Vlci
Re: Vlci
Dalsi zajety kousek, tentokrat na Ceskokamenicku. Jsem zvedavy zda byla taky ockovana proti vztekline.
https://www.novinky.cz/domaci/497829-u- ... ivinu.html
https://www.lidovky.cz/domov/na-decinsk ... _domov_zdp
https://www.novinky.cz/domaci/497829-u- ... ivinu.html
https://www.lidovky.cz/domov/na-decinsk ... _domov_zdp
Nejlepší ráže je dobrá střela a nejlepší střela je ta dobře umístěná!
...Jestlipak by v tom desátém přikázání českého mysliveckého desatera nemělo místo sv. Huberta být radši kolegovi svému záviděti nebudeš...
...Jestlipak by v tom desátém přikázání českého mysliveckého desatera nemělo místo sv. Huberta být radši kolegovi svému záviděti nebudeš...
Re: Vlci
Ale zjišťuje, z toho totiž mají velké obavy.
I u této vlčice to budeme velmi brzy vědět.
I u této vlčice to budeme velmi brzy vědět.
Re: Vlci
Do dnes nebyla zveřejněna zpráva od té vlčíce u Doks co jí údajně myslivci zastřelily
CZ 550 american 308win.
-
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 2906
- Registrován: ned 10.2.2008, 20:04
- Bydliště: Kousek západně od Prahy
Re: Vlci
Možná by nebylo od věci instruovat naše kolegy myslivce, že si při podobném nálezu nebo setkání mohou "schovat" něco srsti nebo na nějaký čistý/sterilní papír nebo tkaninu nakapat/nanést - nějak "navzorkovat" něco málo tělních tekutin - "barvy" apod.
Pokud se takový vzorek nechá vyschnout - nejlíp třeba v nějaké plastové/skleněné dóze s několika drobnými otvory, tak taková DNA konzerva v suchém prostředí vydrží klidně 10 let i déle v dobrém stavu (jak stopy Clintonových "Nightline examines" na šatech Moniky Lewinsky ) a kdykoli se dá i jen malá část vzorku použít ke kontrole publikovaných tvrzení
Pokud se takový vzorek nechá vyschnout - nejlíp třeba v nějaké plastové/skleněné dóze s několika drobnými otvory, tak taková DNA konzerva v suchém prostředí vydrží klidně 10 let i déle v dobrém stavu (jak stopy Clintonových "Nightline examines" na šatech Moniky Lewinsky ) a kdykoli se dá i jen malá část vzorku použít ke kontrole publikovaných tvrzení
Pufr
Re: Vlci
nenasla se strela, taky ji mohlo neco bodnout parozim...
Nejlepší ráže je dobrá střela a nejlepší střela je ta dobře umístěná!
...Jestlipak by v tom desátém přikázání českého mysliveckého desatera nemělo místo sv. Huberta být radši kolegovi svému záviděti nebudeš...
...Jestlipak by v tom desátém přikázání českého mysliveckého desatera nemělo místo sv. Huberta být radši kolegovi svému záviděti nebudeš...
Re: Vlci
Nejlepší ráže je dobrá střela a nejlepší střela je ta dobře umístěná!
...Jestlipak by v tom desátém přikázání českého mysliveckého desatera nemělo místo sv. Huberta být radši kolegovi svému záviděti nebudeš...
...Jestlipak by v tom desátém přikázání českého mysliveckého desatera nemělo místo sv. Huberta být radši kolegovi svému záviděti nebudeš...
-
- Administrátor
- Příspěvky: 3396
- Registrován: úte 25.9.2007, 8:08
- Bydliště: Brno, honitba Žďársko
Re: Vlci
https://www.novinky.cz/domaci/498923-vl ... flonu.html
Vlci zdecimovali unikátní stádo muflonů
Světově unikátní populaci muflonů zdecimovali vlci v Machově na Broumovsku. Vlčí smečka roztrhala polovinu sedmdesátihlavého stáda. Ochránci přírody ale upozorňují na to, že mufloni nepatří na Broumovsku k původním druhům, navíc se tady přemnožili.
