, sice trochu delší, ale ............. https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/ ... DEPOPULACE
Akce DEPOPULACE
Asi není v republice myslivec, který by nezaregistroval doslova smršť názorů a polemik týkající se historicky naprosto výjimečné akce, kdy byli do prostoru dvou honiteb na Jablonecku povolání policejní odstřelovači, aby zásadním způsobem zredukovali populaci černé zvěře pod hrozbou dalšího šíření afrického moru prasat.
Na tiskové konferenci 4.11. v Jablonci byla oficiálně vyhlášena dosud nevídaná akce depopulace černé zvěře za účasti ministra zemědělství Marka Výborného, jeho náměstka Patrika Mlynáře, primátora Jablonce nad Nisou Miloše Vele, Ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda i ředitele KVS Liberec Romana Šebesty a velitelů pořádkové policie i velitele odstřelovačů. Tak trochu zarážející bylo, že nebyli na konferenci pozváni zástupci myslivců.
Protože celá akce bude trvat podle plánu do poloviny prosince, a protože jak říká známé pořekadlo, že zajíci se počítají až po honu, tak nyní nepřinášíme nějaké konkrétní výsledky nebo hodnocení akce (i když se jich už stačilo vyrojit nespočet!), vyčkáme na ukončení a oficiální vyhodnocení po polovině prosince. Jsme domluveni s několika odborníky na poskytnutí komentářů, samozřejmě oslovíme znovu i přímo zúčastněné v místě.
Ale právě proto, protože se šíří různé dohady, domněnky či přímo hoaxy, chceme, aby si počáteční obrázek utvořil každý sám. Přinášíme proto přepis všech na začátku zaznělých zásadních vyjádření.
Z tiskové konference v pondělí 4.11.
Úvodní vystoupení ministra zemědělství Marka Výborného
Africký mor prasat se znovu objevil v ČR 1. prosince 2022, bylo to zde na území Libereckého kraje. To byl první záchyt této vysoce nakažlivé nemoci virového původu a od té doby se bohužel nadále nákaza šíří a rozšiřuje se i území, které je zasaženo a na kterém musí být vyhlašována mimořádná veterinární opatření.
V roce 2023 jsme takto evidovali na území Libereckého kraje 56 pozitivních divokých prasat, v roce 2024 je to už 27 kusů. Z toho 14 kusů bylo ulovených, 13 kusů byly nalezeny jako uhynulé.
Protože nákaza je vysoce nebezpečná, zdůrazňuji hlavně pro komerční chovy prasat domácích, doposud se africký mor prasat v ČR vyskytuje pouze u prasat divokých, tak se snažíme jako ministerstvo zemědělství i Státní veterinární správa maximalizovat všechna opatření, abychom nejen zamezili dalšímu šíření, ale abychom pokud možno se této nákazy v ČR zbavili tak, jak se to povedlo v roce 2017 na Zlínsku.
Bohužel jediným účinným způsobem, jak zabránit dalšímu šíření a vymýtit nákazu je nakažené kusy odstřelit. V tomto smyslu jsme se dlouhodobě snažili motivovat i místní myslivecká sdružení. Letos v létě jsme zcela mimořádně navýšili zástřelné až na 10 tisíc Kč za odstřelené prase divoké nad 80 kg živé hmotnosti.
Bohužel myslivecké spolky z různých důvodů, někdy i z důvodů personálních, a také enormní časové náročnosti, nejsou schopny plně dostát záměru, aby se podařilo africký mor prasat postupně zastavit a vymýtit. Proto jsem se v srpnu tohoto roku rozhodl po poradě a diskusi s ministrem Rakušanem a s policejním prezidentem o aktivaci stejného režimu a stejného plánu, jako využila vláda ČR v roce 2017 na Zlínsku. Výsledkem je že počínaje 4. listopadem 2024 až do poloviny prosince bude probíhat řízený odstřel divokých prasat na vybraných územích v Libereckém kraji. Začne se na katastru Jablonce nad Nisou a uvidíme, jakým způsobem se bude dařit cíle naplňovat.
Chtěl bych poděkovat Policii ČR a ministerstvu vnitra za veškerou spolupráci. Úkol je jasný, chceme ochránit komerční chovy prasat domácích, protože by byl obrovský problém v případě jejich zasažení, musela by být vyhlášena další mimořádná veterinární opatření. Úmrtnost prasat je téměř 100 % a škody by byly velké. Uděláme vše pro to, abychom chovy prasat domácích ochránili a nezbývá než postupovat tím způsobem, který dnes oznamujeme.
Nejsou to jediná opatření, ve spolupráci s ministerstvem dopravy jsme se snažili zamezit šíření divokých prasat na další území, aby se ta nákaza nerozšiřovala. Protože jsme měli jeden záchyt už i na Českolipsku, kolem silnic I. třídy jsou rozmístěny pachové ohradníky na území Libereckého kraje, které mají aspoň pasivním způsobem zabránit tomu, aby se prasata z oblasti nákazy šířila dál. Spolupracujeme také s Česku zemědělskou univerzitou, která nám poskytla programy s využitím dronů. Policie ČR má k dispozici prostředky, aby mohla lokalizovat jednotlivé kusy, aby mohly být odstřeleny.
Celá akce bude probíhat v době pracovního týdne, od pondělí do čtvrtka, přes víkend nikoliv, kdy ale budou moci nastoupit i místní myslivci, tak jako doposud. Chtěl bych vyzvat myslivecké spolky k maximální spolupráci, protože policie zde plní jen úkol samotného odstřelu, ale už nikoliv, co následuje podle pravidel veterinárního zákona. To znamená, že o odstřelený kus se musí postarat místní myslivecké sdružení.
Akce bude v prosinci vyhodnocena a pokud by bylo potřeba v ní pokračovat, tak jsme připraveni jednat jak s ministrem Rakušanem, tak s policejním prezidiem, abychom mohli cíl naplnit třeba i v roce 2025. Bohužel jiné cesty, jiné metody v tuto chvíli nejsou, než postupovat tímto způsobem.
Primátor města Jablonec nad Nisou Miloš Vele
Já situaci nebudu komentovat z pohledu prasečího moru, ale z pohledu, co trápí nás jako samosprávu. Všichni určitě víte, že Jablonec bojuje s přemnoženou černou zvěří. Není ojedinělým úkazem, že ráno jdete do práce a na sídlišti vedle paneláku potkáte divoké prase. Občané si stěžují, že se bojí pouštět děti samotné do školy, že máme rozryté záhony, že jsou rozryté louky a že prasata působí škody na majetku.
Není to tak, že bychom situaci neřešili. My ji řešíme už od roku 2021, intenzivně spolupracujeme s mysliveckými spolky. Vyplácíme myslivcům 2000 Kč za jedno odstřelené prase. Pokud si dobře pamatuji, tak loni bylo odstřeleno 145 kusů, ale jak je vidět, tak je to málo. Věřím, že tato akce bude úspěšná a výskyt prasat v okolí Jablonce se povede snížit.
Ředitel SVS Zbyněk Semerád
Státní veterinární správa je zodpovědna za zdolání nákazy, my jsme požádali, aby mohli být nasazeni odstřelovači. Je to jedno z opatření, které děláme pro to, aby se nákaza nešířila dál na území ČR. Našim cílem je v určité oblasti, kterou jsme vymezili mezi oblastí nákazy II. a I., depopulovat tuto oblast, aby zde žádná divoká prasata nebyla. Není to o myslivosti, je to o eliminaci nákazy, protože doopravdy je nebezpečná.
Když se podíváte do okolních států, tak AMP řeší mnoho let a všem přináší obrovské komplikace, administrativní i finanční. Myslivci i chovatelé prasat musí plnit mimořádná veterinární opatření, která jsou v souladu s legislativou EU.
