám ty manžety u košile či okraje rukávů hubertusu často chycené .

Zámek už pár let dělám výhradně pilkou, mám při práci rád velmi ostrý nůž, a i na tom nej zavazáku z uhlíkové ocele od Pajla bylo otevření zámku vždy okamžitě znát sice nepatrným, ale přesto znatelným snížením řezivosti. Přesto jsem s ním udělal i pět kusů vysoké najednou, ale když jsem s ním nedělal zámky, vydržel velmi ostrý podstatně déle.


Osobně si myslím, že nejdůležitější je výsledek, když se za kus nemusím stydět, ať po stránce střelecké, nebo i po té vyvrhovací.

[Toma]

Netrhá se vám při řezání zámku pilkou střevo?Zuby je zavadí a už to hrne ven.

[figi]

Občas se to může stát.

Na videu vidíš, že si při řezání zámku prstem střevo odtlačím, a je po problému.

figi

[běžkař]

Samozřejmě krásná práce. S těmi tradicemi to vidím dost podobně jako Lotr a Perník. Nějaké zásady a tradice musí být a kdo dodržuje vše, tak respekt, ale určitě to není vše. Příspěvek jsem však napsal kvůli tomu, že se osvědčilo otevírání kusu párákem, který musí být samozřejmě ostrý. Vzhledem k tomu, že je však zahnutý, takřka nikdy nedojde k poškození jakéhokoliv orgánu při této činnosti. U Figiho bylo vidět, že si druhou rukou pomohl a stát se to nemohlo. Ale pro méně zručné to muže být malička pomoc. Jinak znám jen takový postup, co předvedl Figi - se vším všudy........

[fesoj]

Pokud jsem si všiml, tak lovci u nás ve sdružení
1) málokdy vyndávají lízák
2) často jen naříznou krk u hrudníku, průdušnici a jícen nechávají uvnitř
3) setkal jsem se i s tím, že po otevření břišní dutiny vedou řez dál středem hrudní kosti, čímž otevřou celý hrudník
4) občas se někdo při otevírání zámku nestrefí do spoje a vede řez kýtou /taky se mi to jednou v noci povedlo/
A vždy se jednalo o starší zkušené myslivce, kteří by to měli znát... Přitom a priori nikdy nejde o rychlost, ale o kvalitu provedení...

[roman300]

Bod číslo 3., používám u černé zvěře v létě běžně, je to tzv. skandinávský způsob. Jestli je to tradiční či ne moc neřeším,hlavní je výsledek. Ponechaná průdušnice s jícnem je prasečina, jako MH se občas u černé setkávám s neotevřeným zámkem a zbytkem konečníku v pánevní dutině

[martinh]

Otevirání celého hrudníku v létě? Osobně si myslím že zapaření zvěřiny hrozí více v zimě jak v létě. V létě to chce zamezit hlavne přístupu much.

[roman300]

V zimě je největším nepřítelem zvěřiny mráz, asi větší než teplo v létě. Ale proč by mělo v zimě hrozit zapaření víc než v létě, to mi uniká.

[Jiří K.]

Figi, jedině poklona excelentní práce.
Ten skandinávský způsob je popsán i v Penzu a to jako doporučovaný. Jinak i starší literatura znala pojmy jako malý ( odstraňoval se pouze výhoz) a velký vývrh. Co se týče vyjímaní lízaku. Tak ten se nevyřezával a trubice se přeťaly a na jícnu se udělal uzel.
Osobně jsem roky prováděl vždy velký vývrh, ale když jsem měl možnost začít lovit v horách tak jsem se setkal s dvěma způsoby jak tento vývrh provést a nejsou nelogické.
1. Neotevírá se kůže na krku a "trubice" se odříznou zevnitř v hrudním koši. Jen se to musí pak pevně držet. Krk se otevře až v "civilizaci" a jícen s dýchací trubici se vyjme.
2. Nerozřezává se zámek. Střevo se obřeže, uvolní prsty povytáhne ven zauzluje a vtáhne dovnitř. Dělají to lovci s Rakouska. Jestli jsem to dobře pochopil ( překlad z NJ do AJ a pak do ČJ) ukládá jim to dokonce zákon.
U obou způsobů jde o to, aby se zbytečně neznečišťovala zvěřina, když se kus v neschůdném terénu přibližuje k cestě.

Ještě jedna poznámka prof. Hromas vydal svého času takovou příruční knížku snad se to jmenovalo Myslivost. A v ní píše, co se týká tradic, že se nejedná o žádné dogma a i ony se musí přizpůsobovat době. Pokud je již nějaká tradice překonána tak je její vyžadování absurdní. Mimo jiné a to mi utkvělo se to týkalo vyhrnování rukávů při vyvrhování s ohledem na hygienické požadavky současnosti. Bohužel publikaci jsem ve své knihovně nenašel, ať mohu citovat doslova.

[Žanek]

V zimě je největším nepřítelem zvěřiny mráz, asi větší než teplo v létě. Ale proč by mělo v zimě hrozit zapaření víc než v létě, to mi uniká.

příčinou je asi větší rozdíl teplot a všichni myslivci co znám, potvrzují, že čím větší mráz, tím snáz se to zapaří.

[roedear]

K bodu 3 - provádím také, po rozříznutí rozepřu kolíkem, navíc pomocí provázků vypnu běhy do stran a pokud je prase víc zabělené, naříznu i pod plecka. Možná to vypadá na první pohled divně (jak vypnuté v rámu), ale nestalo se mi, aby se prase zapařilo. Když už je pak vychladlé, můžou se provázky a kolíky odstranit a prase zůstává viset "normálně".