Osobně mám střelu SST rád a cením si hodně vysoko. Člověk vždycky hledá něco nového a občas taky podlehne reklamě a módní vlně. Bohužel jsem doma momentálně v 0.30 kalibru a 223, ale přesto si myslím, že i v 7mm nebude s SST problém, protože:
- v TRG 22 lovím s nábojem SaB se střelou PTS, na hradlech mě dává cca 785 m/s z této zbraně, při nastřelení na flek=100m, pak potřebuje 16 kliků na 300m( klik =1/100m). S touto lab. lovím a používám ji ve Světnově. Česká továrna a nemá s ní problém. Střílím tím na palcovou záslepku. Při lovu prostřelila všechno a v jejím případě stop efekt, běžná selata a lončáci do cca 50-60kg vyvrženo. Faktem je , že je to na poli z vyvýšených míst a z ležáku. Vzdálenost do 300m, extrémní rány nepadají na váhu. Těch 180 grejnů je v této rychlosti "už poměrně tvrdý na vítr".Rány na předek.

- Fotografie-0033.jpg (66.56 KiB) Zobrazeno 11310 x
- Sako varmint 75, ten samý náboj a ta samí zvěř, na ústí to dělá 755m/s a prostřeleno všechno , včetně slabé vysoké o hmotnosti cca 100kg vyvrženo.
- v TRG 22 pak ještě používám Hornady Superformance 165 grejnů. Neřeknu, kolik mají na ústí, ale když jsem to tenkrát měřil, tak pak v tabulce, která sedí, mají 813 m/s na 100m. Na ústí to zpětně odhaduji okolo 880m/s, dalo by se to spočítat, ale jsem lenošný. Při nastřelení na 100m , tak na 200m stačí přidat 5 kliků a ve 240m z tohoto nastavení pak padají o takových cca 7cm/ tři kliky). Ideální na "frajplace" při rychlé práci na lišku. Jinak prostřeluje v těchto obvyklých vzdálenostech ty běžné prasátka bez problémů. Bohužel tento "přesný" náboj v Brně, v krámech, není k mání.
Jde, v případě SST, o skutečně "přesnou" střelu.
Jinak jsem používal SST střelu v 300WM a rovněž mě nezklamala - tady na naši zvěř. Jediný problém byl v Africe, kde jsem lovil elandí krávu (pokud to tak lze pojmenovat) a tam skutečně nešla na druhou stranu (omylem jsem přehodil zásobník při dosledu). SST jsem měl na šakaly. Neprostřelil jsem ji , ale i první ranou 200 grejnovým Accub., s počáteční rychlostí 860m/s. Kus byl váhově úplně jinde. Dle odhadu PH měla 20 let plus a její rohy byly tenké, absolutně vyleštěné, špičatí šavle. Možná mě PH kecal(fakt nevím), ale to mě snad prozradí BWH.
Takže si myslím, že s prostřelováním problém u SST není. Problém je v tom, jak to po SST barví. Protože to je ten jediný důvod, proč střela musí prostřelovat. Jinak každé prostřelení znamená, že část energie střely není ve zvěři (připomínám pro enerogotabulkokatalogožrouty) . Mizerné rány. Problém je, mimo střelce, i v té naší zvěři. V mnoha oblastech je naše, i malá, zvěř často velmi zabělena a zasádlena. Pokud není v podkoží tukové vazivo a škára - deka je "přímo" na svalu, tak obecně barví dobře veškerá zvěř. Proto by stejný kus černé při dlouhé zimě barvil líp v půlce března než na začátku prosince. Silná běl-sádlo ránu ucpává a navíc rozkládá a tlumí účinek střely při výstřelu na škáru a škára je pak otevřená málo, než kdyby ležela na svalu. Výhodou pro bavení je i to, když při výstřelu na vstřelové straně netrefíte žebro a trefíte je až na výstřelové straně. To jsou pěkné barvící rány. Faktor zvěře, zejména její kondice, konstituce, hmotnosti a "psychického stavu" ( stres, jistění, říje, cvičné souboje, nadměrný lov) se při lovu obecně vůbec neřeší a přitom je to důležitější než debaty, zda je střela NP lepší než TIG či SST, Mega atd.. Proste prasata, kde stojí kukuřice za zrno do konce listopadu a kde je dost dubu, baví mizerně po všem.
Enerogotabulkokatalogožrout (dále na fóru ETKŽ) - je myslivec, bez vlastních zkušenosti a omezeným úsudkem, podléhající vlivu barevných obrázků, grafů a tabulek katalozích (dříve Frankonija a Kettner) a jiných reklamních tiskovinách, zejména v případě, že jsou navíc vyhotoveny v cizokrajných jazycích, a následně produkující úvahy, že náboj, který má o 100J vyšší E v tabulce katalogu je jednoznačně lepší, než ten s nižším účinkem s GEE (ONV) číslo vyšší o 5m automaticky znamená speciál na LR - či jak se zde říká: "na pole".
P.S. nechtěl jsem nikoho urazit. Taky jsem na chvíli chytl a bylo to úporné.