Potravní spektrum "škodné"

[msoukup]

Tak mi to nedalo a podíval jsem se zase po dlouhé době na INTER/RED CAFE a rád bych se tu vyjádřil k některým informacím o kormoránovi, tak sebevědomě prezentovanými jakýmsi xaxapem. A rozhodně si nemyslím, že by si tím myslivci nabíhali na vidle , spíš pochybuju, že to xaxap četl.
1) není pravda, že existují 2 velké evropské studie INTERCAFE a REDCAFE, jak uvádí xaxap. INTERCAFE (Interdisciplinary Initiative to Reduce pan-European Cormorant-Fisheries Conflicts”) je jakýsi pracovní vědecký prostor (od 2002) , respektive projekt, financovaný z evropského programu COST, který si klade za cíl zlepšení dosavadního vědeckého poznání z biologie, etologie a dosavadních konfliktů mezi kormoránem a člověkem a klade si za cíl vytvořit koordinovaný informační systém v rámci Evropy .
2) Výstupem REDCAFE je spíše populárně-naučný souhrn určený snad laikům, politikům atd. pro lepší orientaci v problematice (takový čtyřlístek pro laiky) - (REDCAFE final report, Carss 2003). Dalším výstupem je pak souhrn národních přehledů 24 zemí z roku 2005. Nejedná se tedy o žádné studie (ne všechno, co je napsané v angličtině se musí nazývat studií). Na projektu participují reprezentanti 28 evropských zemí a má 3 pracovní skupiny /(a)ekologická databaze a analýza, (b)řešení konfliktu a management, (c)vytvoření komunikačních linků mezi biology, sociology, ekonomy a politiky/. Hlavními reprezentanty tohoto projektu je ekolog (D.Carss) a antropolog (M.Marzano) . Už z toho je patrné, že zájem o vlastní řešení problému kormorán představuje minimální část tohoto projektu, příp. řeší problémy komerčních rybářů, negativní vliv, spojený s extrémním nárustem populace kormorána, na autochtoní druhy ryb je opomíjen. Zainteresovaní vědátoři se celkem pravidelně scházejí v zajímavých destinacích (7x, naposledy v Itálii 2007, výstupy jsou pořád stejné, je potřeba řešit ekologii a biologii kormoránů , případně přispět k lepšímu pochopení toho prostého faktu, proč rybáři nemají kormorána rádi, nebo tzv. case study. Metodiku REDCAFE hodnotící tzv. konflikt mezi rybáři a kormoránem pak sami autoři zpochybňují a de facto přiznávají, že je nekompaktibilní, nevyhodnotitelná a zatížená dokonce i jazykovými problémy spojenými s překladem některých termínů:-), vyhodnocení je tedy naprosto irelevantní:-).
Je zajímavé se také podívat, jaké je složení této interdisciplinární INTERCAFE skupiny, najdete tu ve velkém ekology, zoology atd., zástupce rybářů minimálně. Za ČR participují P.Musil (zoolog), R.Martincová (ČIŽP – tedy represivní státní orgán) a J.Boháč (JČU – zemědělská fakulta, katedra rostlinné výroby a agroekologie). Jen podotknu, že JČU má specializovanou fakultu rybářství a ochrany vod, takže účast agroekologa je pro mě poměrně překvapivá . Zástupce ať komerčních či sportovních (ČRS) rybářů byste hledali marně, stejně tak ichtyologa, MZe, MŽP, myslivců atd. Tomu také odpovídá penzum informací. Není se tedy co divit, že jako červená nit se všemi materiály táhne ekologická mantra o tom, že odstřel kormoránů, resp. redukce početních stavů nefunguje.
Ať se na mě různí xaxapové zlobí jak chtějí, ale z průšvihu jménem kormorán je pouze jediná cesta, a to je redukce početních stavů a je jedno, jestli se to udělá olejováním snůšek, ničením hnízd nebo odstřelem. Pokud nechceme nechat naprosto zdevastovat naše vody a i nadále mít původní druhy ryb, tak jiná cesta není. Pro úplnost dodám, že diplomovou práci jsem dělal na katedře rybářství, sportovně rybařím odmalička (ryby nejím) a letos si povolenku nekoupím, protože chodit kolem mrtvé vody mě nebaví .
M.Soukup

