LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Tim> jasně že krajové odlišnosti existují, a podle mě je to dobře, baví mě je poznávat a "zkoumat". V podstatě se dí říct, že pufr mi promluvil z duše, vidím to prakticky stejně, doslova. Já spíše narážel na to, že myslivost, kde se zrovna dost často "bojuje" za tu jednotnost a "čistotu" mluvy je pak schopna otisknout větu, kterou jsem citoval...

No, budu asi se svým názorem na věc trochu v opozici. Nebylo by marné, pokud by byla norma myslivecké mluvy. Různé krajové diference vznikají zejména na základě neznalosti. Např. souhlas s Timem ohledně čiplenka a šmolka, a to jsme skoro přes celou republiku od sebe. Na druhé straně, vím, že když někdo u nás mluví o šmolce, půjde s největší pravděpodobností o čiplenku. Kde by se taky u nás vzala šmolka. Horší už je ale u vysoké název telko. To už si opravdu připadám jako v kravíně. Fakt ale je, že u nás je běžně používáno "koza a kůzle" i když já to nepoužívám. Hodně, a to i starých myslivců matlá úlomky se zálomkama dohromady a běžně nosí za kloboukem zálomek. Ještě bych upřesnil, že dohledávka je u drobné a dosled je u spárkaté vždy. Přece vyšetřujete nástřel, sledujete stopu a nehledáte unikající spárkatou jak houby.Ten přístup je přece jen jiný jak u drobné. A jak dle mne vzniká ta rozmanitost a vývoj? Jeden neználek něco vypustí před druhým neználkem, a proto, že ten druhý neználek nepřizná, že je neználek, přijme toto jako normu. A tak se to začne šířit a důsledek je ten, že to tak začnou používat i ti, kteří ví, jak je to správně, ale nechtějí být za blbce. Shrnuto: Norma mluvy by měla být, protože když mě Bwana řekne, že ulovil šmolku, pochopím to, že lovil vysokou holou, i když to bude srnčí holá. Pokud někde nebude zaznamenáno, co je správně, tak se za chvíli nedomluvíme. Na druhé straně, pokud někdo řekne něco blbě, nebral bych mu za to lovecký lístek. Já ale prostě nevidím důvod, když něco nějak nazývali po desetiletí naši předkové cokoliv na tom měnit.

dalas> bylo by skoro až divný, kdybychom se na všem všichni shodli. Nicméně já to jednak vidím jinak, to už jsem napsal. A jednak jsem poměrně silně přesvědčený, že krajové odlišnosti nevznikají z neználkovství, a z toho, že jeden plácne něco blbě, a druhý neználek to přebere, ale že vznikají opravdu historicky krajově. U nás na západě je např. výrazně silnější vliv němčiny, a to jak v běžné hovorové řeči, tak v mluvě myslivců, zatímco nezřídka, když slyším lidi z Moravy mluvit opravdu po jejich (a teď nemyslím profláklé Brňáky, jako spíš třeba lidi ze Slovácka nebo Slezany), tak jim prostě nerozumím. A když bychom se chtěli držet toho, co je opravdu tradiční v tom nejkrystaličtějším smyslu slova, a jak mluvili naši předkové, tak bychom se leckdy divili. Např. moji předkové, a to nebyli žádní neználci, ale myslivci z povolání, vzděláním i praxí (dnes by se řeklo profesionální), a ti znali zrovna jen šmolku a ne čiplenu, telko a ne koloucha, a dohledávali, nedosledovali, a dokonce znali také jen zálomek. Ostatně i pan Tripes, který je zrovna jedním z puristů, bijících se za "normovanou" jednotnou mluvu, uvádí, že "úlomek" se poprvé objevil u autorů učebnic myslivosti někdy ve 30. letech, starší učebnice znaly právě jen zálomek. Tedy logicky staří myslivci také. Tedy se dá říct, že zálomek je výraz tradiční nebo tradičnější, a úlomek je relativní novotvar, vzniklý vývojem, který se ujal. A umím si představit, že v době svého vzniku se taky ledaskomu nelíbil. Ostatně když člověk zalistuje starými mysliveckými učebnicemi a publikacemi na téma myslivecká mluva, zejména vzniklých v různých obdobích, zjistí, že se nemálo liší a vždy jejich autor měl dojem, že ta jeho verze je ta nejsprávnější. Vidíš, tobě trhá uši "telko", což je pro mě úplně normální výraz, s kterým jsem vyrostl a běžně ho užívám, zatímco "koza" a "kůzle nebo ještě lépe kozle", obrací naruby zase mě. Je to hezky pestré. A neboj, aby mi ostatní rozuměli, když říkám, že jsem střelil šmolku, tak dávám přídavné jméno jakou - srnčí, dančí... a když ho vynechám, tak je to ta jelení

