Technologii moci se Jaroslav Palas učil na nejlepší univerzitě - v KSČ, kam vstoupil v roce 1981. Krátce předtím dokončil Vysokou ?kolu zemědělskou v bulharském Plovdivu a po večerech vystudoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu. S rudou knížkou v kapse se řadový agronom Palas vy?plhal až na náměstka velkého státního statku v Albrechticích. Před revolucí pak ještě stačil absolvovat stá? v bruntálské OV KSČ. Komunistické straně zůstal Palas věrný i po roce 1989. V roce 1992 se stal komunistickým poslancem, ale krátce nato stranu opustil, aby po krat?ím anga?má v dnes už zaniklém seskupení Levý blok zamířil do sílící zemanovy Sociální demokracie. Po výhře ČSSD v parlamentních volbách 1998 se stává ?éfem sněmovního zemědělského výboru. Pozvánka do Strakovy akademie přišla Palasovi o čtyři roky později, kdy bruntálský agronom vystřídal v křesle ministra zemědělství někdejšího ?éfa Českomoravského svazu zemědělských dru?stev a zemanova oblíbence Jana Fencla. Po svém nedobrovolném odchodu z vrcholné politiky se nimrod Palas, ještě s mokrým loveckým lístkem, na který zkoušky udělal údajně jen formálně, stal ?éfem Českomoravské myslivecké jednoty, kterým je dodnes.
S Palasem je spojeno mnoho kauz , více jak s jiným politikem.
Neprůhledná mnohasetmilionová veřejná zakázka přiklepnutá bez soutěže, divoká jízda dvousetkilometrovou rychlostí po dálnicích s modrým majáčkem na stře?e, nedostupný telefon a úprky před otázkami novinářů, opulentní hony ve státních honitbách společně s přáteli. Vrchol své politické kariéry si Jaroslav Palas prostě dokázal "užívat" opravdu plnými dou?ky.
Nejvíc podezřelých kauz spojených s jeho jménem spadá do éry, kdy ?éfoval resortu zemědělství. Do téhle funkce, ve které držel ruku nad dvaadvacetimiliardovým rozpočtem úřadu a dohlí?el na dalších patnáct miliard ulo?ených v různých fondech, se Palas dostal před pěti lety díky premiéru Vladimíru ?pidlovi (ČSSD).
První věc, kterou Palas po svém příchodu do čela resortu zemědělství zorganizoval, byl nástup lidí z okolí Zemanova poradce Miroslava ?loufa. Palasovým spolupracovníkem se stal jeho dřívější poslanecký asistent Vojtěch Slówik, bývalý člen vedení komunistického Socialistického svazu mláde?e a od roku 1986 spolupracovník komunistické rozvědky StB. Ze ?loufova okolí k Palasovi zamířila Magdalena Hrabánková, matka posledního ?éfa SSM a ?loufova přítele Martina Ulčáka, která se stala ?éfkou ministrových poradců. Jako vedoucí protokolu si pak Palas vybral Editu Drápalovou, někdejší ?loufovu sekretářku.
Proč se Palas obklopil ?loufovými lidmi a jestli a co z toho on nebo ?louf měli, ani jeden z nich nikdy nevysvětlil. Jisté je, že ?louf byl v té době už nějaký čas v kontaktu se ?éfem podsvětí Miroslavem Mrázkem (policie ho podezírá z několika vražd a tunelování bank). Dnes ?louf na základě čerstvě zveřejněných odposlechů tyto kontakty přiznává a říká, že od Mrázka dostával "důležité informace", na jejich? základě si pak dělal názor například ve věci privatizace zdejších bank. Mrázek zase tě?il ze svých vazeb se ?loufem nebo jeho lidmi tím, že přes ně chtěl ovlivňoval vyšetřování svých tunelářských kauz nebo dělat lukrativní státní byznys.
Podle televize Nova se ?louf, Palas a Mrázek účastnili stejné akce na přelomu roku 2003 a 2004 v budově Policejní akademie v pra?ských Hrdlořezích, kde se mohlo mluvit o privatizaci strategického chemického gigantu Unipetrol. Jestli se při schůzce hovořilo i o budoucím prodeji části potravinářského gigantu Setuza právě lidem kolem Mrázka a jeho obchodního partnera Tomáše Pitra, nevíme (Mrázek je zavražděný, Pitr nezvěstný a Palas se o tom odmítá bavit). K tomuto prodeji ale později skutečně došlo, a to, jak psal tehdy tisk, za velmi podezřelých okolností.
