Přebíjení střeliva do krátkých a dlouhých kulových zbraní

[dalas]

Neb kolega je exaktní vědec a šťoura, chtěl znát skutečnou podstatu věcí a napsal do SB. Toto je odpověď:

Dobrý den,
pro ráži 223 Rem doporučujeme zápalku 4,4 SR BOXER. Na podnikové prodejně je máme za 0,6 Kč za kus.
Tato zápalka má silnější dno o proti 4,4 SPM , které je vhodná pro 222 Rem.
Doufám, že na našich stránkách se objeví v brzské době.

S pozdravem
........................................

[Peter SK]

Dobrý deň, viackrát som sa stretol pri téme prebíjanie s termínom "vyžíhanie krčku nábojnice", v súvislosti so životnosťou nábojníc. Mám starý lancasterový troják 8x57R.360/16/16, a keďže tie 360-ky vďaka zastaveniu ich sériovej výroby sú nekresťansky drahé, zvažujem ich prebíjanie. Mám nejaké nábojnice, a viem že materiál je v krčku tejto nábojnice tenký, no a chcel by som aby mi vydržali čo najdlhšie, vie mi niekto niečo k tomu poradiť? Vďaka.

[sw_fox]

Nábojnice této ráže naděláš poměrně snadno z 9,3x72R, takže bych se starýma nábojnicema bez boxerové zápalky vůbec netrápil. Náboj je to nízkotlaký takže takto nadělané nábojnice vydrží dlouho.

Kamarádovi jsem posílal toto:

A couple quick observations on the 8x57R-360. I do not believe it is based off of the 9.3x74R but rather the 9.3x72R. Dies are available and 9.3x72R brass(Norma or RWS) can be formed to the 8x57R-360 case, It works, I've done it. It appears that the "standard" bore diameter is .318 but mine is .323. This was confirmed by 2 gunsmiths as well as RCBS when I sent the Chamber-bore cast to have my custom dies made. And finally I have found that load data for the 32-40 is both sufficiently powerful for deer yet mild enough not to stress my combo gun. This is a very interesting cartridge but not the easiest to get up and running.

http://www.thehighroad.org/archive/inde ... 42748.html

[pufr]

U nabojnic Norma a RWS je zpravidla nutne vystruzit krcek - by sly do komory, osizene S&B jdou pouzit i bez struzeni (lepsi jich koupit vic - maji vady - podelde ryhy).
Zihani je zde vzdy ku prospechu veci - zde vicekrat popsane (hlava nabojnice 1 cm ve vode, krcek Pb horakem na tmavou tresen, pak porazit do vody, ususit.

[Peter SK]

hlava nabojnice 1 cm ve vode, krcek Pb horakem na tmavou tresen, pak porazit do vody, ususit.

Takýto presný návod som potreboval. To s opracovaním krčkov som našiel, ale o vyžíhaní som doteraz nenašiel nič.
Ďakujem.

[tonny]

Měď se žíhá jak popisuje Pufr ale u mosazi to prej neplatí. Já mám origo sadu od Hornady, ten Tempilaq (475F/246°C) sice na teplotu nepoužívám, ztvrdne a jde špatně dolů, ale mají tři přípravky podle průměrů nábojnice do akuvrtačky, plamen používám čistý butan - kartuš v piezo pistoli a otáčením nbc nahřívám vršek krčku až začne házet fialové mapy, pak to zčervená. Nemělo by to jít úplně do červena. Pak to nechám v protvanu zchladnout jen v pokojové teplotě. Nábojnice se musí točit aby to bylo rovnoměrně nahřáté. Přehřívání údajně škodí. Tak jsem to dělával u 300RUM.

[pufr]

Ty silnostenne kalisky na zihani nbc od Hornady nebo i jinych vyrobcu jsou pohodlnejsi - odpada suseni atd. Ale musis hlidat teplotu toho pouzdra - kalisku, protoze prehrati a tedy znehodnoceni hlavy nabojnice defakto nic nebrani. Proto pokud je cas pouziji vodu + odzapalkovane nbc - by voda byla i uvnitr.
Je to recept uvadeny Meyerem i dalsimi literarnimi prameny, i ma zkusenost s nim je dobra, bych se toho nebal.