Zřejmě máš pravdu s tím vlivem Německa. Šmolka pro srnčí a telko pro vysokou zavádějí hoši, kteří fungovali v Německu. Ale abychom si rozuměli, je dobré stanovit standard a klidně třeba to telko. Myslivecká mluva, jak se uvádí, vznikla údajně z důvodu kastování, aby běžný člověk tomu nerozuměl. No a tím, že se nedodržují tradice v mluvě, není standard, pak není žádná brzda v tom, aby si každý používal, co mu slina na jazyk přinese. To nutně musí vést k tomu, že si přestanou rozumět i myslivci mezi sebou. Zkrátka se to rozplyzne. Pak se můžeme dočkat toho, že řekneme "předal jsem mu blabla, víš to je ta větvička, co se dává za klobouk". Nejsem proti vývoji jehož příkladem je, jak uvádíš, vznik úlomku ze zálomku, přičemž zálomek zůstal. Šlo v podstatě o odlišení dvou různých věcí. Ta tradice se vyvíjí ale to tradiční by se nemělo příliš měnit. Při překročení určité dynamiky těchto změn už nepůjde o tradici. Ve stručnosti shrnuto: Pro jednu věc může být více pojmů, což vede k pestrosti, ale neměl by být jeden pojem pro různé věci, což vede k nedorozumnění.
PS. Ač brňák, tak brněnské hantec v mysliveckým hantecu nepoužívám aby to vostatní borci gómali.

Samozřejmě, jedná se jen o přirozený vývoj. Myslivost a myslivecká mluva s ní se přirozeně vyvíjí a v současné době je trend všechno zkracovat, zjednodušovat, co se v dnešní běžné mluvě používá zkratek a zkrácených slov a významů, které by se ještě nedávno vůbec nepoužilo. S mysliveckou mluvou je to stejné, zálomek s úlomkem se sjednocuje do úlomku apod. Krajová různorodost je jistě zajímavá věc, sám jsem donedávna nevěděl, co je střelba na blat, ačkoliv to mám do Říše co by kamenem dohodil Víc mi vadí zavádění pojmů z jiných lidských činností, v současné době oblíbený výraz "slovil" mi vyloženě rve uši, slovuje se rybník, ne zvěř, ku....a

Když někdo něco sloví, tak provolávám "Petru Zdar"!

Říká se Petrův zdar.

Toma: ano mezi rybáři se říká Petrův zdar! Já používám Petru zdar! jako parafrázi na Lovu zdar! když někdo "sloví" nějakou zvěř. Rybářům se tímto omlouvám.

