Přebíjení střeliva do krátkých a dlouhých kulových zbraní

[Myslivec Milda]

Kdo to ví odpoví, odpoví mi na otázku : JAK velký vliv = reálný, má okolní teplota na výškové nastřelení zbraně. Konkrétně: v letošním létě, okolní teplota cca. 25 Cᵒ , jsem si nastřelil/ověřil svoji 8x68S s nábojem RWS-EVO tak, že ve 100m jsem byl zásahem přesně 4.cm nad středem na který jsem mířil. Začátkem září jsme byli s kamarády lovit v Rusku, kus za Uralem sibiřské srnce. V den příjezdu před vlastním lovem jsme byli ověřit nastřelení našich pušek po letecké přepravě na střelnici ( na 100m) . horizontální osa byla OK, jako doma, žádná stranová odchylka, akorát ta výška nebyla 4+ ale jenom 1cm+ nad středem. Venkovní teplota cca. 10Cᵒ . Nechal jsem to být a počítal jsem s tím, že při lovu budu mířit „kousek“ výš . (nechtěl jsem do ničeho hrabat, páč se střílelo z kapoty UAZu ) . Dopadlo to dobře, trofeje jsou doma. Teď koncem října poletíme do Západní Afriky, kde bude na Kalahari tak 35 – 40Cᵒ . Z pohledu „selského rozumu“ by to mělo znamenat, že mi to bude střílet výš. Je to tak ??? O kolik asi ? Opravdu má změna teploty o 10 – 15Cᵒ takový vliv na výškovou dráhu střely ? V zimě dolů, v horku zase nahoru ? Je lepší se zeptat než objevovat ameriku, že. Nepotřebuji nic než jasnou odpověď od těch co vědí, za což jim touto cestou děkuji.

[xHonza]

Ty rozdily jsou odpovidajici a naprosto normalni (pro nektere laborace mohou byt i o chlup vetsi). Typicky se to da do jiste miry omezit napr. pouzitim nitroglycerinem sycenych strelnych prachu (Vihtavuori petkove rady, nebo prachy Reloading swiss). Pokud ale neprebijis, vykasli se na to a proste si flintu nove nastrel i v Africe a hotovo. P.S. Ano pri vetsi teplote to bude mit vetsi rychlost a z toho vyplyvajici dusledky.

[Choochoo007]

Tady bych zrovna nad VV 5-rady trochu vahal. Osobni zkusenost nemam, ale videl jsem ruzne tabulky a jednoslozkove byly uvadene jako lepsi. Dvouslozkove prachy jsou delane na vykon. Nerikam, ze se u nich nemuze povest i teplotni stalost, ale asi to neni uplne prioritni vlastnost, pro kterou jsou delane.
Treba zde info i s praktickou zkouskou
http://precisionrifleblog.com/2016/06/1 ... r-enduron/

[pufr]

Tady bych to neviděl tak jednoznačně na změnu polohy zásahu jen vlivem jiné (nižší/vyšší) rychlosti střely. Pokud se teplota změní tak, že daný - použitý prach hoří jinak, pak je maličko jiný i celý vývin rány, což znamená jiný úhel zdvihu zbraně (během vývinu rány) a jiné vibrace hlavně. Zná to většina lidí, kteří "ladí" své náboje. Zvýšení úsťoťové rychlosti nemusí znamenat změnu polohy bodu dopadu střely "nahoru", celkem často se zásah posune i dolů (alespoň při střelbě řekněme do 300 m vzdálenosti - kdy vliv změny polohy "výstřelné" je výraznější než jiný (větší/menší) pokles střely).

Pokud se nic v poslední době nezměnilo, tak RWS používá do puškových nábojů norské prachy Raufoss a to je prachárna, kde za posledních 40 let vynalezli možná 50% procent všech výrobních "fint" pro dosažení "teplotně stabilních" prachů - i těch, které používá "Vihta" a další prachárny (jiná vždy bude expanze plynů ve "vymrzlém" vývrtu - ale i to umí moderní prachy určitou měrou kompenzovat). Každopádně zrovna ve Fürthu u Norimberka nehledají nejlevnější prach ale spíše ten nejlepší - od výrobce s dlouhodobě stabilní produkcí ...

