LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Aby na tohle někdo dokázal udělat aspoň nástřel na způsob výstřelu se zavřenýma očima přes rameno, potřebuje znát:
-zbraně o které se jedná
-ráži
-střelu kterou chceš použít
-rozměry komor, minimálně reálné délky L1, L2, L3, průměr komory v krčku (průměr komory, ne vystřelené nbc)
-OAL když se daná střela právě akorát dotýká polí v přechodovém kuželu, pro každou komoru
-tvar přechodového kužele (cylindrický freebore+kužel; plynulý kužel od průměru krčku; bikónický přechoďák...) u každé zbraně

To nahoře je naprosté minimum pro věštění z křišťálové koule. Protože už z těch rozměrů se dá říct, že to nepůjde vůbec. A bez nich se nedá ani tipovat. Můžeme si navymýšlet co nás napadne, ale na 99,99999+% to bude plýtvání prachem

Samosebou, že ten Frantův "nedokončený" výčet rozměrů, které zjistit na skutečné, starší zbrani je třeba i pro výrobce tlakovek celkem facha, je spíš mlžení odpovědi Ta úloha nemá řešení na úrovni teoretického rozboru nebo výpočtu - reálná zbraň/zbraně není/nejsou ladička - by dávala/dávaly čisté tóny.

Reál na úrovni střelce je najít si informace o různých osvědčených nábojích - někteří výrobci prachu, střel a dalších komponent hodnotí v manuálech i dosaženou přesnost (Sierra) - to je dobrý zdroj a potom samosebou net.
Dnes je doba sdílení informací. Většina lidí se ráda pochlubí, jak a s čím jim to lítá (problém s dostupností cizích střelivin v našem království se zdá být částečně vyřešen - byť to ještě není, jak by to mělo být)

Je nutné to brát tak, že dosažení co nejvyšší přesnosti střelby je touha všech střelců a kdyby současná úroveň poznání a současné technologie umožňovaly vyrábět střelivo, které je absolutně přesné z každé nebo třeba "jen" z většiny zbraní - dávno by ho někdo vyráběl a ostatní výrobci by se to taky naučili nebo v bídě zahynuli (to tvrzení o Federal Match v článku o OCW je samosebou z větší části pouze umělá premisa k dodání vážnosti dalším tvrzením autora - ne, že by ty náboje nebyly dobré, to jsou ale je to z velké části i úrovní přesnosti jejich výroby).

To, že nalezený vrchol přesnosti platí jen dokud ti nedojde zásoba prachu jedné šarže je frustrující ale naštěstí jen pro toho, kdo nerad střílí - prostě k vysoké přesnosti je potřeba se "prostřílet"

Trochu jiná je situace, když plánuji výrobu nové zbraně - tam si mohu navymýšlet úpravy závěru by zamykal dokonale symetricky, provedení vývrtu, tvar komory - těsnou komoru i krček, náběh do vývrtu odpovídající střele atd. - nese to ssebou závazek složitější přípravy nábojnic/nábojů, selekci nábojnic, stružení krčků atd. - celkově je pak provoz takové zbraně náročnější - to je cena za "lepší" přesnost střelby a určitě to není zbraň "do války" nebo na lov nebezpečné zvěře, neb zavřít závěr dá trochu víc práce a nečistoty mohou zabránit střelbě mnohem spíš než u zbraní s "obvyklými" vůlemi

Bych taky jen nemlátil tu "teoretickou" slámu - z tuzemských prachů mi pro .308W/168gr HPBT Lapua/Sierra (pro Savage 12 BVSS) dával celkem dobré rozptyly Lovex S060 (který je ale teď bohužel o něco živější než před cca třemi lety býval) a pak bývalá AAc 2460, čili dnes Lovex D073.5. Tedy spíš rychlejší prachy. Pod těžké střely dávám takovou "živější" šarži AAc 2520, čili Lovex D 073.6 přesnost je o chlup horší - ale jsou to jiné střely Což mě přivádí k tomu, že doteď byly rozdíly mezi šaržemi Lovexu celkem tragické, od loňska je kanystrovaný prach pro Handloading značený "R" za názvem, tak uvidíme, jestli se to zlepší - spíš nás ještě "několik změn" čeká, najmě u kuličkových prachů, kde právě probíhají velké změny - by se celková produkce ze současných max cca 600 tun/rok zvýšila až někam na 1000 tun - neb poptávka je stále silná

