LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

fesoj: Nechci slovíčkařit, já ale hovořil o vrcholových predátorech, a to liška není. Na klišé prdím
S tou reprodukční schopností je to zatím jen a pouze odhad. Bude se to zpřesňovat, čím víc budeme mít informací. Zejména genetické rozborky to zpřesní. Jinak, ten odhad si nevycucali z prstu žádní aktivisté z doslechu. Byl vypočítán docela střízlivou statistikou a korigován ziskem lebek a výsledkem gps monitoringu, kdy byla upytlačena celá polovina sledovaných kusů. Dal ho dohromady prof. Červený (mimochodem také myslivec). Ale ono není potřeba se ježit. Spíš se zabývat principem. Těch rysů bylo upytlačeno tak jako tak mnoho a z hlediska kauzality je fuk, jestli jich bylo 600 nebo 320 nebo 160. Největší průser je to, že se nevyšetřilo nic. Dokonce i přes několik podání, když se našly kůže. A myslím, že ochranářům nejde ani tak o napadání myslivosti a myslivců před veřejností. Jde o stabilitu populace a ta se bez projení západní a východní populace nezlepší. A k propojení má šanci dojít jen tehdy, pokud stabilní habitatové struktury budou nutit subadulty hledat nová teritoria. Ono stačí díky ilegálnímu odlovu doplnit přirozenou a dopravní mortalitu a už může být ona sociální struktura narušena tak, že k oné migraci nedojde. Podle sledování to tak dokonce i vypadá.

Co se týče peněz za pronájmy, já osobně bych nic proti neměl. Podmínkou by třeba byla spolupráce s ochranou a monitoringem. To by se mi i líbilo. Ale sám víš, že to není nikdo z vědecké obce ani ochrany přírody, kdo u pronájmu stanovuje ceny. Krom toho by ten pronajímatel taky mohl argumentovat tím, že působení rysa dlouhodobě zlepšuje trofeje srnčí.

Tim: 10 dospělých kousků u vás bych nečekal, tipoval bych max 3. Ale moc údajů z vaší části zatím nemáme. Ozvi se mi přes zprávy, pokud chceš, dám ti instrukce jak dokumentovat pobytové znaky. Můžeš tak pomoct zpřesnit info. Díky předem!

A hezké svátky všem a lesu zdar!

xaxap:
Může se rys nakazit prašivinou od lišky? Zaznamenal si někdy úhyn rysa na nějakou nemoc?

Kdyby jen prašivina od lišky... U nás v poslední době /tak 3 - 5 let/ lišek silně ubylo a předpokládám, že to bude mít nejspíš na svědomí ACH. Pokud vím, je smrtelná pro věechny šelmy, přežít ji dokáže jen divočák, který je také jejím přirozeným rezervoárem. A protože rys si sem tam nějaké to selátko také uloví, vůbec bych se nedivil, kdyby mohla i za stagnaci či úbytek jeho celkových stavů.

To mě zajímalo, protože mi někdo říkal, že právě kvůli rysovi nestřílejí lišky.

Tohle nějak nechápu.

To bude mineno tak, ze je to tim, ze rys lisky zabiji. Mezi predatory zuri nemilosrdna valka o misto na vrcholu. Lev zabiji levharty a hyeny, levhrati a hyeny zabiji lvicata, vsichni dohromady zabiji gepardy a sakaly... No a rys a vlk zabiji lisky...

Bwanahunter to vystihl přesně. Kde se zabydlel rys, tak společně se srnčím by měla vymizet především i škodná.

Teoreticky ano. Vím, že rys je především nesmiřitelným nepřítelem koček, jak divokých, tak domácích - o tom psal už Brehm. Ale zatím jsem se nikde nedočetl, že by trvalá přítomnost rysa měla podstatný vliv na snížení stavu lišek. Zkoumal to někdo ?

Zajímavá debata!
Co se týče Aujeszyho choroby, tak moc výzkumů v souvislosti s rysem zatím není. Vím, že nějaký dělají Španělé kvůlivá kriticky ohroženého iberského rysa, něco proběhlo v Itálii. Ale zatím nemám info, že by se herpesvirus ACh u nějakého rysa objevil. Vzhledem k tomu, že ale občas nějaké prase uloví nebo se na něm přiživí, riziko tady je. U nás je ale, pokud si správně pamatuju kontakt s virem prokázán asi u třetiny prasat a neví se přesně, kolik jich může z toho množství být reálně aktuálně nakažlivých. Prasata jsou zastoupena v jídelníčku rysa kolem deseti procent (poslední výzkum na Šumavě byl 13, ale při menších rozborech je to od 0 do 15), takže dohromady je to riziko i u nás malé. Zkusím zjistit u kolegů, zdali se tím někdo více zabývá. Důležitější to bude asi pro vlka, který se k nám vrací.

Co se týče koexistence lišek a rysa, tak se většinou objevuje snížení stavu v počátku přítomnosti a pak v případě zhoršené potravní dostupnosti. Lišky jsou přizpůsobivé, obvykle se drží zpátky, přesunují se podle pohybu rysa. Na místě, kde se aktuálně zdržuje rys, se většinou nenacházejí pobytové znaky lišky nebo jen v malé míře. Zas na druhou stranu máme data z fotopastí, kde se na kadáveru přiživovala liška jen o pár minut dřív než se vrátil rys. Jak ale dopadla nakonec nevíme

fesoj: pozdravuj Martina Ertnera, svět je malý

Jenom doplním: rozhodil jsem informační sítě na téma SHV-1 (A.ch.) skoro po všech rysích projektech v Evropě. Až se dovím něco nespekulativního, postnu to sem.

Jinak, pokud jste neviděli, tak ČT odvysílala krátký dokument o česko,bavorsko, rakouském rysoprojektu: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/

To sem určitě hoď, sám jsem na to zvědavý. No u nás nejprve zmizely lišky (resp. přesunuly se k vesnicím) no a pobytové znaky rysa jsem už dlouho také nenašel....

Tim: v létě se hůř hledají ... apropos, pojedu jeden z nadcházejících víkendů do Mariánek, ženu bych poslal na procedůru a my bychom se mohli potkat a pokecat, jak to tam máte, co ty na to?

Tak jsem posbíral od lidí z rysích projektů po Evropě odpovědi na téma úhyn na SHV-1. Dosud nebyl nikde žádný takový úhyn zaznamenán. Ale je pravdou, že je i statisticky téměř vyloučitelný.
Někteří zoologové dokonce tvrdí, že divoká zvířata jsou mnohem odolnější proti virovým nákazám tohoto typu než šlechtěná plemena psů z domácích chovů.