LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Vážení páni myslivcové,
myslivec nejsem, ale jsem hodně zvědavá, zvlášť co se vašeho řemesla týče.
Chcu se poptat, jak je to s vycpávání zvířat. Je v ČR mnoho lidí, kteří preparují zvířata? Preparujete vy? Je to záležitost náročná, je třeba odborníka preparatistu? Jaký máte názor na vycpávání umrlých domácích mazlíčků?

Těším se na Vaši odpověď!
Mějte se krásně
Liduš

Tvůj dotaz Ludmilo mi evokuje tuším Irvingův Svět podle Garpa, kde bratr nebo syn nechal sestře nebo matce, už se nepamatuju, vycpat oblíbeného psa a ta pak z toho měla šok
Nějaká mumifikovaná zvířata - ale i služebnictvo doprovázelo egyptské velmože ...
Pak v expozici Bítovského hradu jsou vycpaní psi a další zvířata posledního majitele hradu, mírně výstředního barona Haase. A na jiných zámcích se taky něco najde. No a tuším, že snad v Muzeu policie je vycpaný nějaký pohraničářský pes, který zadržel mnoho narušitelů přísně střežené státní hranice - nakonec tehdy si soudruzi mumifikovali i Klementa Gottwalda ...

Z blízkých ani vzdálených přátel nejen myslivců - v současné době - nevím o nikom, kdo by si připomínal svého psího přítele nebo domácího mazlíčka formou vycpaniny - popravdě snad ani kanára / andulku / korelu ... jsem nikde neviděl.
Možná je v našich končinách to pochování /uložení do země nebo jinam taková vžitá forma vzdání úcty tomu zvířecímu příteli ... nějak skoro podobně tomu lidskému "rozloučení"

No taky jsem se nesetkal s tím, že by někdo měl doma vycpaného svého mazlíčka.

Znám pár lidí, kteří říkají, že na cemr se přikládá jedině pravý kočičák, nebo ještě lépe kočičák ze psa. Dokonce jeden říká, že jeho kočičák je vyrobený z jeho psa, že mu slouží věrně dále. Ale tak nějak mu to nevěřím...

Jinak co se týče dotazu, tak předpokládám, že žádný preparátor nebude mít problém s tím, aby vytvořil vycpaninu jakéhokoliv zvířete, třeba psa, nebo kočky. Jak se říká, za peníze v Praze dům...

s tím kočičákem z kočky potvrzuji, že není nic lepšího pro myslivce na zimní posed nebo pro motorkáře. Jen je nutné najít člověka, co kočku vyčiní a kožešníka, co ledviňák ušije. Vyčiněná kočka se musí nařezat na pruhy a pruhy sešít srstí proti sobě..., potom super.

Měl jsem známého myslivce, který i v mrazu jezdil na motorce v takovém utíkáčku baloňáčku. Říkal jsem si, že mu musí být hrozná zima, než jsem se dozvěděl, že je to bývalý kožešník z Kary Trutnov a že to má podšité kočkami. Říkal : Jo, beránek není špatnej, ale kočka je lepší- je teplá a přitom lehká !

Podobné, velmi drahé ale lehké a teplé pláště se šily z činčilek

Ještě celkem nedávno jeden kamarád vyhazoval zteřelý "lovecký zimník" po dědovi sedlákovi, taky jsem se podivoval, jak je lehký a důmyslně ušitý. Teplá podšívka / vložka kabátku byla ušitá z kůží strakatých polních křečků
(z dnešních miláčků - křečíků džungarských - by to asi "dal" málokterý kožešník ).

Ještěže už jsme v Hitparádě nesmyslů, protože za chvíli tu bude debata o princezně se zlatou hvězdou na čele a kožíšku z myší...

Při současné situaci s přemnožením hlodavců a jejich likvidaci na zemědělských plochách bych v nich viděl levný zdroj kožešiny. Pokud se plošně použije jed (samozřejmě ten povolený), a včas se provede mělká orba, bude možné posbírat zdroj kožek povrchu jak brambory po čertovi. Jen se s tím holt někdo musí chtít piplat. A zde nastupuje možnost, jak si ukrátit čas při kurzarbeitu...

P.S: pokud se do toho někdo tady v okolí pustí, rád se přijedu podívat a případně přiložím ruku k dílu...

No, zatím jste nikdo neodpověděli na jádro dotazu a většínou se soustředíte jen na domácí mazlíčky. Takže preparací zvířat se dnes zabývají specialisté, kterým je celkem jedno, jestli mělo zvíře jméno nebo ne. Není jich ale zase tolik, jako bylo dříve. Je to způsobeno používáním jedovatých látek při preparaci, na které musí mít daná osoba povolení. Já sám osobně znám pouze jednoho člověka, který se tím zabýval, ale dnes už to právě díky povolení na jedy neprovádí. Konkrétní preparátoři se najdou na netu a jsou to vesměs profesionálové. Důležitý je také stav zvířete určeného k preparaci. Soudě dle cen za vyčinění koží to ale nebude záležitost nijak levná, takže bude hlavně záležet na citovém vztahu k preparovanému zvířeti.
PS. Lišky se zakopávají, ale budete tu blbnout s myším kožichem.

Čéče, já bych ty staleté zkušenosti s lokálními přírodními surovinami nepodceňoval. Zde ve vláknu mohu napsat, že takový vyspělý polní křeček je jak půl kočky, leckterému psovi dal za vyučenou.

Ty jejich kůže se dávaly chlupen dovnitř, nevážily skoro nic a byly vcelku pevné, pružné. Ten vyhazovaný kožíšek byl jistě 60 - 70 let starý, možná i víc a nebylo to, že by se rozpadal, byl prostě mnohokrát spravovaný, "unošený" ...
Na podobný druh oděvu - zvenku vlněná tkanina a vevnitř kožešinka chlupem k tělu - by se asi liška ani použít nedala

Kdysi jsem na trhačce zkoušel nějaké vzorky vyčiněné čalounické kůže a k mému překvapení tam bylo u kvalitního materiálu prodloužení 200 ale i 230%, z velké části v oblasti pružné deformace, pak se vzorek samosebou přetrhnul ...

Prostě i v době plastů a membrán může přírodní surovina leckdy překvapit a povědomí o jejím správném, optimálním způsobu zpracování a využití se bohužel ztrácí nebo i nenávratně ztratilo ...

Co se týče myších kožíšků, nevím, nikdy /krom u princezny Lady/ jsem s s tím nesetkal, ale je nezvratným faktem, že ještě v 1. polovině minulého století se vykupovaly a zpracovaly kůže z krtků. Křeččí kožešiny se používaly zcela běžně. A není to tak dávno, když nejvýznamnějším kožešinovým zvířetem, které se dokonce ani nesmělo kvůli poškození kožešiny střílet, ale jen lapat, byla ondatra - a to není zoologicky nic jiného, než největší hraboš.

Křeček je dnes kriticky ohrožený živočich dokonce blokující dostavbu dálnice . To by i ten starý kožíšek ČIŽP neudělal radost. Kolik starých vycpanin v loveckých chatách muselo být uklizeno , aby spolky nedostalo do problémů.....