Proto jsme o odstřel požádali a já bych chtěl poděkovat mysliveckým spolkům i krajské veterinární správě za dva roky intenzivní práce, sami dobře ví, co to vše obnáší. Chovatelům, myslivcům, ale i ostatním dalším organizacím, obcím, ORP, krajskému úřadu se zatím podařilo držet nákazu. Proč tedy teď střílet?
Protože se ukazuje, že nejsou jen případy nakažených prasat morem, které by přešly hranici s Polskem, ale AMP se nám postupně šíří v naší populaci divokých prasat. A pokud se nám šíření podaří zastavit, tak to pro ty, které AMP ještě nepostihlo, bude velice dobré. Naší snahou je v této oblasti nákazu eliminovat, ne abychom se s ní naučili žít. Proto jsme o odstřel s pomocí policejních odstřelovačů požádali a věřím, že to bude úspěšné.
Velitel pořádkové policie
Já za polici mohu říct, že jsme byli pověření úkolem na základě usnesení Vlády. Pro nás, kromě toho, že se budeme podílet na odstřelu prasat, je prioritní úkol zajištění bezpečnosti všech občanů. A situace, která je zrovna v této lokalitě, pro nás není z toho pohledu příznivá, na lesní prostory navazuje hustá populace a osídlení.
Jako prvotní úkony jsme požádali místní samosprávu o šíření informace, v jakých časech a kdy bude docházet k odstřelu. Vyvěsili jsme letáky, komunikujeme s médii, aby se informace dostala k co největšímu počtu osob.
Před začátkem odstřelu budou rozeslány informační SMS zprávy všem lidem, kteří se nachází v blízkosti lokality odstřelu. Budeme zajišťovat vnější perimetr celého úseku, kde bude docházet k odstřelu.
Vnitřní část, samotný odstřel mají na starosti ostřelovači. My máme policejní štábní vozidlo, které zajišťuje řízení celého procesu, víme o každém člověku, který se nám v terénu pohybuje, známe jeho pozici a víme, kde se dá a kde se nedá střílet.
Rád bych vyzval všechny spoluobčany, aby dbali pokynů policistů, kteří jsou v lesním prostoru, budou jim třeba zakazovat vstup do určitých lokalit, protože tam se střílí a jde o život, Občané by měli dbát našich pokynů a nesnažit se policisty někde obejít, protože to jsou skutečně lokality, kde se bude aktivně ostřelovat. Operace se bude každý den vyhodnocovat a podle úspěšnosti budeme měnit lokality každý den.
Velitel odstřelovačů
Na základě leteckých průzkumů s využitím vrtulníku Policie ČR a dronů došlo k vytipování tří oblastí, kde odstřel bude probíhat v určitých etapách. Jako první z lokalit jsme zvolili na základě průzkumů lokalitu mezi Libercem a Jabloncem, konkrétně lokalitu Rádlo, Proseč a Srnčí důl.
Na odstřelu divoké zvěře se bude podílet každý den celkem 18 ostřelovačů, kteří se rekrutují ze zásahových jednotek, speciálních jednotek, které máme pro ochranu ústavních činitelů a ebo i odstřelovači, které máme na letišti Ruzyně.
Jeden turnus bude trvat od pondělí do čtvrtka, pátek, sobota, neděle se ze strany Policie ČR střílet nebude a necháváme aktivitu na místních mysliveckých spolcích.
První etapa bude ukončena okolo 12. prosince. Následně bude provedeno vyhodnocení zase za využití letecké techniky a dalších prostředků a budeme se bavit o pokračování v rámci případné další lokality.
Odstřelovači, které zde nasazujeme, prošli proškolením a osobní rekognoskací terénu. Každý také prošel školením Krajské veterinární správy a znovu zopakuji, primárně pro nás jako pro Policii ČR je bezpečnost všech osob, které se v té dané lokalitě můžou nacházet.
Odstřelovači budou používat pušky značky Sako THR ráže 308 Winchester a odstřelovací pušky Heckler Koch 417, rovněž ráže 308 Winchester. Jsou to zbraně, které má policie běžně ve výbavě a ostřelovači je používají dnes a denně. Jako střelivo jsme po průzkumu efektivity zvolili lovecký náboj Sellier/Bellot ráže 308 Winchester, se kterým máme dobré zkušenosti z odstřelu v roce 2017 ve Zlínském kraji. Ostřelovači budou používat prostředky pro noční vidění, termovizní prostředky a tlumiče.
Odpověď ministra Výborného na dotaz, jaké budou s touto akcí spojeny náklady a jaký je předpoklad úspěšnosti odstřelu
Plnění úkolu je v usnesení Vlády ze srpna tohoto roku a na základě tohoto usnesení jsou odhadnuté náklady ve výši 14 milionů Kč. Týká se to hlavně nákupu munice, zaměřovačů, prostředků pro noční vidění právě pro Policii ČR. Já bych chtěl poděkovat ministrovi vnitra, protože o náklady jsme se podělili, z prostředků ministerstva zemědělství půjde částka 6 milionů korun a z prostředků ministerstva vnitra půjde částka 8 milionů Kč.
Říci dnes, kolik prasat se do poloviny prosince zastřelí, to je věštění z křišťálové koule, to nikdo nevíme. Problém je v tom, že bohužel myslivci neplní plány tak, jak by měli, protože kdyby je plnili, tak prasata nebudou ohrožovat občany v intravilánu města Jablonec nad Nisou. Což přímo nesouvisí s nákazou afrického moru prasat, nicméně problém je tady naprosto očividný.
My jsme chtěli po mysliveckých sdruženích, abychom dokázali společnými silami bez iniciativy Policie ČR situaci skutečně řešit. Proto jsme navýšili zástřelné na 10 tisíc Kč v létě tohoto roku za prase nad 80 kg. Bohužel ani toto opatření nepomohlo k tomu, aby se nám podařilo zabránit dalšímu šíření moru. Jak říkal ústřední ředitel SVS, to není jen o zabránění šíření AMP, ale zbavit se nákazy, což znamená, že se populace musí v daném území zlikvidovat. Tady síly mysliveckých sdružení, kterým to nevyčítám, protože vím, že kapacity také mají omezené, prostě nestačí. Proto jsme se dohodli na spolupráci s Policií ČR.
Pane ministře, ale v té jedné konkrétní honitbě je odsouhlasený plán lovu 120 kusů, myslivci ulovili doteď 80 kusů a je předpoklad, že by to splnili nebo překročili. Ulovili přitom téměř dvakrát víc prasat než vloni...
Omlouvám se, nejsme na tiskové konferenci k plnění plánu lovu, ale jsme na tiskové konferenci, která řeší likvidaci zvlášť nebezpečné nákazy afrického moru prasat. Populace musí být zlikvidována bez ohledu na to, jaké jsou plány lovu. Rozumím, že to pro někoho může být věc citlivá, nicméně pokud chceme ochránit chovatele prasat domácích, pokud taky chceme ochránit obchodní zájmy našich zemědělců a já jsem tady jako ministr zemědělství, tak nemůžeme činit jinak.
Pane plukovníku, chcete něco dodat k nákladům? (výzva samotného ministra Výborného)
Děkuji, znovu zopakuji, co se týče zbraní a střeliva, jedná se o zbraně, které policie používá, v této souvislosti jsme žádné zbraně nenakupovali a znovu řeknu to, co zaznělo i z úst pana ministra, policie na základě usnesení vlády dostala úkol. Ten úkol zní odstřelem černé zvěře eliminovat šíření afrického moru prasat. Já odmítám jakékoliv poznámky typu, že budeme soutěžit, že budeme sledovat, jestli se nám podařilo zastřelit dostatečný počet kusů zvěře. Od toho tady nejsme. Jsme tady od toho, abychom eliminovali šíření afrického moru prasat.