Pokud by to někoho zajímalo, přikládám odkazy (popis cílů INTERCAFE tam najdete i v češtině)

http://www.intercafeproject.net/pdf/INT ... _final.pdf

http://www.intercafeproject.net/pdf/RED ... REPORT.pdf

http://www.intercafeproject.net/index.html

http://www.intercafeproject.net/pdf/RED ... erview.pdf

[XAXAP]

Zdenek41: Je těžké odpovědět, co je a není nejschůdnější cesta. Ostatně největší schůdnost nemusí být ani nejlepší řešení.
Ale po prostudování mnoha poznatků z různých zemí bych si troufnul nastínit cestu o dvou pilířích:
1. Vrátit rybám prostředí, které je pro ně bezpečnější (laicky a zjednodušeně řečeno: umožnit se schovávat). Vychází to z faktu, že kormoráni způsobují největší škody na úsecích, které člověk výrazně "odpřírodnil" (regulace, čištění, nezámrz apod.). V Británii jsou s tímhle dobré zkušenosti.
2. Redukovat kormorána tam, kde je to efektivní a nese to nejméně side-efektů (Balt). Zvířata obecně ignorují hranice. Dle mého názoru neexistuje žádné funkční české, slovenské nebo německé řešení, i když po něm lidé bez pochopení souvislostí volají.

Komentovat nějak výrazně tu zbylou část tvého příspěvku neumím. Je tam hodně věcí najednou. V mnohých z nich asi ani nejsme v rozporu. Jediné, v čem jsem oproti tobě větší optimista, je to, že si myslím, že mají různé zájmové skupiny šanci se domluvit. Ono by úplně stačilo, kdyby to předvedly elity (tzn. všichni ti, kteří mají dostatečné IQ a komunikační dovednosti k tomu potřebné). Pak by se stávalo čím dál tím méně často, že místo faktické diskuse má někdo pocit, že musí nad druhou stranou zvítězit (viz třeba slovíčkářský příspěvek msoukupa), nebo že se objevují podivné obhajoby viz email, který pro ukázku a doslova cituji (bez autora):
"Jseš fakt pošuk -- aby neporušili jejich trvalé stavy u nás (hnízdící populaci), které jsou žádoucí. Jsou nežádoucí !!!!!!stejně jako podkani !!!!!---- kdo A PROČ by udržoval jejich trvalé stavy??? Korptvičky nehájíte - to není tak atraktivní. Volavky ,Krkavce ,Kormorány a podobnou verbež je třeba regulovat. Není přece normální abychom mněli v revíru 7 koroptví a 220káŇat a motáků k tomu 50 krkavců.Jestli jsou migrující ne bo ne ,to mne nezajímá.Chřástalové a křepelky jsou taky migrující a jsou přitom na vymření ----koho je tedy třeba chránit?????????"

Trochu jsme si odvykli být skeptičtí k vlastnímu názoru, kritizovat vlastní přesvědčení a vzdělávat tak sebe a vyvíjet se. Místo toho se často objevují obraty jako "jediné řešení je" nebo "pro XY musíme udělat". Já chápu, že jakékoliv zvíře může komukoliv připadat z hlediska emocí nějaké (např. špatné, dobré, ničící, kazící, podporující, krásné ...). Otázkou ovšem je: jaký je správný mandát člověka zasahovat do přirozeného chování zvířete? Je jasné, že to v mnohých, očima člověka vyhrocených situacích ovlivňuje nepřirozený stav prostředí, který mnohdy člověk sám způsobil. Pak mi ale nejde do hlavy, proč chce člověk likvidovat zvíře místo toho, aby učinil nápravné kroky vedoucí k přirozenosti prostředí. Zvláště když lidé už dlouho znají gradačně-redukční principy. U kormorána je pak až s podivem, že po tom ve velké míře volají lidé, kteří chtějí chytat ryby pro zábavu. Zasahuje ten mandát i mezi ně a jejich motivy? (pozn.: sám jsem hobby-rybář)
Právě pro tuto komplikovanost a propletenost motivů různých skupin se téhle tématice věnují třeba i sociologové, andragogové apod. Ten problém je totiž převážně lidský, nikoliv zvířecí. Jde o prachy rybochovatelů, jde o prachy a alibi hobbyrybářů a jejich sdružovatelů, jde o komfort myslivců, jde o prachy ministerstev. Argument, že kormorán decimuje a je schopen plošně vyhubit přírodní reofilní druhy je spíše pomocnou manipulací, aby ten trabl vypadal populárně hrozně. Jeho dopad je sice výrazný, ale ostrůvkovitý. Mimoto se neví o žádném rybím druhu, který by za posledních mnoho let vyhynul v souvislosti s predací (zpráva ichtyologů). Jiná situace je ovšem v souvislosti se změnou prostředí, které některé vzácné ryby potřebují. A v téhle věci stejní lidé, kteří volají "smrt kormoránům", paradoxně nečiní nic.
Bejt nasranej na nějaké zvíře je snadné. Pojďme se ale snažit hledat a analyzovat z různých úhlů pohledu. To je ten hlavní průser, který česká společnost dosud uspokojivě nevyřešila. A platí to mezi všemi skupinami obyvatel.

