NEJVYŠŠÍ SOUD ZÁSADNÍM ZPŮSOBEM ROZŠÍŘIL OBSAH TRESTNÉHO ČINU PYTLÁCTVÍ.

[Myslivec Milda]

PŘÍBĚH: Někde na Bruntálsku se v r. 2016 konala naháňka. Na této naháňce jedna lovkyně ulovila jelena – šesteráka ( lov trofejové zvěře na naháňce nebyl povolen ) Na stejné naháňce pak nikdy a nikým NEZJIŠTĚNÁ OSOBA ulovila dalšího jelena osmeráka. Dva jeleni „leží“ a co teď s tím ? Jeden z členů MS požádal hospodáře o možnost odkoupení jelena osmeráka, uloveného nezjištěnou osobou. MH souhlasil, člen MS zaplatil za zvěřinu do pokladny MS svou navrhnutou částku 4.000,- Kč... Pak zafungovalo pravidlo: Myslivost je od slova závist ! Případ se dostal napřed k Okresnímu soudu v Bruntále, pak ke Krajskému soudu v Ostravě a nakonec k Nejvyššímu soudu v Brně. Tento Nejvyšší soud rozhodnul, že jak „střelkyně“ tak i „kupec“ dalšího jelena osmeráka = uloveného nezjištěnou osobou, se dopustili trestného činu pytláctví podle § 304 Trest. Zákoníku. ( přivlastnil si neoprávněně ulovený kus jelena, a to že ho zaplatil a neulovil nemění nic na skutkové podstatě. ) Co z toho plyne ? Fakt nevím, ale nikdy si pro jistotu nikde a nic neodkoupím, radši ať to v lese shnije a sežerou to lišky. Pořád lepší než velký problém. Odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu je zde níže. Rozsudky Okresního a Krajského soudu jsem nedokázal vyhledat. Pravda, ani jsem se moc nesnažil. Beru to jako memento. I pro osamělé lovy na čekané. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu je v podstatě závazné pro Okresní a Krajské soudy a potažmo i pro Státní Správu Myslivosti. Pravda, kde není žalobce není ani soudce. Ale víte určitě a na 100% koho máte kolem sebe ???

................-................................................................................................

PRÁVNÍ VĚTA : Neoprávněným lovem ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. zákoníku jsou jednání, která se vymykají zákonným podmínkám lovu podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o myslivosti). Znak „neoprávněně“ je proto nutno vykládat v celém kontextu zákona o myslivosti, tedy nejen s přihlédnutím k ustanovení § 46 a § 48a zákona o myslivosti, ale také k ustanovení § 45 odst. 1 zákona o myslivosti a objektu trestného činu, kterým je ochrana přírody, resp. volně žijící zvěře a ryb, jakož i ochrana práva myslivosti a výkonu rybářského práva. Platí tedy, že i osoba, která dodržela formální náležitosti § 46 odst. 1 zákona o myslivosti (má povolenku k lovu, lovecký lístek, zbrojní průkaz atd.) a loví zvěř v rozporu s výslovným zákazem podle § 45 zákona o myslivosti, jedná nad rámec vydaného povolení, a tedy neoprávněně ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. Zákoníku.

Soud: Nejvyšší soud Brno, Datum rozhodnutí: 09/24/2020 Spisová značka: 3 Tdo 340/2020 ECLI:CZ:NS3.TDO.340.2020.1 .. Kategorie rozhodnutí: A. Publikováno ve sbírce pod číslem: 22 / 2021 3 Tdo 340/2020-762 .

https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/ns ... o-340-2020

[palkopal]

Střelkyně je jasná, ale kupec? To spíš myslivecký hospodář, který "na jiného převedl neoprávněně ulovenou zvěř". Kupující si ho na sebe sám od sebe nepřevedl, pouze ho koupil z vlastnictví toho, kdo si ho na sebe dříve převedl (uživatel honitby). Dotyčný to měl dát k ústavnímu soudu.
Teda podle mne.

[Myslivec Milda]

Já tedy právník nejsem, ale pochopil jsem jako laik, že druhý odsouzený ( kupující ) dobře věděl, že jelen kterého kupuje pochází z trestného činu - pytláctví. Chce to fakt pozorně přečíst si celé odůvodnění rozsudku. Já vím, že je to dlouhé páč stvořili to novodobí " žreci liter " práva . Pro někoho to může snad být i nesrozumitelné ( je tam velká spousta písmenek a vůbec nejsou seřazena podle abecedy. ) Ale co už že jo. Nejvyšší soud má vždycky pravdu a co rozhodne to platí. Proto čtěte pozorně a trpělivě.

https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/ns ... o-340-2020

.

