cobaj píše: ↑stř 08.1.2020, 10:55 Na fotografii je vzhledem k tomu ze bylo strileno pres termovizni kameru i pro mne tezko uveritelny rozptyl 3ran meho zelizka v ohni na skodnou z Blasera R8 110gr V-MAX, V3- 1020m/s na 375m s upravou korekce pres automatiku Falcona. Netroufl bych si rict ze toto je a bude standartni vysledek, ale je to velmi zajimave.
dalas píše: ↑stř 08.1.2020, 20:21 Tak ještě jednou. Cobajův Falcon dle udávaných parametrů má horizontální zorné pole 12,4°. Předpokládám, že toto zorné pole dopadá na 640 pixelů. 1 pixel vidí tedy v úhlu 12,4/640° Tento úhel představuje ve vzdálenosti 375m 12,6cm. Záměrný obrazec má dle děr v terči (asi 7,6mm) šířku cca 6 cm. Je tu tedy horizontální "vůle" 6,6 cm, kdy pixel nezaznamená žádnou změnu. Tu začne zaznamenávat, až se záměrný obrazec začne promítat i do sousedního pixelu.
Co s tím udělá zpracovatelský software, to netuším.
Shrnuto: Bude-li cobaj mířit na obrazec široký 2cm může mít chybu v zamíření 10,6cm. Bude-li mít obrazec široký 12,6 cm, měl by i nepatrný pohyb horizontálním směrem zaznamenat změnou ve dvou pixelech.
Tahle otázka/myšlenka asi dobře ukazuje rozdíl mezi terčovou a praktickou střelbou.
Kupodivu pokud je terč nebo u terma "terčová značka" vhodné velikosti a tvaru a má vhodný (tepelný) kontrast s pozadím a zbytkem scény, dá se na ní opakovaně zamířit stejným způsobem - i když je menší než jeden pixel detektoru/mikrobolometru.
(asi teda nesmí být hned vedle středu záměrné značky "vypadlý", softvérově vypnutý pixel )
Pokud bys zvolil nějaký terč, na kterém by jednoznačné, opakovatelné zamíření nefungovalo, pak by ses od Cobaje a Michala asi nedozvěděl: "Na tohle my s našimi přístroji neumíme tak dobře zamířit", dozvěděl by ses: "To je špatný terč"
Podobně pokud bys třeba v rámci jakési "praktické střelby" umístil nějaký parafinový polštářek pro první ránu naplocho, pro druhou z profilu, pro třetí ránu bys za něj dal odraznou termofólii a pro čtvrtou ránu přidal dopředu větvičku atd. Pak by ostrostřelci sice mířili stále na stejný parafinový polštářek, ale rozptyl zásahů by byl významně větší a to nejen vlivem zamíření ale i díky různému obrazu z mikrobolometru a různému zpracování termogramu navazujícími algoritmy/ elektronikou ...
Jinak i mne přesnost téhle "termovizní" optoelektroniky příjemně překvapila a to i v oblasti výrazně levnějších "bakelitových" krabiček. Na hranici cca 350 m se dá střílet/lovit i třeba s prastarým Pulsarem Apex XD75 - 384 pixelů na 7,2° (který dnes s trochou štěstí koupíš za 50 tis.) - pokud vyřešíš měření/odhad vzdálenosti střelby! (výhody třeba Archera s dálkoměrem a "balistikou" by se měly plně projevit u ještě větších vzdáleností ...). Obraz 20 kg selete na těch cca 350 m odpovídá cca 3x6 katodkám - pixelům 25 um mikrobolometru a přes to není se zamířením/střelbou/správně umístěným zásahem problém
Některé problémy samozřejmě nízké rozlišení cíle ve větší vzdálenosti nese - vidíš, že je kus černé hlavou vlevo, ale pokud je mírně šikmo, tak už jen obtížně poznáš, zda je šikmo hlavou k Tobě nebo od tebe atd. Jako vždy na větší dálku je to střelba pro klidné a pečlivé střelce