8x57JR

[Zbrojovák]

Jo funguje to obdobně, seká to pěkné čisté vstřely a stejně to je řešeno i na Gecu či RWS TMR v 8mm anebo Tigu či ID v kalibru 7mm. Říkám tomu všemu střižná hrana koncovka - CE- zkratka "cutting edge" - doslovný překlad "prosekávací hrana".
Je to dobrý nápad a v praxi u kalibrů do 10mm má svůj význam v množství barvy na stopě a vytvoření střiže na nástřelu, zvlášť na sněhu při lovu černé je ten efekt znát oproti běžným bi-, či jen ogiválním střelám.

Co ten nápad s odssoustružením toho TOGu, myslíte že by to v reálu šlo??? Napadl mě možná takto upravit i oryx, neb v JR nemá takovou rychlost. Nezkoušel to někdy někdo? A co ty překalibry v terénu? Drží to při dopadu pohromadě?
U bonding střel mi vadí že se dělají mimo Hornadyho vždy o něco lehčí než klasika. Mám rád hmotnější střely. Výjimkou je ještě 14,3g TOG z JRSky, což mi ale příjde na kasickou osmu už dost těžké. 8x57JS přitom Brenneke osazuje lehčí variantou, tuším 11,7g.

[SAKO]

Zbrojovík napsal - Co ten nápad s odssoustružením toho TOGu, myslíte že by to v reálu šlo??? Napadl mě možná takto upravit i oryx, neb v JR nemá takovou rychlost. Nezkoušel to někdy někdo? A co ty překalibry v terénu? Drží to při dopadu pohromadě?



No, zatím se bavime o kalibraci z S na J, co je kolem 0,14 mm, takze kolem 0,07 mm na stenu. Myslim, ze to nebude mit zadny vliv a ani nevim, proc by mělo. Je to nepatrna změna prumeru.
Kamos strilel stocene HPBT .338 250 Grs a zadny problém to nebyl. Strela byla stocena na 8.23 a nebyla dal kalibrovana. Myslim, ze mela po stoceni 15,3g, nejsem doma, takze nevim presne. Ale foto dodam.
240 mm twist to utahl, dira v terci byla normal, zadny oval. a litalo to 680 m/s, nechtel vic, ale slo by to malo přes 700 bez problemu.
Strely HPBT se daji stocit presne bez problemu, proste je nejlepší, když ma strela spicatou predni část a BT.

Univerzala soustruhu se otevze jenom na taky prumer, ktery je malinko vetsi, jako prumer zadni často BT a strela se opre o predni hranu celistí na valcove casti BT a vpředu se opre plochou spickou, v ose vyvrtanou malou dirku, ja tam mam 4mm, do te vleze spicka. Spickou pak zatlacim strelu do celisti a je unasena jenom trenim celistí. Takze, do univerzaly zadkem strely.
Otacky kolem 800-1000. Perfektne ostry nuz z Poldiny a jde to jak na pase. Strela nemuze házet vubrc a ani nehadze.
Ano, muze stovku hodit, ale to je vina plaste. Z tech zhruba 8.6 na 8.2 to jde najednou a po první strele, kde se nastavi rozmer se uz s nicim nehýbe, jenom povolim spicku, vytahnu strelu, vlozim novou, pritlacim a jedu...
Je to vlastne opak, jako toceni na spickach, tocim vlastne v dirach, obvod predni a zadni casti mi slouží jako vedeni.

Toceni strel napr. TMR, vlastne dlouhych válcových strel bez BT a spicate predni casti je problém, strelu není jako chytit. A podepřít. Vyresit by to ale urcite slo.
Udelali jsme jich 50, dost se vystřílelo do terce a par zkusil na naháňky a padalo to s tim vyborne Je ale fakt, ze se strela o kost umela stocit, roztrhla se v puli a byly 2 vystrely. Toto se stalo 3x. Takze nestabilita tam mirne byla, ale na terci to poznat ještě nebylo.
Pak jsme tam dali Vulkany a je moc spokojenej.
Byl to jenom takovy experiment a da se rict, ze je to paskvil, je to vlastne naopak, jako by mělo byt, spicka nestocena a plna sila plaste a valcova část je tenci No, mělo by to byt naopak. Stoceni cele valcove casti by mělo byt funkcne OK.
Ale jde všechno. Ahoj.

