LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Čtu vaší diskuzi stejně rád a stejně s nadhledem, jako články ve Světě myslivosti. Podobné téma se tam řeší ne měsíce, ale roky. A s železnou pravidelností se vrací apely na myslivce, že je zapotřebí lovit přednostně bachyně, šetřit kňourky a to i lončáky atd. Stejně jako vnadit po malých dávkách, nevozit do lesa tuny denně atd.
A výsledek? NULA, páni kolegové, čistá nula... Jediná situace, která zahýbala se stavy černé byla před pár lety silnější zima. A hned se vyrojily nářky nad tím, jak moc ubylo černé, jaká je to katastrofa, jak to znamená zdecimování stavů...
Tohle je realita A dokud nepochopí všichni, že si za to můžou myslivci sami, nezmění se nic. A podobným debatám jako je tato je potřeba přisoudit termín" akademická ". Tedy odborná, vhodná, ale bezvýsledná...

Zeptám se takto : když vám přijde v tuto roční dobu na dostřel bachyně se selaty, střelíte raději bachyni nebo sele ? Vždy nám bylo vštěpováno do hlavy, že mateřské kusy se loví až po odlovení potomstva a u černé zvěře navíc to, že osiřelá selata působí daleko větší škody.Přitom většina dospělých bachyní vodí. Nevodící bachyně je spíš výjimkou - a ruku na srdce, kdo ji v noci, přijde-li samotná, pozná od kňoura a přijde-li v tlupě, kdo pozná, že mezi 25 kusy, z nichž je většina selat, je právě tato bachyně nevodící ? A to nemluvím o honitbách, kde černá není normována a kde se leckde - např. i u nás - na dospělý větší kus nikdo neodváží zmáčknout. Je to začarovaný kruh. Všichni víme, že stavy černé zvěře by se měly snižovat - ale jak to dělat zodpovědně, bez porušení etiky ? A ač se mi to řešení nelíbí, jediný opravdu účinný postup vidím v používání lapáků. Když Josef II. zakázal chov černé zvěře ve volnosti a nařídil její uzavření do obor, jakpak asi naši předkové tenkrát dokázali ta prasata defakto vyhubit ? Jen odstřelem to určitě nebylo.

Vtomto případě je to vedoucí a zároven vodící kus,ale když mě příde rudl kde vodí 40kg bachna 3 selata tak jí ulovim.

to fesoj - záleží na mnoha faktorech. Pokud už ty selata nejsou pruhovaný markazíni a jedná se o bachnu slabou, není škoda ji ulovit. Pořád poslouchám, že je to barbarství, ale vzhledem k prakticky nepřetržitému chrutí v průběhu roku nemůže nikdo z nás zodpovědně prohlásit, že ulovená bachyňka lončák, nebo i sele nebyla březí. Nezáleží na velikosti plodu.
A co se týče našich předků, kdysi dávno jsem o tom hledal materiály. Pro ně se jednalo o rozkaz a ten se prostě plní - celoroční lov, odstřel " na potkání " a určitě žádný hromady obilí a siláže. A samozřejmě častý lov v odchytových zařízeních, protože " plachtový hon" se snad ani jinak nedá nazvat. Možná, že kdybychom se zbavili zbytečných (?) předsudků, dokážeme to taky...

A selata necháš selatama? Hmm,tak to ja bych volil spíše to nejslabší sele.Jinak plně souhlasím s tím co napsal Fesoj,jen s stím že to použití lapákú bych asi povolil jen tam kde je zvěř opravdu přemnožená-ale kde to je?Dost ted jezdím po nahánkách po celé jižní moravě a s takovouhle lokalitou kde je černá opravdu přemnožená jsem se ještě nesetkal.To nemužu říct o oněch zmíněnejch lapácích-na nahánce v soukromé honitbě jsem v leči narazil na dva. Bylo mi to vysvětleno tak,že majitel zazvěřuje svou novou oburku.Na víc sem se neptat.. Má na tohle bez příslušných povolení vůbec právo? Jinak ja se s černou setkávám celkem často a myslím,že jsem jí potkal už celkem dost,ale sám za sebe mužu říct že nevodící bachyni z rudlu nerozeznám.S určitostí poznám v noci sele,lončáka a silnější(starší kus).Ale jestli vodí a nebo ne a popřípadě jak je starej můžu v noci jen odhadovat.
Co tak vidím po okolí tak většina hlavně starších lidí vidí černou kouli,tak to posadí někam na střed a odmáčkne.No a na nástřelu se teprv určí co to vlastně je... (teda pokud to není postřelený a neuteče to)

Selata odejdou se zbytkem tlupy,pokud chceme zredukovat černou tak je jediná cesta odlovit bachyně což je problém protože i v čistě polních honidbách si lidi zvykli že nějaky to prase mají,prostě se vede hromada kecu a nikomu se do nich nechce šáhnout.Co je to přemnožený? Já hlídal pole s peluškou měl jsem 7 patron a došli mě za 3 hodiny , prasata byla stále v kultuře a žrala dál.Jediný co nás přinutí stim něco dělat bude to až zemědělci začnou dusledně vymáhat škody.

