Dovolím si taky pár poznámek. V podstatě se až na drobnosti shoduji s tím, co tu napsal Figi. 3 metání za rok je opravdu spíš teoretická věc, v případě, že bachna o selata přijde, půjde znovu do říje, ale to už nelze mluvit o odchovaném vrhu či třech. Se 2 vrhy selat/bachna se setkávám, není to ale příliš časté (v intenzivních hospodářských chovech se jako maximum dává 2,2 odchovaných vrhů/rok). Dovolím si tvrdit, že cca 99% znalostí či poznatků z chovů domácích prasat, ať už se jedná o fyziologii, zootechniku chovu, reprodukci atd., je platných i u černé zvěře, koneckonců jedná se o stejný druh, tak si dovolím trochu jiný úhel pohledu než klasický myslivecký (původní profesí jsem zootechnik:-)). U černé zvěře jde řada věcí ruku v ruce s potravou, přístupem k ní, dostatkem - mimo jiné i reprodukce, tedy počet metání a počet selat. V zootechnice se používá pojem "flushing" (nárazová výživa v období před zapuštěním = výrazně ovlivňuje počet a kvalitu ovulovaných vajíček). Tento "flushing" máme možnost pozorovat už řadu let i v přírodě díky změnám v zemědělském obhospodařování a skladbě pěstovaných plodin (kukuřice) a klimatu (semenné roky dubu atd.). Černá zvěř má tedy naprostý dostatek potravy a reaguje na to zcela přirozeně a fyziologicky
, dostatek až nadbytek potravy = rozmnožování, jeden z důsledků jsou ty dvoje selata. Na druhou stranu, je třeba si uvědomit, že bachna má klasickou ovulaci v cyklu 21 dnů, takže pokud nebyla oplodněna, jde po 3 týdnech znovu do říje a může být oplodněna kdykoliv v průběhu roku, takže malá selata v říjnu,listopadu atd. nejsou důkazem druhého vrhu, ale posunutí doby chrutí, v dnešní době zřejmě asi už na celoroční. Klasická doba chrutí (listopad/prosinec) vychází z toho, že v souvislosti se zkracováním délky dne a snížením teplot dochází u kňourů k intenzivní spermatogenezi, což vyvolá chrutí, ale kňour je schopen oplodnit bachyni v průběhu celého roku (na rozdíl od srnce nebo jelena, kde v určitých částech roku je spermatogeneze zastavena a nejsou schopni samice oplodnit), protože mimo vrchol v době chrutí má spermatogenezi celoroční. Takže vysvětlení celoročního výskytu malých selat kdykoliv v průběhu roku je zcela jednoduché a fyziologické
.
A protože u černé zvěře se jedná o komplexní problém a řešení nespočívá v jednoduché rovnici (a taky díky své původní profesi:-)), tak si dovolím zpochybnit neustále v učebnicích myslivosti opakované tvrzení, že vedoucí bachna určuje dobu chrutí (synchronizaci chrutí v tlupě) a tím se dostáváme k dalším částem problému
, což je
1) přítomnost vyspělých kňourů v populaci a
2) úloha a existence vedoucích a vodících bachyní.
Přiznávám, že moc nevidím cestu, jak by vedoucí bachna mohla synchronizovat chrutí, ale při chrutí kňour vylučuje značné množství slin, které obsahují feromony působící stimulaci a ty vedou k určité synchronizaci říje samičích jedinců v tlupě a tato feromonální stimulace je nezbytná k dosažení tzv. "reflexu nehybnosti", který je zase nezbytný k úspěšnému oplodnění. Nechci tady zacházet do intimních detailů "prasečí lásky", nicméně fyziologie pohlavního aktu u prasat má jistá specifika
, která do jisté míry vysvětlují význam absence velkých kňourů v populaci. Kňour nemá vaskulární typ penisu, ale fibroelastický, dále obsah ejakulátu je z velké části tvořen sekretem předstojné žlázy a je nasáván pohlavními cestami samice právě jako důsledek "reflexu nehybnosti" vyvolaného říjí a feromonální stimulací, což nějakou chvíli trvá, takže bachna musí po tuto dobu "držet" a kňoura unést, což v praxi znamená, že kňour o váze 150-200 kg není schopen oplodnit bachyňku o váze 35-40 kg, protože ta ho neunese. Z tohoto prostého faktu vychází požadavek na vyšší výskyt vyspělých kňourů v populaci, protože to má zabránit zabřezávání nedospělých bachyní. Osobně si myslím, že teoreticky je to správně, ale představa, že sem tam nějaký vyspělý kňour v populaci vyřeší reprodukční záplavu u de facto selat/slabých lončaček je až příliš optimistická, na to, aby to fungovalo, by poměr pohlaví v populaci musel být výrazně ve prospěch kňourů, a hlavně opravdu kňourů, ne toho, čemu se dneska kňour říká (tzn. jak je to starší 2 roky, tak máme kňoura:-)), ale jedinců ve věku 6-7 let (takovýho moc lidí nevidělo a když, tak už obvykle visí na zdi), ti už jsou schopni odbíjet lončáky, kteří bez problémů oplodní právě ty slabé a de facto nedospělé bachyňky (nedělám si ale iluze, že by to fungovalo na 100%).