Vladislav Prouza, Právo
Myslivci z machovského revíru nacházeli stržené kusy postupně v průběhu roku. Zbytku stáda hrozí v následujících měsících totální zkáza. Na jaře totiž začnou být vlci ještě víc aktivní.
Unikátnost muflonů spočívala v hodnotě kvalitních trofejí ceněných na miliony korun, kusy měly i silnou stavbu těla. „Šlo o nejlepší stádo muflonů na světě. Samičky, nositelky ojedinělé genetické informace, jsme posílali do celé Evropy. Škody v řádech milionů korun nám, oproti farmářům, nikdo nehradí,“ řekl předseda Mysliveckého spolku Bor Machov Petr Zima.
Lovci trofejí neměli na rozdíl od vlků v Machově šanci. Myslivci jim dovolili odstřelit pouze druhořadé kusy, aby byl zachován jedinečný chov. „Neděláme to pro peníze. Jsme obyčejní lidé, co ráno chodí do práce. Exkluzivní trofej se povede tak za devět let, po které nadějná zvířata od muflončete sledujeme. Na ty měli nárok pouze naši členové, kteří se bez nároku na odměnu o stádo starali,“ přiblížil.
Důvod, proč zrovna mufloni z Broumovska za čtyřicet let, odkdy tam lesníci dovezli prvních pár kusů, dorostli do světové špičky, nikdo doposud nezjistil. „Proč jim tady rohy takhle rostou a jsou postavou silní, nikdo neví,“ podotkl Zima. Mufloni zprvu do Machova přivezli v 19. století mniši benediktýni.
„Původní populace zanikla,“ doplnil Zima, jenž si klade otázku, co je prioritou. Jestli ve světě ojedinělý chov muflonů, skutečná chlouba české myslivosti, která stát nestála ani korunu, nebo vlk, jenž žije po celé Evropě?
Vlci na Broumovsku roztrhali telata a ovce. Farmáři chtějí šelmy likvidovat
„Nejsme pro radikální odstřel vlků. Je ale nutné vymezit lokality, kde vlk ano a kde ne. Hrozí konec myslivosti na Broumovsku,“ uvedl. „Zvěřina je tržní komoditou, kterou musíme plnit, a ještě platit za škody způsobené zvěří,“ podotkl.
Vlci údajně ztratili přirozenou plachost
Myslivci a chovatelé z Broumovska prostřednictvím soudů a parlamentních interpelací usilují o regulovatelný odstřel vlků. Šelmy, jež v Česku zdomácněly po skoro dvou stech letech od doby, kdy byly brutálně vybity, ztratily podle zastánců regulovaného odstřelu kvůli nepřiměřené ochraně přirozenou plachost a ostražitost. „Je nutné jim tyto instinkty vrátit, nikoliv je pozabíjet,“ řekl starosta Vernéřovic Tomáš Havrlant (nezávislý).
Regulace vlčí populace naráží na odpor ochranářů, kteří odstřel považují za návrat do středověku. „Střílet vlky chtějí od chvíle, kdy se tady usadili,“ sdělil Petr Kafka z Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, jehož nepřesvědčilo ani zdecimované mufloní stádo. „Početnost muflonů, kteří tady nepatří mezi původní druhy, byla v Machově natolik vysoká, že nemohla uniknou vlčí pozornosti,“ dodal.
PS k Petru Kafkovi. Bylo by záhodno rozlišovat invazivní nepůvodní druhy a invazivní. Ohrožuje muflon něco v ČR, co by mohlo skončit vyhynutím?
Do Evropy se sere mnoho "invazivních nepůvodních druhů" a to je v pohodě. Omlouvám se, ale musel jsem.
Vlci zdecimovali unikátní stádo muflonů
Světově unikátní populaci muflonů zdecimovali vlci v Machově na Broumovsku. Vlčí smečka roztrhala polovinu sedmdesátihlavého stáda. Ochránci přírody ale upozorňují na to, že mufloni nepatří na Broumovsku k původním druhům, navíc se tady přemnožili.
