Lov na velké vzdálenosti
Re: Lov na velké vzdálenosti
Shivo, prosím bez napadání a ironie. Já tebe také nenapadám.
Přečti si to znovu od začátku.
Přečti si to znovu od začátku.
- Shiva
- Expert na zbrane
- Příspěvky: 1170
- Registrován: pon 25.9.2006, 10:41
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Lov na velké vzdálenosti
Toto je uz OT, pokud se ti to nelibi, pis na SZ (jsem ti jednu poslal).
Dalsi vymena nazoru je nepodstatna a zasira forum. Takze bud pis k lovu na velke vzdalenosti (kde zmena kmitu hlavne i ta sebemensi u zbrani jez jsou pro tento lov vhodne, hraje stejne velkou roli jako vitr), nebo nepis vubec.
Dalsi vymena nazoru je nepodstatna a zasira forum. Takze bud pis k lovu na velke vzdalenosti (kde zmena kmitu hlavne i ta sebemensi u zbrani jez jsou pro tento lov vhodne, hraje stejne velkou roli jako vitr), nebo nepis vubec.
Nepište soukromé zprávy, pište na mail: lovectvi@sniper.cz
Re: Lov na velké vzdálenosti
Není to sice lov ale spíše střelba na velké vzdálenosti a samozřejmě je to o médiích, tudíž možnost nějaké té kachny, což je u pisálků běžné. Nejsem sice znalec ale podle toho co píší, by mohlo toho elitního ostřelovače zásahové jednotky z fleku dělat hned několik specialistů z tohoto fóra. Jsou to podle Vás nějaké mimořádné úspěchy?
http://www.novinky.cz/krimi/194483-clov ... echce.html
http://www.novinky.cz/krimi/194483-clov ... echce.html
-
- Administrátor
- Příspěvky: 3493
- Registrován: úte 25.9.2007, 8:08
- Bydliště: Brno, honitba Žďársko
Re: Lov na velké vzdálenosti
Je třeba tady zohlednit to, že si nemůže dát násřelnou. Tak jsem to pochopil. Přijde do nějakých podmínek a musí trefit první ranou. Je to taky jiná zátěž na psychiku - netrefím, možná zemře člověk - trefím, zemře člověk, ale tady praktické zkušenosti chybí. Na ten papír by se kluci tady z fóra mohli asi klidně poměřit. Myslím, že nejvíc k tomu může říct Shiva.
Tikka T3 Varmint 308W, Weatherby Mark V Accumark .300Win. Mag., IZH94 12x76/308W, IZH 27 EM 12x76/12x76, Suhl 150 Standard .22LR
Re: Lov na velké vzdálenosti
no ono je hlavne potreba rozlisit policejniho odstrelovace a armadniho.na kazdeho jsou kladeny jine pozadavky a kazdy operuje na jinou vzdalenost.u policejniho je asi uplne fuk co trefi na 700m nebo na kilak ....tam musi byt neomylnej cca do 300m a ze by nekde cekal dny je taky blbost.u vojenskyho je to jine.nemusi byt ultrapresny jako policejni do 300m ale musi umet i dal a navic u armadniho je zaklad prave v maskovani,psychyce a vytrvalosti.myslim,ze shiva o tom bude umet napsat lip a srozumitelnejs nez ja 

Re: Lov na velké vzdálenosti
zdeno OT to sice neni ale tenhle clanek a celej vcetne videa je v tom odkazu vyse
...hlavne zase nebouchni jen upozornuju jako bezny clen 


- Zdenek41
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 3179
- Registrován: ned 24.9.2006, 16:01
- Bydliště: Vysočina
- Kontaktovat uživatele:
Re: Lov na velké vzdálenosti
Já jsem v klííídu se omlovám olafovi,ale je to poměrně zajímavý.Jen chyba,že jsem nekoukl víš.
- Shiva
- Expert na zbrane
- Příspěvky: 1170
- Registrován: pon 25.9.2006, 10:41
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Lov na velké vzdálenosti
Hm, tak vam teda dekuji. Uz jsem dlouho nikoho nenastval. 
Jak zni otazka?
Myslim si ze je to potreba rozdilit na nekolik casti.
