Dršťková polévka z jeleního trávníku
Dršťková polévka z jeleního trávníku
Jezis me je blbe travnik nechavam zasadne liskam a krkavcum
-
- Nový návštěvník
- Příspěvky: 32
- Registrován: čtv 28.9.2006, 23:15
- Bydliště: Království 324, ©luknov
Dršťková polévka z jeleního trávníku
Kamarád to jednou zkoušel. Dělal dr?kovou z jelena. Musí se to ale pořádně vyprat. Ke konci praní trávníku už klel jak pohan a měl úplně rozmáchané ruce. Ale výsledek - více než lahůdka. Kdybych nebyl línej a neměl tolik rád lišky , tak jsem to snad udělal taky. Ta dr?ková byla mnohem lepší, než klasika z hovězího. Dr?ky byly jemnější a člověk to nemusel tisíckrát kousat . takže doporučuji.
Pesimista se učí rusky, optimista anglicky a realista se učí střílet
- Zdenek41
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 3179
- Registrován: ned 24.9.2006, 16:01
- Bydliště: Vysočina
- Kontaktovat uživatele:
Dršťková polévka z jeleního trávníku
Dr??ky i snad z jelena se paří vařicí vodou podmíka musí být čerstvé.používá se zvonek na škrábání ?tětin prasete.Prý se používá i srnčí trávník.Já akorát vím,že kámoši z Alp stím krmí barváře.Recept slibuji.Akorát toho času je málo.
- Zdenek41
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 3179
- Registrován: ned 24.9.2006, 16:01
- Bydliště: Vysočina
- Kontaktovat uživatele:
Dršťková.
Čisté dr??ky vaříme se solí a černým kořením s kořenovou zeleninou a cibulí.Vaříme do měkka.Po té pokrájíme na nudličky.Na rozpu?těném sádle rozmícháme sladkou papriku přidá se mouka.Udělá se jí?ka.Ta se rozpustí ve vývaru po dr??kách.Přidá se česnek, majoránka,dr??ky,dochutit,povařit a je hotovo.může? použít dobře očištěné dr??ky jeleni,srnčí či žaludek z vepře.Dobrou chu?.
Naposledy upravil(a) Karel61 dne úte 24.1.2017, 18:34, celkem upraveno 1 x.
Důvod: Typo nadpisu
Důvod: Typo nadpisu
-
- Nový návštěvník
- Příspěvky: 32
- Registrován: čtv 28.9.2006, 23:15
- Bydliště: Království 324, ©luknov
Dr??ková
Nevím, ale myslím, že to pral v horké vodě. Drhnul to rej?ákem . Ale jak říkám - byla to chu?ová bomba. Já vařím moc rád. Dělám bifteky nejraději ze srnčího. naložím je do oleje, přidám červenou papriku sladkou (není jí nikdy dost ), rozmačkaný jalovec (rukama), kousek bobkového listu, česnek (množství podobné jako u papriky ), drcený kmín, maličko soli, majoránku, a jiné koření podle momentální chuti a fantazie . Pak to zprudka osma?ím na pánvi. Mám rád pořádně propečené. Do zbytku oleje na pánvi, ve kterém je koření naliji trochu kečupu a nechám chvílí povařit - je z toho docela dobrá omáčka .Další příště
Pesimista se učí rusky, optimista anglicky a realista se učí střílet
-
- Pravidelný diskutér
- Příspěvky: 119
- Registrován: pon 25.9.2006, 16:25
Jednou jsem pomáhal zabíjet býka a dostal jsem za ůkol vyčistit dr?ky,takže už na to mám metodu- dr?ky pomalu obrátit, propláchnout vodou až tam nejsou žádné zbytky stravy potom pořezat na kusy ,hodit do staré pračky ,vsypat kilo soli zalít horkou vodou a půl hodiny prát,propláchnout a celý postup ještě jednou zopakovat. A dr?ky jsou krásné a bílé.
Jednou - Možná před víc než 15ti lety jsem u ra?eliny střelil laň, koloucha a čiplenu a krátce před tím mi důchodce - myslivec a řezník - Rudolf - vyprávěl, jak se ty dr??ky dělaj (podle něj teda) :
Polo?í? bachor na čisté místo (trávu) pěkně naplacato, nejlíp čepcem trochu dolu, pak ho po té delší, kulaté straně ostrým nožem rozříznež - aby se při řezání ani nehnul. Pak vrazí? ruku dovnitř až k protější straně - do těch "hoven" u čepce - a celej bachor najednou obrátí? a vyprázdní?. Bachor se nesmí totiž umazat zvenku - ani barvou ani obsahem - jak se dostane něco mezi blány co jsou zvenku, už to tam zustane. Pak nejlíp v potoce obrácený důkladně opláchnež a slo?í? do pytle do ruksaku. (kolou?ek měl naštěstí bachůrek rozstřelený - tak jsem o kořeny kleče omlátil jen dva bachory a nesl si je domů)
Doma naře?e? bachor na čtverce tak 20 až 30 x 20, znova opere?. Ohřeje? tak aspoň 20 litrů vody až k varu, přidá? do ní l?íci sody na prádlo. Čtverec dr?těk napíchnež na rohu na velkou vidličku a ponoří? tak na 5 až 7 vteřin do vařící vody, vyndá? a l?ící na prkénku stáhnež z vnitřní strany spařených dr?těk od jedné strany k druhé ?edou výstelku (Rudolf: "musej bejt bílý jako křída") - a to jde celkem snadno .