Ještě mi to po ránu nedá se krátce nevrátit k předchozí diskuzi LT/OCW Citovaný článek popisuje OCW jako zcela novou - a po americkém stylu převratnou metodu. Samosebou se - jak je dnes dobrým zvykem - negativně vymezuje k předchozím, dříve publikovaným a to primitivním způsobem, kdy si autor našel jeden popis pravidel a ty podrobil zdrcující kritice, by více rozzářil svůj nový vynález. Pokud si dáte práci s rešerší na téma LT celkem lehce zjistíte, že řada střelců střílí při LT dva náboje se stejnou navážkou - a to třeba 30 dvojic Kde je ten markantní rozdíl (pokud odhlédnu od té "Americké" omáčky) při skutečnosti, že reálná zbraň nemusí při 5. až 8. odrazu zvuku od nejasně definovaného upnutí závěru dávat žádné jasné optimum široké na dvě či dokonce tři "grupy" ze šesti. Střelbou OCW vyšetřuji stejný jev stejnou metodou a při spotřebě obdobného množství střeliva a času se dobrovolně ochudím o informace - přičemž je vyměňuji za příslib, že z výsledků bude čitelné robustní ale z hlediska přesné střelby možná téměř bezcenné optimum - neb nebudu mít žádné info o tom, co při zvolené navážce dělají "další kmity". Z grafu, který získám z dat LT jsem oproti tomu schopen výrazně přesněji vyčíst jak široké "optimum" - zde nazývané Sweet spot jsem kde nalezl - tomu odpovídá i jeho spolehlivost. Ale ať si každý střílí, jak se mu líbí, hlavní je, že nás to basví

Jasně že jsem to nemyslel tak, že z rozměrů komory se dá vyčíst návod. Jde o to, že jestli jedna komora nechává zářezy na střele při zavření závěru a otisk náběhu drážek na krčku vystřelné hilzny, vedle druhá má při té samé OAL 0,3 mm k přechodovému kuželu nebo se v ní nbc můžou natáhnout o 0,5 mm a ničemu´to nevadí, tak se jeden náboj na 1 MOA v obou prakticky s jistotou postavit nedá. A náklad takového zjištění je půl večera nad puškami a vystřelenými hilznami s kalibrem, posuvkou a mikrometrem v ruce, což je mnohem míň než den na střelnici a u tří zbraní třeba taky 120 ran. Protože pokud je v merku střela za 30, tak případné zjištění "asi to nepůjde" trochu zabolí...

S těmi "omáčkami" jsi to trefil dokonale. Ale pořád to vidím tak, že se obě metody liší v tom co je z nich snadno a rychle vidět
LT-nejpřesnější navážka (pro dané podmínky)
OCW-nejrobustnější pro široký rozsah podmínek

Díky. Chtěl bych spíš střelu cca 180 gr. Je na ní ten S060 nebo už je to moc? Komory si moc podobné nebudou. To nedoufám. Maximum budou asi 2 flinty se zhruba stejně dlouhou hlavní. Každou přebíjecí navážku zkusím udělat dvakrát a vystřelit z obou. Snad se najde aspoň jedna navážka s ucházejícím rozptylem. Co je lepší. Škrtit nebo neškrtit?

Víš, nevím na co to do těch Mosinek chceš, ale pokud chceš být třeba v závodech KVZ "na bedně", nejspíš stejně zkončíš u dvojích nábojů - pro každou pušku jiných - pokud se rozhodneš kalibrovat jen krček, tak určitě.