Musime vychazet ze odstrelovaci (policejni ci vojensky) musi pouzit zbran jez je jim sluzebne pridelana stejne tak jako munice. Bezne zasahovky maji TRG, stejne tak jako nektere spec. slozky. Nektere spec. slozky maji i jine vybaveni, treba AI. At tak ci onak. Se standardni munici tyhle zbrane lepe jak 1/2 MOA strilet nebudou. Da se pocitat s prumernou presnosti mezi 1/2 a 3/4 MOA. (soustrel na 100m 1-2cm). z cehos vyplyva ze trefovat dvoukorunu (klasifikovano jako penezokazectvi
) na 100m je samozrejme z hlediska vybaveni naprosto mozne. Stejne tak jako ostatni zminovane vykony (10cm/400m a clovek na 700m) 1MOA na 400m = ca 12cm, 1MOA na 700m je ca 20cm. Clovek ma lethalni zonu 40x40cm (radove). Sportovni strelci (nekteri lovci na tomto foru) maji zbrane, naboje a ostatni vybaveni, strilejici s presnosti nekolika radu lepsi. Proto je naprosto bezne, ze cleni zasohovych jednotek byvaji na soutezich s ucasti civilnich strelcu casto prestrileni (pokud strili sluzebni zbrani a std. naboji). Takze odpoved na otazku zni, ze civil (sportovni strelec ci lovec) ktery previdelne strili a nema v rukach nasr--o, bude dosahovat lepsich vysledku, protoze vetsina z nich ma postavene specialy a ma vlastni vyladene naboje. Mne treba flinty strili bezne do 5cm na 500m a ne jen na strelnici.
V soucasne dobe, ale nekteri z ozbrojenych slozek, si porizuji vlastni zbrane a vybavou a tak se dotahuji na sportovni strelce. Navic nektere slozky, nemaji problem s tim, ze konzultuji s civilama veci a problematiku, kterou se normalne neuci. Tito strelci samozrejme maji vyhodu toho, ze pracovne nastrili tisice ran na ruzne vzdalenosti za ruzneho pocasi, ruznych poloh a ruznych uhlu. Maji nevyhodu kdyz prijedou na souteze kde strili domaci strelci bezne a znaji strelnici jako sve boty. odstrelovac proste prijede nekam a nezna teren tim padem neni schopen presne precist vitr (vetsina civilnich strelnic ma travu posekanou a nejsou zadne ukazatele vetru) jako domaci. Na beznou praci, strelit nekoho do hlavy na 300m kdyz moc nefouka neni zas takovy problem ale vyhrat zavod kde se strili na 300m na terc o velikosti ca 5cm a neznat podminky, je vec jina.
Souteze jez porada armada ci PCR a kterych se ucastni civilove a souteze jsou opravdu souteze pro odstrelvoace, tak civilove se svymi specialy nemaji sanci, behat cely den s ruksakem na zadech, strilet v neznamem terenu apd. je pro tyto strelce konecna.
Dalsi cast je zvladnuti strelby na velkou vzdalenost a to prvni ranou. je vzdy o tom jak znam svou zbran, jak umim cist podminky. To je pro vsechny stejne.
Sportovni strelec ma vetsinou nastrelnou. Lovec nasatrelnou nema nikdy. odstrelovac jez musi zasahnout prvni ranou (jako lovec) nebude strilet na velkou vzdalenost pokud na jeho uspechu zavisi byti ci nebyti (jeho, ci kohokoli jineho) prave proto ze si nastrel nemuze overit. Policejni odstrelovac ma vzdy xy jinych slozek, ktere zajistuji vse kolem. vzdy ma moznost se dostat na co nejblizsi vzdalenost a ostatni slozky s nim spolupracuji. Prace policejniho odstrelovace neni pouze jit, lehnout namirit a macknout. ale vetsinou je to pozorovani a zajistovani nebo tzv. counter sniping. nema cenu rozebirat praci a ukoly odstrelovacu. Samozrejme ze kdyz odstrelovac napise ze nechce zabijet, tak je to hovadina. Mel by na to byt vycvicen a toto vyjadreni je primo v rozporu s jeho vycvikem. Nikdo nechce mit psychopaty nadrzeny na to nekoho sejmout, ale rovnez to nemuze byt naopak.
Nechci zabijet, tak neberu zamestnani kde me na to vycvici a ocekavaji ze to budu plnit, kdyz bude potreba. Je to jako lovec, ktery si veme flintu jde na posed a rekne ze nechce lovit. On v tom totiz neni zadny rozdil.
tim se dostavame k treti casti problematiky. Psychycka priprava pred, behem a po.