Dotaz novinářky z pléna na ministra zemědělství: Já jsem se schválně koukala, kolik se odlovilo na Zlínsku, tam to bylo nějakých 145 kusů v roce 2017 a 2018. Já jsem si pro porovnání dohledala, kolik se odlovilo ve dvou zdejších pásmech za loňský a letošní rok, je to kolem 7 tisíc kusů. Tak jak reálné je, že s tím opravdu policejní ostřelovači mají šanci nějak pohnout?
Samozřejmě je potřeba ne úplně porovnávat Zlínsko, ale vidíte, že v té době při technice, která byla, bylo to poprvé, kdy se nasadili ostřelovači, tak se jim to podařilo. Nám se podařilo udělat depopulaci území a díky tomu jsme byli první na světě, kteří jsme uzdravili populaci v případě výskytu afrického moru prasat u prasat divokých a doopravdy jsme byli první, kteří to za tak krátkou dobu zvládli. Po nás přijali ten princip v Belgii a dneska ve Švédsku a podařilo se jim to také.
Našim cílem není depopulace prasat v celém pásmu II., ale jen v takovém prstenci, který je mezi pásmem II. a I. Samozřejmě hledáme i další způsoby zabránění přirozenému šíření. Stále hrozí šíření třeba masem nebo produkty od pozitivních zvířat. Pomocí prstence chceme snížit tlak dovnitř území ČR, nějak nákazu udržet, popřípadě by bylo dobré, pokud by se nám podařilo pásmo moru zmenšit. Ti, kteří jsou uvnitř pásma zasažení by mohli povyprávět o tom, co vše musí plnit a co vše musí dělat. Není to jednoduché ani pro Státní veterinární správu.
Myslivci plní a mají správně plán odlovu, ale jak jsem řekl, toto není o myslivosti, je to právě o nákaze, abychom se jí co nejdříve zbavili a doopravdy cíleně v tu chvíli činíme, aby se nešířila dál. Populaci musíme eliminovat, nevím, jestli se to podaří, ale cíl to je a uvidíme. Byly vybrány lokality, kde i přes snahu myslivců se úplně nedaří populaci snížit.
A jak dalece je to reálné? Zlínsko mělo výhodu, že to bylo izolované území, které se dalo uzavřít, tady máme dlouhou hranici s Polskem a víme, že nakažená prasata přimigrovala z Polska. My tady sice můžeme prasata vystřílet, ale ona se nám vrátí v rámci migrace. Toho jsme si vědomi, spolupracujeme s Polskem a Německem. S Polskem je to horší, je to spíš o výměně počtu vyšetření. Ale nám se ukazuje, že se nám mor šíří v naší domácí populaci prasat, není to jen v oblastech přímo u hranice, ale mor proniká stále více do vnitrozemí. Tento rok jsme pětkrát zvětšovali pásmo, protože jsme měli pozitivní případy. Teď jsme se podívali na mapu, kde je hlavní silnice, kde jsou nějaké ploty, doplnily se pachové ohradníky, je to celý komplex opatření, nic není stoprocentní, ale naší snahou je minimalizovat možnosti šíření nákazy dál a bylo by špatné, kdybychom tak neučinili a pouze čekali na to, jak se nám nákaza rozšíří dál na území republiky.
Dotaz M. Fischera na ministra Výborného, proč nebyli na tiskovou konferenci přizváni zástupci mysliveckých spolků a OMS ČMMJ Jablonec
Ministr Výborný: Já mohu jednoznačně potvrdit, že se zástupci mysliveckých sdružení je jednáno. Chtěl bych požádat, aby z jejich strany byla poskytnuta veškerá součinnost, která nakonec je povinností z hlediska mimořádných veterinárních opatření, která na tomto území řadu území platí.
Byli tady zástupci mysliveckých sdružení a vše s nimi bylo probírané. Byli tu zároveň starostové dotčených obcí. Oni tady kladli dotazy a bylo na ně zodpovězeno.
Toto nerozporuji, ale proč sem myslivce nepozvete, abyste ukázali, že spolupracujete, že spolupráce s myslivci je potřeba?
Ministr Výborný. Bylo s nimi jednáno. A je zde přítomen ředitel sekce lesního hospodářství a myslivosti z ministerstva zemědělství, my jsme jeho prostřednictvím s ČMMJ v kontaktu. Toto nepovažuji za relevantní otázku.
Z dotazů přítomných novinářů:
Monitoring, který probíhal z vrtulníku a dronů ukázal kolik je prasat? Kolik jste skutečně viděli?
Ředitel SVS: Já budu vycházet z toho, jaké jsou výsledky leteckých průzkumů, které jsme prováděli v průběhu předchozích týdnů. Odhadovaný počet, resp. zvěř, kterou jsme viděli, kterou jsme byli schopni zmonitorovat, je číslo mezi 100 až 200 kusů. Samozřejmě skutečný reálný počet bude určitě vyšší, troufnu si říct několikanásobně.
Když se na prasata bude teď intenzivně střílet, nerozprchnou se jinam?
Ministr Výborný: Tady nejde o nějakou naháňku, ale o cílenou střelbu. Není to o tom, že by odstřelovači postupovali v rojnici. Takže může dojít k pohybu, ale nikdy ten pohyb nebyl takový, ani na Zlínsku, že by se prasata rozprchla mimo území 75 km2, na kterém se tehdy odstřelovalo. Takže nepředpokládám, že se to tady v tomto směru nějak změní.
Ostřelovači jsou profesionálové. Oni budou postupovat přesně podle toho, jak jsou vycvičeni a využijí například tlumiče. I tím se eliminuje, že by se zvěř rozprchla dál. Je potřeba, aby takto spolupracovali všichni, včetně myslivců.
Jak probíhal monitoring území?
Ředitel KVS Roman Šebesta: Území našeho momentálního zájmu má rozlohu téměř 2 tisíce ha. Monitoring probíhal v několika vlnách od počátku října a bude ještě pokračovat. Monitorovalo se prostřednictvím policejního vrtulníku s termovizí, dronů s termovizí a fotopastí, kterých je tady umístěno asi 45. Na základě toho vznikly informace kde, v jakých lokalitách, jak velké počty populace prasat jsou.
Musíme zohlednit to, že velké procento z výměry 2 tisíc ha je zalesněných, v současné době ještě olistěných, takže počty, které byly monitorované nebo prokázané zjišťovacími prostředky jsou z ploch, které byly pro tu techniku přístupné a poskytovaly dobrou kvalitu obrazu.
Na základě monitoringu bylo zmapováno, že na tomto území se v současné době vyskytuje mezi 90 až 120 kusy prasat. Můžeme předpokládat, že počty v lokalitách jsou vyšší. Jsou to dvě honitby, Rádlo a Vratislavice. Na tyto honitby je připravená celá akce do 12.prosince.
Pan ministr z otázky utekl, kolik si myslíte, že by ostřelovači mohli střelit?
Máme za minulé měsíce a léta počty prasat, které se střílely v uvedených honitbách, hovořili jsme s uživateli honiteb, s mysliveckou veřejností. Má vliv pohyb veřejnosti, pohyb volně žijících prasat, turistický ruch, má vliv i počasí. Pan ministr správně řekl, že se nedá predikovat, kolik chceme odstřelit, ale chceme, aby se policejním odstřelem populace prasat výrazně snížila.
