Havárie kulové zbraně

[Reno]

...Prohlédl jsem zprávy o působení sabotážního střeliva a na rozdíl od Renova tvrzení, že pevné části závěru odletí a střela zůstane jen "opřená" o vývrt, tak hovoří o průchodu střely hlavní, byť výrazně sníženou rychlostí - a to jsou použity vysoce "brizantní" trhaviny...

Holt máme každý jiné zdroje, navíc rozdílná výrobní provedení sabotážních nábojů mohla mít v praxi i rozdílné účinky.

ČERMÁK, Jiří: Čtyřicet let konstruktérem zbraní 1946 - 1986, ISBN 80-238-3397-9

...Po řadě let se v Brně na vyšší rozkaz likvidovalo vzorkové malorážní střelivo. Pověřený pracovník vylamoval střely a vysypával prach, který se pak likvidoval, do nádoby. Jednou se ke mně dostavil s ruským okrajovým nábojem s mosaznou nábojnicí, ze kterého po vylomení střely vypadly dva válečky - jeden stříbrný a druhý hnědý, který na první pohled připomínal lisovanou trhavinu TNT. Podezření na diverzní náboj potvrdil i příchozí O. Galaš. Provedli jsme za bezpečnostních opatření zkoušku tak, že jsme náboj vystřelili z opakovačky vz. 91. V nastalém tichu po zřetelně silnější ráně bylo slyšet šramot částic padajících na podlahu. Po vstupu na střeliště se nám naskytl nevídaný pohled. Ve střelecké stolici trčely trosky někdejší pušky, kolem třísky z pažby. Vedle stolice ležel silně poškozený závěr. Hlaveň včetně pouzdra byla v oblasti nábojové komory výbuchem roztržena přibližně ve vodorovné rovině, horní část v délce asi 120 mm byla odlomena. Ve vývrtu několik centimetrů před vylomenou částí, byla vidět střela. Tento výstřel by pří zalícení střelec nepřežil. Na obrázku je v řezu patrné sestavení diverzního náboje...

[pufr]

No, jasně že mohou být různá provedení i projev na zbrani

Brokové hlavně byly od štontu dobrých 50 kroků. Rukou by je tam člověk nedohodil.

Při roztržení toho trojáku došlo pouze k zaříznutí střely do drážek hned za komorou. V podstatě vytvořila jakousi zátku. Došlo k destrukci komory, nábojnice byla připečená na stěnách, celé se to urvalo v hácích a rozlítl se svazek. Zbytek kulové hlavně visel na řemenu a brokové byly pryč.

V protokolu ze zkušebny stojí, že oddetonoval náboj.

+ Dle Čermáka tedy kolik udělala střela v hlavni - dno střely - 12 cm odlomené hlavně + několik cm = celkem asi 15 až 20 cm? Nebyla "pouze zaříznutá" ani netvořila "zátku" a to byla za ní brizantní trhavina ne "jen" atypicky - možná na hranici detonace - deflagrující prach. Dál to odlétnutí hlavní cca 40 m. Pokud proběhne v nábojové komoře kulové hlavně trojáku děj na úrovni nebo hodně blízký detonaci, nebude čas a podmínky na nějaké vcelku "pomalé" odpálení neporušených, nabitých komor brokových hlavní s jejich významným urychlením vpřed - komory nebudou ve stavu, takovouhle "pěknou, jednoznačně směrovanou" práci vykonat - nejspíš tam asi nebudou vůbec nebo budou porušené trhlinami nebo výrazně lokálně plasticky zdeformované u centra výbuchu; co by tam dělala souvislá vrstva "připečené" mosazné nábojnice ... moc to prostě -jako celek -na detonaci nesedí

Samosebou, pokud uvolníš fantazii, přijdeš na "sabotážní" kombinace sestavy náboje, který by takový efekt "zátky" mohl vykonat- třeba druhá střela v prachovém prostoru a velmi rychlý prach. Prvnístřela vylétne, narazí do náběhu vývrtu, do ní narazí druhá střela a tlak, který u takového prachu už roste v čase exponenciálně, zdeformuje, "nalisuje" druhou střelu do podoby "slugu" zaklíněného v krčku nábojnice ... ale to už by předpokládalo jistý "zlý" úmysl, ne jen nedbalost

[Zbrojovák]

No dobře, hypotéza celkem jednoduchá - místo výmetné slože - slož třaskavá - běžně v SB při výrobě dostupná...sabotáž jednoduchá jak facka, zamíchat pár nábojů do krabic a čekat co se objeví/ neobjeví ve správách... (ono penritová bleskovice se taky v SB dělala, co si budem povídat...
Vím, že třaskaviny nemají ambice ani účel trhavin - tedy jejich výkon, ale dokáží detonovat z trochu menší prací expanze plynů, nadruhou stranu brizance je násobně vyšší, stejně tak jako detonační rychlost - což by hrálo ve prospěch rozsahu havárie - neuzavřený prostor, kdy střela uhýbá a práce výbušniny se spotřebovává nechtěně- standardně.

