LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Ńapiš Jardovi Hlavatovi na www.zbranenaobjednavku.cz., napiš mu co potřebuješ a domluvíte se spolu co a jak.

neviem čo sa deje s Anděl v Prahe vždy objednávky bez problémov no tento rok prvá zo začiatku roka ešte ako tak po pár mailoch a prosíkaní došla, druhá asi pred dvomi mesiacmi ani po mailoch ani po telefonickom urgovaní ani po prosení neprišla tak som ju nakoniec musel po dvoch mesiacoch zrušiť a teraz to isté, sľúbené po telefóne, že už je to zabalené a balík nikde ani za 14 dní možno ide peši a už je niekde u Brna alebo čo.... najviac ma hnevá že neodpisuje na mail aby človek vedel čo a ako... asi začnem nakupovať v Nemecku je tam síce drahšie poštovné ale keď sa dáme s niekým dohromady tak to nebude až také hrozné...

zdravím přebíječe:
Mám pár dotazů pro odborníky, do mé 308 jsem si přebíjel střelu hornady 180 gr sst, použil jsem tubal 3000, dle tabulek jsem tam dal 39 gr. Zkoušel jsem do mé flinty pomocí nařízlé nábojnice usazovací hloubku střely - vyšla mi celková délka 74,35 mm. V manuálu je ale max délka střely 72 mm a cosi. vadí to? s délkou těch 74 normálně opakuji, i do zásobníku to vleze tak nevím. Jelikož je střela docela dlouhá, tak když ji usazuji, tak cítím, že u konce trochu mačká prach. Četl jsem cosi o ideální plnící hustotě nábojnice 0,85 - beru to jako 85 % obsahu nábojnice, ale zvláště u 308 mi to nikdy nevychází, nábojnice relativně malá a prachu ve všech laboracích je vždy nad 36 grainů až po 42 (sp 11) a vždy je nábojnice skoro plná. U mé 8x57 js je to něco jinýho tam to vychází. Může to vadit, jestli že je nábojnice absolutně plná? A třetí dotaz, jde mi o vyváženost kvality prachu - jak to je, třeba s vectany nebo s lovexem - je každá serie jiná či je to podobné a jak je to s kvalitou? děkuji

Zkusím to popořadě okomentovat:
1) větší celková délka náboje nevadí - zvlášť pokud se vejde do zásobníku - doprovází ji několik okolností - zvětší se počáteční spalovací prostor - stejná dávka prachu jako v kratším náboji bude nyní produkovat nevýrazně nižší pracovní tlak a tedy i nižší rychlost střely. Mohl bys tedy "citlivě" přidat, ale protože SNPE nemá v QuickLoad skoro žádná data (jsou tam jen nějaká SP - třeba Sp11), nikdo, kdo podobnou kombinaci dlouhodobě neužívá ti neřekne kolik přidat můžeš. Klasicky se tahle situace řeší pomalým navyšováním dávky prachu (po cca 0,5gr) a sledováním známek rostoucího tlaku, rychlosti střely a rozptylů na terči.
Pozor -Střela na kontakt s poli vývrtu může u některých kombinací prachu, zbraně a střely způsobit nárůst tlaku (průtlačný odpor a výtahová síla nastupují společně při nulové dopředné rychlosti střely) - začít několika náboji s nižší náplní.
2)Komprimace prachu v rozumné míře - u 308W řekněme do cca 105% nevadí - zjistíš vodou v nábojnici po okraj a vodou plněnou zátravkou do nábojnice se střelou (střelu např. zapíchneš do žvýkačky na misce vah a náboj plníš stříkačkou s jehlou skrz zátravku), občas někdo jde i výš (pozor někdy se pak náboje při skladování samovolně "prodlouží"
Krátkým přiložením naplněné nábojnice na vibrační pračku nábojnic se dá prach setřást, nebo nastavením plnícího trychtýře 10 až 15 cm dlouhou trubkou se nbc taky lépe naplní
3) podle mých zkušenosti jsou SNPE (vectan, Sp ..) i Lovexy vcelku kvalitní prachy - dobrý průměr. Ale zejména Lovex trpí rozdílnými vlastnostmi jednotlivých výrobních sérií (které jsou na lahvích označovány značně nespolehlivě). K tomu v tuzemsku u takzvaně "vážených" - nelahvovaných prachů řádí jakési "obchodní" skupiny uplatňující na trhu zřejmě i nějaké delaboráty a podobně - u takového prachu musí uživatel počítat s větším "rozptylem vlastností", cena je většinou pod 50% Semtína.

