LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Dobrý den ,potřeboval bych poradit. Máme ročního pejska Německého křepeláka .Pejsek jakmile vidí nebo navětří teplou stopu srnčí (i jinou zvěř)dostane hluch a je hotovo. Pes štve i na několik kilometrů a neví kdy přestat, nevrátí se. Již dva měsíce používáme elektronický obojek, bez výsledku. Už si nevíme rady, budeme vděčni za každou radu, jak ho to odnaučit. Děkujeme

Předně je potřeba naučit perfektně poslušnost. A to hlavně povel daun ( omluva že to tak píšu) na dálku, nejlépe na píšťalku. Toto trénovat v klidu na procházkách kde zvěř není. Pes tento povel musí zvládat na 1000%. Na povel se musí zlomit v běhu . No a pak stačí si ho buď hlídat a jakmile narazí na stopu přijde povel, a nebo to pojistit dlouhým provazem, barvářským řemenem……. Jakmile se rozběhne dát povel a zabrzdit ho vodítkem……… Elektrika dřív nebývala a taky se zvládlo.....

Když jsem začínal s křepelačkou, bylo mi kladeno na srdce : "Dokud nemáš perfektní poslušnost, nepouštěj v lese z vodítka !" Je to nadčasová pravda. Křepelák - štváč se této nectosti zbavuje jen velmi těžce. Chce to co nejčastější pohyb v revíru s psíkem na vodítku a při každé příležitosti procvičovat klid před zvěří. Když to už trochu půjde, vezmeme místo vodítka dlouhou šňůru a stahovací obojek. Pokud pes neuposlechne povel a vyrazí za zvěří, nesmíme se bát ho "vzít hákem", tj. pořádné škubnutí, až udělá kotrmelec. Vzhledem k vrozenému temperamentu tohoto plemene se nemusíme obávat, že bychom ho tímto způsobem zradili. Jako další související způsob prevence je nechat psa před vycházkou do zazvěřené části honitby dostatečně vyběhat, aby se částečně unavil - i když připouštím, že unavit křepeláka může být problém. Čím je pes unavenější a vyběhanější, tím dřív se ze stopy vrací. A v tomto konkrétním případě si dovoluji tvrdit, že v útlém štěněcím věku byla zanedbána výchova k poslušnosti. Já jsem dělal jako začátečník chyby úplně stejné. Výcvik křepeláka není jednoduchý, z větší části sestává v brzdění a usměrňování jeho loveckých vloh, ale výsledek nakonec stojí za to.

Dobrý den, děkuji za rychlou odezvu a Vaše rady. Ještě bych chtěl doplnit, že pes do 50 m na píšťalku zadaunuje a když jdeme na vycházce a pes je na vzdálenost, na kterou na něj mám vliv, tak dělá, že srnčí neexistuje, ale jakmile zjistí, že už na něj nemůžu, tak uteče...nerad bych, aby utrpěla hlasitost, zatím je hlasitý dost.děkuji

Co se týče hlasitosti, moji psi zpravidla nehlásili na viděnou, jen v případě kontaktu s černou či liškou a to bylo hlubokým hlasem. Na stopě hlásili vždy, když zvěř ztratili z dohledu. Jo, a abych nezapomněl - na viděnou hlásili rovněž při pronásledování kachny na vodní hladině.

Na 50 metrů daunuje a pak na tebe kašle ?Jestli ano tak to je elektrická klasika kdy to majitel doje... a pes ví kde končí dosah levné elektriky tak že to bude hodně práce na šňůře jak radí nademnou

Další problém je ten že se nevrací vůbec.Většinou ho najdu v nejbližší obci nebo jako naposledy, šla po silnici paní s kočárkem a on s nima jako by byl jejich

Aha ! Jasná nedostatečná sociální vazba mezi psem a pánem...

K té sociální vazbě. S pejskem jsem každý den,když do toho nic nepřijde každý den na vycházce zhruba 1-2 hod.Když jsem doma nemohu bez něj udělat ani krok ,je na mě až moc fiksovaný. Tak že nějakou vazbu by mít měl ale jsem začátečník třeba se mýlím.Už jsme začali cvičit poslušnost na vodítku,tak snad to néjak dopadne.

vazba se pozná lehce.. schováš se psovi a když tě hledá, je fixovanej.. když si jde po prdeli, nezajímáš ho tolik.-)

to že na tobě visí doma neznamená že je fixovaný, si tě může jen hlídat protože ví že půjdeš ven/zábava pro něj) nebo že třeba čeká na pamlsek-žrádlo.. to že okolo tebe běhá doma bez dalších vzruchů, není moc znak fixovanosti:-)

Když se mu schovám při vycházce tak mě hledá a knučí .Bohužel mě většinou hledá pouze zrakem,nezapojuje nos.

Radku, nevím, jak to je dnes ve ZŘ pro slídiče, ale bývala tam disciplína "stopa vůdce", snad tam je i dnes. Tam pes pro vyhledání pána nos použít prostě musí. A nikdy jsem se nesetkal s tím, že by tato disciplína působila psovi problémy. Holt když to Tvému pejskovi nejde, musíš trénovat, aby se to naučil. Jen je mi divné, že stopu zvěře sleduje bez problémů a na Tvou hází bobek. Na nácvik si vem pomocníka. Odejdi tak, aby Tě pes mohl kousek cesty sledovat zrakem, pak se mu ztrať někam do porostu a myslím, že po vypuštění hodně rychle přijde na to, k čemu má ten nos použít.
A ještě něco k té srnčí zvěři. Staří myslivci znali výraz "jankoštěrost" - pravda, týkalo se to ohařů. V zásadě šlo o to, že pes nesmí vyrazit za zajícem, pokud k tomu nedostane povel. A zkušený chovatel a cvičitel křepeláků p. Vágner kdysi na klubové schůzi mluvil o tom, že křepeláka lze vy cvičit k "srncoštěrosti" - ovšem bude to asi velmi pracné, já osobně jsem to nezkoušel.

add stopa vůdce, je to u víc plemen...

nejhorší je že pes nepochopí že má jít za vůdcem, proto je důlžité aby to pochopil... odcházet na viděnou, otáčet se pozvzbuzovat ho (bavíme se o nácviku)..
pak ho pomocník vypustí, musí prostě pochopit že hledá pána ne že si čuchá zazvěřenou honitbu - kde je pachů dost..

co se týče hledání nosem - najdi si dost velký prostor (velký)... až pes po 100 metrevh jankovitýho běhání tě nenajde, pochopí že mu pomůže jen nos..

náš byl tak rychlej že slídění bylo o ničem.. za ty 2 minuty sprintem prorevíroval hektar... no tak sme šli dál... 400 metrů...

po 200 metrech nás neviděl, šířka pole už byla velká.. a prostě pochopil že nos mu pomůže.. vrátil se na začátek, pomocník ho zase nasadil jako "stopa, hledej".... a pochopil napodruhý:-))

fakt to chce ale velký prostor, klid a terén třeba louky s kopečkama.. aby bylo třeba zezhora vidět co ten pes dělá, pomocník s dalekholedem z žebříku třeba uvidí a pak může říct co a jak kde byl..