Pak už se jen vaří - v jedné, druhé a nejlít i třetí vodě (bez soli - to je rychlejší) - když jsou měkounké (asi za 2,5 až tři hodiny celkového varu), pokrájí se na nudličky a naloží se s nimi dle libosti - dr??ková, Lyonský hrnec, maďarský "pocalt" pörkölt
Můj dojem - hora syrových dr?těk, 6 hodin práce s horkou vodou, která tekla po stole, po zemi, úplně všude, na konci po jemném pokrájení cca 40 cm vysoká hromádka - odhadem tak o něco víc než 4 kila - ze dvou velkých kusů - v hodnotě tak 250 - 300 korun , nebylo to nic hrozného (menší zabijačka) ale od té doby jsem to neopakoval
4 FF ty srnčí řízky jsou taky výborný tak jeden den předem namazaný ka?í z rozmixovaného ?peku a cibule - skvělá nahořkle játrová chu? (recept z Jihlavy)
Polo?í? bachor na čisté místo (trávu) pěkně naplacato, nejlíp čepcem trochu dolu, pak ho po té delší, kulaté straně ostrým nožem rozříznež - aby se při řezání ani nehnul. Pak vrazí? ruku dovnitř až k protější straně - do těch "hoven" u čepce - a celej bachor najednou obrátí? a vyprázdní?. Bachor se nesmí totiž umazat zvenku - ani barvou ani obsahem - jak se dostane něco mezi blány co jsou zvenku, už to tam zustane. Pak nejlíp v potoce obrácený důkladně opláchnež a slo?í? do pytle do ruksaku. (kolou?ek měl naštěstí bachůrek rozstřelený - tak jsem o kořeny kleče omlátil jen dva bachory a nesl si je domů)
Doma naře?e? bachor na čtverce tak 20 až 30 x 20, znova opere?. Ohřeje? tak aspoň 20 litrů vody až k varu, přidá? do ní l?íci sody na prádlo. Čtverec dr?těk napíchnež na rohu na velkou vidličku a ponoří? tak na 5 až 7 vteřin do vařící vody, vyndá? a l?ící na prkénku stáhnež z vnitřní strany spařených dr?těk od jedné strany k druhé ?edou výstelku (Rudolf: "musej bejt bílý jako křída") - a to jde celkem snadno .
Pak už se jen vaří - v jedné, druhé a nejlít i třetí vodě (bez soli - to je rychlejší) - když jsou měkounké (asi za 2,5 až tři hodiny celkového varu), pokrájí se na nudličky a naloží se s nimi dle libosti - dr??ková, Lyonský hrnec, maďarský "pocalt" pörkölt
Můj dojem - hora syrových dr?těk, 6 hodin práce s horkou vodou, která tekla po stole, po zemi, úplně všude, na konci po jemném pokrájení cca 40 cm vysoká hromádka - odhadem tak o něco víc než 4 kila - ze dvou velkých kusů - v hodnotě tak 250 - 300 korun , nebylo to nic hrozného (menší zabijačka) ale od té doby jsem to neopakoval
4 FF ty srnčí řízky jsou taky výborný tak jeden den předem namazaný ka?í z rozmixovaného ?peku a cibule - skvělá nahořkle játrová chu? (recept z Jihlavy)
Martin
-
- Věčnej rejpal ;-)
- Příspěvky: 662
- Registrován: pon 09.10.2006, 11:25
Práce s těma dr??kama mi připadá naprosto neúměrná výsledku, i když dobrou polívčičku bych si z toho dal.
Jinak typ "Mokrého psa" na další úpravu řízečků neprodleně vyzkouším. Srnčího je v mrazáku hromada, takže hned volám man?elce, až vytáhne dva balíčky kýty. Nemám to jednoduché, páč u nás jsem maso?ravý pouze já, tudí? je celý hrnec vysma?ených řízků nebo celá kachna, bažant atd. pouze na mě. Nemám jinou šanci, než to sám sežrat.
Jinak typ "Mokrého psa" na další úpravu řízečků neprodleně vyzkouším. Srnčího je v mrazáku hromada, takže hned volám man?elce, až vytáhne dva balíčky kýty. Nemám to jednoduché, páč u nás jsem maso?ravý pouze já, tudí? je celý hrnec vysma?ených řízků nebo celá kachna, bažant atd. pouze na mě. Nemám jinou šanci, než to sám sežrat.