Změna vyhlášky o době lovu zvěře

[BwanaHunter]

Marcus.das> To jsi pochopil správně, resp. zaplatí to ten, kdo je povinný vzorky předkládat, a pokud se nemýlím, podle aktuální úpravy je to spolek (sdružení). Jak si to ten zařídí vnitřně je jeho záležitost. A co se tím sleduje? V řadě honiteb to dělali tak, že z jednoho kusu nabrali vícero vzorků bránice nebo jiné vhodné svaloviny (může se předkládat lízák nebo i svalovina předního běhu, přední běh je nešikovný, ale když u selete nemám dost bránice, což se při vyvrhování po tmě stane snadno, dávám lízáky běžně), takže z jednoho prasete vzali lízák a 5 kousků bránice, a pak jen posílali vzorky na vyšetření s různými čísly plomby a psali si plnění odstřelu. Jsme v Čechách, ne? Pírko je markant ulovení kusu, z jednoho kusu máš jen jedno pírko, pět jich nenaklonuješ. Takže cílem je zabránit fixlování se vzorky.

[figi]

Leon - ta rozumná doba pro odstřel bachyně je daná věkem jejích selat, měla by být starší šesti měsíců. Bh - na vzdělávání myslivců moc nevěřím, po zkušenostech - sami o to nemají zájem ( ti, co mají, většinou už hodně ví ), a to i většina MH, takže to moc efektivní není.
Proto nutnost řešit zákonem, v tomto případě vytvořit motivaci pro lov bachyň zákonem, a tedy zahájit vše až na bachyně, vychází to podle věku normálně metaných selat na říjen a listopad pro všechny honitby u nás v ČR, a prakticky v těch nejatraktivnějších měsících lovit pouze bachyně. Ty, které mají selata pozdě ulovit bez zaváhání všechny. Zásadně ale zachovat vedoucí bachyně, do těch není nutné zasáhnout, ty naopak potřebujeme. Vzhledem k následujícímu lovu selat a lončáku, který by byl podstatně jednodušší, by to mělo znamenat okamžité změny ve stavu.
Je nutné ale říci i to, co je vedoucí a co je vodící bachyně.
Protože se ale černá hodně stahuje v období od října do lesních honiteb, tak je to proti jejich zájmům a tudíž obtížně realizovatelné.

[Leon]

Figi ale tahle doba by platila kdyby tady byli normální stavy.V době když mají velký bachyně selata dvakrát ročně a selata jakmile pohlavně dospějí je tohle doporučení hodně mimo

[figi]

To jsou velké vyjímky ( jestli u nás v ČR vůbec jsou ) a s tím se nedá plošně počítat. Ty jsi se s tím už setkal ? Já ne, a ani tady v širokém okolí.

[Leon]

Setkal a nejsem jediný sele 25 kg 3 selata v listopadu lončačka 50kg selata v říjnu a za tu jsem si vyslechl keců od ochranářů bachyně zhruba 80-90kg skončila na dálnici pruhovaná selata koncem září.Tak že taková výjimka to asi nebude

[figi]

To ale nejsou případy více vrhů selat ročně u jedné bachyně, ale jasný důkaz posunutého chrutí a to je naše myslivecká vina.

[Leon]

Zapomněl jsem napsat že ta velká tam měla i selata kolem 30kg

[BwanaHunter]

Figi> krom toho, co pise Leon = chruti cely rok, jsem se setkal i prave s vicero selata rocne. A byly to prave velke a vyspele bachyne. A nebylo to nahodne pozorovani, ale diky fotopastem v urcite lokalite jsme znali tu zver, a meli ji monitorovanou. A bachyne normalne na jare vodila selata, a kdyz odrostla, najednou koncem leta/zacatkem podzimu zacala vodit mala selatka a ta starsi, odrostla, s tim chodila dal. Vodila dvoje selata.