Pufr: Tím samovolným prodloužením myslíš to, že prach vytlačí střelu o nějakou délku z nábojnice? To bych opravdu nikdy neřekl, že je tam takový tlak. Díky za radu. Zase jsem o něco moudřejší.

Několikrát jsem to v rádu necelé desetiny mm zaznamenal u terčových nábojů "krčkovaných" tak, aby výtahová síla byla minimální a naposledy a asi nejvýrazněji u nábojů ráže 7,62x39 s olověnou poplastovanou střelou Ares - tam to bylo cca 0,5 až 0,8 mm - co kus, to jiná délka

Jen se pokusím doplnit pufra. Osobně bych pod 180 gr střelu volil o něco pomalejší Tu5000, ale půjde to i s Tu3000. U manuálu s Vectanem musíš trochu přemýšlet. Jsou tam 3 střely 180gr. U jedné není vůbec 3000 uveden (nebyl asi zkoušen) u druhé je náplň paradoxně vyšší u 3000 jak u 5000. Samozřejmě tomu odpovídají i rychlosti. No a u třetí je to naopak, tak, jak to odpovídá logice věci. Osobně bych si dodělal postupně škálu odstupňovaných nábojů. Stačí po 1-2 kusech až k laboraci, kterou máš. Postupně je střílel, a jestli se Ti neobjeví známky vyššího tlaku, pak můžeš svou laboraci testnout na přesnost. Co se konkrétně týká délky náboje. Střela bude zasazena válcovou částí 6,74 mm. Obecně platí, že by měla být hloubka zasazení válcové části nejméně rovna průměru střely. Souvisí to s výtahovou silou a možností vyosení málo zasazené střely při hrubším zacházení. Pokud máš délku na rifling, bude výtahová síla určena silou zařezávání do drážek, neb ta je mnohem vyšší, jak výtahová síla. Při opatrném zacházení s náboji (v extrému, nabíjení přímo do komory) odpadá i druhý problém vyosení a střela může být zasazena jen málo.
Mírná komprese by vadit neměla. Čistě teoreticky až do okamžiku, kdy dojde k lámání prachových zrn. Tím se změní charakteristika hoření. Nemusí to být u některých laborací nutně nebezpečné, ale určitě to bude mít neblahý vliv na přesnost, protože počet zlomených zrn nebude nijak definován.
Bohužel, jak již psal pufr, v QL prachy Tu nejsou, takže Ti nějakým modelováním nepomůžene.

Zeptám se obecně

Mám jednu střelu - z tabulek pod ní můžu dát sp 11 (pomalejší prach) a tu 3000 rychlejší prach, jaký je rozdíl při střelbě - vývin rány mezi pomaleji a rychleji hořícím prachem? Opomíjím přesnost, jde mi o pocit z rány ..... díky

Jednoduchá otázka, na kterou ale není jednoduchá odpověď. Subjektivní vjem zpětného rázu závisí na více faktorech. Obecně je zpětný ráz a jeho průběh vyvolán dvěma silami. První je síla, která závisí na hmotách urychlovaných směrem k ústí a na průběhu jejich zrychlení. Další silou je reaktivní síla způsobená plyny, které vytékají z ústí hlavně. takže minimálně chybí délka hlavně, pak všecny další parametry, určující průběh tlakové křivky.
Přesto obecně a s určitou rezervou bych řekl, že u rychlejšího prachu bude vjem silového impulzu kratší a ostřejšího, kdežto u pomalejšího prachu by měl být impulz větší, ale ne tak strmý. Nevím, jestli jsem to vyjádřil srozumitelně. Tohle ale nemusí platit zcela univerzálně.

Ponúkam trocha odlišný názor od predchádzajúceho.

