LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

zvirata vidi prisvit stejne jako clovek,neni videt paprsek ale zdroj,to znamena cervena tecka na posedu a jelikoz veskera sparkata ma oko uzpusobeno k tomu aby vnimalo pohyb daleko lepe nez lidske tak si toho snadno vsimnou.navocjejich oko je i lepe prizpusobeno k vnimani svetla coz je dalsi duvod proc vcelku snadno si toho vsimnou.prisvit jako takovy nevidi,jak rikam,pouze zdroj a to i pres to ze to je v podstate jen slabe svetylko se kterym kvrdlate v ruce

Mám to nejmíň stokrát potvrzeno - veškerá zvěř IR zdroj vidí a už jsem se setkal s tím, že černá otočená ke mně zádí, po rožnutí vypálila jak střela takže nevím nevím, prostě ruku na blízko ten zdroj na plnou sílu ozáří červeně - je to vidět pouhým okem v úplné tmě zřetelně.
Dopadlo to tak, že kde se lovilo s aktivním infrákem, tam už se dnes dolovilo - kromě samotných nezkušených kusů apod. Do tlupy posvítit nelze neb nastává okamžitý a zběsilý úprk

Mé resume je to, že pokud člověk neloví vyloženě na polích a loukách kolem měst kde je patrný světelný smog, jsou to až po gen III. vyhozené peníze. A mnohdy ne málé. Mám zkušenost s genII+ z US army pozorovákem, v lese (normální smrkový stoják) při hvězdné noci na pasiv zvěř neobeznatelná ani na 20m - ani lovit by se bezpečně nedalo. Do lesa to chce téměř vždy přísvit a to už je pak úplně jedno jestli použiju svítilnu nebo aktivní IR NV. Rozdíl je v tom že mám v kapse asi 50-60tis na benzin nebo lpg do auta, benzin do pily apod.

Co mohu říct z vlastní zkušenosti tak s tím gen2+ co prodávám tak se v lese opravdu člověk nechytá. Když je pod mrakem a nesvítí měsíc tak je vidět hodně bídně, rozeznam tak na 30m kde jsou stromy, možná ještě nějaký pohyb by byl možná vidět. Jinak na otevřených prostorech se dá identifikovat člověk tak na 50m, myslím tím louky apod. kde je více světla. Pokud je úplněk tak je vidět poměrně dobře vždy a všude, záleží na hustotě stromů kolik toho propustí. S přísvitem je vidět jako ve dne ale pokud zvířata prchaj hnedka tak to je nanic. V tom případě nemá cenu kupovat gen1

Musím souhlasit že do temného lesa prostě gen. 3+ kde ty ceny jsou poměrně vysoké, všechno ostatní je použitelné za měsíčního svitu nebo na louce.

Není přísvit jako přísvit, třeba tenhle 850 nm, nebo 980 nm
http://www.laserluchs.de/index.php?cPat ... 6lji9s35c6
http://www.laserluchs.de/index.php?cPath=6
neemituje prý ani malou část pod 800 nm a vidět tedy není - dioda má poměrně úzké pásmo. Na přisvícení pro G. 1+ je to ale poměrně dlouhá vlnová délka, vyšší generace jsou většinou v pohodě - záleží na fotokatodě v "trubici" (IIT - image intensifier tube)- malá citace:

1) Ag-O-Cs, also called S-1. This was the first compound photocathode material, developed in 1929. Sensitivity from 300 nm to 1200 nm. Since Ag-O-Cs has a higher dark current than more modern materials photomultiplier tubes with this photocathode material are nowadays used only in the infrared region with cooling.

2) Bialkali (antimony-rubidium-caesium Sb-Rb-Cs, antimony-potassium-caesium Sb-K-Cs). Spectral response range similar to the Sb-Cs photocathode, but with higher sensitivity and lower dark current than Sb-Cs. They have sensitivity well matched to the most common scintillator materials and so are frequently used for ionizing radiation measurement in scintillation counters.