[Lotr]

Pokusím se to srozumitelně shrnout:

- Nejvyšší soud ve věci přihlédl k hodnotě uloveného kusu - 29.300 Kč, tedy určil vyšší míru společenské nebezpečnosti skutku, nejedná se o přestupek (vzniklá škoda do 10.000 Kč) ale trestný čin se škodou vyšší jak 10.000 Kč
- Nejvyšší soud ve věci konstatoval, že porušení zákona o myslivosti se vzniklou škodu vyšší než nikoliv nepatrnou (oněch už zmíněných 10.000 Kč) již není přestupkem, jak tomu bylo v minulosti, ale tr. činem,
cituji:

Za „neoprávněný lov“ ve smyslu předmětné skutkové podstaty je nutno považovat veškerá jednání, která se vymykají zákonným podmínkám lovu. Platí tedy, že i osoba, která dodržela formální náležitosti § 46 odst. 1 zákona o myslivosti, resp. má povolenku k lovu, lovecký lístek, zbrojní průkaz atd., a loví zvěř v rozporu s jinými zákonnými zákazy, především v rozporu s výslovným zákazem podle § 45 zákona o myslivosti, jedná nad rámec vydaného povolení a tedy „neoprávněně“ ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. zákoníku.

Tímto tedy končí doba "ustřelení se", kdy lovec na společném honu místo laně uloví jelena šesteráka nebo lovec v revíru, který má v povolence srnce I. VT a uloví srnce III. VT.

P.S. Novelou Trestního zákoníku byla výše škody změněna z 5.000 Kč na 10.000 Kč. Z toho se vychází i při stanovení škody u přestupku.

Trestní zákoník má stanoveny výše škody, podle kterých posuzuje společenskou nebezpečnost skutku:

§ 138 Trestního zákoníku

Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč,

b) škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,

c) větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč,

d) značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč a

e) škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.

(2) Částek uvedených v odstavci 1 se užije obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci.

[Šumavák]

Náš poměrně komplikovaný právní řád bohužel umožňuje vznik širokého spektra právních výkladů (názorů), občas z pohledu tzv. "selského rozumu" naprosto krkolomných a nepochopitelných, kdy se v podstatě ignoruje primární posouzení dobro / zlo, úmysl / nedbalost a míra společenské nebezpečnosti. Zkrátka ohledně identického protiprávního jednání lze očekávat naprosto protichůdné výstupy na jednotlivých soudních úrovních, v závislosti na hloubce znalostí ohledně posuzované problematiky, občas i osobních empatií / antipatií. Můj právní názor na trestný čin pytláctví (§ 304 trestního zákoníku) je ten, že se jedná o nelegální lov zvěře, který se nikde neeviduje a pytlák + jeho spolupachatelé jím pro sebe získávají neoprávněný prospěch. U popisovaného případu je evidentní (dle mého právního názoru), že se dotyčná střelkyně nedopustila ničeho jiného, než přestupku podle § 63 odst. 2 zákona o myslivosti, neboť porušila § 45 odst. 1 písm. u) téhož zákona, kdy při společném lovu ulovila samce jelena evropského. Příslušný správní orgán jí za to může udělit pokutu až 30.000,- Kč a také zákaz činnosti až na dobu dvou let (v případě uložení zákazu jí i odebere lovecký lístek). V kontextu se skutkovou podstatou trestného činu pytláctví nechápu, proč do ní bylo v tomto případě napasováno i jednání mysliveckého hospodáře a dokonce i dalších osob, které ulovený kus pouze vyvrhovali, pomáhali nakládat, nebo si jej odkoupili, neboť myslivecký hospodář ulovenou zvěř zaevidoval. Ano, myslivecký hospodář pochybil tím, že dotyčnou střelkyni lidově řečeno nenapráskal příslušnému správnímu orgánu a kusy, ulovené v rozporu se zákonem o myslivosti, zaevidoval jako sanitární odstřel. Ale to je dle mého názoru opět pouze na úrovni přestupku / správního deliktu, nikoliv trestný čin. Výše vzniklé škody není v tomto případě dle mého názoru relevantní, protože poškozeným je myslivecky hospodařící subjekt, který si sám stanovil cenu za odprodej dotyčných kusů.