Jak například upozornily Hospodářské noviny, ministr Palas schválil tajnou dohodu s firmou Český olej, za kterou podle dostupných informací mohli stát přes řetěz dalších lidí právě Pitr s Mrázkem. Svůj téměř čtyřicetiprocentní podíl v Setuze stát s vědomím svého vládního reprezentanta Palase Českému oleji prodal za zhruba sto milionů korun (Český olej tak ve firmě získal téměř 90% majoritu), i když - jak uvedla Česká televize - podle tr?ního kurzu akcií Setuzy v době jejího prodeje mohl získat více než dvojnásobek. Byl to opravdu k?eft století. Setuza je totiž hlavním tuzemským výrobcem obchodního hitu jménem metylester. Tuto látku musí kvůli omezení závislosti na doVážené ropě od letošního roku míchat do nafty každý producent pohonných hmot, půl deci do každého litru. Ovládnutím Setuzy se tak lidem kolem Pitra s Mrázkem otevřely dveře k miliardovým obchodům.
Setuza nebyl jediný podezřelý obchod, do kterého se Palas namočil. Bez výběrového řízení například přiklepnul téměř třičtvrtěmiliardovou zakázku na výstavbu počítačového systému pro Agrární platební agenturu německé firmě SAP, přesto?e konkurence nabízela jeho vybudování za polovinu.
V této souvislosti podal na Palase trestní oznámení neznámý občan krytý orwellovským pseudonymem W. Smith s tím, že ministr za tuto svoji velkorysost dostal od "německé počítačové firmy" sedmimilionový úplatek. Ten měl přijít na jeho údajné bankovní účty v Peru a na tichomořském Nauru, které si prý Palas zařídil na fale?ný pas nesoucí jméno bulharského občana Ivana Petrova (Palas v mládí v Bulharsku studoval a je prý spolupracovníkem bulharské tajné služby). Podle TV Nova Palas vybudoval rozlehlý luxusní dům s bazénem v Krnově, kde bydlí a nyní buduje nový areál - haciendu nedaleko Lázní Karlova studánka. že by z ušetřených peněz skromného platu?
Ve funkci předsedy Českomoravské myslivecké jednoty jsou pro Palase nejbli??í spolupracovníci z okruhu KSČM, osobně předseda KSČM Filip, který byl skutečným autorem návrhu zákona o myslivosti, který předkládal do sněmovny Palas jako iniciativní poslanecký návrh, dále osvědčený agent StB V. Slówik a další kádři. Ze strany členů je kritizován pro neprůhledné hospodaření a nejasné finanční úniky z majetku ČMMJ, které jsou odhadovány na desítky miliony korun. V současné době jsou podivné ekonomické praktiky Palase u myslivců šetřeny policií, takže je zřejmě jeho další kriminální kauza na obzoru.
Tragikomickým prvkem Palasova působení mezi českomoravskými myslivci je skutečnost, že je většinově nechtěným, jeho volba byla zmanipulovaná o čem? se mohl přesvědči i sám Paroubek, který se jako host zúčastnil mysliveckého volebního sjezdu a byl svědkem trapných tahanic kolem způsobu volby. ovšem Palas přesvědčuje svoje spolustraníky o tom, jak má údajnou podporu několika desítek tisíc myslivců. Nemá. Stejně jako ji neměl jeho předchůdce J.Hromas, jeho? kandidatura do senátu skončila fiaskem, protože nejčetnějšími jeho NEvoliči byli právě myslivci a to neměl tak kontroverzní a negativní image jako Palas. takže politická spekulace s podporou myslivců při návratu Palase do vysoké politiky je sázka na hodně tenkém ledě pro celou krajskou ČSSD.
Ve své současné funkci se Palas zřejmě řídí bonmotem svého přítele, bývalého předsedy ČSSD Zemana o spálené zemi. Palas svým osobním zasazením prodloužil krizi podniku Interlov a způsobil tak prohloubení ztráty o dalších 20 milionů, kdy nakonec za rok na to sám přišel s návrhem na likvidaci podniku. Pravděpodobně až tehdy, kdy byli přátelé připraveni podělit se o zbývající nemalý majetek. Dnes Palas prosazuje zachování pojiž?ovny Halali, i když ví, že je pro podnikání v pojiž?ovnictví kapitálově nedostatečně vybavená a podle nařízení bude muset navýšit základní jmění. Tím se navrácení za?meleného mysliveckého domu v Jungmanově ulici v Praze 1, který byl převeden do majetku Halali, dostává do termínu nekonečno. Je otázka, zda se u budoucnosti Halali nebude opakovat situace jako u Interlovu. Dnes Palas volá po jejím zachování, jako volal po zachování Intrelovu a výsledek zná každý. Skutečně, po Palasovi v ČMMJ nezbude zřejmě nic než ona spálená země a myslivcům oči pro pláč.
