LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Velmi dobře to znám - lovím jen ze země a na základě zkušeností už předpokládám odraz střely vždy, a těch pískajících odra?ených kulí po průchodu tělem zvěře a následném odrazu od terénu už jsem slyšel mnoho ( ale ne vždy jsou sly?et ). Při střelbě ze země je toto riziko obrovské, na větší vzdálenosti ( 120 + ) při střelbě ze země i z posedu se střela odráží vždy a to i přes zdánlivou nemožnost odrazu ( měkký sníh atd. ) Zároveň přírodní terén vzhledem k nerovnostem nedává šanci předem určit úhel dopadu, takže i proto se s odrazem střely musí počítat vždy.
Zároveň po loveckých střelách požadujeme, aby nefragmentovaly a držely si co nejvyšší zbytkovou hmotnost, takže se budou velmi ochotně také odrážet a o to více nekontrolovatelně.

Nezbývá nic jiného, než s tím ?ít, velmi často si z tohoto důvodu ránu odpustím, a vždy si představuji ohro?ený prostor od směru střelby na každou stranu 20 -30 stupňů a 5 km daleko.

Nevíte někdo jaká je šance, když v rovině střelím na oranici vránu 222Remingtonem, že se kule odrazí? Vůbec by mě zajímalo jak se tato ráže odráží po projdutí zvěří třeba srnčím, liškou.

Patrik-30-06 píše:Nevíte někdo jaká je šance, když v rovině střelím na oranici vránu 222Remingtonem, že se kule odrazí?

Asi takhle, pokud tam nebude kamen nebo led, tak docela mala, ikdyz si vem co udela s 222R steblo travy. Na druhou stranu 222R nepoleti tak daleko jako 300Wmag. Ja jsem si hral s balistickym kalkulatorem a zajimave vysla 223R s Hornady V-Max 35gr. Do 200m skoro rovna a pak priserne rychle ztraci rychlost. Akorat ta citlivost na vitr nic moc. Staci kdyz si zajic na 50m prdne a lisku na 100m kvuli tomu netrefis . Mozna ze by jsme meli vsichni nabehnout na strelnici, na vant dat balici papir a strilet 2 m pred do zeme ze stoje, se sedu, kleku vzdy alespon 25 ran a koukat co se odrazi.. Pokud mam respektovat 5km a 30stupnu na kazdou stranu, tak muzu flintu rovnou zahodit, protoze u nas nevystrelim..

Vím, že by se neměla při odrazu doletět jako velká kulovnice, ale když si vezmu, že směrwk, kde střílím je v pozadí výrobní hala 600m a dokola všude vesnice jen s malýmy prostory, kde je volno a může se to odrazi kamkoliv, tak se mi nechce střelit nikam. Včera jsem se hodinu přibli?oval k asi 50 vranám a nakonec jsem to vzdal a šel pryč, protože vidina otočené báby ve vesnici a nebo trefený auto mě vyděsilo na tolik, že to za to nestálo.

Patrik-30-06 píše:vidina otočené báby ve vesnici a nebo trefený auto mě vyděsilo na tolik, že to za to nestálo.

Auto je pruser, baba pres 65 let je reseni duchodoveho problemu . 600m je fakt malo, na tyhle aplikace by se hodila malorazka v 17HMR. Fakt je, ze se neda predpovidat kam az to doletne, dokud se to nestane, coz se ti povede udelat asi jenom jednou, idkyz kniha ISA pravi: Neni chybou udelat chybu, ale je dulezite si z toho vzit pro priste nalezite ponauceni, nicmene prokurator by to asi nesezral. Pruser je ze chceme strely tohe co prorazi, pokud mozno s velkym vykonem a rovnou bal. krivkou, takze rychle letici a negativem je ochota dobre a daleko se odrazet..

Myslím, že to figi napsal dobře. Jen s těmi 5 km mě dost vyděsil. Přiznám se, že i při respektování ohro?eného prostoru z toho nemám dobrý pocit. Pokud najdu za nástřelem masivní rýhu v zemi, tak si říkám, že kulička má už tak po?ramocený BC a zbytkovou energii, že snad na životě nikoho neohrozí. horší je, když změní směr v cíli a nenajdu po ní stopu. Na druhé straně třeba ve Světnově je na zemi tolik rýh po odra?ených střelách, které s největší pravděpodobností neskončily v barieře, že by správce ani nemohl spát. Nevíte někdo, jak tam je zabezpečeno ohro?ené pásmo? Jinak se nám stávalo v Medlánkách, že občas nějaká včelka ulítla ikdyž při schvalování střelnice bylo stříleno ve všech možných a nemožných směrech. O to větší průser, že ta střelnice je v obydlené oblasti. Je asi jen málo situací, kdy je to na 100% bez obav. V podstatě se nedá ani vyloučit, že se na mě zřítí letadlo. Přesto jim nezaká?í lítat.