Musim konstatovat, ze u policie nic takoveho v podstate neexistuje. (nakonec dnes a denne vidime ci cteme, ze bezna hlidka bez okolku strili na auto jez projelo na cervenou a policiste sami rozvinuli zbytecnou honicku a tim ziskali duvod ke strelbe - verejne ohrozeni)
Rozdil mezi lovcem a odstrelovacem je jen v jednom. Lovec strili na zver a odstrelovac na lidi. mnoho stoleti jsme vychovavani k tomu, ze se lidi zabijet nemaji. Takze to je v nas jiz zakodavano. (tento kod se potlaci pudem sebezachovy - valka, nebo psychologickym vycvikem a pripravou) jeho uspesnost se ale pozna az pri vlastni akci (dostanu zelenou a musim se s tim vyrovnat, zvladnu nebo nezvladnu zastrelit cloveka) toto se samozrejme komplikuje situaci kdy sam strelec vidi a vyhodnoti situaci (coz dela kazdy) tak, ze "bad guy" neni vlastne pachatel, a samozrejme i na jakou vzdalenost se strili a jak dobre na cil vidim. Je to obrovsky tlak, ale pri spravnem vycviku, toto nehraje roli.
zapomnel jsem 1. fazi a to je rozhodnuti se jestli jsem schopen vubec tohle delat. Je to urcite poslani, chci byt katem ??? jestlize ano, tak musim "chtit" zabit. Faze 2. je ta co jsem napsal a faze 3. je faze asi nejzavaznejsi a u nas absolutne neznama. to je jak se s tim clovek vyrovna po akci, kdy opravdu jsem tu spoust zmackl a toho cloveka (meho blizniho) zabil.
Toto u nas neni absolutne zvladnuto, protoze k tem pripadum nedochazi. (ne na uzemi CR). Vim ze je velke procento clenu nasazenych jednotek v zahranici, jez to proste nezvladli. tzv. po syndrom. Prvni faze je jednoducha, nalejou vam do hlavy ze jste k tomu opravnen a vy s tim souhlasite. 2. faze je tak trochu problem, protoze u nas opet nenastala, ale spravne vycviceny jedinec je pripraven po celou dobu trvani moznosti strelby, tu spoust zmacknout. 3. faze toto maji zvladnuto treba velice dobre Izraelci. Amici se svymi vojaky ci policisty jiz moc nepracuji, nevim jestli se to posledni dobou nezmenilo. ale problemy jez vznikaji s temito veterany (tim nemyslim z vietnamu) stale pretrvavaji.
Tendecni a proklamacni akce typu, cesti vojaci maji SS znaky, zastrelili si nevineho protoze chteli mit sveho turbana atd. jsou jasne ukazky toho jak je toto nezvladnuto. Kdo nikdy nezazil delsi dobu odlouceni od civilniho zivota v extremnich podminkach a v nasazeni, to proste nepochopi. Je to proste adaptace a obrana organizmu aby prezil. Samozrejme ze tu nese svou vinu i ta priprava a vyber pred vlastnim vycvikem.
Vratme se k vlastni strelbe.
Vetsina myslivcu/lovcu trpela ci trpi vice ci mene, tzv. loveckou horeckou. dalo by se rici, ze da delit na dva druhy. 1. je ze zabijim neco ziveho 2. je adrenalin z lovu.
Ted mozna popichu nekolik myslivcu, ale neni to mysleno zle. Mne se vycita ze nemam uctu ke zveri. No nemam, jakykoli vztah (obdiv, litost apd) zapricinuje "loveckou horecku" neboli zavahani, odvedeni pozornosti atd. a tim i sanci udelat chybu a minout. rozruseni z lovu, to je stejne jako jakykoli jiny sport. Samozrejme ze toto se projevuje vic s kratsi vzdalenosti (strach/obava, ze kus zradim) ci jeho vyjimecnosti (trofejovy kus ktery lovim celou sezonu ci 2 a zradim si ho). Nemusim dale rozebirat. Kazdy na to ma svuj nazor a jiny duvod. ale podstata je to co jsem napsal.
ted si to srovnejte s odstrelovacem jez ma strilet lidi, treba sveho souseda, protoze mu louplo.
myslivec muze byt myslivcem a nemusi lovit kdyz nechce zabijet. kdyz jde lovit tak jde zabijet. cim vicekrat zabije, vyvrhne a rozboura, tim mene mu to bude delat problem a lovecka horecka bude ustupovat. neberem v potaz adrenalin, jez by clovek mel zvladnout. Jak tezko se normalni clovek vyrovnava se zabijenim zvere a jak tento pocit ustupuje, proc?
