Jinak zachovejte klid, kolegové.

Co se týče kontaminace zvěřiny olovem z loveckých střel, osobně bych ohledně případné toxicity nepropadal panice. Vemte si třeba mořské ryby: U nich EU normy povolují až 1mg/kg jedovaté rtuti, což je oproti normě 0,1mg/kg olova ve zvěřině docela dost, ovšem toleruje se to kvůli tomu, že předpokládaná četnost konzumace mořských ryb je u průměrného Evropana pouze 1x týdně. Pokud tedy nebudu jíst zvěřinu 2x denně a k tomu důsledně obříznu střelný kanál a raději vyhodím i právo, tak mi reálně žádná otrava olovem nehrozí. Každopádně testy loveckých střel obsahujících olovo ukazují značné procento úbytku původní hmotnosti. Zejména u nebondovaných poloplášťových střel typu S&B SP, NORMA Alasca a dalších přesahuje ztráta při vyšších dopadových rychlostech 50%, což je cca 4 až 5-tinásobek ztráty bondovaných střel. A ten oddělený materiál někde zůstal, že? Oproti tomu monolitické bezolovnaté lovecké střely nemají ztrátu původní hmotnosti buď žádnou, nebo naprosto zanedbatelnou.
Co se týče odrazivosti, kdysi jsem to řešil i v rámci povolání, zejména ohledně střelby v budovách, nebo ve městech. Jsou to prostě fyzikální zákony o zachování energie. Např. pokud narazí lovecká střela s obnaženou olověnou špičkou do kamene pod úhlem 45°, začne se dotyčná špička deformovat a i se po kameni trochu namázne, čímž střele ubere část kinetické energie. Pokud stejný zásah provedete s celoplášťovou střelou, bude se deformovat a otírat výrazně méně. Výsledkem je, že se poloplášťová střela odrazí pod menším úhlem a ne tak daleko, jako celoplášťová. Lovecké monolity se svou odrazivostí nachází někde mezi poloplášti a celoplášti. Pro individuální lov ve vhodných podmínkách bych se jim proto nijak nebránil, avšak na naháňky či lov na kratší vzdálenosti ve skalnatém terénu jedině olovo.
Howgh!