Jinak někdy před cca třemi lety psal jeden německý zubař v DWJ, jak si dlouhého Mosina vyladil - bez kontaktu hlavně s pažbou či nadpažbím, kolem každého systémového šroubu věneček šesti děr vyplněných třítunovým epoxidem, epoxidové lůžko pouzdra závěru a zadku hlavně - ladder testem ozkoušená laborace - střelba na úrovni lehce nad 1/2 MOA - prostě pěkná práce
Prostě asi to v některých případech i s těmi Tvými Mosiny jde - ale práce a patron na to padne za tisíce

Trocha oneskorene, ale chcem doplniť niektoré pasáže z príspevku FrantuB z 12.6. o 22:19. Je to viac-menej z pohľadu puškárskeho, ale s fire-formingom to myslím dosť úzko súvisí a verím, že sa nájdu čitatelia, pre ktorých to môže byť prínosné.

FrantaB píše:V lůžkovém závěru je problém v tom, že i když je pevný a těsný až se blbě otevírá, nbc má v ose vůli kolem 0,06-0,15 mm, protože bez ní by se nedal kvér zavřít........... a technicky nutné závěrové vůle způsobí.....

V Uherskom Brode učia puškárov, že v súlade s technickou normou ČSN 39 5060 je u zlamovacích zbraní prípustná hodnota záverovej vôle po skúšobnom výstrele 0,1mm. Premeral som špárovou mierkou niekoľko mne dostupných zbraní. U väčšiny som nedokázal vpratať do príslušných miest ani tú najtenšiu ktorú mám, t.j. 0,05mm (vraj existujú aj tenšie, možno si ich zaobstarám). U jednej kozlice B500 a staršej brokovnice ZP síce vošla len z jednej strany, avšak "o číslo" väčšia (0,1mm) už ani náznakom. Druhá brnenská kozlica, ruská jednotka i dvoják Artemida a nemecký troják Fortuna mierke 0,05mm statočne odolávali z každého možného smeru. Stačí pozrieť na baskulu zo strany a je jasné, že technicky nie sú žiadne záverové vôle nutné. Lôžko baskule a jej záverové čelo u väčšiny zlamovacích zbraní totiž zvierajú uhol menší než 90° a ostatné už je otázkou vzájomného prispôsobenia toho uhla a rádiusu od hlavňového čapu. Každá zo zbraní sa zatvárala celkom ľahko (vrátane tých so záverovou vôľou pod 0,05mm).
Druhou zložkou uzamykacej vôle u okrajovej nábojnice je tolerancia rozmeru R (hrúbka rantlu). V tabuľkách normy CIP sa žiadne tolerancie pre uzamykanie neudávajú (ak niekto vie o nejakom relevantnom separátnom materiáli, budem povďačný za upozornenie naň). V norme SAAMI je situácia iná. Tam je zakótovaná a špeciálnym symbolom označená uzamykacia dĺžka aj s toleranciou. Uzamykacia dľžka je u rôznych typov nábojov definovaná rôzne, pri okrajových nábojoch je uzamykacou dĺžkou práve rozmer R. V súlade s týmto údajom sa vyrábajú aj kontrolné mierky uzamykacej vôle používané pri vystružovaní nábojovej komory. Náhodou ich vlastním pre diskutovaný kaliber 7x65R (Pacific). Mierka GO, na ktorú má zbraň spoľahlivo zatvárať, je robená na cca menovitú hodnotu R. Mierka NOGO, na ktorú zbraň zamknúť nesmie, má R-ko o cca 0,1mm väčšie (to "cca" v oboch prípadoch vyjadruje nepresnosť môjho merania na úrovni dvoch-troch stotín, resp. Amíkovu výrobu v palcoch (?)).
Zrátané a podčiarknuté:
Podľa mojich skúseností a poznatkov je prakticky nemožné pri rešpektovaní uvedených zásad vyrobiť u zlamovačky uzamykaciu vôľu väčšiu než 0,1mm. A táto hodnota je z pohľadu deštrukcie nábojnice alebo "case head separation" hranične neškodná i pri tormentačných tlakoch (teraz neuvažujem žiadne relevantné rozdiely v priemeroch P1). Mal by som mať niekde odloženú takúto nábojnicu od zákazníka, síce len 330 MPascalovú, ktorá ale bola strieľaná zo zbrane s uzamykacou vôľou niekoľko desatín. Ale toto už pokladám za vec mimo tému.