A jak to mam vlastne odstrelovac? jakym tlakum je vystaven diky staletym vtloukanim do hlavy od krestanstvi a nakone i od zakonu a spolecnosti. jak se s tim bude vyrovnavat, kdyz nema moznost otupet opakovanim??

Jak zni otazka?
Myslim si ze je to potreba rozdilit na nekolik casti.
Musime vychazet ze odstrelovaci (policejni ci vojensky) musi pouzit zbran jez je jim sluzebne pridelana stejne tak jako munice. Bezne zasahovky maji TRG, stejne tak jako nektere spec. slozky. Nektere spec. slozky maji i jine vybaveni, treba AI. At tak ci onak. Se standardni munici tyhle zbrane lepe jak 1/2 MOA strilet nebudou. Da se pocitat s prumernou presnosti mezi 1/2 a 3/4 MOA. (soustrel na 100m 1-2cm). z cehos vyplyva ze trefovat dvoukorunu (klasifikovano jako penezokazectvi

V soucasne dobe, ale nekteri z ozbrojenych slozek, si porizuji vlastni zbrane a vybavou a tak se dotahuji na sportovni strelce. Navic nektere slozky, nemaji problem s tim, ze konzultuji s civilama veci a problematiku, kterou se normalne neuci. Tito strelci samozrejme maji vyhodu toho, ze pracovne nastrili tisice ran na ruzne vzdalenosti za ruzneho pocasi, ruznych poloh a ruznych uhlu. Maji nevyhodu kdyz prijedou na souteze kde strili domaci strelci bezne a znaji strelnici jako sve boty. odstrelovac proste prijede nekam a nezna teren tim padem neni schopen presne precist vitr (vetsina civilnich strelnic ma travu posekanou a nejsou zadne ukazatele vetru) jako domaci. Na beznou praci, strelit nekoho do hlavy na 300m kdyz moc nefouka neni zas takovy problem ale vyhrat zavod kde se strili na 300m na terc o velikosti ca 5cm a neznat podminky, je vec jina.
Souteze jez porada armada ci PCR a kterych se ucastni civilove a souteze jsou opravdu souteze pro odstrelvoace, tak civilove se svymi specialy nemaji sanci, behat cely den s ruksakem na zadech, strilet v neznamem terenu apd. je pro tyto strelce konecna.
Dalsi cast je zvladnuti strelby na velkou vzdalenost a to prvni ranou. je vzdy o tom jak znam svou zbran, jak umim cist podminky. To je pro vsechny stejne.
Sportovni strelec ma vetsinou nastrelnou. Lovec nasatrelnou nema nikdy. odstrelovac jez musi zasahnout prvni ranou (jako lovec) nebude strilet na velkou vzdalenost pokud na jeho uspechu zavisi byti ci nebyti (jeho, ci kohokoli jineho) prave proto ze si nastrel nemuze overit. Policejni odstrelovac ma vzdy xy jinych slozek, ktere zajistuji vse kolem. vzdy ma moznost se dostat na co nejblizsi vzdalenost a ostatni slozky s nim spolupracuji. Prace policejniho odstrelovace neni pouze jit, lehnout namirit a macknout. ale vetsinou je to pozorovani a zajistovani nebo tzv. counter sniping. nema cenu rozebirat praci a ukoly odstrelovacu. Samozrejme ze kdyz odstrelovac napise ze nechce zabijet, tak je to hovadina. Mel by na to byt vycvicen a toto vyjadreni je primo v rozporu s jeho vycvikem. Nikdo nechce mit psychopaty nadrzeny na to nekoho sejmout, ale rovnez to nemuze byt naopak.
Nechci zabijet, tak neberu zamestnani kde me na to vycvici a ocekavaji ze to budu plnit, kdyz bude potreba. Je to jako lovec, ktery si veme flintu jde na posed a rekne ze nechce lovit. On v tom totiz neni zadny rozdil.
tim se dostavame k treti casti problematiky. Psychycka priprava pred, behem a po.