Vladislav Prouza, Právo
Myslivci z machovského revíru nacházeli stržené kusy postupně v průběhu roku. Zbytku stáda hrozí v následujících měsících totální zkáza. Na jaře totiž začnou být vlci ještě víc aktivní.
Unikátnost muflonů spočívala v hodnotě kvalitních trofejí ceněných na miliony korun, kusy měly i silnou stavbu těla. „Šlo o nejlepší stádo muflonů na světě. Samičky, nositelky ojedinělé genetické informace, jsme posílali do celé Evropy. Škody v řádech milionů korun nám, oproti farmářům, nikdo nehradí,“ řekl předseda Mysliveckého spolku Bor Machov Petr Zima.
Lovci trofejí neměli na rozdíl od vlků v Machově šanci. Myslivci jim dovolili odstřelit pouze druhořadé kusy, aby byl zachován jedinečný chov. „Neděláme to pro peníze. Jsme obyčejní lidé, co ráno chodí do práce. Exkluzivní trofej se povede tak za devět let, po které nadějná zvířata od muflončete sledujeme. Na ty měli nárok pouze naši členové, kteří se bez nároku na odměnu o stádo starali,“ přiblížil.
Důvod, proč zrovna mufloni z Broumovska za čtyřicet let, odkdy tam lesníci dovezli prvních pár kusů, dorostli do světové špičky, nikdo doposud nezjistil. „Proč jim tady rohy takhle rostou a jsou postavou silní, nikdo neví,“ podotkl Zima. Mufloni zprvu do Machova přivezli v 19. století mniši benediktýni.
„Původní populace zanikla,“ doplnil Zima, jenž si klade otázku, co je prioritou. Jestli ve světě ojedinělý chov muflonů, skutečná chlouba české myslivosti, která stát nestála ani korunu, nebo vlk, jenž žije po celé Evropě?
Vlci na Broumovsku roztrhali telata a ovce. Farmáři chtějí šelmy likvidovat
„Nejsme pro radikální odstřel vlků. Je ale nutné vymezit lokality, kde vlk ano a kde ne. Hrozí konec myslivosti na Broumovsku,“ uvedl. „Zvěřina je tržní komoditou, kterou musíme plnit, a ještě platit za škody způsobené zvěří,“ podotkl.
Vlci údajně ztratili přirozenou plachost
Myslivci a chovatelé z Broumovska prostřednictvím soudů a parlamentních interpelací usilují o regulovatelný odstřel vlků. Šelmy, jež v Česku zdomácněly po skoro dvou stech letech od doby, kdy byly brutálně vybity, ztratily podle zastánců regulovaného odstřelu kvůli nepřiměřené ochraně přirozenou plachost a ostražitost. „Je nutné jim tyto instinkty vrátit, nikoliv je pozabíjet,“ řekl starosta Vernéřovic Tomáš Havrlant (nezávislý).
Regulace vlčí populace naráží na odpor ochranářů, kteří odstřel považují za návrat do středověku. „Střílet vlky chtějí od chvíle, kdy se tady usadili,“ sdělil Petr Kafka z Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, jehož nepřesvědčilo ani zdecimované mufloní stádo. „Početnost muflonů, kteří tady nepatří mezi původní druhy, byla v Machově natolik vysoká, že nemohla uniknou vlčí pozornosti,“ dodal.
PS k Petru Kafkovi. Bylo by záhodno rozlišovat invazivní nepůvodní druhy a invazivní. Ohrožuje muflon něco v ČR, co by mohlo skončit vyhynutím?
Do Evropy se sere mnoho "invazivních nepůvodních druhů" a to je v pohodě. Omlouvám se, ale musel jsem.
