Krmení černé versus veterinární nařízení

[pufr]

Zemědělská výroba má nepochybně majoritní vliv - ani při mírných jarech to nikde (kde jsem byl) nejsou únorová nebo březnová selata, co početně dominuje v přírůstku.

Současně mě ale při pohledu na ten Havránkův graf napadá, že to zřejmě pouhou shodou okolností byly právě tyhle roky - cca 1982 - 1985, kdy začli myslivečtí kolegové přijíždět z hostování u kamarádů s vykulenýma očima a vyprávět "Opraski z misliveckí historje":
Cestovatel: "Voni si tam v těch Litoměřicích (Třebívlicích atd. atd.) vopravdu sypou fůry obilí rovnou před posedy".
Pecivál: "Kravina. To přece nemůžeš v době nouze krmit do 100 m od posedu, leda bys chtěl přijít o papíry To musej sypat leda někam na vexly mezi posedama. "
Cestovatel: "Ale ty víš Ho*no. To není žádný krmení. To je vnadění, jako třeba lišky na újeď. Sypou to rovnou pod posed, 30 metrů, dál ne - aby na to viděli i bez měsíce".
Pecivál: "Fakt Ty vo*e? No jo, to je dobrý, kyž je z lišky kejta , Ty voe, hele hned dem pro traktor "


Taky jsem myslel cestou do roboty na ty čísla Josefa Kuřitky a pokud znám spolky kolem, tak "čistého" ovsa a ječmene nanosí do korýtek za zimu zhruba 3 až 8 tun podle honitby, osazenstva ..., obilné odpady se přivezou v průměru tak 3x ročně (někdy i častěji, letos to pochopitelně bude horší) v množství vždy cca 2,5 až 5 tun. K tomu nutno připočíst nějakou cukrovku apod. Nějaké obilí si opatří "osoby s výkonem práva myslivosti" samostatně a čile samozřejmě stále funguje "likvidace remitendy" - zbytků neprodaného pečiva, které snad ve většině řetězců "zůstává majetkem výrobce či dodavatele" - co vím, na honitbu s černou zvěří zhruba v množství jednotek tun ročně.
Pokud znám nějaké vyhlášené honitby movitých uživatelů, tak tam by uvedená množství bylo nutno násobit koeficientem, zpravidla řekněme menším než "5"
Takže IMHO Josef v odhadu množství předkládaného krmiva příliš nepochybil.

[Josef Kuřitka]

V odhadu jsem nepochybil, protože se možná pletu, ale i zmiňované nařízení uvádí, že je jedno krmeliště na 100ha honitby a 5kg na jeden den. Výpočet je jednoduchý,: na 1000ha honitbě můžete mít 10 krmelišť x 5kg, tak legálně můžete dát černé zvěři jeden pytel denně. Za rok je to 365 padesátikilových pytlů je na vnmadiště. Nevím, kolik takových pytlů se vleze třeba na Avii.

Jinak graf je to pěkný, ale:
- myslím, že v letech okolo roku 1988 prošla ČR po dlouhé době vlna moru a v důsledku toho jeden nebo dva roky došlo k poklesu a tak se začalo více chovat, tj. šetřit bachny a hlavně došlo ke změně právního prostředí. Nový zákon o myslivosti a společenské změny v nahlížení na ekonomiku, vlastnictví, respektu, změny v vedení jednotlivých spolku a filozofie jejich vedení, změny doby lovu v mnoha honitbách, v podstatě nemožnosti lovit dospělou zvěř - vznik modly hlavní bachyně s výzkumnickou pseudoteorií ovlivňování říje a záchranných sekáčů, změny honiteb - vznikly lesní, které na černé postavili svoje hospodaření, intenzivní krmení a vnadění zvěře. V mnoha sdruženích by před rokem 1988 byl lov na vnadištích považován za lov u - případně na krmném zařízení a černá se stala hlavní zvěří a držela se propopulační opatření. Pro spoustu novodobých myslivců je zajíc a divoký bažant sprosté slovo, že nejsou v krajině jim nevadí, ale pokud by zmizly prasa tak je problém. Dokonce jsem zaslechl úvahy jednoho čerstvého držitele lov. lístku , že pokud dojde k omezení stavů v důsledku vet. opatření, tak by se mněla zvažovat žaloba na náhradu škody, protože si koupil nové termo na flintu a vlastně nebude potřeba.

[Lotr]

Ono je to celé postavené na hlavu, protože tolik honiteb, které mají normované stavy černé a mohou je tedy dle plánu chovu a lovu přikrmovat, v republice zase není. Nevím jak ve zbytku republiky, ale u nás v Ústeckém kraji jsou asi 4 (!) Takže sice oficiálně všichni přikrmujeme srnčí a drobnou, ale ve finále nám to všechno "sežerou" prasata a ruku na srdce, především je to určeno jim, protože je možno lovit celý rok, sele a lončáka, teď v době platnosti MVO dokonce dospělé kusy. S vysokou na horách je to stejné, tam se také svážejí valníky obilí a krmné řepy, mrkve, jablek a vím já čeho všeho. Na jedné myšlence se tady shodneme, v současných klimatických podmínkách a úživnosti našich honiteb, dokonce i těch našich polních, zvěř nezná co je to nouze a téměř není potřeba přikrmovat. Více bychom se měli zaměřit na zdroje vody v krajině, než na zdroje potravy.