[figi]

Leone to by musel být přesně určen věk. Bachyně u nás mají při následujícím vrhu často selata cca okolo 25 kg. Ta třicetikilová mohla mít více než rok ?
Bh - máš opakované foto té bachyně s různě starými selaty ? Nebyla to selata od jiné, které tato hlídala ? Běžný jev, kdy bachyně z větší tlupy dostane na starosti selata od všech bachyň.

Ale znovu - časté to rozhodně není a pokud chceme opravdu snížit stavy, je to cesta.

[Petr1970]

mě tvrdil jeden celkem důvěryhodnej že to měli zmapovaný v oboře..
i když současné podmínky počasí a krmiva se oborám skokro blíží.. žádná zima, všude kukuřice....

[BwanaHunter]

figi> bylo to opakované pozorování. Samozřejmě lze najít i jiná vysvětlení, ale nebyl to jediný případ a jeví se to nejpravděpodobnější. A nejsme jediní, kdo se s tím setkali. Jinak v metodice se v zásadě shodneme, já jen naopak moc nevěřím a obecně nejsem na plošné zákazy a regulace, šel bych spíš cestou pravidel jako doporučení, a nechal bych lokálním uživatelům prostor přizpůsobit si pravidla a metodiku aktuální situace, z důvodů, které třeba popisuje Leon a proto, že situace může být místně dost odlišná, jak je vidět i z téhle debaty. Pro to je samozřejmě potřeba, aby ti uživatelé byli dostatečně informovaní, chceš-li vzdělaní, to je bez debaty. A začíná to u MH. Vím sám, že jisté procento, asi nezanedbatelné, se moc vzdělávat nesnaží, a tady bych to udělal naopak povinné, doškolovaní, přezkoušení, kdo neprojde, konec. S tím bych se nes*al.
K té metodice jen pár poznámek - hájil bych, resp. omezenou dobu lovu bachyní bych uplatnil jen na opravdu dospělé kusy, min. po lončačky bych to střílel pořád. Vodící lončačky bych vůbec nešetřil. Nevodící bachyně bych taky nechal volně, ačkoliv tady to klade nároky na lovce, to je jisté. Vedoucí šetřit, souhlas. U kňourků zatím nemám úplně jasno. Nechtělo by se mi je zakazovat úplně, ačkoliv souhlasím, že počet dospělých kňourů v populaci je potřeba zvýšit, a nejraději bych na ně uplatnil zásady průběrného odstřelu, jako třeba u jelenů, ale je mi jasné, že to v praxi není jednoduché provést, jestli vůbec...

Jestli někdo neví, jaký je rozdíl mezi vodící a vedoucí bachyní, tak ať svůj lovecký lístek roztrhá sám.

[figi]

To by ses divil co by jich bylo ...

[Zdenek41]

Jsou roky, kdy výměra řepky dál od hranic ne země, ale honitby...kdy 1 bachyně 80+ vodí i 35 selat od 15 do 40kg . Proč to víme všichni. Bachyně by mohla stihnout metat i 3 krát což je teoretická věc. Sám nemám doložený příklad dvojího metání. Po ztrátě selat je schopná jít po pátém až 18 dnu znova do chrutí to je příroda a zachování rodu.

[Petr1970]

bwana: myslíš jako to že vedoucí je ta první, vodící ta druhá tak střílet až na 3 kus?:-)

sice z tý poučky někde vypal knour, ale což:-)

takhle mě to učili - prostě střílej od konce a ne od začátku a nebudeš mít problém:-)

(to je vtip, pro chytlavé..)

