LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Ahoj, mě se tohle moc nelíbí. V první řadě to na těch 200m letí cca 0.7vteřiny i se započtením poklesu rychlosti a možná by se slušelo i započíst reakci od rozmyslu vystřelit k samotnému zmačknutí spouště.
Vysokorychlostní střela adekvátní ráže má vyšší energii, také mimořádně ničivý účinek na tkáň, vytváří kaverny až 30x větší než střela, narušuje nervy a vytváří tlak na cévy, způsobuje paralýzu. Humánně usmrcuje a taky má min.1500/100

používám V-Max od Hornady, obvykle do 100 m. Prozatim vše v ohn (kuna, liska, lončáci). Koluch evropaka cca 70-80kg na 230m se jen otočil a po 5m zhasl. Vše mířeno na komoru.

mne to nejak na Vmax nesedí, mas viac zasahov s nim na spárkatou?

Ahoj. Na 230 m to muselo mít žalostnou energii. Při takovéto distanci a rychlosti letu bych měl i obavu z účinků bočního větru ... Do 100 m bych to bral, ale 230 mi přijde jako hazard. Účelem je zvěř bezpečně usmrtit a ne zkoušet limity.

Kdysi kdesi, možná tady, ptal se Figi, zda víme, kolik joulů je treba k usmrcení naší zvěře. Bylo to tuším 400 J.
SVS v nařízení ohledně AMP dovoluje k usmrcení v odchytovém zařízení náboje s energií V0 300 J. Když to povolili, asi věděli proč.
Rusové zavedli náboj Makarov 9 mm i pro vojáky, komorováno pro pistoli Makarov (oblíbená i mezi civili), u nás CZ 82. Pro obranu dostačující, nízký zpětný ráz, cca 300 J na ústí, účinný dostřel 50 m. Zabije to chlapa 80 kg.
Ty BLK i subsinici tu energii mají i po stovkách m, jenom se pořádně trefit - ale to už je věcí toho kterého soudruha.
Jiná je otázka zákona - tam je to podle mne proto, aby když loví nějaký jouda, došlo pokud možno k průstřelu, zasažení párových větví nervové soustavy, vyvolání šoku a rychlejšímu vybarvení a tím k rychlému usmrcení.

palkopal píše: ↑úte 22.7.2025, 9:27 Rusové zavedli náboj Makarov 9 mm i pro vojáky, komorováno pro pistoli Makarov (oblíbená i mezi civili), u nás CZ 82. Pro obranu dostačující, nízký zpětný ráz, cca 300 J na ústí, účinný dostřel 50 m. Zabije to chlapa 80 kg.

Tohle nejsou argumenty.
Za první i za druhé světové války bylo běžné, že byli vojáci vybaveni krátkými zbraněmi v rážích 7,65br a podobného, velmi mizerného účinku. 7,63 Mauser, 8mm Lebel revolver, 38 S&W, 9mm Glisenti...
Člověka o hmotnosti daleko větší, než píšeš, zabiješ naprosto jistě nábojem 6mm Flobert.
Zabít není pro obranu civila, ani pro vojenské použití, ani pro humánní lov dostačující.
Potřebuješ způsobit šok, zastavení, znehybnění cíle.

Historické okénko:
Armády jsou ochotny se vzdát některých výhod daných účinnosti ráže výměnou za jiné výhody.
V první řadě je to ovšem unifikace používaného střeliva, konstrukce zbraně a vůbec účel toho, k čemu bude primárně sloužit.
Náboj 9mm Makarov byl nástupcem 7,62 Tokarev a má větší průměr střely, než náboje 9mm Luger a 9mm Browning. Prostě šli Rusové zase vlastní cestou.
Náboj 7,62 Tokarev měl na tu dobu relativně vysoký výkon, přesto mizerný zastavovací účinek a u krátkých zbraní vyžadoval narozdíl od Makarova uzamčený závěr.
Se zavedením náboje středního výkonu 7,62x39 pro základní zbraň jednotlivce ztratil i tehdejší masové použití v samopalech.
Náboj 9mm Makarov se používá dodnes, ale je to v současnosti nejslabší armádní náboj do krátké zbraně, o kterém vím. Pokud se nebudeme bavit o tom, že se někde na východě ještě válčí darovanými Škorpiony.
Dnes je náboj 9mm Makarov beznadějně zastaralý, stejně jako o něco slabší náboj 9mm Browning.
Pěknou dvaaosmdesátku bych koupil hned.

palkopal píše: ↑úte 22.7.2025, 9:27...ptal se Figi, zda víme, kolik joulů je treba k usmrcení naší zvěře. Bylo to tuším 400 J.
SVS v nařízení ohledně AMP dovoluje k usmrcení v odchytovém zařízení náboje s energií V0 300 J. Když to povolili, asi věděli proč...

Střílet zvěř v odchytovém zařízení výkonnou kulovnicí může být za určitých okolností nebezpečné (např. riziko odrazu střely a tím ohrožení střelce a okolí). A protože se v odchytovém zařízení střílí zblízka, zásah lze ideálně umístit a v případě nějaké chyby zraněná zvěř nikam neuteče, SVS v tomto případě povolila výkon výrazně nižší. Ale tahat něco takového do standardního lovu je dle mého názoru nezodpovědné. Lov zvěře, alespoň v kontextu české myslivosti, by měl být etický, tedy jisté a co nejrychlejší usmrcení zvěře. Nikoliv nějaké egoisticko - střelecké experimenty. Jinak já sám mám vyzkoušeno (v rámci tréninku), že za použití dálkoměru bych mohl aktuálně používanými zbraněmi a střelivem spolehlivě lovit zvěř na vzdálenosti výrazně přes 300 metrů, ale vzhledem k době letu střely se v lovecké praxi držím citelně níž. Pokud bych používal .300 BLK, mým loveckým limitem by bylo cca 100 metrů. Howgh.

otazka skor je...ako sa správa VMax v 30razi cca 110grain pri tejto vzidalenosti/rýchlosti...absolutne konštrukčne nevhodná na raticovu zver

Tak střely Amax a Vmax jsou dle mého názoru koncipovány jako měkké varmintové střely , které se při normální rychlosti roztrhnou. Způsobí celkem devastující zranění a dál již nemá co pokračovat.... Do 30. dělali kdysi jen 110gr. Pro subsoniky by slušelo, aby střela byla dvakrát těžší, nízkou tvrdost střely vnímám jako pozitivum. Pro subsoniky by byla možná vhodná i střela SST, která se rovněž ochotně deformuje. Takový interbond by v susonicke rychlostí jen propichoval.

Nosler BT 220gr subsonic

https://www.strobl.cz/strely-nosler-bal ... 64?cid=CZK

A-max je primárně konstruována jako terčová střela. Dá se však použít i jako lovecká. Sám ji používám v ráži .308Win a není to tak, že by se celá rozpadla. Používám ji na srnčí zvěř a ve všech případech byl kus prostřelen a to i na vzdálenosti kolem 200m a zásahu kostí. Laborována je 155gr s V0=860m/s. V-max je dle mého názoru měkčí.

Omlouvám se s Amax za mystifikaci a děkuji za upozornění...