Co se týče selat - někdy bývá možnost střelit i sele. Ale to jsem psal jen jako příklad toho, jestli s tím něco chceme dělat. Protože nezlob se na mě - tvůj popis " výběru " je přesně důvod dnešního stavu. Mockrát jsem měl na úseku rudl samotných selat a kromě jednoho případu se mi vždycky podařilo ulovit všechny. Nikdy neodešli daleko od vnadiště, pokud tam denně něco našli.
A k tomu přemnožení - mám opačný názor. Myslím, že černá je přemnožená VŠUDE. Jak jinak si lze vysvětlit, že v roce 1982 se u nás střelilo 10 tisíc ks a v roce 2010 už 144 tisíc Dneska je v místech, kde se prase v 80. letech nikdy neobjevilo. TOHLE je přemnožení.

kasari budu ti malinko oponovat co se toho přemnožení týče, prasata přemnožená jsou otom žádná ale nebudu plně souhlasit s tvýma důvodama jak to vysvětluješ na číslech odstřelu, je třeba si uvědomit že prasata byla na našem území prakticky vyhlazena za marie terezie a byla už jen v oborách, současná populace pochází z těch co za 2 světové války utekli z obor a tak je normální že zpátky osidlují oblasti kde se dříve nevyskytovali a jejich počty musí stoupat ale určitě neměli dosáhnout takové hladiny jako v současnosti je. Ale to je hlavně vlivem zemědělské činnosti takže střílet a střílet a rozhodně přednostně selata a lončáky, optimální by bylo vystřílet najednou celej rudl jako to dělají v africe se slonama ale to je bohužel u nás utopie

Mirku 7 patron za 3hodiny to je celkem síla. (to musela být oslava ) Ale jestli se mužu zeptat,tak kolik prasat bylo v okolních lesích a co bylo na zaseto na ostatních polích po okolí? Alespon u nás je to tak,že pokud je atraktivní plodina tak se tam stáhne zvěř ze širokého okolí a v místě koncentrace dělá škody a všichni nadávají jak je přemnožená.Ale že v okolních lesích není ani spárek,tak to už vydí málokdo.Myslím že třeba Zdenek 41 by o placení škod mohl vykládat,ale nikdy jsem tu od něj nečet že by zmáčkl na bachnu.U nás jsme třeba loni měli vyloženě nařízeno přednostně lovit bachyně a (to bylo výmluv-bacha nebyla vidět,viděl jse jen selata... atd) a nevím otom,že by krom hospodáře někdo nějakou střelil.Ano cíleným lovem bachní by stavy šly určitě snížit a jen lovem selat a lončáků to asi nikdy nedokážem.Ale zeptám se spíše takto-chceme vlastně něco snižovat? Myslím že to málokdo řekne narovinu,ale odpověd bude spíše znít- nechcem.Vždyt většině tenhle stav vyhovuje a spíš než nadávky na přemnožení slyším stížnosti,že jich je pořad málo a mohlo by jich být víc.

Tomfi píše:S tím špatným výkladem je to velmi diskutabilní. je to tak chápáno státní správou. Ale nějaký vzorový judikát není. A v případě sporu o pytláctví určitě nebude rozhodovat SSM. A neplatí pro společné lovy 36odst5.

Řekl bych, že "výklad" státní správy je správný, podobná problematika vznikla ve výkladu ustanovení § 2 písm. e) zákona o myslivosti v části "nehonebními pozemky jsou............ sady, zahrady a školky řádně ohrazené", soud judikoval, že spojení řádně oplocené se vztahuje pouze ke slovu školky, tudíž sady a zahrady jsou vždy nehonebními pozemky, ale rozhodnutí soudu jsou vždy ošemetná a často překvapující. Jinak se společnými lovy samozřejmě souhlas.