[msoukup]

Dovolím si taky pár poznámek. V podstatě se až na drobnosti shoduji s tím, co tu napsal Figi. 3 metání za rok je opravdu spíš teoretická věc, v případě, že bachna o selata přijde, půjde znovu do říje, ale to už nelze mluvit o odchovaném vrhu či třech. Se 2 vrhy selat/bachna se setkávám, není to ale příliš časté (v intenzivních hospodářských chovech se jako maximum dává 2,2 odchovaných vrhů/rok). Dovolím si tvrdit, že cca 99% znalostí či poznatků z chovů domácích prasat, ať už se jedná o fyziologii, zootechniku chovu, reprodukci atd., je platných i u černé zvěře, koneckonců jedná se o stejný druh, tak si dovolím trochu jiný úhel pohledu než klasický myslivecký (původní profesí jsem zootechnik:-)). U černé zvěře jde řada věcí ruku v ruce s potravou, přístupem k ní, dostatkem - mimo jiné i reprodukce, tedy počet metání a počet selat. V zootechnice se používá pojem "flushing" (nárazová výživa v období před zapuštěním = výrazně ovlivňuje počet a kvalitu ovulovaných vajíček). Tento "flushing" máme možnost pozorovat už řadu let i v přírodě díky změnám v zemědělském obhospodařování a skladbě pěstovaných plodin (kukuřice) a klimatu (semenné roky dubu atd.). Černá zvěř má tedy naprostý dostatek potravy a reaguje na to zcela přirozeně a fyziologicky , dostatek až nadbytek potravy = rozmnožování, jeden z důsledků jsou ty dvoje selata. Na druhou stranu, je třeba si uvědomit, že bachna má klasickou ovulaci v cyklu 21 dnů, takže pokud nebyla oplodněna, jde po 3 týdnech znovu do říje a může být oplodněna kdykoliv v průběhu roku, takže malá selata v říjnu,listopadu atd. nejsou důkazem druhého vrhu, ale posunutí doby chrutí, v dnešní době zřejmě asi už na celoroční. Klasická doba chrutí (listopad/prosinec) vychází z toho, že v souvislosti se zkracováním délky dne a snížením teplot dochází u kňourů k intenzivní spermatogenezi, což vyvolá chrutí, ale kňour je schopen oplodnit bachyni v průběhu celého roku (na rozdíl od srnce nebo jelena, kde v určitých částech roku je spermatogeneze zastavena a nejsou schopni samice oplodnit), protože mimo vrchol v době chrutí má spermatogenezi celoroční. Takže vysvětlení celoročního výskytu malých selat kdykoliv v průběhu roku je zcela jednoduché a fyziologické .
A protože u černé zvěře se jedná o komplexní problém a řešení nespočívá v jednoduché rovnici (a taky díky své původní profesi:-)), tak si dovolím zpochybnit neustále v učebnicích myslivosti opakované tvrzení, že vedoucí bachna určuje dobu chrutí (synchronizaci chrutí v tlupě) a tím se dostáváme k dalším částem problému , což je
1) přítomnost vyspělých kňourů v populaci a
2) úloha a existence vedoucích a vodících bachyní.
Přiznávám, že moc nevidím cestu, jak by vedoucí bachna mohla synchronizovat chrutí, ale při chrutí kňour vylučuje značné množství slin, které obsahují feromony působící stimulaci a ty vedou k určité synchronizaci říje samičích jedinců v tlupě a tato feromonální stimulace je nezbytná k dosažení tzv. "reflexu nehybnosti", který je zase nezbytný k úspěšnému oplodnění. Nechci tady zacházet do intimních detailů "prasečí lásky", nicméně fyziologie pohlavního aktu u prasat má jistá specifika , která do jisté míry vysvětlují význam absence velkých kňourů v populaci. Kňour nemá vaskulární typ penisu, ale fibroelastický, dále obsah ejakulátu je z velké části tvořen sekretem předstojné žlázy a je nasáván pohlavními cestami samice právě jako důsledek "reflexu nehybnosti" vyvolaného říjí a feromonální stimulací, což nějakou chvíli trvá, takže bachna musí po tuto dobu "držet" a kňoura unést, což v praxi znamená, že kňour o váze 150-200 kg není schopen oplodnit bachyňku o váze 35-40 