Za střelnicí ve Světnově je nejméně 10 km souvislého lesa, takže tam je riziko eliminováno téměř ideálně. Dříve tam snad byl do lesů omezen vstup ( když stříleli vojáci ).

Jinak si představte malorážku, V0 330 m/s při hmotnosti střely 2,6 g a dostřelem hodně přes kilometr ( 1350 m) a porovnejte si to se střelou odra?enou při rychlosti 800 m/s a hmotností po odrazu 5 g ( 243W ) při deformaci BC na 0,1 a úhlu odrazu 30 stupňů - spolehlivě doletí 1 600m - to je velmi pravděpodobný příklad a podobně na tom může být třeba 222 Remington a nebo 22.Hornet

Pokud ale vezmu střelu ráže 30, tak při stejných podmínkách a když si při odrazu zachová BC, letí 4 985 m - tohle je velmi vyjímečná možnost, ale stále pravděpodobná. Proto beru ohro?ení až do pěti km.

Jeden z balistiků dokonce tvrdí, že při odrazu může nastat situace, kdy odražená střela výrazně překoná max. dostřel dané ráže.

takže závěr je jasný - vždy musím brát v úvahu tu nejhorší možnost.

tak jsem udelal trochu matematiky a:
270W 8,4 g strela Vo 900 m/s BC 0,4 ma ve 4km energii 50J coz je asi na zabiti staci.
malorazka 2,6g Vo 330m/s BC 0,1 ma v 900 m energii 9J coz staci max na vyrazeni oka..
22 Hornet s 2,26 g V-Max Vo 900 m/s BC 0,1 ma v 1200m enrgii 7J
Takze tech 5km bude asi pro normalni kulovnice stredni tridy namiste, mozna muze byt i hur koupim horneta

Těch 5 km rozhodně nezpochybňuji. Jen ta představa výseče o poloměru 5 km a úhlu řekněme 30°, to je sakra plocha a mít jistotu, že se tam nikdo nemotá. Já se z toho důvodu vyhýbám střelbě pod nízkým úhlem, zejména při zmrzlé zemi pokud případný odraz nemá co zachytit. A určitě to znáte, jste na čekané a je až neuvěřitelné kolik lidí se po revíru motá. Ale když třeba zapadnete, celej den nepotkáte ?iváčka, kterej by vám pomoh. Docela by mě ale zajímalo, kolik energie ztratí střela třeba na normální louce. Třeba 2 m rozrytý a potrhaný drny a střela fuč. slabší ráže, to je řešení. však jsou táké doporučené do příměstských oblastí. Taky jsem koukl na ten Světnov na leteckou mapu. První domy ve směru střelby jsou cca po 9 km. jenže znáte to, když rostou tak je to v lese jak na Václaváku.

V Rukověti loveckého střelectví jsem našel tabulku kde jsou uvedeny opravy pro zamíření při různých teplotách vzduchu.U ráže 8x57JS je tam rozdíl na 200m při teplotě -15 C° až + 25C° 21 cm.To se mě zdá nějak moc.Nikdy jsem při mrazech znovu nenastřeloval.Jaké s tím máte zkušenosti?

Já se svojí 6,5x55SE když jsem jí nastřeloval na podzim (kolem 15C) a když jsem byl po vánocích na střelnici (-10C), tak po vánocích dělal rozíl na 50m 1,5cm, na 200m by to mohlo být něco kolem 20cm(Můj odhad)...

Při změně teploty se mění ús?ová rychlost a tím i dráha střely a aby toho nebylo málo, tak i kmity hlavně a tím se mění i bod dopadu střely.
Je potřeba si to spočítat v balistickém SW a ověřit v praxi. Já s sebou mám vždy balistické tabulky s rozdílem ús?ové rychlosti po pěti stupních celsia.
Na běžné vzdálenosti bych to ale vůbec neře?il.
Na 300 m mi u 243W rozdíl v teplotě 40 stupňů dělá rozdíl 7,5 cm, u 308W je to obdobné, na 200m u 308W je to do 4 cm.
Daleko důležitější je vědět, zda se mi u mé zbraně a konkrétního střeliva mění se změnou teploty bod dopadu střely na 100m nebo na vzdálenost, na kterou je zbraň nastřelena optimálně při teplotě 15 stupňů celsia.

Ahoj figi - to máš z quickloadu nebo z jiného SW - popř. pokud z QL, kde se dá u nás objednat? Díky moc - a omluva za OT

http://www.strelecke.stranky.sk/download.php

http://www.balistika.cz/

Ten první je velmi jednoduchý, ale dostatečně přesný, stáhnež si ho zadarmo, to druhé je od Kinga, velmi doporučuji, super promakané, včetně výpočtu derivace střely, proměnlivého větru, max dostřelu a mnoho dalších funkcí. Pak to vyexportuji do Excelu a tabulky mám v telefonu.

Děkuji