Kouzlo těch hodnot je v tom, že jsou to normou stanovená maxima, která by ŽÁDNÝ výrobce střeliva - ani S&B neměl překročit, takže je pak celkem fuk, co kdo za konkrétní provedení náboje vyrábí, pokud danou normu respektuje
Pravda je, že i CIP čas od času uvažuje - o zavedení dalšího parametru - zejména pro zkušební střelivo - práce vykonané tlakem plynů na čele závěru - protože po zavedení piezo tlakoměrů se čas od času stane, že někdo vyrobí náboje dosahující potřebného zkušebního tlaku, ale jen v časově velmi krátké tlakové špičce - čili namáhá závěr méně, než by si normotvůrci přáli (u crusheru to bylo defacto vyřešené - ten hodnotil a hodnotí vykonanou práci z principu své funkce).
Jinak ještě k tomu výpočtu - považovat sílu působící do čela závěru za rovnou síle působící klopný moment hlavňového svazku - jak to puškaři běžně dělají - samosebou taky není úplně správně, neb obrazně řečeno "co by nás pak kopalo do ramene"
Nakonec pokud se podíváte třeba na filigránské uzamykací prvky - kolíčky - u Beretty 686 a podobných, tak ty jistě nejsou namáhány na střih těmi několika "tunami"
. Jsem přesvědčený a z praxe, že i délka samotné nábojnice bude mít vliv na tlakovou křivku a vývin rány. Kolegova kulovnice Bo98 8x57JS kope daleko víc než má 8x64S, i rána z toho je pocitově jiná. Podobný rozdíl vnímám při ráně z 9,3x62 a 9,3x74R. To že se o tom jen bavíme. Já mám metrák, tak že tyto věci jsou až poslední, které by mi u flinty vadily. 