kg, protože ta ho neunese. Z tohoto prostého faktu vychází požadavek na vyšší výskyt vyspělých kňourů v populaci, protože to má zabránit zabřezávání nedospělých bachyní. Osobně si myslím, že teoreticky je to správně, ale představa, že sem tam nějaký vyspělý kňour v populaci vyřeší reprodukční záplavu u de facto selat/slabých lončaček je až příliš optimistická, na to, aby to fungovalo, by poměr pohlaví v populaci musel být výrazně ve prospěch kňourů, a hlavně opravdu kňourů, ne toho, čemu se dneska kňour říká (tzn. jak je to starší 2 roky, tak máme kňoura:-)), ale jedinců ve věku 6-7 let (takovýho moc lidí nevidělo a když, tak už obvykle visí na zdi), ti už jsou schopni odbíjet lončáky, kteří bez problémů oplodní právě ty slabé a de facto nedospělé bachyňky (nedělám si ale iluze, že by to fungovalo na 100%).
Takže pozitivní přínos vyššího výskytu vyspělých kňourů v populaci vidím ve dvou oblastech:
1)synchronizace chrutí
2) možné či potencionální snížení reprodukce u nedospělých bachyněk, resp. posun jejich zapojení do reprodukce na pozdější dobu.
Vedoucí versus vodící bachyně je další část komplexního problému . Teoreticky asi každý ví, v čem je rozdíl, otázka druhá je, jaký je význam vedoucí a vodící bachyně. Starší kusové mi možná dají za pravdu, možná je to naopak jen můj subjektivní dojem na základě mých zkušeností a pozorování, ale už hodně dlouho jsem se nesetkal s klasickou rodinnou tlupou černé zvěře, obvykle tvořené vedoucí bachyní, jejími dcerami a jejich selaty. Ještě tak před cca 20 leta bylo běžné, že mi přišel tenhle klasický rudl, třeba 40 ks v těchto věkových kategoriích, dneska se naopak setkávám téměř výhradně s 1bachna+ její selata, max. tak 1bachna+1lončačka+selata. Nejsem to schopen doložit nějakými čísly, evidencí, důkazy, možná je to regionální, jedná se čistě jen o můj subjektivní dojem z několika honiteb za cca posledních 15 let. Podle mě jeden z důsledků špatné sociální struktury a špatného hospodaření s černou zvěří. Jinak klasická poučka praví hlavně nestřílet/nelovit vedoucí bachyně. Proč? Podle mě určitě proto, že v případě ulovení vedoucí dojde k dramatickému nárůstu škod. Určitě lépe odvodí selata, asi budou i kvalitnější. Ale jinak se podle mě její význam v dnešní době poněkud konzervativně přeceňuje a pokud je můj subjektivní dojem správný, tak se ten rozdíl vedoucí/vodící do značné míry stírá a je otázka, zda v případě požadované redukce stavů to má takový význam. Naopak za mnohem horší bych považoval ulovení vodící bachyně, protože její rozhodující úloha spočívá v tom, že z rodinné tlupy vyžene selata samčího pohlaví při dosažení pohlavní dospělosti a tím zabrání reprodukci v této věkové kategorii, protože pro kňourka o váze 40 kg není problém oplodnit bachyňku o váze 35 kg, což je zásadní. V hospodářském chovu to udělá člověk/chovatel, oddělí selata podle pohlaví a reprodukci zabrání, v přírodě to musí udělat bachna, pokud ne, tak dojde na ono dnes už tak časté "selata mají selata", "střelil sem krtka 30 kg a měl v sobě 3" atd.
Doufám, že jsem to tu moc nezahltil a navíc kontroverzními názory , ale současná situace v případě černé zvěře mi tak nějak nedá:-).
Osobně nevidím v případě černé zvěře sebemenší přínos této nové vyhlášky, naopak se domnívám, že její dopad bude jen negativní, dojde de facto k legalizaci lovu samčího pohlaví ve všech věkových kategoriích se všemi negativními důsledky na sociální strukturu a populační dynamiku. U dalších druhů zvěře, kterých se tato vyhláška týká, to nechci posuzovat, spíš v její existenci vidím určitý legislativní bič v případě budoucích sporů o náhrady škod, nesplnění plánu lovu apod.
MS