FrantaB píše:A jak jsem psal-z lůžkového závěru plyny nemají pořádně kam utéct, jejich činná plocha najednou není rovná ploše dna nbc, ale ploše čela baskule, to vše při nezměněném tlaku-a odtud pak pochází ty hlavně co odletěly 50m dopředu

Je pravdou, že účinná plocha sa zväčší, ale podľa môjho fyzikálneho vedomia sa roztečením plynov zmenší aj ich tlak, neostane nezmenený (zväčší sa objem plynov a myslím, že možno aspoň v prvom priblížení uplatniť Boyleov – Mariottov zákon, alebo ak chcete stavovú rovnicu). Nehovoriac o tom, že čosi odfučí aj do voľného priestoru po stranách (to "čosi" záleží aj od záverovej vôle zbrane). Ale pozor, ak je puška "červavá", na jej rozhodenie to môže stačiť.

FrantaB píše:...když sedí P1, nemusí až tak nutně sedět R1 a R-seřídíš matrice tak, aby byl headspace vymezený na L1 nebo L2, podle tvaru komory.

Tomuto celkom nerozumiem, aj ked je reč o matriciach a nie výrobe nábojovej komory. Ako som už spomenul, u okrajovej nábojnice sa headspace vymedzuje zásadne na R. Pohľad na tých niekoľko párov R-kových kontrolných mierok, ktoré mi prešli rukami, hovorí za všetko. Majú definované dno s okrajom a vodiaci začiatok tela nejakých 30 mm zďaleka nedosahujúci ku L1.

K fire-formingu všeobecne:
S FF veľa skúseností nemám, ale zopár kusov som si naformoval pred vyše jedenástimi rokmi, keď som si nahlavnil svoju 338-06-ku. Dôsledne som sa držal Kena Howella (pištoľová zápalka i prach – asi v desatine objemu nbc, prekrytie kúskom toaleťáku (nepoužitého ) alebo servítky, inertná výplň až po ústie, jej fixácia vazelínou). Ako inertnú výplň som použil najhrubšiu detskú krupicu akú som našiel. Výsledky boli OK, mal som ešte v úmysle vyskúšať najjemnejšie krúpy, ale zakrátko dorazili originálne nábojnice a bolo po experimentovaní a zbieraní skúseností s FF...

Když na to koukám, myšlenky byly moc rychlé, ruce nestíhaly a tak jsou formulace občas trochu nešťastné a nejasné, protože znějí obecně a přitom jsem je mínil pro daný případ 6,5x65R ze 7x65R...


Právě to, že úhel mezi lůžkem a baskulí není 90° a čep je pod hlavněmi, tak když je (při pohledu zezadu) na dvanácté hodině vůle mezi rantlem a čelem baskule nula, na šesté hodině nějaké malá je-i když v řádu do 0,01 mm. Pokud jsem si všiml, některé zbraně tyhle starosti s geometrií závěru vs. potřebná geometrie komory kompenzují o fous hlubším vybráním pro rantl nbc. Ale je to spíš dojem, daný možná i spíše historickými kousky co mi prošly rukama.
V běžném provozu vcelku nezajímavé, ale když řešíme možnosti vzniku trochu krajní situace při výstřelu, je dobré zahrnout i takovýhle vliv.

Věta "u lůžkového závěru je problém v tom, že i když je pevný a těsný až se blbě otevírá, nbc má v ose vůli kolem 0,06-0,15 mm, protože bez ní by se nedal kvér zavřít." je blbě, je to smysluplně vypadající torzo dvou vět, které jsem neodchytil. Za to velká omluva, tohle by se stávat nemělo. Původní věta byla ve smyslu odstavce viz výše, druhá viz odstavec níže. Takhle obecně to opravdu znít nemá...