To provedení by odpovídalo tomu popisu diverzního náboje Čermákem- dva válečky - stříbrný třaskavá slož, hnědý TNT nebo PETN - pro práci

[Georg.H]

nevím zda jste to četli :

Tak kupříkladu lidská chyba...

V každé fabrice, která jede víc ráží na jednom výrobním objektu je funkce která má na starosti zavážení laboračních strojů prachem z temperačního meziskladu, kde jsou obvykle množství, která se zpracují během 2-3 směn. Na mašině je obvykle násypka v které je podle ráže od 2 do 5 kg prachu a pokud ta mašina jede třeba .308 Win, kde jsou v náboji 3g prachu, tak se z kila udělá cca 330 nábojů, takže během chvíle je i 5 kg násypka prázdná.

Obsluha, která zaváží několik mašin musí být zkušená, proškolená a hlavně si v práci musí vytvořit určitý systém, s jistou mírou improvizace, tak aby neměla mašiny bez prachu, protože pak se po ní vozí jak obsluha tak mistr, protože stroje stojí, musí se vyřazovat zmetky a není výkon...

Obvykle má tak tento člověk - většinou postarší, pečlivá, prověřená pracovnice - nějaký systém, kolečko, kde objíždí mašiny s vozíkem, na kterém má mosazné nádoby s víkem a z nich mašiny doplňuje. Na každé mašině je pak u násypky typ prachu, série a navážka.
To stejné má napsané obsluha na těch nádobách, na samolepícím štítku a stejný údaj je na obalech s prachem a tato obsluha to neustále kontroluje, tedy:

Ve skladu z popsaného obalu nasype prach do mosazné nádoby, přikryje víkem, pak dojede k mašině, podle štítku zkontroluje typ prachu a z vozíku pak vezme nádobu kterou na mašinu dosype.

Viděl jsem skoro všechny fabriky v Evropě a mnohé v zámoří a ve všech to vypadá více či méně podobně.

V tomto konkrétním případě se na hale laborovala jak kulová tak pistolová a temperační sklady byli dva. Jeden na prach s obsahem Nitroglycerinu, DBF a DNT a druhý bez těchto složek. Vycházelo to z hygienických norem, kde obsluha na ten první sklad musela mít zdravotní vyšetření s jaterními testy, které se pravidelně obnovovali a u toho druhého nikoliv.

Práci tam vykonávaly 4 ženy, na každý sklad vždy 2 a vše fungovalo až do chvíle než si jedna zlomila nohu a byla v pracovní neschopnosti a druhá v zápětí onemocněla s chřipkou. Nejdřív to zvládali jen ve 3, ale jakmile byly 2, musel mistr sehnat náhradu.

Další průšvih byl, že mistr, který by normálně rozhodoval o náhradě měl dovolenou a tak rozhodl jeho zástupce, což byl mladý kluk, který byl na objektu chvíli a jako jednu z náhrad vybral holku, co byla ve fabrice asi 2 měsíce, ale za to byla mladá a měl zřejmě v plánu se ji podívat pod montérky jestli nosí předepsané bavlněné spodní prádlo

Tady je ještě potřeba poznamenat, že ta funkce doplňování prachem byla vnímána jako prestižní, protože tam skutečně chodily vždy jen zasloužilé pracovnice a v podstatě i trochu za odměnu, protože práce byla o poznání lehčí než na jiných pozicích v tom objektu. Zkuste si třeba sedět za stolem a balit 8 hodin náboje ručně do krabiček

No a na průser bylo zaděláno. Ty 2 ženské co měly zdravotní prohlídky se stáhly do toho prvního meziskladu a ty druhé 2 - nové - šly do toho meziskladu bez rizika. Dostaly sice zaškolení, co jak, jenže stačilo aby zůstala stát první mašina a ta mladá holka dostala prcáka od zkušené ženské, co kvůli tomu vyzmetkovala 100 nábojů a mašina 10 minut stála...

No a tak holčina makala až se z ní kouřilo... Od té chvíle už se nestalo, že by byla mašina bez prachu...

Mezitím se vrátila do práce ta ženská co onemocněla a vrátil se i mistr, který okamžitě tuhle mladou holku z prachárny stáhnul a dal tam zkušenou ženskou, s kterou běhal týden po hale a koukal jí na prsty.

Zhruba po 2-3 měsích se pak ozval první zákazník, někde z Finska, že se střelci roztrhla v ruce kulovnice v ráži .243 Win. Hned vzápětí přišla stejná reklamace z Německa a tak se celá série stáhla a začalo se zkoušet a zjistilo se, že v určitých obalech jsou náboje, které po vystřelení způsobí destrukci zbraně. Po delaboraci bylo zjištěno, že náboje jsou nalaborovány pistolovým prachem, respektive u některých kusů směsí pistolového a puškového prachu v různém poměru.