[msoukup]

Tady někdo vážně věří tomu, že když se do černé zvěře narvalo v rámci tzv. vnadišť a udržovacího - stahovacího krmení navíc 150 až 300 metráku jádra, a to ještě není nic extra, v rámci jedné honitby a to v době její reprodukce, že to nemá na nic vliv.

Tady někdo vážně věří tomu, že nějakých 150q má na to majoritní vliv, když vedle na 50 ha poli stojí volně přístupných 3 000 q . Asi ty prasata žerou jen tu kuku a obilí na vnadištích . Takové tvrzení bych chápal v případě, že za ním stojí partikulárníé zájmy, ale popírat jasná čísla je asi jako zapírat nos mezi očima . 'Zvláštní je, že v zemních kde se nepřikrmuje, ale pěstujou se tam energeticky bohaté plodiny, je ta situace úplně stejná . Úplně stejné grafy, jako sem vložil Lotr, existují v podstatě pro všechny země bez ohledu na nějaké přikrmování. Ale třeba se přikrmování zakáže úplně . Ve skutečnosti je to trochu politikum, protože existují tlaky na to, situaci nějak řešit, jenže nikdo neví co s tím. No tak se přijme s velkou slávou nějaké opatření, sice neúčinné, ale co už, vykážeme nějakou aktivitu a můžeme tvrdit, že to je v řešení .
MS

[pufr]

Tak tobě to senzační tvrzení zase kulhá v čase - ve srovnatelné energetické hodnotě je těch 300 t /50 ha k dispozici řekněme 6 týdnů v roce, u kukuřice o něco málo déle (nerozebírám poškození porostů na počátku mléčné zralosti a další související témata ...) a to v době obecné hojnosti a teplých letních nocí, kdežto těch "vnadištních" 2,5q/ha honební plochy je pěkně rozloženo v době, kdy není nikde nic - pěkně 1/4 pytle/ha - každý "průměrný" hektar - týden co týden od půlky listopadu do března

Že ve věci může být i nějaké politikum je celkem dobře možné ale velmi pravděpodobně ne ze strany zde diskutujících (tohle už mi trochu připomenulo známou "účelovku" - aneb plačky ve stylu AB )
Myslím, že Josef Kuřitka o kousek výš velmi dobře trefil, kolik dalších "konduktivních" vlivů se v podstatě časově shoduje s citovaným nárůstem osevní plochy kuku a nárůstem populace černé zvěře - a je tam i pár věcí, které by myslivci obecně nebo případně SSM mohla ovlivnit - pokud bude vůle

Debatu o zbytnosti přikrmování bych tu bez nějakého zvláštního důvodu neotvíral, jednak vnadiště pro černou v současném pojetí není žádné přikrmování a za druhé na takovou debatu bezprostředně navazuje "švýcarský" model zbytnosti myslivců - a to myslím taky není téma jen na nějaké rychlé "pohádání" na skle monitoru

[kabát]

Super diskuze.
V duchu názvu, krmení versus nařízení , za mě osobně toto nařízení opravdu nepřináší naprosto nic.
To jestli na krmelišti popřípadě vnadišti vysypu dva pytle za týden nebo automat sypne dvakrát denně dva kilogramy přinese jen ten rozdíl, že případný ulovený kus na te hromadě neleží. Což je samozřejmě pozitivní, zvlášť pokud to není hnijící siláž nebo kořínky z cukrovky. Jsem totiž přesvědčený o inteligenci zvěře, která po zkušenostech na krmení opravdu chodí až v nouzi, jinak se živí v poli a na přirozených zdrojích. Takže jestli mám touhu omezit početní stav, nebudu zvěř vnadit a lovit na přehledných plochách, zavedeným stylem opravdu nedosáhnu snížení.
Umím si ale představit situaci, kdy zvěři krmení na místě k lovu vhodném předkládám, za účelem snížení početního stavu v tomto období bachyni ulovím a na krmelištích postupně odlovím selata, které tam dál budou chodit.
To ale opravdu vychází z přesvědčení spolku a každého jednotlivce o tom, že chci snížit stavy.
Jaký způsob motivace k tomu bude zvolen, to už je otázkou na vyšší místa. Ono i takové zástřelné je pro mnoho lidí významnou motivací. Kdybych byl o správnosti této teorie přesvědčený !!! a chtěl snížit početní stavy zvěře !!! ne jen černé, ohodnotil bych odlov zvěře samičí nad jeden rok věku.
No tato teorie se neslučuje s teorií nekrmení.