7x65R má tloušťku rantlu/minimum hloubky vybrání komory předepsanou 1,40 mm, zatímco 6,5x65R RWS má předpis 1,50 mm. Už tohle je inherentně 0,1 mm vůle, plus vůle závěru (to co Belson měřil spárovkami), plus vůle komory (volnější proti předpisu) plus vůle nbc (menší oproti max. předepsaným rozměrům). Těch 0,06 mm je spíš zbožné přání souběhu perfektně těsného závěru, komory na minimech a nbc pro 7x65R trochu přes max. rozměr, tedy spíš sci-fi. Nepochybuju o tom, že tato změna je další z těch, které mají znepříjemnit přeformovávání nbc z něčeho běžného. A docela si vsadím, že je pečlivě spočtená-tak aby byla velice malá pravděpodobnost vyloženě fatálního selhání, ale aby to spolehlivě kurvilo nbc. A zároveň aby veškeré běžně dostupné kombinace komor 6,5x65R a rantlů nbc 7x65R tvořily kombinaci se závěrovou vůlí větší než 0,1 mm, protože ji, pokud vím, mají hraniční i v Německu. Takže případný soud by byl bezpředmětný, použito střelivo mimo normy...
BTW, závěrovou vůli lůžkového závěru lze s danou nbc změřit pouze za pomoci pro podobná měření určených deformovatelných "drátků" ze speciálních plastů co po deformaci nepruží, anebo po staru kouskem měkkého olověného drátku...


"Z lůžkového závěru nemají plyny kam utéct..."-tlak při fouknutí dozadu z přetržené nbc klesne podle stavové rovnice jedině v případě, že k přetržení dojde za vrcholem tlakové křivky. Pokud nbc rupne v náběhovém rameni tlakové křivky, ufouknout to nestačí a do baskule se opře plný tlak dané laborace, menší o pár nevýznamných procent. I kdyby byla mezi baskulí a svazkem mezera 0,05 mm kolem dokola, uvažujme při obvodu svazku kolem 10 cm, je to plocha okolo 5 mm2. Průřez vývrtu je cca. 7x větší a se zmenšující se mezerou ten nepoměr samozřejmě roste. U dobré zbraně očekávatelných 2 setin mezery jsou to 2 mm2, resp. kolem 5% průřezu hlavně u ráže 6,5. To je z praktického hlediska uvolnění tlaků reálného plynu ze stále se rozbíhajícího hoření prachu směšně málo.


Rantlovky se vymezují na rantl. Ale když nemám výchozí nbc s patřičně tlustým rantlem, což je případ dvojice 7x65R/6,5x65R RWS, můžu si v řadě případů pomoci tak, že si FF vyrobím pro danou zbraň sadu nbc která se vymezuje stejně jako bezokrajové nbc na ramenech lahvice, popř. kuželovitosti těla. Podle toho jak moc odpovídá matrice komoře dané zbraně, můžu pak i FL matrici použít ke krčkování, které končí těsně nad začátkem krčku (nad L2), nebo v případě nutnosti částečně kalibrovat i ramena a nbc pak sedí na jejich bázi, resp. na L1. Ale to už opravdu není taková sranda a je třeba dobře měřit a uvažovat.
Popravdě, na headspace gauges metrických kalibrů od PTG jsem četl a slyšel už pár stížností-čímž neříkám že ty tvoje jsou taky trochu "excessive".