Tikka T3 Varmint 308W, Weatherby Mark V Accumark .300Win. Mag., IZH94 12x76/308W, IZH 27 EM 12x76/12x76, Suhl 150 Standard .22LR
Re: Vlci
https://www.novinky.cz/domaci/499550-vl ... anari.html
Vlci, kteří v Machově na Broumovsku pozabíjeli polovinu sedmdesátihlavého stáda tamních muflonů, odvedli dobrou práci, tvrdí ochranáři, díky jejichž tichému souhlasu přemnožené stádo celé desetiletí přežívalo. Myslivci dávají zbytku muflonů maximálně rok, než vlci práci dokončí.
Dnes 10:47
Vladislav Prouza, Právo
Šelmy během jediného roku zredukovaly stavy mufloní zvěře – celosvětově jedinečné díky stavbě těla i kvalitě trofejí – způsobem, jehož člověk nebyl schopný, od doby, kdy ve vlčích jámách před 150 lety pošel poslední vlk.
„Vlci prokázali nezastupitelnou roli přirozeného regulátora. Machovsko snese maximálně dvacítku muflonů, kteří na Broumovsku, na rozdíl od vlka, nepatří mezi původní živočišné druhy,“ říká Petr Kafka z Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Muflony z Machovska s ceněnými trofejemi chránila do návratu vlků tichá dohoda mezi myslivci, ochránci přírody a státní správou. Dohoda šla mimo zákony, které stanovují, jaké množství původní zvěře každá lokalita unese.
Vlci zdecimovali unikátní stádo muflonů
Ve Vraních horách poblíž Krkonoš se usadili vlci
„Všem bylo jasné, že myslivci na to, aby mohli takto unikátní stádo zušlechťovat, nevystačí s dvaceti kmenovými kusy. Nechci se dožít dne, kdy nařídím muflony na Machovsku vystřílet, jak ukládají zákonné novely,“ podotkl k tomu Aleš Balcar z odboru životního prostředí náchodské radnice.
„Abychom mohli unikátní stádo zušlechťovat, k tomu by dvacet kusů nestačilo,“ potvrdil předseda Mysliveckého spolku Bor Machov Petr Zima. Ten má nyní obavu, aby šlechtitelská práce, jež Machov proslavila po celém světě, nepřišla vniveč.
„Přemnožená populace muflonů v oblasti Machova a Národní přírodní památky Poličské stěny může představovat nebezpečí pro původní biotopy,“ tvrdí Kafka.
„Tohle platí v divočině, a nikoliv v kulturní krajině, kterou je Broumovsko,“ kontruje Zima.
Mufloni z Broumovska představují kvůli trofejím a stavbě těla světový unikát
Mufloni z Broumovska představují kvůli trofejím a stavbě těla světový unikát.
FOTO: Archiv Mysliveckého spolku Bor Machov
Mufloni dovezení v 19. století zprvu mnichy benediktýny a později státními lesy na Broumovsku zdomácněli. Zdivočelé ovce, původem z Korsiky, po staletí neměly přirozeného nepřítele. Mufloni pozbyli instinkt před predátory a skončili v hledáčku vlků.
Ochranu zbytku stáda vidí myslivci pouze v regulovaném odstřelu vlků. „Vlci vždy sáhnou po nejsnadnější kořisti. Až požerou muflony, o to víc se zaměří na hospodářská zvířata. Ztratili přirozenou plachost a respekt, což je nutné jim vrátit. Instinkt strachu je nejintenzivnější, pokud jde o život. Nejvíce odstrašujícím prostředkem je smrt. Plašení poplašnou střelbou se míjí účinkem, na to si zvyknou,“ míní Zima.
Co dodat.
MS
Vlci, kteří v Machově na Broumovsku pozabíjeli polovinu sedmdesátihlavého stáda tamních muflonů, odvedli dobrou práci, tvrdí ochranáři, díky jejichž tichému souhlasu přemnožené stádo celé desetiletí přežívalo. Myslivci dávají zbytku muflonů maximálně rok, než vlci práci dokončí.
Dnes 10:47
Vladislav Prouza, Právo
Šelmy během jediného roku zredukovaly stavy mufloní zvěře – celosvětově jedinečné díky stavbě těla i kvalitě trofejí – způsobem, jehož člověk nebyl schopný, od doby, kdy ve vlčích jámách před 150 lety pošel poslední vlk.