Ještě na závěr dodatek pro M.Soukupa: pokud by ti chytání ryb opravdu chybělo, napiš mi, odkud jsi nebo kde se zpravidla vyskytuješ pro účely rybaření, a já ti nějakou dobrou alternativu doporučím. Bez úplaty, klidně veřejně, jen a pouze pro tvou vlastní radost.

[fesoj]

Naprosto souhlasím, že o prachy jde až v první řadě ! A co se týče přemnožení jakéhokoliv živočišného druhu, zpravidla se o něm začne mluvit tehdy, když to nám - pánům tvorstva - začne jakýmkoliv způsobem lézt do peněz. V životě jsem neslyšel o tom, že by došlo /kdykoliv a kdekoliv/ k přemnožení zajíce nebo bažanta. A ruku na srdce, pánové, v 90 % za přemnožení jakéhokoliv druhu v zásadě můžeme my lidé. Ať už je to vytvářením optimálních životních podmínek s přemírou potravní nabídky /černá zvěř, potkan/ nebo vyhubením predátorů a nedostatečnou redukcí /parohatá spárkatá na mnoha místech/ nebo potlačením přírodní regulace /orální vakcinace lišek /. Člověk po staletí a tisíciletí měnil a mění přírodu dle potřeby své a návrat k nějakému původnímu stavu už není možný, i když se nás mnozí fundamentalističtí "ochránci přírody" snaží přesvědčit o opaku, Ostatně, jak by měl ten "původní stav" vypadat ? Jako před 100 lety ? Před 500 lety ? Před 1000 lety ? Dnes pár nadšenců docela vážně uvažuje o tom, jak vzkřísit z mrtvých některé vyhynulé živočichy, např. tarpana a pratura. Ale kdyby se to povedlo, kde vytvořit pro stáda těchto velkých kopytníků u nás ve střední Evropě životní prostor ? Logicky vzato je to blbost. Ale v zásadě stejná blbost je i snaha o to, aby u nás žili bobři na každé říčce či potoku, nebyla možná jejich regulace a vliv jejich činnosti na pobřežní porosty a leckde i na ochranné protipovodňové hráze byl bagatelizován. Dovoluji si tvrdit, že přísné celoplošné hájení bobra skončí až tehdy, když přijde nějaká velká voda, provrtané hráze povolí a utopí se pár lidí.Že přeháním ? Kéž by ! U kormorána sice něco podobného nehrozí, ale leckteré naše řeky /a vůbec nemluvím o rybnících, které jsou jen továrnami na výrobu vánočních kaprů/ jsou již dnes jejich vinou téměř bez života. Jenže to není vidět, nelze to ani exaktně spočítat a nejjednodušší je tvrdit sportovním rybářům, že to přehánějí.