FF krupicí a pistolákem je super, ale vyšší dívčí. Hmotnost krupice je v daném případě hmotnost střely, průtlačný odpor tělesa krupice ven z lahvicové hilzny navíc při vhodné vlhkosti a hrubosti krupice může být při délce toho sloupce u diskutované ráže i vyšší než průtlačný odpor střely. Je to něco co se blbě odhaduje. S prachem pro těžké střely v magnumových revolverovkách je recept "1/10 objemu nbc" celkem OK, při použití prachu na veselé laborace 9L je to koledování si o průšvih, právě kvůli (ne)stlačitelnosti krupice a možnosti vzniku prudkých změn odporu při protlačování se krupice z nbc do vývrtu-a následně tlakových rázů a změn hoření. Možná jsem moc potento, ale radši budu obrazně potento než fyzicky krvavý.
Howella jsem nečetl, ale pokud jsem zregistroval z druhé ruky správně, doporučuje používat především Unique. Což je prach, jehož obdobu tady nemáme k dispozici a jehož obdoba neexistuje. Prostě Unique a není to marketing...
FF černým prachem jsem doporučil proto, protože v první fázi se v nbc bude pohybovat těleso sypkého materiálu, který stejně jako krupice krásně naformuje ramena nbc. Ovšem i když se šprajcne, tak prostě shoří a v důsledku vlastností černého prachu při zrnitosti Vesuvitu LC nepřekročí hranici kolem 36000 PSI/2480 BAR, což jsou 2/3 povoleného Pmax dané ráže. Na rozdíl od bezdýmých prachů které s rázovými vlnami z moc malých navážek nebo náhle zvýšeného tlaku dokáží "přeskočit" na jiný chemismus hoření (i když se tomu výrobci velmi úspěšně brání), u černého prachu dané zrnitosti tohle nehrozí vůbec. Takže k dispozici velmi slušná rezerva, pokud se někdo mimo tabulkové laborace a postupy cítí nejistý.


Doplnění resumé: 6,5x65R RWS z 7x65R asi půjde. Pro redukované laborace (kvůli rozdílu v P1), za předpokladu vymezení headspace na L1/L2 jako u bezokrajové nbc, což vyžaduje zkušenosti a měření. Jinak ne.


Edit:
Použití krup a vůbec materiálu, jehož zrna jsou větší než cca. 5% průměru krčku vřele nedoporučuju, protože tak hrubý materiál už se může poskládat tak že se vzepře jako klenba a nechce dál. Čím delší je nbc (a sloupec), tím vyšší riziko. V tu chvíli udrží strašně moc, i když se to nezdá a tlaky poletí do nebeských výšin. Ve válcových nbc je to OK, tam se nemá kde zašpérovat, už v nbc jako 9,3x74R, 375 HH o flaškách nemluvě opravdu nepoužívat!
Hrubá krupice na krupičnou kaši je dekády vyzkoušená a funkční.

FrantaB píše: Právě to, že úhel mezi lůžkem a baskulí není 90° a čep je pod hlavněmi, tak když je (při pohledu zezadu) na dvanácté hodině vůle mezi rantlem a čelem baskule nula, na šesté hodině nějaké malá je-i když v řádu do 0,01 mm.

XXXX k nbc 6,5x65R
A docela si vsadím, že je pečlivě spočtená-tak aby byla velice malá pravděpodobnost vyloženě fatálního selhání, ale aby to spolehlivě kurvilo nbc. A zároveň aby veškeré běžně dostupné kombinace komor 6,5x65R a rantlů nbc 7x65R tvořily kombinaci se závěrovou vůlí větší než 0,1 mm, protože ji, pokud vím, mají hraniční i v Německu. Takže případný soud by byl bezpředmětný, použito střelivo mimo normy...

Ta popisovaná vůle bude samosebou nahoře - na 12. hodině, ale to je celkem jedno. Důležité je, že při kalibraci jen krčku nábojnic (pro přesnou střelbu) situace, kdy nejde zavřít závěr po vložení náboje opřeného v takovém případě ne o okraj ale o dosedací kužel nebo i jinou část nábojnice reálně nastává - manipulační vůli potřebuje každý závěr - otočný válcový odsuvný si s malým odporem pružné nábojnice poradí, lůžkový, Jäger sklopný blok nebo třeba Blaser kleština tu manipulační vůli potřebují. Proto, když vymezím uzamykací vůli jinak než na okraj nábojnice, může se mi někdy stát, že nezavřu závěr (tak jsem chápal původní Františkovo tvrzení - teď vidím, že to bylo jinak )

Možná ještě poznámka - Waswaq, který ten dotaz na 6,5x65R/7x65R položil nemá v této ráži (jak je patrné z předchozích dotazů) zbraň s lůžkovým závěrem
Ale "naštěstí" ten Jägerův sklopný blok se v tomto ohledu chová dost obdobně - možná se "šprajcuje" ještě hůř - nejde zavřít i při přesahu dna nábojnice o směšných 0,02 mm

