Zastavovací účinek a deformace střely

[lovec]

Nechcete doufám tvrdit, že když SBT nalaboruju 800m/s V0 a střelím jelena na 50m a pak na 200m, že účinek bude lepší na 200m rozumějte objem trvalého a dočasného střelného kanálu. Dokážu si představit že geometrický tvar kanálu se bude při různých dopadových rychlostech měnit, ale nedokážu si představit - že se střela při vyšší dopadové rychlosti nestačí zdeformovat a proletí jako celoplášť. Ale při nízké dopadové rychlosti - téže zvěře- se zdeformuje optimálně???

Takze predsa aspon niekto,kto porozumel....

[Shiva]

To co tu rikate, znamena ze vubec nezalezi jakou strelu do naboje nabiju a protoze je uplne co a na jakou vzdalenost budu lovit.
kdyz si vemete bal. zelatinu a vystrelite do ni tou samou strelou, ale s rozdilnymi rychlostmi, tak uvidite rozdil.
k tomu tady fakt neni co rici.
vetsina vyrobcu strel doporucuje rychlosti za kterych jejich strely funguji nejlepe. Ale asi to bude jen marketingovy trik.

[lovec]

Nerozumies,alebo nechces rozumiet.
Napisem to inak.
Ak Sierrou GK strelim napr. na 15m 100kg diviaka cez lopatku,tak bude ta strela rozpadnuta na sracky a nie ze "sa nestihne otvorit" (co je samozrejme holy nezmysel).
Ak toho isteho diviaka strelim s tou istou strelou na 300 metrov cez lopatky, velmi pravdepodobne dojde k priestrelu, deformacii (aku predpokladal vyrobca vdaka primeranej dopadovej rychlosti a podla ktorej navrhoval konstrukciu a tvar strely), ALE zaroven dojde k podstatne mensej deformacii strely, ako pri dopade na spomenuteho diviaka pri strelbe na 15 metrov.

Cela debata je len a len o tom - a nie je to nic ine ako blba latina a nespravne vyjadrovanie - ze vraj sa strela na kratsiu vzdialenost "nestihne" otvorit.
A cudujem sa, ze prave ty mozes nieco taketo napisat.

[dalas]

Přesně, to slovo nestihne, znamená časové zpoždění. Pokud bychom tohle připustili, museli bychom připustit i to, že se střela ještě deformuje po průchodu cílem, což je nesmysl.

[pufr]

V některých vláknech vysvětlování prostě nezabírá, tak prostě jen hlasuji za Lovce, Nimroda a Dalase a jejich nesouhlas s tvrzením, že "při vyšší dopadové rychlosti se střela nestihne zdeformovat".

Prohlásím-li nějaký cíl za standardní - "standardního srnce" a na toho dopadne jakákoli poloplášťová střela rychlostí například 700 m/s a na druhého úplně stejného dopadne úplně stejným způsobem stejná střela rychlostí například 800 m/s, pak se ta co dopadla rychleji zdeformuje rychleji a výrazněji. Pokud není stavěná pro dopadové rychlosti 800 m/s a vyšší může se i "rozbít" úplně a její průbojný účinek pak bude menší než při dopadu nižší rychlostí a tím může být nižší i její ranivý účinek. Že by se ta rychlejší za jinak zcela shodných podmínek zdeformovala méně je vyloučeno. To je vyzkoušeno momo jiné právě na té želatině a jiných náhradních cílech.

Problém může být právě v pojmu "ranivý účinek" - to je účinek na živého tvora v daném jednom konkrétním případě - ten totiž závisí na vlastnostech střely a její dopadové rychlosti ale významný vliv mají i vlastnosti - stav cíle. To, že v řadě případů "lépe zabíjejí" střely s dopadovou rychlostí cca 600 až 700 m/s než ty s dopadovou rychlostí řekněme kolem 800 m/s si všimlo řada lidí, ale menší deformací střely při vyšší dopadové rychlosti to nebude

[nimrod nimrod]

Já bych zase netvrdil, že řada střel bude zabíjet lépe v 600/700m/s než při rachlostech kolem 800 m/s.
Vezměme obyč SPCE v 8mm, budu se hádat (a klidně do nekonečna) s někým, kdo mi bude tvrdit, že např. na 50m bude zabíjet lépe 8x57JRS, jak 8x64S nebo dokonce 8x68S!!!

Jinak: Nevím v čem je tak sierra GK výjimečný, je to obyč poloplášť s dobrým balistickým koeficientem apřesností, nic víc, ve zvěřině se chová stejně jako ostatní SP střely. Vlastní zkušenost: 7x57R SBT 11,3g výrobce a kompletace SB. Kňour 150kg na 30m, zásah horní lopatky a páteře - střela se rozbila na prach, drobné úlomky nalezeny okolo kanálu a částečně zapíchané ve škáře zevnitř, na protilehlé straně, absolutní zástřel. Nenalezen ani plášť, nic.

[Žanek]

Figi to myslím vyssvětlil velmi přesně, je vidět, že si o tom i něco přečetl a mimochodem tuto vlastnost potvrzují skutečně i výrobci střel a nábojů , ale nimrod nimrod a lovec jsou evidentně chytřejší - otázka je kdo tady potom šíří latinu(pokud se vám nechce hledat na netu tak si přečtěte buletin SelBel) - příklad s kancem je mimo mísu, o metrákového kance se zastaví skoro všechno. Podstatný je pochopitelně také odpor cíle ..... a právě tak meze tohoto chování střely

[lovec]

Žanek, neber si to zle,ale uz sa tym netrap. Evidentne tomu nerozumies, alebo skor nechapes o com je vlastne rec.