3) Multialkali (sodium-potassium-antimony-caesium, Na-K-Sb-Cs). The multialkali photocathode has a wide spectral response from the ultraviolet to near infrared region. It is widely used for broad-band spectrophotometers and photon counting applications. The long wavelength response can be extended to 930 nm by a special photocathode activation processing.

4) GaAs (gallium(II) arsenide). This photocathode material covers a wider spectral response range than multialkali, from ultraviolet to 930 nm. TA JE DNES ASI NEJBĚŽNĚJŠÍ - NAPŘ- http://www.morovision.com/imageintensifier_F9800.htm

5) InGaAs (indium gallium arsenide). Extended sensitivity in the infrared range compared to GaAs. Moreover, in the range between 900 nm and 1000 nm, InGaAs has a much better signal to noise ratio than Ag-O-Cs. With special manufacturing techniques this photocathode can operate up to 1700 nm.

Taky existují úzkopásmové filtry - "pásmové propusti" které dokáží odfiltrovat např. vše pod 800 nm, např. tady:
http://www.lao.cz/vedecke-aplikace/optika/filtry.php
Pokud takový filtr umístím před zdroj, tak žádný "cigáro efekt" vidět nebude (výkon osvětlovače se samosebou sníží).

Pokud se ten - zkopírovaný - text adminovi bude zdát navíc, ať to klidně promaže.

Zdravim, ctete rychle - moje prispevky se dost casto mazou . Dig noc videni je dle meho super pomer cena vykon, neni to sice gen 3+, ale funguje to bezvadne. Pouzival jsem vcera byl skoro pulmesic v lese. Je tam zrnitost bez prisvitu, ale pro me bomba s prisvitem jako ve dne. Vite jak prechod z gen 1+ na digi pulsar je skok. Nebyl problem na 60m rozeznat srnce od srny a videt co ma na hlave , vestaveny prisvit je videt, pridavny ma asi jinou vlnovou delku tusim ze 920 nebo tak neco a videt neni overeno na srnci a to ma dle meho citlivejsi oci nez cerna. Jinak dle meho neni problem lovit i s 1+ v lese a soulat. Jen se musi prisvitit a pretahnout na kus a ne blikat primo na nej tot vse. A ted cekam ban
edit by vhool: ...a jelikoz uz mas dve varovani tak ban prijde co nevidet jestli nezacnes psat jako dospelej rozumnej clovek

Nimrod -přesně
Milan 550-přídavný vidí také,ale míň.

Mas taky pulsara??? Ja to netestoval naplno a bylo to srnci uvidim az pres to kouknu do cuniku s prisvitem

V jiném vláknu Steyer píše -vlastní digi pozorovák který má jinou vlnovou délku ,přesně 940nm a nikdy nemněl pocit že by o něm zvěř věděla.To přesně souhlasí s tím co píše Pumf -není přísvit jako přísvit

K nám dojíždí starší pán a vlastní NV G2+ Tvrdí mi že v uplně bezmněsíčné noci přečte srnce i co má na hlavě bez přísvitu na 40-50m a to v lese -nic jiného než les nemáme.Určitě nekecá -zjistím jakou má značku