Ještě k tomu "přemnožení". Co to vlastně je ? Z hlediska přírody - stav, když populace jakéhokoliv živočišného druhu dosáhne takové výše, že ji daná lokalita nemůže uživit a nemá-li možnost migrovat jinam, dojde relativně velmi brzy k drastické regulaci vlivem podvýživy a chorob. To u černé zvěře zatím rozhodně nehrozí. Z hlediska člověka - stav, když populace jakéhokoliv živočišného druhu podstatně ohrožuje jeho zájmy. Nebo jste snad někdo slyšel o "přemnožení" koroptví, bažantů či zajíců - a to i v dobách, když jejich stavy byly mnoho a mnohonásobně vyšší, než ty dnešní ? Asi sotva. Stavy např. bobra u nás - bráno v absolutních číslech - rozhodně nijak vysoké nejsou, ale vzhledem k páchaným škodám se již zcela vážně hovoří o jeho přemnožení a nutnosti regulace. A u černé zvěře je to rovněž jen lokální záležitost. V naší honitbě nemáme žádná pole, jen travní porosty a les. Škody působené černou zvěří jsou nulové, naopak v lese prasata účinně pomáhají v boji s ploskohřbetkou. Stav černé zvěře i každoroční odstřel se neustále mírně zvyšuje a nikomu to nevadí, nějaká radikální redukce vůbec není zapotřebí. Ovšem v honitbách, kde se na polích intenzivně hospodaří, je situace zcela odlišná a troufám si říci, že kdyby měli myslivci zaplatit všechny
skutečně způsobené škody, zlikvidovalo by to leckde nejen myslivecká sdružení, ale bráno do důsledků, i rodinný rozpočet jejich členů. A protože o peníze jde až v první řadě, něco se s tím dělat musí - jenže bohužel nikdo přesně neví jak.

A o tomhle ta debata je, přijít na to jak. Pár poznámek: Co je to přemnožení? Máme ho brát globálně nebo lokálně. V našem revíru právě družstevníci sekají kukuřici. Protože je to jediná kukuřice široko daleko, je v ní prasat jako máku. Mechanizátor se diví, kde prý jsme? V kukuřici běhají prasata vedle traktoru, vůbec se nebojí, myslivci tam nejsou a nestřílí je. Velmi se diví, když mu vysvětlujeme, že nám zákon zakazuje lovit u probíhající sklizně. Až se kukuřice poseká, prasata se přesunou do nedalekého státního lesa. Tak kde je v souč. době černá zvěř přemnožená? U nás, ve státním, všude?
Co se vymáhání škod týče, to také není řešení. Když zemědělci budou důsledně vymáhat škody, zlikvidují mnohá myslivecká sdružení a kdo potom bude v honitbách hospodařit? Takovou honitbu si potom nikdo nepronajme, protože se bude bát vzniku a placení škod, sám zemědělec nemá o myslivecké hospodaření zájem, protože má svých starostí dost. Podle mého skromného názoru je řešení jen jedno. Musíme si přestat hrát každý na svém vlastním písečku a domluvit se. Myslivci i zemědělci tak, abychom mohli společně předcházet škodám, byla možnost lovu po celý rok, byla možnost řádného zemědělského hospodaření. To není utopie, stačí se podívat do honiteb, kde je zemědělec zároveň myslivcem. Několik takových honiteb znám a stačí se podívat hned vedle, kde myslivci tvrdošíjně "chrání" svou zvěř a kde zemědlěci tvrdošíjně "chrání" svoje pole.
Co se lapáků týče, nic nelegálního na nich není, jde opět o legislativní problém, protože myslivecký zákon v § 45 odst. 1 písm. t) zakazuje střílet zvěř v odchytových zařízeních. Řešení by se nabízelo třeba v okamžitém odvozu na jatka, ale to zase nezná veterinární zákon. Motáme se pořád dokola, myslivci, zemědělci, zákony, černá zvěř, škody, peníze. Neumíme se domluvit, v tom je problém.