Musim konstatovat, ze u policie nic takoveho v podstate neexistuje. (nakonec dnes a denne vidime ci cteme, ze bezna hlidka bez okolku strili na auto jez projelo na cervenou a policiste sami rozvinuli zbytecnou honicku a tim ziskali duvod ke strelbe - verejne ohrozeni)
Rozdil mezi lovcem a odstrelovacem je jen v jednom. Lovec strili na zver a odstrelovac na lidi. mnoho stoleti jsme vychovavani k tomu, ze se lidi zabijet nemaji. Takze to je v nas jiz zakodavano. (tento kod se potlaci pudem sebezachovy - valka, nebo psychologickym vycvikem a pripravou) jeho uspesnost se ale pozna az pri vlastni akci (dostanu zelenou a musim se s tim vyrovnat, zvladnu nebo nezvladnu zastrelit cloveka) toto se samozrejme komplikuje situaci kdy sam strelec vidi a vyhodnoti situaci (coz dela kazdy) tak, ze "bad guy" neni vlastne pachatel, a samozrejme i na jakou vzdalenost se strili a jak dobre na cil vidim. Je to obrovsky tlak, ale pri spravnem vycviku, toto nehraje roli.
zapomnel jsem 1. fazi a to je rozhodnuti se jestli jsem schopen vubec tohle delat. Je to urcite poslani, chci byt katem ??? jestlize ano, tak musim "chtit" zabit. Faze 2. je ta co jsem napsal a faze 3. je faze asi nejzavaznejsi a u nas absolutne neznama. to je jak se s tim clovek vyrovna po akci, kdy opravdu jsem tu spoust zmackl a toho cloveka (meho blizniho) zabil.
Toto u nas neni absolutne zvladnuto, protoze k tem pripadum nedochazi. (ne na uzemi CR). Vim ze je velke procento clenu nasazenych jednotek v zahranici, jez to proste nezvladli. tzv. po syndrom. Prvni faze je jednoducha, nalejou vam do hlavy ze jste k tomu opravnen a vy s tim souhlasite. 2. faze je tak trochu problem, protoze u nas opet nenastala, ale spravne vycviceny jedinec je pripraven po celou dobu trvani moznosti strelby, tu spoust zmacknout. 3. faze toto maji zvladnuto treba velice dobre Izraelci. Amici se svymi vojaky ci policisty jiz moc nepracuji, nevim jestli se to posledni dobou nezmenilo. ale problemy jez vznikaji s temito veterany (tim nemyslim z vietnamu) stale pretrvavaji.
Tendecni a proklamacni akce typu, cesti vojaci maji SS znaky, zastrelili si nevineho protoze chteli mit sveho turbana atd. jsou jasne ukazky toho jak je toto nezvladnuto. Kdo nikdy nezazil delsi dobu odlouceni od civilniho zivota v extremnich podminkach a v nasazeni, to proste nepochopi. Je to proste adaptace a obrana organizmu aby prezil. Samozrejme ze tu nese svou vinu i ta priprava a vyber pred vlastnim vycvikem.
Vratme se k vlastni strelbe.
Vetsina myslivcu/lovcu trpela ci trpi vice ci mene, tzv. loveckou horeckou. dalo by se rici, ze da delit na dva druhy. 1. je ze zabijim neco ziveho 2. je adrenalin z lovu.
Ted mozna popichu nekolik myslivcu, ale neni to mysleno zle. Mne se vycita ze nemam uctu ke zveri. No nemam, jakykoli vztah (obdiv, litost apd) zapricinuje "loveckou horecku" neboli zavahani, odvedeni pozornosti atd. a tim i sanci udelat chybu a minout. rozruseni z lovu, to je stejne jako jakykoli jiny sport. Samozrejme ze toto se projevuje vic s kratsi vzdalenosti (strach/obava, ze kus zradim) ci jeho vyjimecnosti (trofejovy kus ktery lovim celou sezonu ci 2 a zradim si ho). Nemusim dale rozebirat. Kazdy na to ma svuj nazor a jiny duvod. ale podstata je to co jsem napsal.
ted si to srovnejte s odstrelovacem jez ma strilet lidi, treba sveho souseda, protoze mu louplo.
myslivec muze byt myslivcem a nemusi lovit kdyz nechce zabijet. kdyz jde lovit tak jde zabijet. cim vicekrat zabije, vyvrhne a rozboura, tim mene mu to bude delat problem a lovecka horecka bude ustupovat. neberem v potaz adrenalin, jez by clovek mel zvladnout. Jak tezko se normalni clovek vyrovnava se zabijenim zvere a jak tento pocit ustupuje, proc?