Když jsme získali data a odborníci ze zemědělské univerzity nám vypočetli koeficienty, tak jsme dospěli k číslům, že na zmíněných územích se pohybuje až 10 prasat na 100 ha, což znamená, že jsme v honitbě, kde je velká četnost populace prasat a velké zatížení přírody volně žijícími prasaty. My bychom byli rádi, kdybychom se dostali pod pět prasat na 100 ha. A pokud se toto podaří s použitím Policie ČR, tak je to jedině dobře, ale není to to konečné číslo, kam bychom se měli v ideálním případě dostat, protože populace divokých prasat roste, má v honitbě umělé bariéry, kdy se nemůže přesouvat jinam.
A jestliže vznikne populační tlak v těchto honitbách, tak nám budou prasata migrovat jižním směrem, kde už máme problém s tím, že tam nejsou ani přírodní, ani umělé bariéry.
Jak bude vypadat takový běžný den odstřelovače?
Velitel odstřelovačů:
V odpoledních hodinách obdrží ostřelovači instruktáž, kde se dozví, na jakém stanovišti bude působit. Odstřelovači dostanou veškeré vybavení, které potřebují, následně se rozjedou na místa, která jim byla určená. Ve večerních hodinách budou na svých stanovištích, do třetí čtvrté hodiny ranní budou provádět odstřel. Bude záležet na povětrnostních podmínkách a na dalších okolnostech, které mohou nastat a které neplánujeme. Následně bude prováděn odvoz usmrcených kusů černé zvěře. Ostřelovači budou mít přes den povinnou přestávku ve službě, budou odpočívat a následně se postup se bude opakovat každý den až do čtvrtka.
Takže se tu otočí celkem kolik odstřelovačů?
Jedna skupina 18 odstřelovačů bude působit od pondělí do čtvrtka a další týden se skupina vymění.
Počítáme, že zhruba se nám tu otočí během toho jednoho turnusu, který bude trvat do 12. prosince, asi 70 ostřelovačů.
Na místě budou s myslivcem nebo tam budou sami?
Na místech v honitbě budou jenom ostřelovači Policie ČR.
Co je jejich běžná náplň, když zrovna nelikvidují černou zvěř?
Mezi běžnou náplň ostřelovačů, které máme zařazeny u Policie ČR, patří ochrana významných objektů státního významu, ochrana jaderných elektráren, letiště Ruzyně a ostřelovačů na zásahových jednotkách, kteří jsou speciální vycvičování na zákroky proti nebezpečným pachatelům, kteří páchají teroristické činy apod.
Tito lidé jsou i nějak trénovaní na zásah v lesním členitém terénu?
Určitě jsou. Součástí přípravy byla i rekognoskace terénu, odstřelovači jsou samozřejmě připravováni a vycvičováni i na střelbu v obydlených oblastech s dodržováním veškerých zásad bezpečnosti při takovém zákroku.
Policie ČR při této akci bude využívat standardně využívané zbraňové systémy. Jedná se o odstřelovací pušky značky Sako TRG 22, ráže 308 Winchester a odstřelovací pušky Heckler Koch 417 ráže. 308 Winchester. Jako munici jsme zvolili po dlouhodobých zkušenost lovecký náboj Sellier Bellot ráže 308 Winchester.
Zbraně jsou vybaveny prostředky pro noční vidění a termovizními prostředky a samozřejmě zmíním i to, že jsou zbraně vybaveny supresory, tzn. tlumiči zbraní. S veškerým tímto vybavením, jak zbraňovými systémy, tak s termovizními prostředky, odstřelovači pracují každý den, každou svoji směnu, je to tedy vybavení, na které jsou zvyklí.
A když střelí odstřelovač, tak uvědomíte telefonem myslivce, zaznamená se lokalita a myslivci musí usmrcený kus zpracovat?
Ano, až na základě toho, kdy bude ukončena střelba, tak myslivecké spolky obdrží lokaci odstřelených prostor a usmrcených kusů. Uvolní se prostor a oni mohou jednotlivé kusy odvézt a nakládat s nimi podle nařízení veterinářů.
Mezi policisty je celá řada myslivců, mezi ostřelovači máte taky asi myslivce. Přivítali někteří, že vyzkouší střelbu na zvěř se svojí profesionální zbraní? Jak je pro ostřelovače zajímavá příležitostí, aby si natrénoval střelbu na živý pohyblivý terč ve ztížených přírodních podmínkách?
Nemůžu vyloučit, že mezi ostřelovači myslivce máme, protože je úkol zaměřen jen na využívání zbraní, tak přesné údaje neznám, jednoznačně policie tady plní nějaký úkol, který jsme dostali od Vlády a její splnění je pro nás prioritou. Nejde o žádný koníček, o žádnou soutěž, jsme tu jen a jen pro úkol, který jsme dostali. Je to ale samozřejmě možnost vyzkoušet si střelbu na živý pohybující se cíl, což může být pro odstřelovače přínosem.
Protože na tiskovou konferenci nebyli přizváni zástupci dotčených honiteb a ani zástupci OMS Jablonec nad Nisou, požádali jsme hned po tiskové konferenci o vyjádření také Jana Bejdáka, hospodáře dotčené honitby Rádlo
Prosím uveďte na úvod, jaký je aktuální stav lovu divočáků ve vaší honitbě.
Z hlediska lovu jsme letos na 80 kusech černé zvěře plus 11 kusů úhyn a dobrovolně jsme podepsali s lesním správcem, s držitelem honitby Lesy ČR, že letos ulovíme 120 kusů černé zvěře. Toto číslo znamená, že pokud bychom ho nesplnili, neulovili, tak za každý nesplněný kus bychom platili držiteli honitby sankci 2 tisíce Kč. Motivace pro nás ulovit je tedy silná.
Jelikož nemáme normované stavy černé zvěře, tak státní správa se k tomu nevyjadřuje, ujednání bylo jen mezi držitelem a uživatelem honitby. Řádně proběhlo jarní sčítání zvěře, k němuž ani držitel honitby ani státní správa se nevyjádřili, že by naše čísla rozporovali. Musím říct, že s černou zvěří je tady problém, že se tlačí do městských lokalit.
Podle vyjádření ředitele Státní veterinární správy jste vyjádřili jako honitba nespokojenost nebo dokonce že jste prohlásili, že nestíháte prasata odlovit, že je jich moc, že žádáte o pomoc policii. Jak to tedy bylo?
Bylo to tak, že nás oslovila veterinární správa, jak by mohli všeobecně myslivcům pomoci, aby se stavy černé zvěře snížily rychleji. Krajský ředitel SVS Šebesta si pozval nejen nás, ale všechny okolní spolky v okrese Jablonec nad Nisou, padly tam nějaké návrhy na zvýšení zástřelného, návrhy na možnost nějakých dotací ohledně nákupu kukuřice na navnadění a různé jiné návrhy. Ale určitě jsme nečekali, že přijde takové radikální řešení.
Dokonce, když jsme informovali, jak početná populace černé zvěře tady je a že monitoring neproběhl, tak nám ředitel Šebesta řekl, že černé zvěře tu musí být hodně, protože jsme loni hodně lovili. Takže za to, že jsme vloni hodně lovili, tak jsme teď vlastně potrestáni.
Pan ředitel Šebesta tvrdí, že podle monitoringu je u vás na 2 tisících ha, které monitorovali, 10 kusů divočáků na 100 ha a že je potřeba snížit počty minimálně na 5 a ideálně na 2 kusy na 100 ha. A dokonce se vyjádřil, že jste pod tlakem, kdy nestíháte lovit, sami požádali o pomoc policie.
Nápad použít policii ale přišel od veterinární správy a první informace o tom přišla někdy v září.
Kolik dostáváte za ulovený kus černé zvěře?