[pufr]

Hm, tak to obdivuji - včetně pozitivní zkušenosti při střelbě
Já pokud přemýšlím o soustružení, tak jen v oblasti zaměstnání v krizi zahálejícího centra výrobou monolitických střel z tyčí telurové mědi či mosazi - tam to "odsejpá"

Jinak u prostých "nebondovaných" poloplášťových střel klasicky kalibrovaných jedním krokem z 11,5 na 11,3 mm nebo z 10,9 na 10,78 mm nebo z 9,1 na 9,0 mm nebo z 8,23 a 8,18 na cca 8,07 mm atd. jsem zatím nepozoroval separaci jádra a pláště. Střela si oproti výstupnímu průměru kalibru "dýchne" max. o cca 0,02 mm - víc jsem zatím nenaměřil při střelbě ani v cíli jsem negativní vliv nepozoroval. Možná z pozitiv - u levných (pistolových) střel vykazujících měřitelnou ovalitu se vodící část kalibrem "srovná"

Samozřejmě, že v obecném pohledu - jak několik kolegů výše upozorňovalo - některé střely mají potenciál k tvorbě závad - vložený zpravidla už výrobou; namátkou před cca třemi lety docházelo u několika sérií nábojů ráže 38 Speciál S&B s celoplášťovou střelou s mosazným pláštěm při střelbě z revolverů s dvoupalcovou hlavní k roztržení pláště na ústí hlavně odzadu - úsťovým impulzem hnacích plynů - střela letěla s "praporkem" pláště odstávajícím od střely v úhlu cca 80°. Obdobně v poslední době nezanedbatelné množství zdeformovaných 7 mm S&B SPCE střel vyjmutých ze zvěře vypovídá, že při dopadu na cíl došlo již v ranné fázi deformace k odtržení přední části pláště obvodovou trhlinou probíhající v místě výše diskutované střižné hrany (a chtělo by to asi taky nafilmovat - zda ta trhlina nevzniká už tlakem plynů na dno pláště potažmo jádra v hlavni).
Uvedené je zde ve vlákně "8x57JR" Off Topic, uvádím to jen k diskuzi o kalibraci a úpravách střel, kdy je lepší počítat i s tím, že ta výchozí materie nemusí být vždycky úplně bezvadná, ale právě proto se asi Zbrojovák ptá na praktické zkušenosti

[Jan Slavětínský]

Ještě se vrátím k těm starým kulatým poloplášťům s "prosekávací hranou "od SB.
Nedalo mi a pozorně jsem se podíval na krabičku s náboji (papírová, žlutá pro 10 ks nábojů). Bohužel nevím jak zde vkládat fotky, dal bych foto...
V kolonce STŘELA - druh a číslo je toto: 951 -8-26 , M.H. a střižnou hranou. !
Ve finále je to jedno zda střižná nebo prosekávací , je to stejné a svůj účel to plní. Lovu zdar!

[fesoj]

To Pufr - bez ohledu na ráži mě už taky napadlo, že pro šikovného soustružníka s perfektním vybavením by nemohl být řádný problém vyrobit z mosazi monolitické střely jakéhokoli kalibru - ale nejspíš by musel použít nějakou už vyráběnou střelu jako "mustr" a hrozilo by nebezpečí soudního sporu kvůli patentové ochraně. Ale možná, že ani ne, pokud by je vyráběl v řádu maximálně pár set kusů, to by se nemusel ani nikdo dozvědět a kde není žalobce, není soudce.

[kojot]

Tento způsob, co zmiňuješ fesoji, mi už jeden dobrodruh popisoval a doporučoval. Vyrábí si monolotické terčové střely. Jediné s čím jsem si lámal hlavu pro svou potřebu, byl způsob vyseknutí čtyř drážek uvnitř dutiny špičky, aby došlo po nárazu na cíl ke zvětšení plochy střely. Podobně jako Barnes, nebo Exergy.

[Jan Slavětínský]

Protože 8x57 JR je ráže dávaná ve starších flintách,někdy i cenných, neexperimentoval bych a používal bych pouze tovární střelivo.
Poloplášť od SB v této ráži funguje na všechnu naší zvěř. Používat celý život stále jednu stejnou střelu má i svá "pro", zvykneš si na ní, věříš jí a víš jak se chová zvěř po ráně. K tomu časem dojde každý,než uzavře to své testovací kolečko kde hledá...,na konec zjistí, že ty rozdíly nejsou až tak v účincích, jako s píše v penězích.