Kalisky jsou obdobou zihacich linek v tovarne, kde by cachtani se ve vode mozna nebylo moc efektivni
Dobry je taky deflektor na horak -co se pouziva na pajeni trubek - by plamen - teplo pusobilo ze vsech stran.

Pajeci kridy jsou samosebou vyhodou - trochu piplacka ale alespon vis, ktere nbc muzes vyhodit rovnou

[tonny]

Mě šlo o to v podstatě kalení ve vodě, že to není měď ale slitina a ta se chová jinak. Já to dělal u 300RUM, to je dlouhá nábojnice a určitě trochu tepla jí vadit nemůže. Nevadilo ta ani u 308W. Navíc s butanovým hořákem se špičkou plamene u vršku krčku to ohřátí jde rychle.
Pokud je o nějakou krátkou nábojnici, klidně může být trošku ve vodě ale určitě bych ji tam pak nesvaloval ale nechal zchladnout postavenou.

[Durell]

http://www.google.sk/url?sa=t&rct=j&q=& ... J4RFbEQIGQ

Tuná je jedna práca na temu rekrištalizačné žihanie Nábojnicovej mosadze.

Každe info dobré .

[pufr]

2Tony Byvalo tu dobrym zvykem v diskusi, kde se nazory ruzni, uvadet zdroje informaci.

Prudkym ochlazenim mosazi ohrate na rekrystalizacni teplotu se kupodivu jeji pevnost nezvysuje ale snizuje a to casto i pri vytvoreni jemnejsi krystalicke struktury. Efekt je pro takovy material, jako mosaz 70/30 s krystalky zinku v medene "matrici" i celkem pochopitelny.

Pokud si das do Google "Brass case anealing" a prostudujes ty "serioznejsi" odkazy, zjistis zhruba ze:
- je velky rozdil mezi prostym uvolnenim napeti v krcku nabojnice a pripravou nabojnice k "drasticke zmene tvaru" kdy krcek nove tvorene nabojnice vznika nekde v miste tela nebo dosedaciho kuzelu materske nabojnice (dokonce jsem narazil i na vety typu "tercovi strelci vubec nevi, co vlastne zihani nabojnice je" - tvrdil zaniceny "wildcater" )
- Pokud nechladis vodou nemel bys pouzivat vyssi zihaci teplotu nez cca kolem 260 - 300st. Celsia (nabeh do sedomodre), jinak neudrzis teplotu hlavy nabojnice - ani dlouhe jak 300RUM - by nebyla negativne ovlivnena - to si pak srovnej s teplotami v Durelem citovane prezentaci
- cervena barva krcku dosazena bez ponoreni hlavy nbc do vody a bez okamziteho ochlazeni cele nabojnice (ktere mimo jine zastavi prenos tepla k hlave nbc - mosaz vede teplo vyborne) se rovna "vyrobe mrtvoly", kterou je nejlepe nasmerovat hned do sbernych surovin
-samozrejme se najde i spousta dalsich nazoru - kontrola teploty nbc drzenim v ruce atd.

Proto osobne chlazeni vodou pouzivam vzdy, kdy je to mozne a u tech chladicich kalisky, ci drzaku ma urcite ta indikacni krida smysl.

[tonny]

Odpovídal jsem v podstatě Peterovi na žíhání krčků pro uvolnění napětí dle návodu ze sady Hornady. Také jsem kdysi viděl na 6mmBR ten kolotoč, kde nábojnice taktéž nechladí ve vodě.
Odkaz od Durella jsem zběžně přečetl a nikde jsem nenarazil, že ty rozehřáté tyče mosazi chladí vodou. Je to ale jistě potřeba rozehřát na uváděnou teplotu a čas pro výrobu celé nábojnice.
Pozorně jsem přečtl příspěvky a neuvědomil jsem si, že sw_fox nabízí řešení přetváření nábojnice na jinou. Ale i při tomto řešení většinou nebylo nutno 1x vystřelenou nábojnici vůbec nahřívat. Kluci si tak dříve vyráběli nábojnice z 223rem na 7mmTC. Po přetvoření je bylo nutno 1x vystřelit mimo soutěž, aby si přesně sedly do komory.
Znovu jsem se podíval na 6mmBR (ten kolotoč) a dále jsou popisovány postupy obojí, nechat zchladnout ale i vhodit do vody. Já to dělal jak jsem popisoval a fungovalo mi to. Problém se dnem jsem neměl ani u 308W.