A jak to mam vlastne odstrelovac? jakym tlakum je vystaven diky staletym vtloukanim do hlavy od krestanstvi a nakone i od zakonu a spolecnosti. jak se s tim bude vyrovnavat, kdyz nema moznost otupet opakovanim??
Nepište soukromé zprávy, pište na mail: lovectvi@sniper.cz
Re: Lov na velké vzdálenosti
to Shiva - až budeš kázat příště, řekni mi to dopředu. Tohle jsem zhltnul jak detektivku...



Ulkomaalainen...
Re: Lov na velké vzdálenosti
to shiva:
klobouk dolu,jestli jsi to tukal na ty tvoji tatrance tak je to na pulitzerovu cenu
....ted vazne,myslim,ze timhle nejde nikoho nastvat,naopak je to solidne podany a uz se tesim na druhej dil 



-
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 587
- Registrován: čtv 07.12.2006, 20:11
- Bydliště: olomouc
Re: Lov na velké vzdálenosti
To Shiva, asi jsi se tématem zabýval, když jsi udělal slušný rozbor psychologie odstřelovačů, souhlasím, napsal jsi to velmi dobře a se znalostí věci. Na loveckém fóru je možná tato věc trošku divná, ale diskutovat o všem týkajícím se zbraní, je dobré. Okrajem jsem se o pár situací otřel, jak šel život. Myslím, že tak psychika je rozhodující. Nelze směšovat běžného policistu, který cca 10x ročně z povinnosti vystřelí na střelnici ze služební pistole, policejního odstřelovače, odstřelovače ochranného zabezpečení či vojenského odstřelovače v misi. Myslím, že každý, kdo nosí a používá střelnou zbraň, by si dopředu měl promyslet, co udělá, kdyby byl nucen zbraň použít na člověka / ta situace může nastat/ a dopředu si zvážit, zdali použije zbraň, či nikoliv. Za sebe jsem si vždycky říkal, že je lepší si radši něco "odsedět" než se nechat zastřelit, zapíchnout, zmrzačit na vozík apod. Eventuelně, co by měl udělat v případě nehody, či nešťastné události se střelnou zbraní svou či v bezprostřením okolí, včetně toho, co bude následovat, jak se bude odvíjet šetření události a jaké budou následky. U policistů a vojáků je zbraň přímo pracovní pomůcka - nevěřili byste, kolik např. mezi policisty je pacifistů, nedobře ovládá svěřenou zbraň a prohlašuje, že by ji nikdy nepoužil, ev. jen jako kámen hozenou - nechápu potom, proč slouží! No asi si tito uvědomují složitost šetření oprávněného použití zbraně. Abych se vrátil k tomu použití zbraně, opravdu se u nás teprve nyní začínají psychologové hlouběji zabývat otázkou co po i úspěšném použití zbraně v souladu se zákonem, samozřejmě u ozbrojených složek. U soukromé osoby to nikdo řešit nebude. Prostě i dobře vycvičený profesionál, až pomine ta situace / vystřídání na pozici, konec akce /, potřebuje pomoc školeného psychologa, který nezkoumá otázky zákonnosti, ale otázky pocitové, profesionální mlčenlivost je samozřejmostí, celá věc má různě dlouhé fáze od několika hodin na počátku až po dny a měsíce, od prvotního trpělivého vyposlechnutí / udělání vrby / až po rozbor cobykdyby a kladení otázek a hledání odpovědí. Jinak nutně dochází k syndromu vyhoření - viz problémy veteránů. S psychologickým školení typu co po tragické události - povodně, tragická autonehoda, použití zbraně s úmrtím, skon blízkého člověka apod. jsem se poprvé setkal někdy v r. 2001 - 2 a vedl to Kanaďan, rozuměli jsme mu dobře, byl to náš člověk uteklý z ČSSR v 70tých letech. Teprve v posledních rocích je něco podobného i u ozbrojených složek v rámci doškolování a různých kurzů, je otázkou, jak aktivně se člověk kurzu zúčastní a kolik stop to v něm zanechá. Pár dobrých střelců jsem poznal, i jednoho-dva odstřelovače, žijí v jiném, svém světě..., o pracovních záležitostech pochopitelně nemluví.
Při setkání na Světnově by se mohlo z tohoto tématu i něco probrat, nelze všecno zveřejňovat ani s odstupem řady let. F.
Při setkání na Světnově by se mohlo z tohoto tématu i něco probrat, nelze všecno zveřejňovat ani s odstupem řady let. F.
politice a politikům zmar
Re: Lov na velké vzdálenosti
Zase po nějaké době o lovu na velké vzdálenosti.