[Zdenek41]

Musím souhlasit s obouma příspěvky.V každém je hodně pravdy.Spíš se kloním k fesojovi.Nejvíc mě mrzí na všech aktivitách ochránců,že začínají vždy od středu.....Pokud se má něco v naší přírodě změnit musí se začít od zhora ne od spoda či středu.Příroda se skládá z článku aby v závěru mohl fungovat určitý řetěz v unosném poměru.Kormorána znám jako ptáka jenž loví ryby.Neznám za 30 let,že by se nějak významně u nás lovil.K maléru došlo až k jeho přemnožení a škodám.Do té doby se o něj nikdo nezajímal a nestaral.Patřil do ptačí říše.Znám ještě vody plné meandrů,ryb a ptactva porostlé břehy.Mihule,raci a to neni tak dlouho na komunisty se to už svádět nedá.Voda musí téct,žádná překážka v ní a ani život.To co bylo běžné dnes neni.Jen peníze a vlastní prospěch.To jsou hlavní věci,které stojí proti přírodě.Znám lidi,kteří škodí víc jak škodná a bohužel je to tak.Jsem ochránce a dnes i v myslivosti,ale v životě bych neřekl,že budu upřednostnovat jeden druh před druhým.Tady vzniká nejhorší problém tohle zvíře má + a tohle -.Zase na druhé straně nebýt ochránců a jejich aktivit co se vědy a výzkumu u živočichů týče.Tak nás zachvíli sežral norek,psík a jiné druhy.Protože by naše podklady nestačily,nám se nevěří až tak.Přitom selský rozum je jedem z nejlepších.Prominte ti,kteří jste na to studovali

[XAXAP]

Pánové, já už říkám dlouho, že ten problém má spíše filosofický charakter. Fesoj to popsal dobře? Co je přirozené a co ne? Kde je role člověka jako prodloužené ruky boží či vývoje?
Já na to odpovědět úplně neumím.

[fesoj]

Když už jsme začali filozofovat - na všechny otázky neumí odpovědět nikdo, i když se musíme snažit, abychom své obzory neustále rozšiřovali /učit se, učit se, učit se/. Ale nějakou "prodlouženou ruku Boží" bych do toho nezatahoval. Louis Pasteur byl vědec par excelence a zároveň hluboce věřící člověk. A vždy říkal : "Je velice špatné zatahovat náboženství do vědy. A ještě horší je zatahovat vědu do náboženství". A já jakožto neznaboh a ateista s ním v tomto musím bezvýhradně souhlasit. Nelze svádět na Boha stav, který jsme zapříčinili my sami - a nelze na druhou stranu tvrdit, že za úbytkem či vymřením některých živočišných či rostlinných druhů vždy stál člověk - viz dinosauři a mamuti. Příroda se vždy měnila, mění a bude měnit a to i vlivem člověka. Není cesty zpět, nelze zlikvidovat nepůvodní porosty brambor a kukuřice a nahradit je "původním" pralesem. Proto také nemůže znít otázka, zda zasahovat či nezasahovat. Rozhodně zasahovat - ale s citem a rozumně !

[XAXAP]

Zajímavá úvaha.
Jen upřesním, že prodloužená ruka boží byla použita s jistou nadsázkou. Ostatně sám jsem též ateistou, byť religiozitu repsektuju i chápu. Internet je v tomhle naprd médium, vzniká na něm spoustu nedorozumění. Myslím, že většina výpadů v téhle diskusi byla právě způsobena tímhle.

No a co se týče toho zasahování vs. nezasahování, já osobně si myslím, že by člověk neměl strkat všude nos. Už jen proto, aby měl porovnání, jestli je jeho zásah dobrý, či zůstává pozadu za samotnou přírodou. Myslím taky, že v ČR spíše nenajdeš signifikantní skupinu lidí, kteří by rádi nechali všechno out-of-touch. I ochranáři pracují s myšlenkou nechat volnému průběhu jen něco. Otázkou je, jaký podíl má mít to něco na celku. Tam se asi bude diskutovat stále. Vždy se to někoho dotkne. A také si to myslím proto, že některé zásahy či přírodní vývoje nejsou zhodnotitelné v rámci jednoho lidského života. To znamená, že jistě existují lidské zásahy i přírodní vývoj, které nedokážem vlastní metrikou vůbec zhodnotit. My konáme a my nehodnotíme. Byť se o rychlá, instantní řešení stále někdo pokouší.