„Vlci prokázali nezastupitelnou roli přirozeného regulátora. Machovsko snese maximálně dvacítku muflonů, kteří na Broumovsku, na rozdíl od vlka, nepatří mezi původní živočišné druhy,“ říká Petr Kafka z Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Muflony z Machovska s ceněnými trofejemi chránila do návratu vlků tichá dohoda mezi myslivci, ochránci přírody a státní správou. Dohoda šla mimo zákony, které stanovují, jaké množství původní zvěře každá lokalita unese.
Vlci zdecimovali unikátní stádo muflonů
Ve Vraních horách poblíž Krkonoš se usadili vlci
„Všem bylo jasné, že myslivci na to, aby mohli takto unikátní stádo zušlechťovat, nevystačí s dvaceti kmenovými kusy. Nechci se dožít dne, kdy nařídím muflony na Machovsku vystřílet, jak ukládají zákonné novely,“ podotkl k tomu Aleš Balcar z odboru životního prostředí náchodské radnice.
„Abychom mohli unikátní stádo zušlechťovat, k tomu by dvacet kusů nestačilo,“ potvrdil předseda Mysliveckého spolku Bor Machov Petr Zima. Ten má nyní obavu, aby šlechtitelská práce, jež Machov proslavila po celém světě, nepřišla vniveč.
„Přemnožená populace muflonů v oblasti Machova a Národní přírodní památky Poličské stěny může představovat nebezpečí pro původní biotopy,“ tvrdí Kafka.
„Tohle platí v divočině, a nikoliv v kulturní krajině, kterou je Broumovsko,“ kontruje Zima.
Mufloni z Broumovska představují kvůli trofejím a stavbě těla světový unikát
Mufloni z Broumovska představují kvůli trofejím a stavbě těla světový unikát.
FOTO: Archiv Mysliveckého spolku Bor Machov
Mufloni dovezení v 19. století zprvu mnichy benediktýny a později státními lesy na Broumovsku zdomácněli. Zdivočelé ovce, původem z Korsiky, po staletí neměly přirozeného nepřítele. Mufloni pozbyli instinkt před predátory a skončili v hledáčku vlků.
Ochranu zbytku stáda vidí myslivci pouze v regulovaném odstřelu vlků. „Vlci vždy sáhnou po nejsnadnější kořisti. Až požerou muflony, o to víc se zaměří na hospodářská zvířata. Ztratili přirozenou plachost a respekt, což je nutné jim vrátit. Instinkt strachu je nejintenzivnější, pokud jde o život. Nejvíce odstrašujícím prostředkem je smrt. Plašení poplašnou střelbou se míjí účinkem, na to si zvyknou,“ míní Zima.
Co dodat.
MS
Sauer 202 Elegance 8x57 JS + Zeiss Classic 3-12x56, SM CL II SX 9,3x62 + Zeiss Victory 3-12x56, Brno Fox 22 Hornet + Docter 3-12x56, 9mm para, 45 ACP, 10 mm auto.
"Shoot them well with enough gun and they will die"
"Shoot them well with enough gun and they will die"
Re: Vlci
Milane, já bych dodal pouze to, že debilní ochranář také není původní druh a proto je ho třeba vyhubit. A to co nejdříve, než dokáže napáchat neskutečné škody.
Re: Vlci
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr ... nuji-vedci
Návrat vrcholových predátorů je fajn věc, ale o tom, co to s ekosystémem přesně dělá, víme málo, upozorňují vědci
Vlci byli do Yellowstonského parku vysazeni někdy v polovině devadesátých let a během dvou desítek let přinesli výraznou proměnu ekosystému.
Vlci byli do Yellowstonského parku vysazeni někdy v polovině devadesátých let a během dvou desítek let přinesli výraznou proměnu ekosystému.