[František Fořt]

Já nevím, když by mi nevyhovovala SP od SaB, tak bych rozhodně přestřelil na RWS, které tuhle patronu dělá taky. Nevěřím, to RWS nebude alespoň normálně fungovat. A cena taky není tak hrozná, mají to třeba u Brymové.

[Jirka83]

Na stránkách RWS už není zmínka o tom, že by je vyráběli, takže už jich asi v oběhu moc nebude, kdoví, jestli je u Brymový vůbec ještě mají, jestli to není jen neakualizovanými stránkami.

[Jan Slavětínský]

Minulý týden ty RWS TM 8x57 JR někdo nabízel na inzerci na Myslivost - Lovectví. Asi pozůstalost, ale i dobrá cena...

[pufr]

RWS (dnes RUAG) se k těm starším nábojům s "omezenou poptávkou" vrací v cca pěti až desetiletých periodách - chce to pak nakoupit zásobičku

[František Fořt]

Problém bych neviděl ani u přebíjení téhle patrony, tím spíše, když jsou u nás dostupné .318 SaB střely, ale dá se sehnat sem tam i něco jiného. Vím, není to bůhvíco, ale rozhodně si při ceně 5 Kč za střelu můžu dostatečně pohrát s různými laboracemi tak, aby fungovaly.

[Zbrojovák]

Já vím že to dělá doposud SB za rozumný peníz, bohužel však nejsou ani zdaleka tak přesné a kompaktní jako původní starší série. Přispívá k tomu zřejmě i tombakový plášť, který je nepochopitelně ve stejné síle jako původní potombakovaná ocel. Střela má pak úplně jiné pevnostní charakteristiky. Navíc spojení jádra s pláštěm je dnes u SB dost pofidérní, dřívější série se až na výjimky nesvlíkají. Je to na úrovni T-mantlů RWS, i co do precize. Běžně mi to na 3rány lítá z trojáku 1MOA a méně.

Studoval jsem 11,7g a 14,2g TOG a měl by jít díky masivnímu plášti v pohodě stáhnout, problém bude dostupnost. Střely od Brenneke se tu nevozí, pouze střelivo - pokud vím. S 14gramy by se pak dalo jít v klidu na V0 700m/s. V JRS a z kratšího laufu 600mm (můj má 735mm) mají stanovenou v0 730m/s.
Kdysi jsem s 14,2g Togem lovil v 8x64S, VO 750m/s a fungovalo to velmi dobře, jen se mi zdálo, že se na větších kostech vždy oštípal v místě střižné hrany, pak procházel už jen kompaktní válec o čelní ploše do 10ti mm v průměru. Nevím co by to dělalo po úběru pláště za střižnou hranou - tam je přechod mezi ogivalem a vodící částí. Teoreticky by se to oštípávání otevřeného pláště při průchodu kostmi mělo zlepšit a měl by se víc "zhřibovat", holt za cenu zmenšení střižné hrany a tím spojeného efektu.

[SAKO]

Ciste technicky, TOG od Brenneke stocit jde v pohode. Ma na to předpoklady, zadni ogival sice dost velky uhel, ale pujde to.

Osobne by jsem do této raze takovou strelu nedaval, ano, muze fungovat, ale nesedi mi tam. Mne k temto razim sedi vic něco jako TMR od RWS, nebo vlastne téměř stejna od S-B. Proste klasiku s půlkulatou, nebo plochou hlavou.
A myslim, ze i fungovat budou nejlépe. Ale proti gustu...

[Zbrojovák]

V JRS se dělá TOG běžně, proč ho tedy po drobné úpravě nevrazit do JR? Chtel jsem bondovanou střelu s masivnějším pláštěm a se střižnou hranou - na výběr je pak Evo nebo TOG, Evo někdy nemá dobré recenze, TOG znám a vím že fungoval. Pokud bych sehnal původní střely RWS T-mantel, nic bych neřešil - ale jsou problém a do budoucna budou ještě větší. O současné SB nemám zájem.