Současně mě ale při pohledu na ten Havránkův graf napadá, že to zřejmě pouhou shodou okolností byly právě tyhle roky - cca 1982 - 1985, kdy začli myslivečtí kolegové přijíždět z hostování u kamarádů s vykulenýma očima a vyprávět "Opraski z misliveckí historje":
Cestovatel: "Voni si tam v těch Litoměřicích (Třebívlicích atd. atd.) vopravdu sypou fůry obilí rovnou před posedy".
Pecivál: "Kravina. To přece nemůžeš v době nouze krmit do 100 m od posedu, leda bys chtěl přijít o papíry


Cestovatel: "Ale ty víš Ho*no. To není žádný krmení. To je vnadění, jako třeba lišky na újeď. Sypou to rovnou pod posed, 30 metrů, dál ne - aby na to viděli i bez měsíce".
Pecivál: "Fakt Ty vo*e? No jo, to je dobrý, kyž je z lišky kejta



Taky jsem myslel cestou do roboty na ty čísla Josefa Kuřitky a pokud znám spolky kolem, tak "čistého" ovsa a ječmene nanosí do korýtek za zimu zhruba 3 až 8 tun podle honitby, osazenstva ..., obilné odpady se přivezou v průměru tak 3x ročně (někdy i častěji, letos to pochopitelně bude horší) v množství vždy cca 2,5 až 5 tun. K tomu nutno připočíst nějakou cukrovku apod. Nějaké obilí si opatří "osoby s výkonem práva myslivosti" samostatně a čile samozřejmě stále funguje "likvidace remitendy" - zbytků neprodaného pečiva, které snad ve většině řetězců "zůstává majetkem výrobce či dodavatele" - co vím, na honitbu s černou zvěří zhruba v množství jednotek tun ročně.
Pokud znám nějaké vyhlášené honitby movitých uživatelů, tak tam by uvedená množství bylo nutno násobit koeficientem, zpravidla řekněme menším než "5"

Takže IMHO Josef v odhadu množství předkládaného krmiva příliš nepochybil.