[msoukup]

Pro nevěřící Tomáše se můžeme dopustit dalšího teoretického výpočtu, snad pro představu trochu názornějšího . 'V ČR je cca 5792 honiteb, pokud se v každé vysype 150q (což je hodně nadnesený údaj), tak je to celkem 868 800q, tedy 86 880 t jádra. Celková produkce kuku a obilovin (pouze pšenice a ječmen) je v ČR 10 445 000 t. To je to, co stojí na polích volně dostupné. Z toho těch 86 880 t vysypaných myslivečkama představuje 0,8% potravní nabídky. Nezahrnuji luštěniny, okopaniny, řepku a další komodity, stejně tak žaludy, bukvice, hlízy, živočišná bílkovina atd. Dále je třeba vzít v úvahu, že jádro na vnadištích nebude přijímat jen černá zvěř.
Opravdu si někdo myslí, že když z potravní nabídky odstraní těch 0,8% (ve skutečnosti to bude mnohem méně), tak to bude mít vůbec nějaký vliv?
MS

[pufr]

No, jak od Máry Prchala
Neměl bys náhodou do té "letní" kalkulace při obdobném - poměrném - srovnání zahrnout jen to množství polních plodin skutečně zvěří spotřebované?? Nebo ono se z těch polí vůbec nic neodveze - ani při té současné spotřebě Hukinolu
A neměl bys náhodou při podobném srovnání poměrně vysokým koeficientem nadhodnotit to zimní krmení - ať už z důvodu fyziologických změn u zvěře - kdy přirozený model počítá jen se skutečně minimálním množstvím energeticky bohaté potravy, nebo z důvodu jejich vhodného časového rozložení ve výrazně delší době atd. atd.

[Lotr]

Přikládám ještě dvě zajímavé tabulky: odlov černé v ostatních státech Evropy:

[Lotr]

A odlov černé vs. výnos kukuřice v tunách:

[msoukup]

To Pufr - je to samozřejmě jen ukázka toho, jaká je ve skutečnosti potravní nabídka. Ale můžem si dát hodinu matematiky a statistiky . Co je podstatné je ten poměr. Ty počty, co se z pole odveze, jsou samozřejmě ořezané o to, co se předtím sežere . Nevím, jak moc jsi kovaný v předmětech jako fyziologie, biologie, výživa apod., nebo spíše technicky orientovaný, ale pokud jsi zmínil sezónní nabídku, tak jistě. Ale existujou věci jako tvorba tukových rezerv, vliv klimatu, sezónní změny atd., pokud po mě chceš nějaký sofistikovaný výpočet, zahrnující stastistickou významnost jednotlivých faktorů apod., tak to nedám , ale hlavně si myslím. že to vůbec není podstatné. Opravdu nehodlám teoreticky počítat, kolik toho jedno prase sežere na poli s pšenicí, pak na poli s ječmenem, pak na poli s kukuřicí a hlavně je to úplně jedno. Proč bych to měl dělat? Při současném intenzifikovaném zemědělství je prostě pro zvěř všeho nadbytek a de facto po převažující část roku.
'M

[kabát]

Tak moje zkušenost je trochu jiná než má Pufr. U nás černá hojně navštěvuje a ryje louky, jen co rozmrznou, dále zaseté obiloviny, dost ráda se pase na mladých pícninách, řepku bere už od chvíle kdy jsou pupeny květů, následně obilí v mléčné zralosti, řepku, zralou řepku i obilí, mák, řepu, mléčnou kukuřici a tu až do doby, než ji sklidí na zrno. Když se k tomu přidají zbytky na strništích, dále poměrně časté teplé zimy a jaro, kdy nezmrznou kvetoucí buky a duby, nezmrznou ani jarní selata, je na další generaci černé zvěře zaděláno. Stále mi z toho vychází jako nejefektivnější způsob lovu navnadit a ulovit zvěř z posedu . Tím ovšem nepropaguju hnijící hromady.

[kabát]

Nooo a to si vzpomínám, že ty zásoby na chudé období si zvěř vytváří, pravděpodobně už ve stojící řepce, obilí a kukuřici.
Pokud někdo v tomto období sype hromady, dělá to pravděpodobně z marnivosti a lehkomyslnosti, zvěř maximálně chodí a přehrabuje, co lepšího by zakousla ale je tak zabělená, že už je fakt lidově přežraná

[dalas]

Myslím, že to MVO nemá na mysli skutečnost, že pokud se prasata nebudou krmit, přestanou se množit a časem snad i vymřou. Dle mého názoru je to namířeno proti pěstitelům a množírnám. Je hodně spolků, které mají na černé dnes založenou ekonomii. Tyto spolky jsou někdy téměř nepříčetné, když jim něco střelí sousedi. Jejich strategie je navézt uprostřed houštin hromady pochutin tak, aby prasata jen ležela a příliš se nevzdalovala. To pak maří odlov v honitbách, kde je motivace černou lovit.

[Jája Pražák]

Zajímavé počtení
Osobně si myslím, že pravda je někde uprostřed, ale nejsem dost fundovaný (jsem technik) příčinu rozebírat.
Opravdu neřeším zda krmit či vnadit a nebo ne.
Toto etické rozhodnutí musí učinit každý sám.

Nadzvedává mne totální nerespektování veterinárních nařízení!
Nemusím s nimi souhlasit, ale dodržovat je musím!
Nebo snad lovíte srnce v říjnu, trofejovou s nočákem v noci, jezdíte na červenou?
Respektuju přece jen to, co se mi hodí, ne