Tím, že jsme v oblasti II., tak dostáváme 2 tisíce Kč za kus, za ulovený kus, který má nad 80 kg je 10 tisíc Kč. Magistrát Jablonec nad Nisou nám vloni poskytl dotaci za každý ulovený kus 1000 Kč, teď vyplácí 2000 Kč za odchycené prase na nehonebním pozemku na katastru města Jablonec. Pomáháme městu obsluhovat odchytové zařízení, které si koupilo. Státní správa myslivosti vyhlásila možnost odchytu a lovu na nehonebních pozemcích ve vlastnictví Jablonce nad Nisou.
Jakým způsobem Státní veterinární správa a Policie ČR s vámi jakožto uživateli honitby domlouvala spolupráci při eliminaci stavů pomocí policejních odstřelovačů?
Spolupráci si vynutili pod tlakem výhrůžky, pokud myslivci nebudou spolupracovat, tak bude zahájeno přestupkové řízení. A protože nám hrozí pokuta 2 miliony Kč pro právnickou osobu za to, že nebudeme spolupracovat, tak spolupracovat musíme. Takže vše máme nařízené, je přesně dané, že musíme poskytnout součinnost. Museli jsme poskytnout naše posedy a kazatelny, odstřelovači je budou využívat jen ke střelbě, my budeme odvážet usmrcené kusy na svozové místo, odkud je bude odvážet asanační podnik.
Pod tlakem OMS Jablonec nad Nisou nám byla alespoň nabídnuta kompenzace, že nám proplatí 2000 Kč za kus, který ostřelovači odstřelí, případně 5000 Kč za kus, který bude mít nad 80 kg. Pozitivně nám pomohl i hejtman Půta, bylo nám nabídnuto, že nám vykompenzují náklady na pohonné hmoty a probíhá i diskuze, zda by bylo možné proplatit některým členům i náhradu za to, když si v zaměstnání vezmou neplacené volno. Někteří členové jsou v zaměstnání, ti mohou jednoznačně doložit ušlou mzdu, co ale ti, kteří podnikají na živnostenský list? Jak ti prokáží ztrátu?
Mám momentálně domluvené tři členy, kteří si berou dovolenou, čekají na telefon, až ostřelovači skončí. Jakmile nás vyrozumí, budeme moci vyrazit do honitby, náš úkol je kusy svézt na svozové místo, dát plombu, vyplnit lístek o původu zvěře, zavolat do asanačního podniku a čekat, až přijede kontejner. A pak naložit na auto asanačního podniku a zaplatit kafilérii. Vše se bude proplácet zpětně, je domluva na dvouměsíční splatnosti s asanačním podnikem.
Byl u vás v honitbě v uplynulém roce nalezený případ prasečího moru?
My jsme veškeré předešlé veterinární předpisy nebo nařízení aktivně plnili. Opravdu i v srpnu, kdy byl zákaz lovu a byl nařízený intenzivní sběr, tak jsme doopravdy hledali a sbírali. Našli jsme 5 kusů černé zvěře, které jsme odevzdali, dokonce jsme našli i kosti z předchozího roku, které jsme odevzdali. Všechny tyto kusy byly negativní. Lov černé zvěře jsme navýšili výrazně z předešlých 84 kusů na 145 kusů ulovené černé zvěře, takže i tento požadavek veterinářů jsme splnili.
Od zítřka nebo ode dneška v noci začnou fungovat ostřelovači, celá vaše honitba bude do čtvrtka každý týden zablokovaná. Jak dalece vás to z pohledu hospodáře postihne z hlediska lovu ostatních druhů zvěře?
Byl jsem prozíravý a zároveň jsem trošku zklamaný, protože jsem napsal oficiální žádost na státní správu myslivosti, kde jsem prosil o vyjádření k tomu, jak máme postupovat, pokud bychom nesplnili plán lovu u srnčí zvěře, protože celý srpen byla stopka a teď bude taky. A bylo mi doručeno do datové schránky, že to jsou jen výmluvy, že to prostě máme stihnout, že čas je dostatečný na to, abychom plán splnili.
Kolik je vás členů ve spolku a jaké platíte nájemné?
Vysoutěžili jsme honitbu za nájemné 350 tisíc Kč ročně. Řekl bych, že jsme jeden z mála spolků v okrese, který aktivně nabírá nové členy. Je nás 34 členů a běžně 2 až 3 nové členy ročně bereme. Takže jsme otevřená honitba. Protože platíme celkem vysoký nájem, tak nás nemůže být třeba jen deset.
A tím, že jsme příměstská honitba, tak práce je hodně. Třeba jen vloni jsme odklidili 50 kusů sražené uhynulé zvěře na komunikacích. Máme rozlohu kolem 1500 ha, asi tak jako ve většině honiteb nejsou všichni členové stejně aktivní, do lovu se nám zapojuje asi 15 lovců.
Honitba je ze tří čtvrtin lesní a z jedné čtvrtiny polní. Na polních porostech se nám škody ve spolupráci se zemědělci daří udržovat v přijatelném stavu, nemáme se zemědělci žádný konflikt, dokonce jsme byli pochváleni, že zemědělci nezaznamenali žádnou škodu na kukuřici. Což je snad také do jisté míry důkaz, že se černé zvěři věnujeme, že ji redukujeme a tím pádem nejsou škody.
Slyšel jsem o nějakém problému s vnadištěm na černou…
Je to v současné situaci tak trochu nepochopitelný problém. Letos v březnu nám přišel ze státní správy myslivosti zákaz vnadění na jedné vytížené kazatelně, resp. vnadišti, kde jsme vloni ulovili skoro 40 kusů černé zvěře. To byl i jeden z důvodů, proč jsme mohli zvýšit počet ulovených kusů podle přání veterinářů.
Argument státní správy byl ten, že prý je vnadiště příliš blízko města a že vlastně lákáme zvěř do města. My ale sousedíme z velké části s Jabloncem, jsme příměstská honitba, vnadiště bylo v řádů kilometrů od městské zástavby. Držitel honitby, tedy Lesy ČR, s vnadištěm problém neměl, ale rozhodnutí státní správy akceptoval. Je tak trochu zarážející, že vnadiště osobně kontrolovala pravidelně pracovnice státní správy a dokonce, jak jsme zjistili, bez našeho souhlasu či vědomí byly v okolí vnadiště umístěny fotopasti, z nichž byly pravidelně odesílány záběry a poskytovány pravděpodobně i veterinární správě.
V červnu nám pak od SVS přišlo vyrozumění, že máme vnadiště zase obnovit
Raději to vše ani nebudu dále komentovat…
Hned o týden později, v pondělí 11.11. se situace zásadně zdramatizovala. Na veřejnost pronikly záběry z fotopasti, na kterých byli zachyceni myslivci ze skupiny vybrané k odvozu a odstranění usmrcených prasat, kterak nejenže močí v prostoru vnadiště, ale dokonce bylo zachyceno i posypání vnadiště bílým práškem, který byl později policií identifikován jako prací prášek.
Vše se mělo odehrát v úterý 5.11. ráno po první „odstřelové“ noci.
Požádali jsme o vyjádření pracovnici státní správy myslivosti ORP Jablonec, která nejprve přislíbila vyjádřením, nakonec se z domluvené schůzky omluvila. Nakonec jsme se sešli na sekretariátu OMS Jablonec a požádali o vysvětlení jak hospodáře MS Rádlo, tak i předsedy OMS Jablonec a OMS Liberec.