Spolehlivá cesta k poznání Mildova "problému" je měřič rychlosti střel (třeba i s tím, že dám pár nábojů na nějakou hodinu na střelnici do ledničky/mražáku). Pak bys hned věděl, jestli se s teplotou něco mění nebo ne (včetně střelby ze střeleckého stolu do terče). Jinak jen odhadujeme. Důvod zjištěných rozdílů ČR/Rusko může být i v letecké přepravě, kdy výrazně poklesne tlak a teplota u zavazadel (speciální síly proto používají k takové "mezikontinentální" letecké přepravě hermetické "Peli Cases").

Díky rozvíjejíci se debatě o RS praších s nytroglycerinem jsem se nedávno dotázal spřáteleného vývojáře jednoho německého zbrojního koncernu, neb vím, že u řady sestav přešli na nitroglycerinem "nasakované" prachy Nitrochemie (u nás RS), říkal, že poslední střelby 120 mm minometem, kde tyto prachy prodloužily dostřel z 5 km na 8 km, ukázaly maximální změnu úsťové rychlosti 4 m/s v teplotním intervalu -46°C až +50°C. Je to samosebou prach udělaný speciálně pro tuhle zbraň/munici. Ne v každém náboji bude "teplotní závislost" vyřešená takhle perfektně. Ale osobně bych s žádnou "paušální", jednoznačně "nahoru" směřovanou odchylkou v řádu několika centimetrů/100 m u náboje 8x68S od RWS pro změnu teploty z 15 či 20°C na 35 či 40°C nepočítal. Co píše Honza o vyzkoušení zbraně na místě před lovem je asi nejlepší rada (z těch posledních), ale to je samosebou většině z nás jasný - Mildovi určitě.

[lovec]

Je lepší se zeptat než objevovat ameriku, že. Nepotřebuji nic než jasnou odpověď od těch co vědí, za což jim touto cestou děkuji.

Samozrejme, máš úplnu pravdu. Nie je nič poučnejšie, ako zrážka s realitou:

„Fakt dobrý střelec“ = třeba já, znamená, že kdykoliv v jakémkoliv počasí a roční době, dokážu na 300.m , v sedě s oporou nastřílet z 5.ti ran rozptyl max. 10 X 10cm. Pravda s precizní kulovnicí, optikou a střelivem. K tomu patří sebeovládání, klid a umět správně odpálit. Nic na tom není. Když to budeš dvakrát týdně trénovat aspoň deset let, pak to půjde samo.

[Choochoo007]

Spolehlivá cesta k poznání Mildova "problému" je měřič rychlosti střel (třeba i s tím, že dám pár nábojů na nějakou hodinu na střelnici do ledničky/mražáku). Pak bys hned věděl, jestli se s teplotou něco mění nebo ne (včetně střelby ze střeleckého stolu do terče).

Na youtube byl i test, kdy i pusku strkali do mraziciho boxu, aby vse bylo jak ma byt. Preci jen i ta tepla komora pri dlouhem mireni muze ovlivnit horeni v naboji.
Jinak jak rikas, chce to zkouset a hledat.

[pufr]

Správná klimatická komora musí umožnit i funkční zkoušku samonabíjecí či plně samočinné zbraně za všech požadovaných teplot Včetně měření rychlosti střel.
Prý je to dobrá cesta, jak si v červenci pořídit omrzliny

[Jiskra]

No ještě přidejte vlhkost,tlak a nadmořskou výšku. A samozřejmě ještě hraje fakt odkud na terč a jak moc svítí slunce,pokud svítí. Ta teplota je nejmarkantnější . Ale ono jde o změnu teploty i železa , montáže optiky. Tohle VŠECHNO dohromady z toho dělá dost těžko pochopitelný guláš a ze zkušenosti co mám , osobně neznám člověka co by tohle byl schopen kdykoliv bezchybně rozklíčovat. Rád bych ho poznal .