TOTO:

Prohlásím-li nějaký cíl za standardní - "standardního srnce" a na toho dopadne jakákoli poloplášťová střela rychlostí například 700 m/s a na druhého úplně stejného dopadne úplně stejným způsobem stejná střela rychlostí například 800 m/s, pak se ta co dopadla rychleji zdeformuje rychleji a výrazněji. Pokud není stavěná pro dopadové rychlosti 800 m/s a vyšší může se i "rozbít" úplně a její průbojný účinek pak bude menší než při dopadu nižší rychlostí a tím může být nižší i její ranivý účinek. Že by se ta rychlejší za jinak zcela shodných podmínek zdeformovala méně je vyloučeno. To je vyzkoušeno momo jiné právě na té želatině a jiných náhradních cílech.

....je absolutna dogma, proste "cez toto vlak nejde". Nie je dalej nad cim spekulovat, kto nie je schopny toto pochopit, tak nema vyznam pokracovat akymkolvek dalsim smerom v debate.

edit: pozical som si pufrov vyrok.

[Žanek]

Jediné co mě trochu trápí, je že se to nesnažíš pochopit Ty - já vím přesně o čem je řeč a rozumím i tvému pohledu na věc, je třeba se ale nad tim zamyslet a netvrdit stale jen zabednene tu svou. Pokud Ti nestaci Figiho vysvetleni tak Ti to klidne popisu i presne fyzikalne, ale rad bych se tomu vyhnul, protoze pokud nekdo nepochopi to co napsal Figi, tak slozitejsi vyklad nepochopi tuplem

[lovec]

..... tak Ti to klidne popisu i presne fyzikalne, ale rad bych se tomu vyhnul,

bud taky laskavy a napis.

[dalas]

Do pytle!! Tak to mě taky zajímá. Žanku, jestli to dostaneš do nějakýho matematicko-fyzikálního modelu, tak to bude těžká vědecká publikace.

[Žanek]

OK - ale bude to na dýl, takže až po víkendu - teď končím v práci a doma inet nemám

[Žanek]

Tož jsem si s tím trochu lámal hlavu, ale předem přiznávám bez mučení, že do žádného vzorce jsem to nedostal.
Napřed shrnutí:
1. Toto výše popsané chování střely se týká pouze zásahů plic slabších kusů zvěře - typicky srnčí - což je ale obecně skoro nejčastější zásah - standardní komora.
2. týká se nejvíce střel s rychlosti větší než V0 - 750m/s a jen mimimálně střel s plochou špičkou.
3.vůbec se neprojeví při zásahu kosti

Moje první úvaha: Je nanejvýš logické, že střela bude mít tím vyšší ranivý účinek, čím vyšší bude mít dopadovou rychlost, ale očividně jsme konfrontováni s případy, kdy střela při nižší dopadové rychlosti měla ranivost vyšší. Abych předešel některým trapným příkladům předpokládejme srovnání rychlosti 750m/s kontra 650m/s.

Představme si jak střela proráží tenkou kůži srnčí holé, dále miniaturní mezižeberní svalovinu a pohrudnici a vniká do plic, které věru valného odporu nekladou.

Otázka: Co způsobuje deformaci střely při nárazu na cíl? Střelu deformuje síla vzniklá na základě záporného zrychlení způsobeného odporem prostředí. Tato síla působí na střelu po celou dobu letu, ale při průchodu vzduchem není dostatečně velká k tomu, aby překonala sílu soudržnosti střely. K překonání tohoto odporu dochází až při průniku do hustšího prostředí (tělo zvěře). V této fázi dochází ke známému efektu "čím víc, tím víc", tzn. čím víc se střela deformuje, tím více vzrůstá odpor a tím rychleji roste záporné zrychlení a tím více se střela deformuje a tak dále a tak podobně až ... - tento proces se zastaví buď tím, že střela vyčerpá své možnosti deformace a dále zpomaluje bez další deformace nebo opustí tělo zvířete - je rozhodně mylná představa, že by tento proces proběhl ihned během prvotního nárazu - důležité je již zmíněné záporné zrychlení, tedy zpomalení.
Co se stane, když zpomalení střely není dostatečné? Proces deformace se nenastartuje dostatečně a nedojde k situaci "čím víc, tím víc".
Co se zastaví (zpomalí) snáz? Rychlejší nebo pomalejší střela? Odpověď je nasnadě.
Pokud tělo zvířete klade malý odpor a nedokáže střelu adekvátně zpomalit, k dostatečné deformaci nedojde, ale pomalejší projektil je i menším odporem těla zbržděn ještě dostatečně na to, aby deformace mohla být adekvátně nastartována a projevil se efekt "čím víc tím víc".

Tzn. neplatí to pro silnější kusy - tam je zpomalení vždy dostatečné, totéž platí pro plochou špičku střely, zde zase je třeba menší síly k nastartování deformace. Absolutně je toto chování vyloučeno při zásahu kosti.

Po pravdě řečeno - mám v záloze ještě jednu složitější teorii, kde by hrálo roli šíření vln v kapalině, ale myslím, že i tímto jsem vás už unudil k smrti.

[lovec]

Ale kdeze, len smelo pokracuj. Neviem sa dockat.

[Žanek]

Ale kdeze, len smelo pokracuj. Neviem sa dockat.

to ale napred ocekavam adekvatni oponenturu