Opět přinášíme jen přepisy vyjádření bez dalších komentářů či hodnocení:
Rozhovor s hospodářem MS Rádlo
Prosím, popište nejprve dosavadní průběh akce z pohledu vás myslivců, uživatele honitby Rádlo
My se s odstřelovači nesetkáváme, protože vstup do honitby je nám umožněn až po ukončení nočního odstřelu ráno při rozednění. Víme, že se v noci v honitbě pohybuje 18 ostřelovačů, do oblasti odstřelu je zamezen přístup kohokoliv, i nás myslivců. Víme, že někteří odstřelovači jsou i z řad myslivců, část ostřelovačů je na pevných pozicích, kde se aktivně vnadí, část ostřelovačů se pohybuje v honitbě šouláním. Celou noc probíhá monitoring, který zachycuje nebo vyhledává černou zvěř pomocí dronů. A monitoring je tak dlouhý, dokud černá zvěř není nalezena buď zhaslá na místě nebo dostřelená po dosledu v porostu, pokud odejde z nástřelu.
Ve tři až čtyři ráno odstřelovači skončí, probíhá evidence do online tabulky, zavolají vedoucímu týdenní směny tří našich myslivců, že už s odstřelem skončili, že se mohou myslivci postarat o odstřelené kusy. My myslivci dostaneme souřadnice a víme, kam máme pro usmrcené kusy dojet. Usmrcené kusy na místě označíme plombou, vyplníme běžný doklad k ulovenému kusu, dovezeme divočáky na stanovené místo pro odvoz do kafilerie, zavoláme do asanačního podniku, musíme počkat na místě, než přijede kafilerka, následně nám do spolku přijde faktura, kterou proplatíme. Máme domluvené, že budeme moci následně žádat o náhradu ministerstvo zemědělství.
Přes den je honitba volně přístupná obyvatelům, ale je zde zákaz lovu jakékoliv zvěře.
Vy jako myslivci se s ostřelovači fyzicky opravdu vůbec nesetkáte?
Ne. Každé pondělí máme schůzku v pět hodin s jejich velením, tam je nám sděleno, v jaké části honitby bude probíhat odstřel, abychom si řekli, kde bude svozové místo pro asanační podnik. Odstřelovači zatím vždy obsadili jen část honitby o ploše 100 až 200 ha, zatím byli oba první týdny v jedné a té samé části honitby.
Úspěšnost je vyšší u těch odstřelovačů, kteří sedí na místě nebo u těch, kteří šoulají?
Podle toho, že víme, kde jsou kazatelny a posedy, kde sedí odstřelovači, a protože víme, kde a kam se dosud jelo pro usmrcené kusy, tak se snad dá soudit, že je úspěšnost tak půl na půl, možná individuální odstřel bude o trochu vyšší. Ale třeba zrovna uplynulou noc to bylo tak, že byl jeden kus usmrcen na čekané a tři selata byla ze šoulačky.
A to odstřelovač tedy šoulá sám bez doprovodu myslivců...
Šoulají prý ve dvou, my to ale nevíme, myslivci se toho nezúčastňují.
Ani jim nevytipováváte místa, kde by mohli šoulat?
Předali jsme jim jen myslivecká zařízení, která slouží pro čekanou. Místa, kde by se mohli divočáci skrývat byla vytipována na základě jejich monitoringu. Vzhledem k tomu, že se asi ulovilo méně, než byly představy, tak celou noc monitorují prostor drony a vyhledávají aktivně černou zvěř. A když se najde někde v houští divočák, tak se tam operativně přesunou ti odstřelovači, kteří šoulají.
Takže vy jakožto uživatelé honitby nevíte, kam v noci odstřelovači půjdou a kolik jich bude sedět a kolik šoulat?
Je to jejich interní věc, oni si rozhodují, kdo kam půjde. Zaznamenali jsme ale takový trošku nešvar. Máme k dispozici on-line tabulku, kde se vyplňují souřadnice a čas, abychom mohli ráno usmrcené kusy najít. Už se několikrát stalo, že se v noci v tabulce nejprve objevily souřadnice, po nějaké době i čas, ale najednou do rána údaje v tabulce zmizely. Nejprve jsme se domnívali, že to byl údaj o střelbě na kus, který se následně v noci dosledovává, že kus odstřelovači hledají. Jestliže ale záznam zmizel z tabulky, tak se domnívám, že se asi kus nenašel. A kde tedy je, byl postřelený a odešel z honitby?
Protože vám myslivcům projdou rukama všechny usmrcené kusy, můžete říci, jaká je struktura z hlediska pohlaví, hmotnosti a případně můžete okomentovat, jakým způsobem byla prasata zasažena?
Z těch zatím k dnešnímu dni ulovených 18 kusů máme šest bachyní, jednoho lončáka a zbytek jsou selata. Všech šest bachyní mělo nad 80 kg, určitě z toho dvě, tři byly vedoucí, některé měly 130 až 140 kg. Kolik kusů zhaslo na místě a kolik po dosledu a dostřelu nevím, to nám odstřelovači nedají vědět. Jsou tam kusy střelené naměkko, většina kusů je střelená na komoru a minimum je střelené na hlavu. Některé kusy mají v těle několik zásahů, ale ve zmiňované tabulce je u všech kusů uváděn počet ran 1.
Místo, kde usmrcené prase najdete musíte vydezinfikovat?
Ne vždycky, dezinfekce je stanovená u nalezeného uhynulého kusu, který by měl znaky nákazy. Dá se říct, že ten, kdo sbírá, tak si na místě vyhodnotí, zda by prase mohlo být potenciálně nakažené, většinou ale stejně raději provede dezinfekci.
Kdy dostanete zprávu, zda je prase pozitivní?
Podle toho, zda je víkend nebo ne, maximálně za tři dny od Státní veterinární správy dostaneme vyhodnocení, funguje to stejně jako u běžného vyšetření.
Pojďme k té diskutabilní a médii probírané události, kdy byli na fotopasti zachyceni jak močící myslivci, tak i zaznamenáno posypání vnadiště práškem, který byl nakonec identifikován jako prací prášek. Můžete prosím z vašeho subjektivního pohledu nějak toto okomentovat?
Mně se ty fotky dostaly samozřejmě hned do rukou, viděl jsem i čas a datum, kdy naši členové vykonávali potřebu. Bylo to v den odvozu odstřelených kusů do asanačního podniku a při odvozu se potřebovali vymočit, tak to tedy poblíž vnadiště udělali. To bylo hned po první noci, když se ulovila první čtyři prasata. Byli to ti, kteří byli pověřeni službou, vybraná odvážecí skupina. Je potřeba říct, že členové byli proškoleni Státní veterinární správou v pondělí a nikde se tam nespecifikuje, že se nesmí v honitbě močit.
Bylo by dobré říct, že hned následující noc se na tom samém místě odstřelily čtyři kusy, tedy na tom místě, kde myslivci močili a kde rozsypali prášek, je to jedno a to samé místo. Odtamtud odváželi usmrcená prasata.
Vy jste o fotopasti věděli? Čí byla, případně kdo ji na místo nainstaloval? A máte takto v honitbě i jiné fotopasti?
Domnívám se, že tu fotopast tam dal odbor životního prostředí v Jablonci nad Nisou, v honitbě máme i další fotopasti, jakožto uživatelé honitby jsme nebyli požádáni o souhlas a dostali jsme jen obecnou informaci, že bude probíhat monitoring v souvislosti s touto akcí. Dříve už tam ale fotopasti byly, ale k tomu jsme žádné oficiální oznámení, natož žádost nedostali.
Za zmínku také stojí, že zmíněné vnadiště je to, které nám státní správa na jaře zakázala používat, chtěli i odstranit kazatelnu, aby se tam nelovilo, a vnadiště zrušit, ale potom následně v červnu Státní veterinární správa pro Liberecký kraj nám nařídila toto vnadiště obnovit.
Prosím o odpověď, jak hodnotíte to, čeho se vaši členové dopustili, když na vnadišti močili a vysypali prací prášek?
Dopustili se toho, že si dobrovolně vzali dovolenou nebo neplacené volno a šli odvážet odstřelené kusy. Dopustili se toho, že kdyby to neudělali, tak udělali líp.