Dalas - Tvou omluvu přijímám Jinak u rybářů zdaleka nejsou tak zakořeněné tradice jako u myslivců. Petrův zdar si popřejeme před započetím lovu (a to jen my kovaní) a když se povede dobrý úlovek, tak se řekne jen gratuluji a pak se chlastá

A zpět k myslivosti. Výraz telko používám úplně běžně, taktéž jsem na něj zvyklý... To samé se střelbou na "gute blatt". V Německu trávím hodně času, v práci často hovořím s tamními myslivci a mám to na hranice asi dvě hodiny pěšky, my jsme historicky Německem ovlivněni dost. Třeba když někde použiji výraz "houvárek" (jinak se to používá na Chodsku), tak na mne koukají jak na blba Je to převzato z Německého "höhe warten", volně přeloženo jako vyvýšené místo k čekání. U nás mezi myslivci hojně používané...

Time, docela by mne zajímalo, zda na druhé straně hranice používají kolegové v souvislosti s myslivostí výrazy převzaté od nás.

No to asi ne, ale má to logické důvody. Jednak je naše řeč pro ně těžká, druhak naše část ČR patřila pod Německo, nikoli oni pod nás... Ale hosty z Lichtensteinu jsem naučil říkat jelen a m*dal to kněz

Tim- hustý

Tim: základy mají dobrý, jen by se měli více učit lenoši.
Tady jsem našel docela zajímavý článek z roku 1941. Tohle mě ale dostalo: "Pohlavní úd laně se nazývá svírka"
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3572

Jinak docela dobrý.

dalas> ááá Brno . Kupodivu, možná tím, že jsem v Brně strávil dost času a mám z Brna řadu známých, přátel....a tak, tak když tam od vás není zrovna někdo, kdo si libuje ve vyloženém hard core hantecu, tak rozumím bez větších problémů. To když se do toho opřou takoví Prajzáci, tak občas nevím, jestli už nemluví finsky nebo tatarsky Btw. zrovna ve vašem hantecu je vliv němčiny velice silný a významný, a německého původu jsou i slova jako šalina, koc nebo cajzl, které většina Brňáků pokládá za čistě svoje
A pravdu máš určitě v tom, že krajová odlišnost nemůže být zaměňována za to, že si každý plácá, co ho napadne, a že ta dynamika změn může mít jen určitou rychlost, jinak už nepůjde o tradici, a bylo by škoda, aby vymizela, nebo abychom si mezi sebou přestali rozumět, protože to co je teď zajímavým zkoumáním odlišností, byť někdo pro někoho ne libozvučných (telko pro tebe, koza pro mě), by se stalo jedním velkým bordelem. Když o tom tak přemýšlím, v tomhle je určité pozitivum jakési jednotné normy a puristů typu pana Tripese, protože i když budu dál mluvit po svém, tak vím jak by to mělo být správně v té puristické verzi a když někdo bude podle ní mluvit, budu mu rozumět, to uznávám.

Lotr> jojo, slovit mě taky trhá uši. Nejvíc asi v souvislosti, v které ho ale slýchám docela nezřídka, typu - tak co, jak se ti letos daří? Už máš sloveného..... (srnce, jelena blablabla). Chjo. Ale šíří se to docela dost, stejně jako lovudíkování. A je celkem otázka, jestli to zase zapadne nebo ne, a jak dlouho může trvat, než se to stane normálním. Ostatně o tom vývoji jsme se tady bavili, úlomek je taky novotvar, dřív byly jen zálomky, pak někdo přišel s nápadem to rozlišit, a oddělit zálomky a úlomky, a ty sám píšeš, že sleduješ, že dneska jsou min. někde jen úlomky. Osobně si myslím (ačkoliv to nemám podložené rešerší, aspoň zatím), že podobně to bylo s dohledávkou a dosledem, původně byla jen dohledávka, pak někdo vymyslel, že by se to mělo rozlišit, a vymyslel dosled. Já osobně ještě nemám problém s dosledem ve tvaru podstatného jména, ale v podobě slovesa dosledovat už to je horší, a v nedokonavém vidu "dosledovávat" už mě to pokládá...

Tim> a co u vás znamená "mrdal to kněz"? U nás to má svůj význam, tak mě zajímá, jestli aspoň podobný...