Každopádně jsem rád, že jsem tuto diskuzi rozpoutal. Jak v závěru napsal Durell, "každé info dobré".
Omlouvám se, jestli jsem šířil nějaké nepravdy. Zdroj povětšinou zkušenější střelci u nás a na 6mmBR.

[pufr]

Vpohode, jsem reagoval na puvodni Peteruv dotaz, jak delat ".360tkove" nabojnice z jine materske - "basic" nbc a tam byva doporucovan postup, jak jsem uvedl.
Prave louskam knihu Graeme Wrighta - Load development and use of British double rifle - ten taky pise, ze se da materska nabojnice tvaret FL matrici na vysledny tvar rovnou, ale zivotnost je pak vyrazne nizsi.
Pro tyhle "Oldtimery" ani ty materske nabojnice nejsou uplne levne - 9,3x72R cca 22Kc nebo triapulpalcova 30-30 Basic od BB za cca $2,50 (pokud se dobre pamatuju).

Mozna sem ale jukne i nekdo, kdo tem nezeleznym slitinam opravdu rozumi a vysvetli nam to jeste jinak

[Durell]

Mozna sem ale jukne i nekdo, kdo tem nezeleznym slitinam opravdu rozumi a vysvetli nam to jeste jinak

To je pravda o oceliach toho viem v celku dosť ( nie som expert ), ale tepelné spracovanie neželezných kovou ( Cu zliatiny ) je samostatná kapitola a v čase mojich študii sa brala len okrajovo a dosť zoširoka .

Jednu vec čo viem tak po vyžíhaní prudké ochladenie vo vode spôsobí, že Cu zliatiny ( všeobecne ) zostanú mäkké a tvárne a po pozvolnom ochladení zostanú tvrdšie a pevnejšie.

Je to presne opačne ako u ocelí.

Ak budem mať čas skúsim niečo na nete vyšťurať a vybrať z toho podstatné info, lebo tiež ma to celkom zaujma. Pretože cena nábojnice 6,5x284 tiež nieje zanedbatelná. Aj keď, nejde vprvom rade o peniaze, pokladám túto činnosť za dosť sofistikovanú na dlhé zimné večery a hodnú môjho záujmu

[dalas]

Durell i pufr mají pravdu. Prudkým ochlazením zůstává mosaz měkká. Obdobně je to u těsnících Cu kroužků, které se "kalí" aby zůstaly měkké.

[Marcus.das]

Problém po "zakalení" je ten, že mosaz je sice měkká (veškeré legury i "nečistoty" zůstanou v tuhém roztoku), ale v případě, že se materiál opět ohřeje na teplotu, při které je možná difuze intersticiálních prvků (dusík, kyslík,...), vznikají v materiálu tzv. sekundární tuhé fáze ve formě drobných částic (nitridů, karbidů,... ), které zvyšují pevnost a zhoršují plastické vlastnosti.
Pokud teplota vzroste jestě víc, dojde i k difuzi prvků intersticiálních (železo, cín,...) které se do mosazi dostaly opět jako nečistoty, a tyto prvky vytvoří intermediální resp. Lawesovy fáze, které vedou ke značnému nárůstu pevnosti na úkor plastických vlastností. Oba tyto děje se budou týkat stárnutí materiálu-podobně, jako je tomu u duralů.
Upřímně ale nevím, jestli k tomu, aby se tyto děje prakticky realizovaly, bude teplota, na kterou se nábojnice v průběho výstřelu a těsne po něm ohřeje, dostačující a jestli na to bude i dostatek času...(doba setrvání na teplotě).
Popravdě, umím si na tohle téma představit i nějaký výzkum:)
Být to na mě, tak po prvním vyžíhání nově přetvarovaných nábojnic bych je prudce ochladil ve vodě, vystřelil (aby dostaly přesný tvar komory), poté znova přežíhal na odstranění pnutí, znova ochladil a dal do trouby "zestárnout"-aby se co nejvíce zvýšila pevnost a omezila se tak další deformace při následujících výstřelech.