Takže se nedomníváte, že to byl nějaký zlý úmysl nebo z naštvání?
To bych lhal. Potřebovali si prostě ulevit, myslím si, že i ostřelovači si také potřebují v průběhu noci odskočit, určitě to na šetření za nějaký trestný čin není. Tito členové byli vyzváni, resp. odvezeni na Policii k podání vysvětlení, byly jim zadrženy telefony, v tuto chvíli neumím předjímat, co bude dál.
Jak okomentujete rozsypání pracího prášku na vnadiště?
Příslušný myslivec prováděl dezinfekci prostředí, bohužel použil prací prášek místo standardního vápna. Víc to nechci komentovat, na základě fotografií mi to oznámil jako mysliveckému hospodáři, že došlo k záměně pracího prášku s vápnem.
Vy považujete to, že byly zveřejněny snímky, za porušení GDPR?
Určitě to bylo porušení GDPR, členové jsou pohoršení, protože snímky začaly kolovat ještě dříve, než byly zveřejněny celostátními médii, kde byly vidět obličeje zmíněných myslivců.
Odkud podle vašeho názoru fotky unikly?
Já se domnívám, že unikly při pondělní poradě pracovní skupiny, která má na starosti vyhodnocování odstřelu před dalším týdnem odstřelu. Odbor životního prostředí ORP Jablonec tyto fotky prezentoval a někdo si asi nejspíš na poradě fotky stáhnul anebo vyfotil z prezentace a poslal svým kamarádům. Na poradě byla pracovnice státní správy, která měla ke snímkům přístup, ona před skupinou lidí zveřejnila tyto fotky. Už jen tím porušila GDPR.
Požádali jsme také o vyjádření předsedu OMS Jablonec na Nisou Václava Langra
Váš náhled na celou akci?
Myslím si, že celá akce je přehnaná, že tomu nepředcházela podrobná prohlídka lokality a podrobný monitoring, protože počty prasat se zásadně rozcházejí. Chtěli po hospodáři místní honitby, aby kvalifikovaně odhadnul počet prasat. Od dubna doteď myslivci v honitbě ulovili 81 kusů černé zvěře a vyhodnotili, že v honitbě zbylo ještě asi 50 prasat.
Poté se provedl monitoring pomocí vrtulníku, dronů a první čísla, která vypadla ze dvou honiteb Vratislavice a Rádlo, byla 50 až 90 kusů. Při tiskové konferenci, která byla o týden později, už najednou byl počet prasat 200 až 250 kusů. Myslím si, že by mohl reálně odpovídat počet 50 až 90 kusů na dvě honitby, což není tak kritický stav, aby kolem toho byly pořádány takové manévry policistů a byli nasazeni policejní ostřelovači. V pohodě by to zvládly oba myslivecké spolky, jen kdyby s nimi státní správa a veterina bezproblémově komunikovala.
Bohužel komunikace nepobíhá, a to ani s honitbami, které jsou směrem dál na Liberec a připravované nejspíše k dalšímu podobnému zásahu. Pokud vím, tak v těch dalších uvažovaných honitbách ale zatím žádný přípravný monitoring neproběhl.
Já se domnívám, že nedorozumění vzniklo z toho, že první dvě honitby byly vybrané k tomuto nestandardnímu zásahu s odstřelovači podle toho, že v honitbách byl docela vysoký odlov černé zvěře, ale nebylo brán na zřetel, kolik černé zvěře reálně v honitbách ještě zbylo.
OMS Jablonec nad Nisou není nijak informován o průběhu té akce?
Byli jsme pozváni na dvě setkání, pak jsme napsali naše stanovisko, jak situaci řešit, co zlepšit a jak dosáhnout většího odlovu. Poukázali jsme i na to, že mimořádné veterinární opatření v oblasti moru II. neplní svůj účel, vzhledem k tomu, že některé honitby mají pronajaty nájemci zdaleka a nejsou schopni či ochotni zajistit si do honitby chlaďák a odvoz ulovených kusů, čili oni radši zvěř neloví a lovit nebudou.
Dovolili jsme si také poukázat na to, že je nesprávné porovnávat aktuální zásah s odlišnou situací v roce 2017ve Zlíně, kdy byla oblast malá, ohraničená, bylo tam ohnisko moru. Domníváme se, že zde na Liberecku a Jablonecku by se hlavně měla dělat opatření na hranicích s Polskem, odkud je místní populace černé zvěře dotovaná kusy s africkým morem.
Výsledkem toho, že jsme se ozvali bylo jen to, že nás na jednání přestali veterináři zvát.
Tedy nedostáváte ani žádné oficiální informace, jak aktuální odstřelovačská akce probíhá?
Ne, nedostáváme. Komunikujeme pouze s Mysliveckým spolkem Rádlo, nás z toho vynechali. Když jsme chtěli informace ze státní správy myslivosti v Jablonci nad Nisou, tak nám bylo sděleno, že pokud máme nějaké dotazy, musíme se obrátit na veterinu do Liberce.
Jako okresní myslivecký spolek zaštiťujete více honiteb. Máte už nějaké informace z jiných místních okolních spolků, co se změnilo u nich v honitbách, když se začalo na Rádle střílet?
Prasata se začala víc ukazovat v sousedních honitbách, určitě se rozbily tlupy, prasata změnila svoje zvyklosti. Máme zprávy, že byla asi odbita selata a mladší kusy až k Českému Dubu a k Hodkovicím, tedy paradoxně do bližší vzdálenosti k těm velkochovům vepřů, které byly jedním z důvodů, že je musíme před nakažením morem chránit.
Jak vy osobně hodnotíte to, že byli myslivci zachycení za fotopasti a následně kolem toho vznikla mediální bublina?
Dovedu si představit, že ti myslivci jsou ze situace a z toho, jak jsou osočováni, že neplní mimořádné veterinární opatření, frustrovaní. To, že se někde vymočili nemělo žádný vliv na odlov, byl jsem informovaný, že na tom samém vnadišti byli odloveni další divočáci hned následující noc. Víc to nebudu zatím komentovat.
Máte jako předseda okresu zpětnou vazbu od běžných myslivců, případně i nemyslivců? Jak lidé akci hodnotí?
Neoslovují mě jako předsedu okresu, ale žiji tu, tak například vím o paní z Proseče, která šla v pět odpoledne shánět ven kočku, policista ji zahnal pryč, musela se prý zamknout doma. Další lidé si mi zase stěžovali, že chtěli jet večer autem na trénink, zastavila je policie a vykázala z prostoru. Občané jsou zvyklí chodit na vycházky, takže někteří nevidí akci pozitivně, dokonce to někteří vnímají jako policejní zvůli. To jsou ale jednotlivosti, každý den přijdou lidem SMS, že bude v noci probíhat odlov.
Když se začalo střílet v honitbě Rádlo, jakožto příměstské honitbě, začali se divočáci více objevovat v Jablonci mezi domy?
Třeba před dvěma lety mi volali lidé dvakrát, třikrát do týdne, že mají problémy s tím, že jim divočáci zryli zahrádku nebo že je vidí někde za plotem. Musím říct, že když nastoupil nový hospodář pan Bejdák, tak se situace rapidně změnila a teď už mi nevolá v podstatě nikdo. Jediný problém, který byl, je asi tři měsíce zpátky, kdy byla na železniční trati poražena bachyně, zůstala po ní selata a ta se nějakou dobu bezcílně a zmateně pohybovala na okraji města. Řeknu upřímně, teď si nikdo moc nestěžuje, že by se cítil být ohrožený černou zvěří. Myslím, že to je tím, že se do lovu černé zvěře Myslivecký spolek Rádlo skutečně pustil zodpovědně, dostali nařízeno v rámci mimořádného veterinárního opatření odlov zvýšit, tak musím konstatovat, že ho skutečně razantně zvýšili.