Včera po ranním rozhovoru s hospodářem ( asi každý zná ty situace, kdy je nutné ulovit kus, nikomu se nedaří a je poslední den ) jsem začal plánovat večerní lov.
Obeznané odstřelové srnce mám, dnes to musí být naprostá jistota, takže vybírám k lovu část honitby, kde jsou louky posekané a tráva už má zase asi 30 cm. Tam je jich hned několik, ale zároveň je nutné střílet i na větší vzdálenost, ten, kterého chci ulovit z vybraného místa vychází ve vzdálenosti 350 až 430 m. Místo volím záměrně kvůli přehledu a tím dané maximální jistotě úspěšného lovu. Dopředu se táhne louka zaříznutá do lesů, dlouhá 520 m, doprava další, dlouhá 430 m a doleva lze střílet asi na 300 m.
Přemýšlím chvíli o zbrani, kterou použiji, srnec musí být velmi dobře střelen s minimálním poškozením. Ihned zavrhuji 308W, srnec vychází z kraje lesa, který lze přirovnat k džungli, a dosled rozhodně v plánu nemám. Takže jednoznačně osvědčená a naprosto spolehlivá CZ 55O Varmint v ráži 243W, u které navíc předpokládám kus v ohni i na velkou dálku.
Na lov s sebou kromě obvyklého vybavení beru silný ( 40x ) pozorovák Meopta, stativ, nůžky na trávu a bag pod pažbu.
Na místě jsem ve 20:00, předpokládám i střelbu vleže, vybírám pečlivě místo a v předpokládaných směrech střelby zastřihuji trávu tak, aby nepřekážela střele. Stojím na vyvýšenině, terén se ode mne na všechny strany svažuje a pak se zase zvedá, což je velmi důležité pro bezpečnou střelbu. Stojím u trojnožky, na levé straně mám stativ s pozorovákem a na pravé připravené místo pro střelbu vleže. Pečlivě zkoumám vítr, Minox ukazuje průměr 2,2 m/s s maximem 2,6 a minimem 0,8. Žádná sláva, navíc vítr spíše zesiluje v poryvech. No, uvidíme.
Čekám, ve vzpomínkách si vybavuji úlovky na těchto místech, a počítám, kolikrát už mi tu defilovala černá za plného světla i na posekané louce. Jen za posledních 14 dní třikrát.
Je 21:00 a srnčí už je v pohybu, zatím jen holá, ale srnci se už objeví také.
Ani to nedomyslím, a už ho vidím. Měřím vzdálenost, Leica v režimu Scan ukazuje 359, 360, 359, 360, 360, 360. Přestože mi stojí na ostro, záměrný obrazec Leicy je na tuto vzdálenost výrazně menší, než tělo srnce, spolehlivost měření je proto stoprocentní. Srnec se nehýbe z místa, zaléhám ke zbrani, puškohled na 24x, rovnám zbraň podle vodováhy a utahuji bipod. Vítr náhle výrazně zeslábl, korekci 10 kliků proto ruším, tenhle vítr mi udělá max. 7 cm a s tím si poradím. Pečlivě rovnám polohu a už jen pozoruji srnce. Stále naostro, mlsně vybírá v trávě to nejlepší, je od lesa asi 5 m. Opatrný starý srnec. Pak se mi staví na široko, pečlivě mířím na okraj plecka, vím, že díky větru zprava mi zásah půjde asi 7 cm doleva, to znamená 7 cm za plec.
Zadunění výstřelu při střelbě vleže je úplně jiné, než v ostatních polohách, velmi pěkný zvuk. Díky nepatrnému zpětnému rázu ráže 243 mám po odmáčknutí stále srnce v kříži, střela letí na tuhle vzdálenost 0,4 s, takže rána dunivě doznívá, srnec stále stojí, pak se náhle po nárazu střely láme v ohni a potom teprve s odstupem slyším úder kule.
Po ráně si znovu a znovu promítám obraz v puškohledu, jsem velmi spokojen. Dobrá rána a všechny moje předpoklady do puntíku vyšly. Dobrý lov.

Včera po ranním rozhovoru s hospodářem ( asi každý zná ty situace, kdy je nutné ulovit kus, nikomu se nedaří a je poslední den ) jsem začal plánovat večerní lov.