[Myslivec Milda]

Děkuji touto cestou pánům: xHonzovi, který tuhle otázku: „Vliv okolní teploty na výšku zásahu“ pojal asi jako já. Obecně platí, že čím větší horko tím je zásah výš, čím je větší zima tím je zásah níže. Reálně tuhle poučku potvrdí praktické ověření nastřelení pušky na místě samém. Pro myslivce a lovce dostatečná vědomost na kterou se nesmí na lovu zapomínat . Dále pak děkuji Pufrovi za odborný výklad = co se to vlastně děje, že to takhle funguje. Aspoň neumřu úplně hloupej. No a taky panu Jiskrovi . Ten guláš se podle mého názoru dá rámcově rozklíčovat asi takhle: Opravdu dobrá puška s kvalitní optikou a kvalitním továrním nábojem nemá fatální problém při lovecké střelbě do cca. 300m. Stranově to drží ať je léto nebo zima, výškově je třeba si zapamatovat, že v opravdu horkém létě to lítá kousek výš, no a v opravdu velké zimě zimě kousek níž než při „základní“ nastřelovací teplotě cca. 20Cᵒ. Platí to pro dospělé kalibry ( 30-06/.30RB/ .300 Winch.Magn./ 8x68S etc, .etc ) . Ruskou Sibiř už mám osobně prakticky vyzkoušenou a tropy ,už pošesté, vyzkouším za dva týdny a pak se podělím o reálnou = loveckou zkušenost. Co dodat ? Zapomněli jsme zmínit takový ten šestý lovecký smysl, kdy to „něco“ napoví střelci „hele teď bys to měl posadit výš/níž“. Zkušenost z praxe ? Tohleto tady se jmenuje „Lovecké fórum“ a ti co loví zvěř mají jiné priority než ti co se vyžívají v ležení na střelnicích a bouchání do papíru. Na lovu jde o to, aby první výstřel rychle a spolehlivě usmrtil zvěř a ne o milimetrové odchylky. Nicméně nikoho ještě nezabila trocha základní teorie, že. Ale počítají se jenom ty ulovené trofeje !

[Choochoo007]

Jeste jsem si vzpomnel zmeny zasahu v tabulce 26, z roku 91 ve streleckem revue. Pro takove to priblizeni, jak to asi funguje, asi OK.

[dalas]

Ve vnější balistice to není. Změna o 15°C i nárůst relativní vlhkosti o 20% do 100m trajektorii prakticky nezmění. Změna úsťovky o 45 m/s představuje ve 100m asi 8mm. Takový pokles rychlosti při změně o 15°C je silně přehnaný i u méně stabilizovaných prachů. Počítáno v QT Unlimited pro 8x68 RWS EVO 13g V0=915m/s.
Je to tedy otázka vnitřní balistiky a potažmo chování zbraně při výstřelu. Kolik jsi Mildo dal ran?

[vlady]

Závislost RS60 na teplotě: .308win, střela AMAX 208grs.
Poprve stříleno 2.8.2017, teplota 29°C, tlak 1016hPa, vlhkost 55%. Rychlost 785.6m/s, smerodatna odchylka 8.8m/s.
Podruhe strileno 5.10.2017, teplota 17°C, tlak 1002hPa, vlhkost 55%. Rychlost 788.0m/s, smerodatna odchylka 2.4m/s.
Potřetí strileno 3.11.2017, teplota 6°C, tlak 1013hPa, vlhkost 80 %. Rychlost 788.0m/s, smerodatna odchylka 5.1m/s.

[Choochoo007]

Proběhla dostatecne dlouha stabilizace teploty naboje? Byla uvnitr naboje skutecne uvedena teplota?

Jinak tady treba jednoslozkovy VV N150 s teplotou prachu uvnitr merenou teplomerem (v kontrolni nabojnici s prachem bez strely, stabilizace teploty byla provadena po dobu 3 hodin).

[vlady]

Po 12 hod docela urcite.

edit: nasel jsem jesto tohle. Celkem verne mi to odpovida.

[johnyc77]

Používáte někdo matrice od Hornady? Potřeboval bych vědět, jak máte nastavenou vypichovací jehlu.

Díky