Ale pan primátor na tiskové konferenci líčil, jak musí chránit obyvatele, že se maminky bojí posílat děti do školy. To je podle vás přehnané?
Myslím si, že to je informace, která je skoro rok stará, mezitím došlo k velké nápravě.
Z pohledu předsedy OMS, který je v centru dění, je podle vás realita nebo je jen přehnaný argument vyjádření jak ministra zemědělství, tak primátora, že je potřeba zabránit akutnímu nebezpečí?
Určitě je to účelový a přehnaný argument a určitě by se na něj neměl brát takový zřetel a nemělo by vše být tak razantně napasované na mimořádné veterinární opatření, které je kvůli AMP. Africký mor tady v honitbě zatím nikdy nebyl zachycený, nejblíž byl nález v Kateřinkách, což je vzdušnou čarou asi 5 km a jak je vidno, ani jeden ze 14 vzorků, při akci ulovených prasat pomocí odstřelovačů, nebyl shledán jako pozitivní, nepotvrdil se zde AMP.
Slovo dostal také přítomný předseda OMS Liberec Josef Žďárský
Jste předsedou sousedního libereckého OMS, který asi v brzké době čeká také návštěva odstřelovačů. Zatím jste prý neřešili odstřelování, ale jak to vidíte vy?
Já bych začal tím, že jsme na tom podobně jako OMS Jablonec, my nejsme pro státní správu asi významní partneři, ale pro veterináře už vůbec ne. To nám dali jasně najevo, veterinární správa s námi jako s OMS nespolupracuje a dělá to na mě dojem, že ani nechce. Přitom i když jsme ji žádali, že se zkušenostmi s lidmi z provozu, z lesa, by byla likvidace účinnější, tak na to veterinární správa ani nereagovala.
To samé bylo, když jsme napsali veterinářům dopis, navrhovali jsme nějaká opatření, co by se mohlo dělat, ale nesetkalo se to s kladnou odezvou. Ale uvidíme, jak to bude do budoucna.
Samozřejmě nás zřejmě čeká něco podobného, jako je na okrese Jablonec, tzn. odstřelovači. Další vybranou honitbou má být Kryštofovo údolí, to je pronajatá honitba od Lesů ČR a honitba Ještěd, což je režijní honitba Lesů ČR. Honitby Vratislavice i Vesec jsou taky v režii Lesů ČR. Takže ze čtyř honiteb jsou tři režijní, jedna je spolková. Čekáme, jak se bude postupovat dál, ale každopádně radikální způsob, který je prezentován tady na Jablonecku, je z našeho pohledu víc než diskutabilní.
Když jste zmínil honitbu Vratislavice, co je pravdy na tom, že myslivecký spolek, který měl honitbu pronajatu, tak raději smlouvu ukončil a vrátil držiteli?
Ano, Vratislavice byly pronajaté a po rozhodnutí k této akci boje s AMP s pomocí odstřelovačů, kdy jim bylo i zabráněno vykonávat právo myslivosti, tak nájemce honitbu vrátil Lesům ČR.
Akce tedy nejspíše čeká některé honitby vašeho okresu, jaké byste měl doporučení na změny po zkušenosti zde v Rádle?
V první řadě by měla být úplně jiná komunikace mezi všemi zúčastněnými, ať už vezmeme velení ostřelovačů, státní správu a veterinární správu, ale také uživatele všech honiteb, kterých se případná další podobná akce přímo týká. Neměli by se pominout i uživatelé sousedních honiteb, opatření se musí dělat intenzivněji, ale hlavně tak, aby všichni jasně pochopili a byly dodržovány zákony a předpisy pro všechny.
Zatím naši myslivci nebyli proškoleni, ale ani ještě osloveni, vše se dozvídáme tak nějak bokem neoficiálně, oficiálně vlastně nevíme nic. Což může být jen zdrojem nedůvěry.
Tak trochu ve víru argumentace zanikla informace, která zazněla z úst ministra zemědělství i ústředního ředitele SVS. Několikrát zmínili termín výrazná depopulace prasat, že se má vytvořit jakýsi oblast moru obkličující pruh bez černé zvěře, aby se mor nerozšiřoval do dalších částí republiky. Je to z vašeho pohledu vůbec reálné?
Není. Pokud by se dokázalo vytvořit prázdné území, které bude bez prasat, tak se tam přece zase prasata stáhnout z okolních honiteb. I kdyby se povedlo vystřílet populaci v nějakém prostoru, což je nereálné, navíc prostor není ohraničen žádnými ploty, tak se okamžitě zaplní jinými divočáky, volné teritorium je z okolí doslova nasaje. Depopulace je podle mne jen prázdné heslo nebo zbožné nereálné přání.
Stálo by za pozornost sledovat honitbu Vratislavice, jak se s tím teď popasují Lesy ČR a jak odstřelovači. Nájemce, který tam dosud byl, tak myslím fungoval docela dobře, za říjen ulovili 30 prasat, dodržovali veterinární opatření a snažili se napomoci. Počet střelených prasat na honitbu, která má 600 ha, není vůbec malý. Uvidíme, jak tam budou odstřelovači úspěšní.
Ministr ale opakovaně tvrdí, že myslivci neplní a nestřílí…
To pokládám za špatnou nebo účelovou informaci, protože když honitba Rádlo ulovila za loňský rok asi 150 prasat, za letošní rok podepsali dohodu o lovu 120 kusů a dokonce souhlasili, že by dostali za každé neulovené prase pod plán pokutu 2000 Kč, tak se velmi snažili, aby dohodnutý plán lovu splnili. A přitom měli zakázaný lov celý srpen, i bez toho bylo naloveno 81 kusů, do konce března by požadovaný a smluvený počet určitě stihli dolovit.
A honitba Vratislavice? Když za jeden jediný měsíc zvednou lov černé zvěře na 30 kusů, tak to je snad dostatečný důkaz, že se myslivci snaží.
Takže z toho všeho mi vyplývá, že se bez větší znalosti souvislostí vybraly dvě honitby, kde se ulovilo hodně divočáků, ale to přece neznamená, že je tam divočáků stále hodně, resp. tolik, aby celá monstrózní akce s odstřelovači měla vůbec nějaký efekt. Vidím to tak, že myslivci, kteří fungují a snaží se, tak za to jsou teď potrestaní. Došlo nejspíše k argumentační přesmyčce z neznalosti věci. Naivně si někdo myslí, že tam, kde se loví hodně prasat, tak je jich tam stále hodně, naopak je jich tam míň. To asi pan ministr nepochopil.
Zatím je to akce, která probíhá v honitbách, kde mor nebyl a za celé dva roky se tam nevyskytnul a myslivci se v těchto honitbách snaží snižovat stav černé zvěře. Proč se právě sem podle vašeho názoru soustředila tato akce?
Ten důvod je asi ten, že už dlouhou dobu veterináři mluví o tzv. bílé zóně, kde nebudou divočáci, tak zřejmě toho chtějí dosáhnout, je to podle mne úvodní pokus. Ale měli by s myslivci hrát otevřenou hru, vše řádně vysvětlit a spolupracovat. Nakonec výběr těchto dvou honiteb, když se podíváte na mapu, je vlastně logický. Honitby jsou oddělené ze severu aglomerací Jablonec, Liberec a Vratislavice, z jihozápadní strany jsou oddělené oplocenou dálnicí 35, takže jediný volný přístup je přes silnici 65, což je přivaděč od dálnice na Jablonec. Tam se naistalovaly pachové ohradníky, ale ty prasata naprosto ignorují.
připravili Jiří KASINA a Miloš FISCHER
