Mám jeden zajímavý zážitek,který se odehrál u jednich nejmenovaných hranic honiteb a já coby osoba nespozorovaná mohl v klidu pozorovat co se jen tak nevidí.Hraniční strouha,z jedné strany řepka z druhé strany pšenice,zrovna ve správném mléčném stavu.Na jedné straně příkopu tedy již ve výsostných vodách sousedů je slyšet zvuk pro černou charekteristický asi 150m na druhé straně taky.Je 20 hodin,říkám si dnes jsou venku brzo.Pšenice moc vysoká neni,ale po černé ani vidu.Jasně však pozoruji osobu jak vydává tyto tak lahodící uchu myslivce zvuky černé a ze strouhy se mu ozývá druhý vepř.No poznal jsem je oba.Pokud na sebe i mířili tak tady už sranda končí.Oba si v Lysé koupili chrochtadla a šlo jim to opravdu dobře.To že je sousedi nemají vidět mohlo klidně některého z nich stát život.Lovit na čekané by se nemělo podle výkladu 400m,200metrů a 200metrů.Pokud jste si za ty roky všimli tak černá hranice nezná.
Než použít chrochtadlo je lepší vábit hlasem srnčete nebo zaječím vřeštěním.
U chrochtání jsem byl úspěšný pouze jednou a to ne při lovu, ale na rybách. Před několika lety jsem byl na dovolené na Slezské Hartě. V jednom místě kde byla smrková houština vycházela prasata večer co večer na vodu a to ještě za světla. Pravidelně jsme je z manželkou pozorovali s protějšího břehu, protože jsme měli k dispozici i pramici zkusili jsme na jakou vzdálenost se k nim dostanem. Využili jsme příznivého větru a proudu a nechali se pomalu k onomu místu unášet. Když jsme se dostali pod 20 m prasata pomolu zatáhla do houštiny, kde je bylo slyšet. Ze srandy jsem zkusil zachrochtat jen tak na hubu ( sice jsem si připadal před ženou jako vůl) a prasátka se pomalu vracela k vodě. Pak jsme se tímto bavili každý zbývající večer dovolené. Bez problému se kolem nich dalo i veslovat ve vzdálenosti kolem 10 m. Pokud zatáhly do houštiny po zachrochtání se vracely zpět. Bohužel se nedalo fotit. Měl jsem z toho pocit, že nás neberou jako nějaké nebezpečí.