překlady reklamštiny, typy kulových střel?

Vše o loveckém kulovém střelivu. Vaše zkušenosti a názory.
Marcus.das
Pravidelný diskutér
Příspěvky: 146
Registrován: pon 28.1.2013, 9:15
Bydliště: Okres Nový Jičín

Re: překlady reklamštiny, typy kulových střel?

Příspěvek od Marcus.das »

:D
Neřekl bych, že jádro je s pláštěm v případě "bondovaných" střel spojeno zrovna pájením, nýbrž se prostě a jednoduše jedná o spojení dvou kovů na "atomové bázi"-jak jinak nazvat kovovou vazbu??
Pokud tedy bereme, že k bondování byla použita technika, kdy je jádro do pláště odlito a ještě nějakou dobu zůstává při vysoké teplotě, jedná se o difuzní spojení dvou kovů, kdy je díky relativně zvýšené teplotě usnadněna difuze atomů Cu mřížkou Pb a naopak. Výsledkem jsou vrsvy různě bohaté výše uvedenými prvky a to tak, že nejblíže k jádru se jedná o vrstvy bohaté Pb a chudé Cu a naopak-vychází to z rychlosti difuze, která je primárně ovlivněna teplotou a pak difuzním koeficientem daného kovu v mřížce "okolního kovu". Stejný princip se uplatňuje u každého žárového pokovení, jmenujme třeba pozinkování nebo nebo pocínování.
I zde pak platí, že čím teplejší (samožřejmě s ohledem na další parametry) lázeň, tím tlustější difuzní vrstva na povrchu bude a tím "mechanicky odolnější" bude. Odhadem lze to samé říct i o "žárovém poolovění" vnitřku střely s tím, že lázeň se už z pláště nevyjme, nábrž utuhne a tvoří jádro střely. Samožřejmě to, jak rychle utuhne a jaké má složení bude řídící pro jak pro jeho mech. vlastnosti, hlavně tedy u deformací přesahující 10^6 s-1 a více....tak pro precipitační procesy spojené se "stárnutím" olova resp. sekundární precipitace částic, které se za dané teploty nejsou schopny udržet v přesyceném tuhém roztoku.
Jenom ještě drobné dopnění k ocelím-opravdu jen malé procento běžně používaných ocelí má strukturu tvořenou výhradně nebo téměř výhradně tuhým roztokem. Snad jen trafo oceli s Goessovou strukturou a pak několik dalších pro spec. použití (a nejpíš ani ty ne...). Jinak zbytek ocelí používaných v praxi má strukturu tvořenou jak tuhým roztokem, tak dalšími fázemi (právě ten zmíněný Fe3C, Lawesovy fáze apod.) nebo fázemi vzniklých sekundárně samovolně nebo cíleně tep. zpracovánám. Druhá věc, která tady ještě nepadla je, že vlastnosti slitin se s časem mohou měnit-to platí např. jak pro oceli, mosazi...tak pro slitiny olova. Hlavně ty více legované olověné slitiny mohou své vlastosti s časem měnit díky již výše zmíněné precipitaci, kdy vznikají částice, které ovlivňují mech. vlastnosti.

Odhadem bych řekl, že princip bondování střel je u všech typů v zásadě stejný, jde pak jen o způsob provedení a případné nastavení parametrů, úpravu resp. předúpravu povrchu jádra nebo vnitřku pláště. I malé rozdíly ve způsobu provedení ale hrajou roli při tak rychlé deformaci, jaká nastane při průchodu střely reálným prostředím s vysokým odporem proti pronikání.

Snad nejsem moc OT a snad jsem se v nečem neseknul, pokud ano, prosím o neukamenování :D
pufr
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2906
Registrován: ned 10.2.2008, 20:04
Bydliště: Kousek západně od Prahy

Re: překlady reklamštiny, typy kulových střel?

Příspěvek od pufr »

Seknul ses jen asi v tom, že je jen velmi málo výrobců z dnes široké palety "bondovaných" střel, u kterých je olověná slitina jádra při "plnění" skutečně v tekutém stavu. Patent Speer HotCore je starý možná 50 let, malí výrobci v US fungovali - pájeli - už před tím a fungují stále, kdy do pláště s tavidlem je vložené jádro a v nějaké šamotové cihle s otvory se třeba sto střel najednou ohřeje, pak (po vizuální kontrole výsledku - okrajů pájeného jádra na vnitřní straně pláště) ještě dále finálně zpracovává - tvar špičky atd.
Zlatý věk "bondovaných" střel začal cca před deseti, patnácti lety, tehdy postupně více výrobců zavedlo technologie, kdy je plášť střely opatřen vrstvou vhodné látky, do něj klasickým způsobem "skládaných" střel zalisováno jádro. Vazba jádra a pláště je aktivována tlakem nebo i teplotou, která je ale nižší než teplota tání slitiny jádra střely.
Původní průmyslový HotCore proces je náročný, drahý, zdraví škodlivý, může tvořit nehomogenity jádra (i bubliny), možná ještě stále má i nějakou ochranu ... "Nové" způsoby jsou levnější, čistější ... ale ne ve všech případech je tam mezi jádrem a pláštěm těch cca 30 MPa obvyklých u "poctivé" měkké pájky - to je ten rozdíl :?
Trochu to možná připomíná situaci třeba v optice, kdy dnes zařazení jedné čočky z FL skla do jinak průměrné sestavy opravňuje výrobce k označení výrobku symbolem "HD" (bych tu v tom reklamním vláknu nebyl úplně OT :) )
Pufr
Uživatelský avatar
Durell
Zkušený diskutér
Příspěvky: 731
Registrován: stř 25.1.2012, 16:43
Bydliště: PB-SK

Re: překlady reklamštiny, typy kulových střel?

Příspěvek od Durell »

A to nevravíme to tom, že už jednoduché zvýšenie drsnosti povrchu, alebo jeho reliefovanie zvýši stykovú plochu pre spojenie s jadrom a už to môžme onálepkovať nejakým superlatívom . :lol: :lol: :lol: V podstate všetko už staré známe princípy, len sa čakalo kým ich trh bude ochotný zaplatiť. A pridaním slovíčka PRÉMIOVÝ je to vyhraté.

Ak ešte zoberieme do úvahy tie procesy stárnutia a precipitácie ... tak máme aj zdroj odchýlok vlastností striel z rôznych šarží.

Každá tavba olova sa môže v rámci technickej tolerancie líšiť , jedna od druhej - to isté spraví tombak a z vypínača je prepichovák alebo opačne.

Drobné odchýlky pri statiských meraniach majú pri vysokých rýchlostiach výraznejšie prejavy.
SAUER 202- 9,3x62, Swarovski z6i 2-12x50, Blaser R8 PS 6,5x284 Norma , Zeiss VICTORY V8 1.8–14x50, CZ 550 - 6,5x284 Norma Nightforce SHV 5-20x56, Sig-sauer 2022 spc 9mm Luger, zeiss conquest hd 8 x 42,Leica Rangemaster - 1600 B CRF
Odpovědět