Když se do ekosystému vrátí vrcholoví predátoři, navrátí se ekosystém do původního stavu. Podle vědců z Wyomingské univerzity je pro takový vcelku hluboce zažitý předpoklad jen velmi málo vědeckých důkazů. A pokud se pustíme do zkoumání věděckých studií k tématu, zůstane nám spíše víc otázek než odpovědí.
Jako učebnicový příklad návratu predátorů se často uvádí vysazení vlků v americkém národním parku Yellowstone. Vlci tu byli vybiti ve dvacátých letech minulého století. Nepřítomnost šelem se brzy projevila na chování býložravců, zejména jelení zvěře. Té početně přibylo, což se projevilo na okusu vegetace, jejíž úbytek pak vedl k degradaci ekosystému.
Vlci byli do parku vysazeni někdy v polovině devadesátých let a během dvou desítek let přinesli výraznou proměnu ekosystému. Počty jelenů poklesly a přibylo osik, vrb a jiné květeny. Vědci pozorovali pozitivní odezvu u celé řady zvířat, od zpěvných ptáků po bobry. Přírodovědci se domnívali, že ekosystém se vrací do svého dřívějšího, původního stavu.
Jenomže tým vědců z Wyomingu se ptá, zda skutečně víme, jaký ten původní stav byl? A jestli návrat vrcholového predátora mění ekosystém skutečně předvídatelným směrem?
Obnova ekosystému prostřednictvím návratu predátorů stojí na dvou hlavních předpokladech. Jednak že návrat šelem spustí předvídanou trofickou kaskádu. Tedy že vlci sníží početnost býložravců, což povede k navýšení početnosti vegetace.
A jednak že při dostatečné velikosti trofické kaskády dojde k tomu, že se ekosystém usadí zpět do původního stavu.
Jenže vědci upozorňují, že se může stát také cela řada dalších věcí. Samotný návrat predátorů nemusí ekosystém ovlivnit zas až tak moc. Nebo by se náprava ekosystému mohla posunout nečekaným směrem kvůli změnám, kterými ekosystém během absence predátorů prošel. To je důležitý bod ke zkoumání zejména v době klimatických změn a invazních druhů.
Vědci z wyomingské univerzity sesbírali dostupné studie, které obsahují data o návratu přirozených vrcholových predátorů či o vyhubení těch nepůvodních, invazních. Podle vědců jde o dvě strany jedné mince. Návrat původních šelem a vyhubení nepůvodních může pomoci stejným způsobem, pokaždé z jiné strany.
Ukázalo se, že nejde dost dobře předvídat, co se s trofickou kaskádou stane. Někdy se stane to, co předpokládáme, někdy ale něco jiného. Jediná věc zdá se funguje spolehlivě: pokud z ekosystému odstraníme invazní vrcholové predátory, menší predátoři jako kojoti, lišky či krysy se stanou běžnějšími.
Podle vedoucí výzkumu Jesse Alstona není možné na základě dostupných dat tvrdit, že s návratem velkých šelem se ekosystém usadí v původní rovnováze. Podle něho pro to prostě není dostatek důkazů. „Jistě, je těžké taková data získat, ale bez nich stojí zmiňovaný předpoklad na vodě,“ říká Alston.
Podle něho je návrat původních vrcholových predátorů sám o sobě dobrou myšlenkou. „Velké šelmy jsou prostě skvělé," říká, "ale nemůžeme jejich vliv na ekosystém používat jako zdůvodnění reintrodukčních programů, protože to není doložené. Z dlouhodobého hlediska by se to mohlo vymstít.“
http://www.uwyo.edu/uw/news/2019/04/new ... ators.html
Návrat vrcholových predátorů je fajn věc, ale o tom, co to s ekosystémem přesně dělá, víme málo, upozorňují vědci
Vlci byli do Yellowstonského parku vysazeni někdy v polovině devadesátých let a během dvou desítek let přinesli výraznou proměnu ekosystému.
Vlci byli do Yellowstonského parku vysazeni někdy v polovině devadesátých let a během dvou desítek let přinesli výraznou proměnu ekosystému.