Jinak tvůrci náboje 6,5x65R RWS pečlivě počítali, aby se na tuto komoru dala spolehlivě přestružit kterákoli i mírně nadměrná komora ráže 6,5x57R (obdobně u bezokrajové verze a obdobně u ráže 30R Blaser a zbraní v původní ráži 308W a 30-06)
I když ten efekt určité "jedinečnosti" jejich nábojnic jim jistě taky nevadí

K fire formingu nábojnic krupicí jsem kupodivu vždy četl spíš obavu o vývrt - taková podivná zkušenost se na US forech vykytovala a asi i vyskytuje celkem často, nikdy jsem to moc nechápal - odpovídá tam ale vždy i dost lidí s dlouhodobou bezproblémovou zkušeností s krupicí Že by se FF práce omezovala jen na použití Unique prachu jsem popravdě nezaznamenal

asi bych si měl dát pauzu, nějak mi to nemyslí, nebo nepíše...

Jak jdou takové ráže spíš mimo mě, netušil jsem že 6,5x65R RWS je podobný případ jako 8-06... Tou pojistkou na kurvení nbc jsem měl na mysli rozdíl v rantlech, s P1 se tak nějak dá zabojovat-ale když se při použití FL matrice nbc po každém výstřelu natáhne o 0,08-0,10 a zároveň jsou rozdíly v ranách kvůli nesjednotnému zápalu jak nbc lítá pod úderníkem dopředu, tak to odradí asi naprostou většinu případných experimentátorů

Tak nějak - ty obvyklé postupy s doplněním materiálu v oblasti P1 nad okrajem nebo i přímo na okraji nábojnice (pájením mosazných vložek apod. ), případně deformací nebo pěchováním materiálu okraje jsou spojené s rážemi s podstatně nižšími tlakovými limity - a i tam se často dočtu, že úprava je dobrá proto, aby můj oldtimer jen nestál v koutě ale mohl si občas vystřelit - nejlíp náboj s výkonem dostatečným tak akorát pro papír terče
I pro 6,5x65R by se našla mateřská nábojnice, která by šla v hydraulickém lisu v oblasti "hlavy" upravit, následně obrobit ... ale když jsou ty nábojnice na trhu, tak i při vysokých cenách RWS/RUAGu by to nevyšlo líp - levněji

Len okrajom - preto som volil 6,5-284 - nábojníc je na výber z min 4 výrobcou a nemusím trpieť monopol. .

Aj prestružiť by sa dala s min 6,5x55 -260 rem . a problem by mohol byť len v prechod kuželi ... ale nová hlaveň je nová hlaveň.

A pochybujem že sa to prestružovanie nejak hromadne koná - je to skôr len tah konštruktéra aby si šikulovia nepomohli .

Jeste k tomu Belsonovu konstatovani, ze CIP nestanovi uzamykaci vuli a SAAMI ano.
V platne CSN 39 5020, hned ve stati "Pouzita oznaceni" v odstavci "Ruzne rozmery" je oznaceni "Fe" vysvetlene jako "zaverova vule". Tento rozmer je pak uvedeny na kazdem stitku u jednotlivych razi, opet v odtavci "Rozmery ruzne" - "Miscellaneous Dimensions".
Je to rozpor s mne znamou verzi nasi nazvoslovne normy, ktere by odpovidal termin "uzamykaci vule", ale je to nepochybne "headspace" ci "Verschlussabstand", jak je pouzit v puvodni CIP norme dostupne na verejnych zdrojich - internetu.

I bych prisahal, ze jsem nekde videl tabulku, kde se pouzita hodnota "Fe" odvozovala od Pmax dane raze, ale nemohu to zrovna ted najit - mozna je to jen v nekterem usneseni CIP

FrantaB píše:BTW, závěrovou vůli lůžkového závěru lze s danou nbc změřit pouze za pomoci...