Takže pozitivní přínos vyššího výskytu vyspělých kňourů v populaci vidím ve dvou oblastech:
1)synchronizace chrutí
2) možné či potencionální snížení reprodukce u nedospělých bachyněk, resp. posun jejich zapojení do reprodukce na pozdější dobu.
Vedoucí versus vodící bachyně je další část komplexního problému
. Teoreticky asi každý ví, v čem je rozdíl, otázka druhá je, jaký je význam vedoucí a vodící bachyně. Starší kusové mi možná dají za pravdu, možná je to naopak jen můj subjektivní dojem na základě mých zkušeností a pozorování, ale už hodně dlouho jsem se nesetkal s klasickou rodinnou tlupou černé zvěře, obvykle tvořené vedoucí bachyní, jejími dcerami a jejich selaty. Ještě tak před cca 20 leta bylo běžné, že mi přišel tenhle klasický rudl, třeba 40 ks v těchto věkových kategoriích, dneska se naopak setkávám téměř výhradně s 1bachna+ její selata, max. tak 1bachna+1lončačka+selata. Nejsem to schopen doložit nějakými čísly, evidencí, důkazy, možná je to regionální, jedná se čistě jen o můj subjektivní dojem z několika honiteb za cca posledních 15 let. Podle mě jeden z důsledků špatné sociální struktury a špatného hospodaření s černou zvěří. Jinak klasická poučka praví hlavně nestřílet/nelovit vedoucí bachyně. Proč? Podle mě určitě proto, že v případě ulovení vedoucí dojde k dramatickému nárůstu škod. Určitě lépe odvodí selata, asi budou i kvalitnější. Ale jinak se podle mě její význam v dnešní době poněkud konzervativně přeceňuje a pokud je můj subjektivní dojem správný, tak se ten rozdíl vedoucí/vodící do značné míry stírá a je otázka, zda v případě požadované redukce stavů to má takový význam. Naopak za mnohem horší bych považoval ulovení vodící bachyně, protože její rozhodující úloha spočívá v tom, že z rodinné tlupy vyžene selata samčího pohlaví při dosažení pohlavní dospělosti a tím zabrání reprodukci v této věkové kategorii, protože pro kňourka o váze 40 kg není problém oplodnit bachyňku o váze 35 kg, což je zásadní. V hospodářském chovu to udělá člověk/chovatel, oddělí selata podle pohlaví a reprodukci zabrání, v přírodě to musí udělat bachna, pokud ne, tak dojde na ono dnes už tak časté "selata mají selata", "střelil sem krtka 30 kg a měl v sobě 3" atd.
Doufám, že jsem to tu moc nezahltil a navíc kontroverzními názory
, ale současná situace v případě černé zvěře mi tak nějak nedá:-).
Osobně nevidím v případě černé zvěře sebemenší přínos této nové vyhlášky, naopak se domnívám, že její dopad bude jen negativní, dojde de facto k legalizaci lovu samčího pohlaví ve všech věkových kategoriích se všemi negativními důsledky na sociální strukturu a populační dynamiku. U dalších druhů zvěře, kterých se tato vyhláška týká, to nechci posuzovat, spíš v její existenci vidím určitý legislativní bič v případě budoucích sporů o náhrady škod, nesplnění plánu lovu apod.
MS