Obeznané odstřelové srnce mám, dnes to musí být naprostá jistota, takže vybírám k lovu část honitby, kde jsou louky posekané a tráva už má zase asi 30 cm. Tam je jich hned několik, ale zároveň je nutné střílet i na větší vzdálenost, ten, kterého chci ulovit z vybraného místa vychází ve vzdálenosti 350 až 430 m. Místo volím záměrně kvůli přehledu a tím dané maximální jistotě úspěšného lovu. Dopředu se táhne louka zaříznutá do lesů, dlouhá 520 m, doprava další, dlouhá 430 m a doleva lze střílet asi na 300 m.
Přemýšlím chvíli o zbrani, kterou použiji, srnec musí být velmi dobře střelen s minimálním poškozením. Ihned zavrhuji 308W, srnec vychází z kraje lesa, který lze přirovnat k džungli, a dosled rozhodně v plánu nemám. Takže jednoznačně osvědčená a naprosto spolehlivá CZ 55O Varmint v ráži 243W, u které navíc předpokládám kus v ohni i na velkou dálku.
Na lov s sebou kromě obvyklého vybavení beru silný ( 40x ) pozorovák Meopta, stativ, nůžky na trávu a bag pod pažbu.
Na místě jsem ve 20:00, předpokládám i střelbu vleže, vybírám pečlivě místo a v předpokládaných směrech střelby zastřihuji trávu tak, aby nepřekážela střele. Stojím na vyvýšenině, terén se ode mne na všechny strany svažuje a pak se zase zvedá, což je velmi důležité pro bezpečnou střelbu. Stojím u trojnožky, na levé straně mám stativ s pozorovákem a na pravé připravené místo pro střelbu vleže. Pečlivě zkoumám vítr, Minox ukazuje průměr 2,2 m/s s maximem 2,6 a minimem 0,8. Žádná sláva, navíc vítr spíše zesiluje v poryvech. No, uvidíme.
Čekám, ve vzpomínkách si vybavuji úlovky na těchto místech, a počítám, kolikrát už mi tu defilovala černá za plného světla i na posekané louce. Jen za posledních 14 dní třikrát.
Je 21:00 a srnčí už je v pohybu, zatím jen holá, ale srnci se už objeví také.
Ani to nedomyslím, a už ho vidím. Měřím vzdálenost, Leica v režimu Scan ukazuje 359, 360, 359, 360, 360, 360. Přestože mi stojí na ostro, záměrný obrazec Leicy je na tuto vzdálenost výrazně menší, než tělo srnce, spolehlivost měření je proto stoprocentní. Srnec se nehýbe z místa, zaléhám ke zbrani, puškohled na 24x, rovnám zbraň podle vodováhy a utahuji bipod. Vítr náhle výrazně zeslábl, korekci 10 kliků proto ruším, tenhle vítr mi udělá max. 7 cm a s tím si poradím. Pečlivě rovnám polohu a už jen pozoruji srnce. Stále naostro, mlsně vybírá v trávě to nejlepší, je od lesa asi 5 m. Opatrný starý srnec. Pak se mi staví na široko, pečlivě mířím na okraj plecka, vím, že díky větru zprava mi zásah půjde asi 7 cm doleva, to znamená 7 cm za plec.
Zadunění výstřelu při střelbě vleže je úplně jiné, než v ostatních polohách, velmi pěkný zvuk. Díky nepatrnému zpětnému rázu ráže 243 mám po odmáčknutí stále srnce v kříži, střela letí na tuhle vzdálenost 0,4 s, takže rána dunivě doznívá, srnec stále stojí, pak se náhle po nárazu střely láme v ohni a potom teprve s odstupem slyším úder kule.
Po ráně si znovu a znovu promítám obraz v puškohledu, jsem velmi spokojen. Dobrá rána a všechny moje předpoklady do puntíku vyšly. Dobrý lov.
Naposledy upravil(a) figi dne čtv 24.6.2010, 4:55, celkem upraveno 1 x.
Re: Lov na velké vzdálenosti
Parada, lovu zdar! Dobry srnec, rekordni vzdalenost!
TIKKA T3 Varmint Stainless 308WIN, Leupold VX3 4,5-14x50 long range ill fine duplex
TIKKA T3x TAC 300WM, EAGLE TSV 14:02/75 640
ZKM452 22LR, PARD 008
IZ27M 12x76
TIKKA T3x TAC 300WM, EAGLE TSV 14:02/75 640
ZKM452 22LR, PARD 008
IZ27M 12x76