já už na to musím reagovat - to se nedá vydržet.
pět let používám Yukon Ranger 5x42 a letos jsem si nadělil Yukon Ranger 5x42 PRO.
Oba přístroje mají přísvit 940nm a OPRAVDU NEJSOU VIDĚT.
mám zkušenosti se všemi druhy naší zvěře, kterou jsem s tím pozoroval a NIKDY
opakuji nikdy na to zvěř nereagovala. Zkoušel jsem i přísvit 805nm a tam je to jiná.
To je opravdu vidět i pouhým okem. Jak už jsem tu psal jinde, pokud jsem to nezradil jinak, mohl jsem pozorovat až do vybití baterií
JInak ten Ranger PRO jsem jsem podrobil přísnému testování za úplné.
Takže moje reference jsou.
1) tma, hvězdy, difusní světlo z města (10km), bez měsíce - s přísvitem prase 50-60kg klidně na 300m (ale jen silueta, ale v pohodě), člověk dtto, liška tak na 150m (max asi 200m, ale tam jsou spíš víc vidět světla, než co to je, to se musí chvilku pozorovat a z pohybu zvěře odvodit o co jde. Srnčí též dost daleko (200-250m) dtto i vysoká, ale neslibujte si od toho žádný detail. Jde jen o to , že si zkontrolujete rozestavení nebo pohyb srnčího kolem vás. U té vysoké uvádím, že jsem ji vlastně nikdy neviděl na větší vzdálenost než na asi 150m a to bylo vždy v lese a tam je to o něčem jiném.
2) pokud je tma jak v pytli - tzn. zataženo, bez měsíčku a žádné difuzní světlo, tak se s tím dá koukat s přísvitem na max. 200m, ale spíš tak 150m - to je max pro rozlišení co to je, ale člověk nebo větší prase by se ukázalo už i na těch 200m.
3) pokud jsou světelné podmínky jako za 1) tak to kouká i bez přísvitu ale jen tak do 80-100m podle vhodnosti terénu. Např oračka (vyschlá), louka, atd. v poho 100m, ale je tu velký rozdíl, protože s tím rozeznáte jen kontrastní předmět. Příklad - menší prase, tmavší než podklad v pohodě, ale třeba liška v trávě- velký problém - stejný odstín srsti jako podklad.
JInak můžu říci, že mě překvapilo, co je s tím všechno vidět a jak daleko bez přísvitu všeobecně, ale musí být alespoň hvězdy.
4) pokud svítí alespoň 1/4 měsíce tak radši koukám Hensoldem 9x63 - optika je prostě optika. a to NV používám jen abych se ujistil, co se mi to vlastně pase na hromadě, nebo co je kolem v těch tmavších koutech.
JInak kdo si pořizuje NV na noční obeznávání srnčího nebo vysoké je blázen - a to doslova.
Nemám vůbec žádnou zkušenost s NV Gen. II., nikdy jsem přesto nekoukal.
Ale tomu Rangeru já vytýkám jen velmi malé zorné pole.
tady je ukázka z toho rangera PRO bez přísvitu - http://www.youtube.com/watch?v=aMfYAsSg3-U
a tady to samé prase s přísvitem - http://www.youtube.com/watch?v=7JmOGutARZU
a tady je příklad jak koukal ten předchozí typ - http://www.youtube.com/watch?v=bNHgr52W ... re=related

Všechno je nahráváno na mobil, takže tomu odpovídá i kvalita, kdybych to propojil kabelem s kamerou, tak to bude ostřejší .

Steyer dík konečně zkšenosti.Nejen plkání.

Přesně toto je pro mnohé velmi cenné čtení

Mnou uváděné NV zcela na začátku WRAITH 2+ nabízí SIGHTMARK za 10300,- Jestli je to schopno spolupracovat s přísvitem 940 tak by to mohlo být skutečně zajímavé--za tu cenu.Nechápu však že si tam dovolej napsat 2+ ,že si aspon neodpustěj to +. Klasické NV 2+ to určitě za tu cenu nebude.Musí to bejt nějaké nadupané 1+

hele, přísvit 940nm je prioritně určen pro NV přístroje s Digi technologií. To znamená, že klasický NV třeba 1+ Gen. s tím nebude makat. U Gen. II nebo třeba II.+ nevim, ale tyhle přístroje jsou min. 1000x citlivější než i. Gen, ale jak sem řek nevim . Jinak veškeré srovnávání (reklamní, třeba na internetu) a označení jednotlivých NV jako třeba I.+ nebo II.+ jsou myslím zcela zavádějící - tím myslím různé srovnání ve smyslu (něco kouká jako Gen. II., atd.). Je to stejné jako třeba jestli jakékoliv SUV dokáže opravdu jezdit za hodnoty uváděné v TP.
Je potřeba si to vždy vzít a testovat.

Ten WRAITH je právě uváděn jako digitální monokulár tak že by ten přísvit 940mněl fungovat