Obratem na to přišla stejná reklamace na náboje .30-06 a 7mm Rem. Mag. takže se opět stahovala celá výrobní série. Nakonec se stahovalo z trhu asi 7 kulových ráží v několika výrobních sériích, zničených zbraní bylo několik desítek a škoda se začala pohybovat v řádech miliónů korun.

Jak se zjistilo, všechny náboje byli vyrobeny v rozmezí 14 dnů a všechny byli laborovány prachem z druhého temperačního skladu, na jedné části výrobního objektu.

Vyšetřovacích variant bylo několik, od záměny obalů, přes pomstu perzekuovaného zaměstnance. Jenže nakonec se prokázalo, že to mladé děvče, které dostalo toho jebáka, tak už žádného dalšího dostat nechtěla. A tak když viděla, že by nestihla doplnit stroj tím správným prachem a že by se zase stálo, tak tam dosypala trochu jiného a tím správným prachem ho doplnila až při další cestě.

Shodou okolností na to bohužel nepřišla ani výstupní kontrola, protože odebrané vzorky pro přejímku zrovna jako na potvoru ten vzorek nabitý pistolovým prachem nepokryli.

převzato ze střelectví.

[pufr]

Četli, četli

[BwanaHunter]

Nechci, aby to vypadalo jako tažení proti SB, ale ještě mi nedá nenapsat jednu záležitost, která není JPP, anžto jsem byl přímo aktérem. Když jsem onehdá vyrazil koupit svojí 300 WinMag, na kterou jsem dostal tip a echo, že je to dobrá zbraň a že se jí majitel chce zbavit, chtěl jsem si z toho samozřejmě vystřelit, a před cestou na střelnici, kde jsme měli sraz, jsem sháněl nějaký patron. Bylo to v době, kdy tady 300 WM nebyla rozšířená zdaleka tak, jako je dnes, a jediné náboje, co jsem po celkem vynaložené námaze a času sehnal, byly SB. I koupil jsem krabičku, že na vyzkoušení to bude stačit. Po rozbalení na střelnici jsem se ovšem nestačil divit. Dvě nábojnice prasklý krček, a jedna střela měla podélnou rýhu na plášti, od špice až pod krček nábojnice, kterou vylézalo ven holé jádro, do kterého byly zahrnuté vyboulené okraje toho rozděleného pláště. Prostě podél střely byla rýha o nějaké té desetině mm, z které lezlo olovo a vyboulený plášť. Co tenkrát v SB dělali nevím...

[Zbrojovák]

je to masová produkce, strojní, v tom množství se nevychytá nikdy v kontrolách všechno. Kdo dělal na jakémkoliv úseku jakosti, musí mu to být jasné. už se tu řešily i poškozené RWS náboje, kde proklamujou kvalitu a staví na ní.
U kanonových nábojů kde jsem byl u výroby, se kontroluje při laboraci dvojstupňově. 1. stroje postupně dle sestav váží automaticky každou střelu, její průměr, kontrolují nabíjecí schopnost, u nábojnic zapuštění zápalky, navážku. Párkrát za směnu se vybírá vzorek a vše předepsané se kontroluje ručně. Toto ovšem neplatí u malorážového střeliva, je mnohonásobně pak dražší a na úrovni ručně laborovaných speciálů.
Obecně dělat na jednom baráku jak pistolové náboje, tak puškové je technologický nesmysl kde se pak stane přesně to co je výše uvedené - typický fabrikový případ, kdy se sejde množství blbých faktorů a pak to může stát život nebo zdraví.
Nelze se prostě spoléhat na to, že byť u jednoho náboje někdo neudělá v laboraci lidskou chybu a nenasype něco někam kam nemá. např. letci by pak v boji havarovala nebo se sekla zbraň což může znamenat fatální omezení palebné síly, ztrátu stroje anebo hůř i osádky. Proto ta kontrola, proto ta cena za jeden náboj v řádů třeba tisíců kč.
když se ale vrátím k dané řešené havárii, podle mě nešlo jen o záměnu prachu, i kdyby tam byl sypaný pistolový, k takové destrukci by nedošlo - maximálně viz můj zmíněný případ výše, kdy to urvalo u CZ carbine dno nábojnice a poničilo zbraň, ovšem závěr udržel tlak přes 600MPa, podle následného ověření na crusheru (zničeném), kdy z válečku byl penízek a hodnoty po změření stlačení byly ukrutně mimo maximální hodnoty tabulky i pro hodnoty pro "tormentaci" hlavně, kde je předepsáno až 1,7 Pmax. Nalaborovaný byl pistolový kuličkový prach, střela byla z hlavně pryč. Vývrt bez porušení, ostatní HČZ s porušením nikoliv zničením.