[Kvido]

Pokud mě PČR zavolá ke sražené srně na silnici a ta ještě žije , tak bych ji měl dostřelit nebo dát záraz. Pokud to udělám bez povolení SSM , pak se dopustím pytláctví - ulovím zvěř v době hájení.
Ideální čas je Pá podvečer , to SSM bude na výletě a k řešení do Po. Jen to vysvětlit té srně. Když bude na silnici , tak je na nehonebním pozemku-zde nemohu lovit bez souhlasu vlastníka ( asi stát , SÚS ?). Pokud bude za škarpou , tak je v honitbě. Myslím , že ji nechám dostřelit policií. A co s tím přivlastněním ? S modřinami - pro psa = špatně , pro spotřebu = špatně. Asi nejlépe rovnou zakopat nebo lépe ať PČR objedná asanační službu ( na svoje náklady).
Lov s dravcem - pes vystaví a místo bažanta je ulovena koroptev. Nebo má skupina povolenku na zajíce a v remízu uloví bažanta. Co s tím ?
A co sanitární odlov ? Ten špatný kus odejde a už ho nikdo nenajde , než SSM povolí ho ulovit ? Takže pytláctví...

[SoukuM]

Mi to soudní rozhodnutí připadá úplně mimo, osobně bych to vyhodnotil jako přestupkové jednání a MH měl dotyčnou naprášit SSM. Ale strašně by mě zajímal názor NS, jak se měli dotyční sprostí podezřelí, teď už vlastně sprostí odsouzení tedy zachovat, aby se nedopustili toho údajného pytláctví. To tam měli tu zvěř nechat ležet? Nebo to zakopat? Nebo to odvézt do kafilerie? Jaké konání by tedy bylo údajně v souladu s legislativou, aby se dotyční nedopustili pytláctví? A nestane se náhodou zvěř jako res nulius po ulovení majetkem uživatele honitby?
Ale jako memento je to dobrý .
MS

[Bord]

Milane také bych rád slyšel/četl/řešení.

[fradus]

Jó pánové, když Benešová za své pozice ministra spravedlnosti řekla, že si soudci dělají co chtějí, tak ji ústavní soudce, komunista Rychetský vyplísnil. A takhle tady žijem. Smutný to obraz doby, když vítězí lobby.

[precechtel]

věc byla přece znovu po rozhodnutí okresního a krajského soudu, že se jedná o přestupek, rozšťourána dovoláním nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a to se již táhla přes čtyři roky..... No myslím, že NSZ by se měl především zabývat daleko závažnějšími kauzami, než tím, zda se jedná o přestupkovou věc či přečin na úseku myslivosti, asi na tom měl někdo eminentní zájem tuto věc kriminalizovat. Dobře, že Zeman rezignoval, asi není žádný příznivec myslivosti. Faktem ale je, že ta úspěšná lovkyně porušila ZOM a pokud se to medializovalo, mělo se to rozhodnout na pověřené obci a neměl se tím zabývat soud, neznáme však všechny okolnosti, jak proběhlo poučení před lovem, jakou roli sehrál myslivecký hospodář, zda dáma ulovila úmyslně či z nedbalosti, zda se dodržely zvyklosti a obyčeje apod. Jaksi si nedovedu představit, že všechna pochybení při lovu spárkaté v době, kdy je tlak na redukci jejích stavů, by se měla řešit jako pytláctví.... Vyslovil jsem jenom svůj nevnucující názor.... , pamatuji, že sem byl jako host na takovém / již promlčeno / společném lovu, kde někdo ulovil jelena, pokud to vadilo, lovec byl bez trofeje a víc se na lov nezval, jak to MH vykázal, byla jeho věc, většinou to byl špičák, tzv. laňovec. Nikdy by mi nenapadlo, že bych mohl být spolupachatelem pytláctví.

[Patrik D]

To snad ani není možný, pytláctví je snad něco jako, du ven upytlačím kus a dovezu si ho domů a nikomu o tom neřeknu, co to je toto. Jasně pokud se loví co nemá na společné naháňce, trestat nějak, ale pytlačení je trochu něco jinýho.

[Šumavák]

Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu se může stát velmi nesmyslným a nespravedlivým precedensem, který staví na stejnou úroveň myslivce s loveckým lístkem a povolenkou, který se ve vlastní honitbě tzv. ustřelí, přizná se k tomu, zvěř označí plombou atd. a opravdového pytláka, který identickou zvěř uloví bez loveckého lístku, v cizí honitbě bez povolenky k lovu a pochopitelně bez jakékoliv evidence. Míra škodlivosti obou případů je dle mého názoru značně rozdílná, ale podle některého ze soudců Nejvyššího soudu holt ne...

[SoukuM]

Tak ustřelit se může každý a kdo tvrdí, že se mu to nikdy nestalo, tak buď lže nebo ho to teprve čeká .
Takže teď jsme vlastně díky NS všichni sprostí podezřelí neboli potencionální pytláci . M

[dalas]

Šesterák a osmerák místo holé? To nemůže být ustřelení. To muselo být střeleno úmyslně. A to je sakra rozdíl.

[SoukuM]

Tak zrovna tento případ jsem na mysli neměl, ale např. záměnu VT. M