Re: Změna vyhlášky o době lovu zvěře
Napsal: úte 22.12.2015, 12:03
				
				S tímto Lotrovým příspěvkem se naprosto ztotožňuji. Rozsáhlé vědecké diskuse na téma, jak co nejideálněji zredukovat stavy černé, jsou určitě prima, ale pokud se s tím něco doopravdy nedělá = nejsou hmatatelné výsledky, tak bohužel svým reálným přínosem zůstávají na stejné úrovni, jako je s odpuštěním píchání klackem do hovna...  Co se týče společných lovů, osobně je nemám rád a do jisté míry je vnitřně akceptuji pouze jako myslivecko- společenskou akci. Při pohledu na střelecký um některých jedinců (nějací takoví se najdou prakticky na každé společné akci) totiž má duše trpí, prostě spousta ran mimo, černá pobitá na měkko a běhy, střelci, kteří neví, zda zasáhli či nikoliv a pokud ano, tak jak zvěř značila, kde je místo nástřelu a tak dále... Na druhou stranu jediný dobře zorganizovaný společný lov, kde je přítomen dostatečný počet zodpovědných kvalitních střelců a také lovecky upotřebitelných psů, většinou představuje výřad s počtem kusů, kterého většina jednotlivců věnujících se individuálnímu lovu černé sotva dosáhne. Takže ano, společné lovy jsou, jak píše Lotr, do jisté míry drastické, ale pokud nedokážeme redukovat stavy černé jiným způsobem (např. intenzivnějším individuálním lovem bachyň), co zbývá?
  Co se týče společných lovů, osobně je nemám rád a do jisté míry je vnitřně akceptuji pouze jako myslivecko- společenskou akci. Při pohledu na střelecký um některých jedinců (nějací takoví se najdou prakticky na každé společné akci) totiž má duše trpí, prostě spousta ran mimo, černá pobitá na měkko a běhy, střelci, kteří neví, zda zasáhli či nikoliv a pokud ano, tak jak zvěř značila, kde je místo nástřelu a tak dále... Na druhou stranu jediný dobře zorganizovaný společný lov, kde je přítomen dostatečný počet zodpovědných kvalitních střelců a také lovecky upotřebitelných psů, většinou představuje výřad s počtem kusů, kterého většina jednotlivců věnujících se individuálnímu lovu černé sotva dosáhne. Takže ano, společné lovy jsou, jak píše Lotr, do jisté míry drastické, ale pokud nedokážeme redukovat stavy černé jiným způsobem (např. intenzivnějším individuálním lovem bachyň), co zbývá?
			 Co se týče společných lovů, osobně je nemám rád a do jisté míry je vnitřně akceptuji pouze jako myslivecko- společenskou akci. Při pohledu na střelecký um některých jedinců (nějací takoví se najdou prakticky na každé společné akci) totiž má duše trpí, prostě spousta ran mimo, černá pobitá na měkko a běhy, střelci, kteří neví, zda zasáhli či nikoliv a pokud ano, tak jak zvěř značila, kde je místo nástřelu a tak dále... Na druhou stranu jediný dobře zorganizovaný společný lov, kde je přítomen dostatečný počet zodpovědných kvalitních střelců a také lovecky upotřebitelných psů, většinou představuje výřad s počtem kusů, kterého většina jednotlivců věnujících se individuálnímu lovu černé sotva dosáhne. Takže ano, společné lovy jsou, jak píše Lotr, do jisté míry drastické, ale pokud nedokážeme redukovat stavy černé jiným způsobem (např. intenzivnějším individuálním lovem bachyň), co zbývá?
  Co se týče společných lovů, osobně je nemám rád a do jisté míry je vnitřně akceptuji pouze jako myslivecko- společenskou akci. Při pohledu na střelecký um některých jedinců (nějací takoví se najdou prakticky na každé společné akci) totiž má duše trpí, prostě spousta ran mimo, černá pobitá na měkko a běhy, střelci, kteří neví, zda zasáhli či nikoliv a pokud ano, tak jak zvěř značila, kde je místo nástřelu a tak dále... Na druhou stranu jediný dobře zorganizovaný společný lov, kde je přítomen dostatečný počet zodpovědných kvalitních střelců a také lovecky upotřebitelných psů, většinou představuje výřad s počtem kusů, kterého většina jednotlivců věnujících se individuálnímu lovu černé sotva dosáhne. Takže ano, společné lovy jsou, jak píše Lotr, do jisté míry drastické, ale pokud nedokážeme redukovat stavy černé jiným způsobem (např. intenzivnějším individuálním lovem bachyň), co zbývá?