Rozdiel v dobe horenia prachu na úrovni milisekundy alebo jej desatín nemôže byť na časovom priebehu spätného rázu poznať. Rozhodujúci je časový integrál impulzu počas pohybu strely v hlavni a ten nemôže byť relevantne odlišný pri identickej strele a rovnakých, alebo veľmi podobných úsťových rýchlostiach. Hybnosť na ústí samozrejme detto a dodatočný účinok prachových plynov takisto nič nezmení, pretože ak uvažujeme podobnú úsťovú rýchlosť, tak súčiniteľ dodatočného účinku bude tiež rovnaký, či je to vzorec francúzsky (Schneider), alebo sovietsky (ANII). Vnútrobalistické súvislosti sú uvedené v skriptách od prof. Macka z brnenskej akadémie. A ešte citát z jednej americkej balistickej príručky: „It is not true that slower burning powder will reduce recoil“. Aj Kneubuehl sa vo svojej Balistike v odstavci o ovplyvňovaní spätného rázu zmieňuje o kadečom, ale rýchlosť horenia prachu nespomína.
Ak máte niekto inú skúsenosť (tá istá zbraň, rovnaká strela, podobná úsťovka a rozdielne prachy), sem s tým, rád si rozšírim obzor.

Belson: Já přece píši o silovém impulzu, což je časový integrál síly. Takže integrovat ještě impulz? Pokud je jedno, jaký prach použiji, proč s tím děláme takovou vědu? Rychlost bude stejná, výtok plynů nemá vliv, stejný zpětný ráz? Nebo jsem to špatně pochopil? Vždy může být stejný jen jeden parametr (zpravidla to bývá max. tlak). Všechny ostatní se ale liší.

Áno dalas, nepresne som sa vyjadril. Mal som samozrejme na mysli číselnú hodnotu spomínaného integrálu v [Ns], ako skalárnu veličinu (t.j. veľkosť plochy pod priebehom sily v danom časovom úseku).

No a prečo s tým robíme vedu? Myslím si, že neoptimalizujeme navážku (tým mám na mysli nielen množstvo prachu ale aj jeho druh) kvôli spätnému rázu, ale kvôli tomu, čo je pri streľbe najpodstatnejšie - kvôli jej presnosti (pre rôzne strely, kvôli rôznym vlastným kmitom hlavní atď.).

Nikomu svoj pohľad nevnucujem, ponúkol som iný. A ako som citoval v predošlom, ani nemám naňho autorské práva….

Ešte k tvojim posledným dvom vetám. Samozrejme je to tak, ale nič to nemení na mojom názore, že prakticky to strelec na ramene nespozná (stále je reč o tej istej zbrani, rovnakej strele a približne rovnakej úsťovke).
Presvedčil by ma len anonymný test.....

Belson: Já bych to osobně taky neřešil primárně z pohledu ZR. Milsfreeman ale položil otázku na rozdíl subjektivního vjemu zpětného rázu pro dva prachy s rozdílnou rychlostí hoření. Na to se skutečně nedá odpovědět, protože, když to přeženu, a řeknu, že flintu zaliji do betonu, pak opravdu na subjektivním vjemu nic nepoznám. Nicméně nějaké praktické zkušenosti mám. Při střelbě VP+VR jsem pro terčové laborace používal rychlejší prachy (VR). Stejná tlaková špička, jako u plnotuku, vše shořelo v hlavni, pohodová střelba. U plnotučné s pomalejším prachem o hodně silnější kopanec, plamen z hlavně, neb to nestačilo vyhořet. To vše při laboracích na přibližně stejný tlak. U dlouhé zbraně to je obdobné, jen se to celé posouvá směrem k pomalejším prachům. Samozřejmě, pokud to vezmu z hlediska hybností, platí, že soustava si zachovává hybnost, takže co je dopředu je taky dozadu. O tom žádná.

dalas mě předběh, u krátký je to nádherně patrný. Když se dostaneš s pomalým prachem na stejný výkon jako s rychlým tak je to daleko větší prda. Jak akustická tak do ruky. Čím delší hlaven a těžší zbran tím je ten rozdíl mín patrný.