Vidím, že se celá debata přesunula do roviny jaké jsou současné stavy černé zvěře a proč. Pokud se rozumně zamyslíte nad tím jak vypadá soudobá myslivost, je úplně jasné, že černá zvěř skutečně opanovala naše honitby a je hlavním loveným druhem zvěře.
A teď otázka : Máme o ní zájem ? Tady bude odpověď jednuduchá - máme, protože nemáme nic jiného. Jistě, jsou i honitby,kde se vyskytuje vysoká, která svou atraktivitou černou předčí, ale rozhodně převažují polní a smíšené honitby, kde je v současnosti černá dominantní zvěří. Dovolte mě příklad z naší honitby. Máme cca 1200 ha výměry, polovinu tvoří pole a louky, polovinu les. Ještě před čtyřiceti lety byla nejcenější částí právě pole. Lovili jsme drobnou zvěř, cca 150 zajíců a 30 bažantů na každém ze čtyř v roce pořádaných honů a k tomu 30 kusů srnčí zvěře. Kdo jste zažil atmosféru pravého zaječího honu, jistě mi dáte za pravdu, že se v české myslivosti nedá zažít nic lepšího. Veškerý lov byl na polích, v lese bylo opravdu malinko zajíců i srnčího a honili se většinou jen remízky a příkrajky lesa. První černá se u nás ulovila v roce 1972 a byla to taková vzácnost, že k jejímu rušení došlo přímo v kuchyni na stole u hajného, který ji ulovil. Od toho roku stav černé stoupal, byť né nijak rychle. Do osmdesátých let jsme přišli o všechny zajíce a stav bažantů u nás se ustálil na počtu cca 50 kusů. Do roku 1995 se lovilo kolem 10 kusů černé zvěře ročně. Po tomto roce začal raketový růst stavů i úlovků. Dnes lovíme kolem 100 kusů černé zvěře, 20 kusů srnčího (její stavy také bohužel rychle klesají) 10 bažantů a 0 zajíců. Nejcenější částí honikby se stal les, protože se tam nechá udělat naháňka. Za tého situace přesvědčujte myslivce, že je potřeba výrazně redukovat stavy černé.
Z druhé strany ale musím říct, že černá je u nás intenzivně lovena a to jak formou naháněk, tak i osamělým lovem. Mladí myslivci sedí v lese prakticky denně, starší o trochu méně. Při lovu preferujeme menší kusy, protože u nás si lovec ulovený kus ponechá pro vlastní potřebu a selátko je chutnější než kňour i bachyně. Přes značnou intenzitu lovu nejsme schopni stavy černé ovlivnit. Vždy po odchodu zimy se mě zdá, že je všechno vystříleno, v lese je mrtvo, nikde ani stopička. Vše se začne měnit v létě s dozrávajícím obilím, kdy jsou vidět nové rudlíky. Pak přijde podzim a černé je najednou plno.
A teď zpět k tématu. Bachyně cíleně nelovíme. Je ale pravdou že se sem tam někdo splete a bachyni uloví ( nikoho nepodezřívám z úmyslu). Jak uvedl někdo předemnou v nás myslivcích je skutečně zakořeněno, že matky je třeba šetřit. Druhou stanou je pravda, že nemáme ani velké bachyně, ani velké kňoury, o medajlových hodnotách ani náhodou. Takže lov bachyní určitě musí nějak probíhat, protože jinak by jich byl plný les.
Teď bych si dovolil vlaství úvahu: Jsme schopni podstatně redukovat, či dokonce vystřílet černou zvěř? Myslím si že nejsme. Černou loví kdekdo, úlovky ročně stoupají a tudíž i stavy. Pokud by hrozilo vystřílení muselo by docházet v důsledku lovu k meziročnímu úbytku stavů a to nedochází. Stavy mohou být samozřejmě intenzitou lovu měněny, ale né vynulovány. Černou z našich honiteb může dostat jen vliv chorob, či změna životních podmínek, v danném případě zejména úživnosti. Stejně jako myslivci nevystříleli zajíce, které zlikvidovalo zemědělství, nevystřílejí ani černou.

Prostě bych to shrnul:radikálně snížit stavy jde ,hned jak posekají zemědělské kultury ulovit co nejvíce bachen a selata potom ulovit na strništi ,hromadách,sněhu a na nadhánˇkách. Je mě jasný že takový kacířský názor v 99% honiteb neprojde.

Taky si myslím,že černou by nebyl až takovej velkej problém skoro vystřílet.Ale musel by probíhat intenzivní lov bachyní a potom toho co zustalo.Ale to bysme museli chtít a to nikdo nechce.Vždyt co by nám potom v tom lese zbylo?Alespon u nás a myslím pro většinu myslivcú a lovcu,ja černá to jediná na čem se dá lovecky vyžít. Koho například baví lov holé spárkaté? Co vím,tak alespon tady v okolí nikoho a loví ji jen proto že musí. Zato fanatiků do černé znám moc....
Myslím že černá se začne likvidovat až zemědělci opravdu tvrdě začnou počítat škody a bude hrozit likvidace mysliveckých združení.Dřív se nic snižovat nebude.