Keď už "s danou nbc", tak si asi myslel uzamykaciu vôľu (headspace). Záverová vôľa lôžkového záveru je atribút zbrane samotnej, nezávislý na nábojnici. Neber to prosím, že chcem tu byť za vyrývača na mikro alebo nano úrovni, ale predpokladám, že tie príspevky čítajú aj menej zbehlí kolegovia, nech sa im to nepletie.

K tým tlakom plynov pri deštrukcii nábojnice: Napadá ma aj iná reálna kombinácia vnútrobalistických okolností, kedy by sa stavová rovnica mohla prejaviť, ale vzhľadom k zložitosti a neverifikovateľnosti situácie navrhujem tému nechať tak.

Väčšinu kontrolných mierok uzamykania mám od PTG okrem 8x57JS, ktoré sú od Forstera a 7mmWSM od Mansona. Je medzi nimi niektorý, ktorý by podľa teba prečnieval o hlavu? Neviem, zatiaľ nemám s Pacificom žiadny negatívny poznatok (klop-klop...).

Ako som už uviedol, fire-formingom sa (okrem dávnej ojedinelej epizody) nezapodievam. Myslím, že tu niekde som už vyjadril, že po listovaní v Howellovej knižke Custom Cartridges som nadobudol dojem, že ten chlap vie o nábojniciach všetko. Podľa spomínanej knihy (reprint z 2005) používa pištoľový prach Bullseye (Alliant). O žiadnom Unique tam reč nie je. Ale pripúšťam, že to už nemusí platiť a Ken sa mohol posunúť inde, aj keď ani ty to nejak presvedčivo netvrdíš...

FrantaB píše:FF krupicí a pistolákem je super, ale vyšší dívčí. Hmotnost krupice je v daném případě hmotnost střely, průtlačný odpor tělesa krupice ven z lahvicové hilzny navíc při vhodné vlhkosti a hrubosti krupice může být při délce toho sloupce .....

Myslím že na krupici "fičí" väčšina fire-formistov. Mám ju tiež z tej knihy. Mne to fungovalo bezchybne. Ale obával som sa, že je to príliš jemné, preto tá poznámka o najjemnejších krúpach (aj tie by som asi opatrne drvil v mažiari).

pufr: Ďakujem za navigáciu v tabuľkách CIP. Hanba mi, môjmu starnúcemu oku to Fe uniklo. Ktože už by sa obzeral po nejakom železe? Ale musím dodať, že tá amícka norma je v tomto smere lepšia, názornejšia. Vo výkrese nábojovej komory je voči dnu nábojnice okótovaná uzamykacia dĺžka s udaním minimálnej a maximálnej hodnoty. Pri každom náboji je z výkresu zrejmé, ako je zamykaný. V tabuľkách CIP paušálna 0,1-nička je tu a tam opoznámkovaná „Headspace on Shoulder“, alebo „Headspace on Belt“, ale nie vždy. Viem, znalý človek sa zorientuje a potrebný údaj napr. pre výrobu kontrolnej mierky si poľahky dopočíta, ale pripadá mi to technicky nedôsledné a nekomfortné. Ked som to už s tvojou pomocou našiel, aspoň si zabrblem ...

Závěrová vůle vs. uzamykací vůle-díky! Nikdy jsem čs. normy neměl v ruce a tohle je jedno z témat, na které se mi snáz mluví anglicky než česky A protože se ty dva termíny namnoze používají dost divoce, udělal jsem si obrázek křížem Ano, jsem měl na mysli headspace.

Jestli má Howell v knížce Bullseye, tak jsou moje informace špatné. Co jsem zachytil, je to dost rychlý a energeticky vydatný prach, ovšem s nadprůměrnou odolností proti "přeskočení" na jiný (vysokotlaký nebo jak to nazvat) chemismus hoření když dojde k nečekanému tlakovému rázu. Bullseye a Unique jsou, zdá se mi, v US na fireforming něčeho nového nejpoužívanější.

Měl bych dotaz. Dá se nějak říct, které ráže se přebíjejí lépe jednosložkovým a které dvousložkovým prachem?