Když se do ekosystému vrátí vrcholoví predátoři, navrátí se ekosystém do původního stavu. Podle vědců z Wyomingské univerzity je pro takový vcelku hluboce zažitý předpoklad jen velmi málo vědeckých důkazů. A pokud se pustíme do zkoumání věděckých studií k tématu, zůstane nám spíše víc otázek než odpovědí.
Jako učebnicový příklad návratu predátorů se často uvádí vysazení vlků v americkém národním parku Yellowstone. Vlci tu byli vybiti ve dvacátých letech minulého století. Nepřítomnost šelem se brzy projevila na chování býložravců, zejména jelení zvěře. Té početně přibylo, což se projevilo na okusu vegetace, jejíž úbytek pak vedl k degradaci ekosystému.
Vlci byli do parku vysazeni někdy v polovině devadesátých let a během dvou desítek let přinesli výraznou proměnu ekosystému. Počty jelenů poklesly a přibylo osik, vrb a jiné květeny. Vědci pozorovali pozitivní odezvu u celé řady zvířat, od zpěvných ptáků po bobry. Přírodovědci se domnívali, že ekosystém se vrací do svého dřívějšího, původního stavu.
Jenomže tým vědců z Wyomingu se ptá, zda skutečně víme, jaký ten původní stav byl? A jestli návrat vrcholového predátora mění ekosystém skutečně předvídatelným směrem?
Obnova ekosystému prostřednictvím návratu predátorů stojí na dvou hlavních předpokladech. Jednak že návrat šelem spustí předvídanou trofickou kaskádu. Tedy že vlci sníží početnost býložravců, což povede k navýšení početnosti vegetace.
A jednak že při dostatečné velikosti trofické kaskády dojde k tomu, že se ekosystém usadí zpět do původního stavu.
Jenže vědci upozorňují, že se může stát také cela řada dalších věcí. Samotný návrat predátorů nemusí ekosystém ovlivnit zas až tak moc. Nebo by se náprava ekosystému mohla posunout nečekaným směrem kvůli změnám, kterými ekosystém během absence predátorů prošel. To je důležitý bod ke zkoumání zejména v době klimatických změn a invazních druhů.
Vědci z wyomingské univerzity sesbírali dostupné studie, které obsahují data o návratu přirozených vrcholových predátorů či o vyhubení těch nepůvodních, invazních. Podle vědců jde o dvě strany jedné mince. Návrat původních šelem a vyhubení nepůvodních může pomoci stejným způsobem, pokaždé z jiné strany.
Ukázalo se, že nejde dost dobře předvídat, co se s trofickou kaskádou stane. Někdy se stane to, co předpokládáme, někdy ale něco jiného. Jediná věc zdá se funguje spolehlivě: pokud z ekosystému odstraníme invazní vrcholové predátory, menší predátoři jako kojoti, lišky či krysy se stanou běžnějšími.
Podle vedoucí výzkumu Jesse Alstona není možné na základě dostupných dat tvrdit, že s návratem velkých šelem se ekosystém usadí v původní rovnováze. Podle něho pro to prostě není dostatek důkazů. „Jistě, je těžké taková data získat, ale bez nich stojí zmiňovaný předpoklad na vodě,“ říká Alston.
Podle něho je návrat původních vrcholových predátorů sám o sobě dobrou myšlenkou. „Velké šelmy jsou prostě skvělé," říká, "ale nemůžeme jejich vliv na ekosystém používat jako zdůvodnění reintrodukčních programů, protože to není doložené. Z dlouhodobého hlediska by se to mohlo vymstít.“
http://www.uwyo.edu/uw/news/2019/04/new ... ators.html
Sauer 202 Elegance 8x57 JS + Zeiss Classic 3-12x56, SM CL II SX 9,3x62 + Zeiss Victory 3-12x56, Brno Fox 22 Hornet + Docter 3-12x56, 9mm para, 45 ACP, 10 mm auto.
"Shoot them well with enough gun and they will die"
"Shoot them well with enough gun and they will die"