2 Začátečník - jsou lidi, kteří pro jednu ráži používají víc prachů a ty chceš vystačit pro tři celkem různé s jedním druhem - těžká úloha.
Když před cca deseti lety vyšlo SNPE s prachem SP2, který má na pistolový prach neobvykle progresivní hoření (proto ho Volkswagen kdysi použil do airbagů, než najel na azidy), tak jako jednu z předností v testu DWJ uváděli, že ho lze použít od 7,65Br. až po revolverové magnumy a proto je výborný pro domácí německé Handloadery - že nepotřebují mít doma tolik druhů prachu.
Řekl jsem si, že tvé myšlence chvilku dám a v souladu s úvahou redaktora DWJ jsem seřadil puškové prachy v QL podle délky progresivní části křivky živosti (v eXcelu je to hned) a pak zkusil z takto vybraných projet ty živější puškové ve tvých nábojích a byla to bída - asi jediný prach, se kterým se dá dostat nad cca 90% výkon u všech tří najednou je reloadSwiss RS 040 - ale pro Mosina i 7x57 je zbytečně rychlý.
Taky nevím, jestli jsi docenil, že když ti dojde jeden prach pro tři zbraně a nová šarže bude tak odlišná, že budeš muset všechno hledat znovu, máš všechny tři zbraně "mimo provoz"
O nasakovaných praších jsem tu určitě už psal. Jde o to, že Raufoss někdy před cca 25. lety přišel na to, že závislost rychlosti hoření na počáteční teplotě náplně nezáleží ani tak na vlastnostech prachové masy jako na zážehu a ten se dá troškou nitroglycerinu na povrchu zrn pěkně "zuniformovat". Musí se to umět, by to nezlobilo. Nejdůležitější je kvalita té fyzikální vazby na povrchu zrna. Dnes už to dělá nejmíň pět pracháren, spíš víc.
Schematicky jsou ty "nasakované" (EI tedy Extruded-Impregnated) pěkně v první části téhle prezentace + pěkné grafy teplotní závislosti s vrcholem výkonu ve 20°C
http://www.dtic.mil/ndia/2002gun/ryr.pdf
a ještě asi líp tady
http://www.dtic.mil/ndia/2013IMEM/W1593 ... sanger.pdf
A úplná špička dnes jsou asi kompozity, kde v polymerové nebo nitrocelulozové matrici jsou zrna hexogenu či oktogenu, ty hoří jak "prkno" bez ohledu na teplotu, životnost - zatím teoretická z parafinové lázně - stovky let - tady něco málo - v aplikaci do 30 mm nábojů
http://www.dtic.mil/ndia/2008gun_missil ... nKelly.pdf ale popravdě - v trochu jiné podobě to měli v 20 mm nábojích Rusáci už v Afganistánu
2crif Stále ještě mám zbytek Lovex S065 z roku 1989 a nehnul se kupodivu za celou dobu - hoří stále stejně. I prach ve velké části starých nábojů bývá v dobrém stavu (někdy ale při delaboraci samosebou vidíš zoxidovanou dutinu nábojnice a zadek střely - říká se k tomu obvykle, že prach byl "špatně" vypraný od zbytků nitrační směsi). Vždy se asi vyplatí zkontrolovat vzhled zrn -barvu, povrch ... + obezřetnost je u starších zásob na místě - rychlost a průběh hoření se mohou měnit. U vzorků u kterých neznáš původ a jak byly skladovány bych byl hódně opatrný - za to ta úspora nestojí. Oficiální záruka je asi jen ta dvouletá.