LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Je to téma na které v našich příspěvcích často narážíme, setkal jsem se tu s několika velmi nesprávnými odstřely a nemysliveckými názory které byly ospravedlňováný právě tlakem škod. Jak je to tedy doopravdy?

Jaké jsou va?e zkušenosti se škodami, je to realita nebo jenom démonizace zvěře a hon na čarodejnice?

Je tlak zvěře opravdu takový a lesním kultůrám tolik nebezpečný jak se všude uvádí?

Je to faktor který polo?í mslivost v současné podobě "na lopatky"?

Je nějaká prevence? A jestli tak jaká a jak jí aplikujete v praxi?

Velmi často se tu vedou vážnivé diskuze plné otazníků a tak bych chtěl požádat ty zkušené a zasvědcené aby se o své zkušenosti podělily. Možná se ptám hloupě a některým z vás budou moje otázky připadat jako triviální ale s tlakem na náhradu škody jsem se setkal letos poprvé ve svém dosavadním mysliveckém životě (tedy není to div, věnuji se myslivosti poměrně krátce...) a tak bych vědět jak to řešíte u vás.

Tay jsem našel zajímavý článek na webu LČR o škodách na lesních kulturách zejména v Kru?ných horách. Právě královská zvěř ktrá mě fascinuje se často ocitává na "indexech" a mě by opravdu zajímala realita a nebo va?e zkušenosti...
http://www.lesycr.cz/lesuzdar/casopis-l ... i-zvere/1/

kubo, fakt zajimavy otazky a zamysleni... na foru k tomu moc nemame.

osobne si myslim, ze skody jsou (predevsim ze strany LCR) prezentovany jen v jednom uhlu pohledu - jedinym duvodem jsou vysoke stavy zvere. tecka... a jedinym zpusobem pro jejich snizovani je lov. tecka... kde se vsak pise o zvysovani uzivnosti? kde se pise o dodrzovani napr. klidu v honitbe?

jak jsem poznal napr. na libave, ted myslim v centru teto oblasti, ma zde zver stale relativni klid, na pasi vytahuje za svetla, jeleni o riji troubi za sviticiho slunicka... kde jinde je toto ve volnych honitbach normalni? a skody? uprimne receno k poctu zvere male...
a jedovata otazka: co delaji LCR a ostatni majitele honiteb pro zvysovani klidu v honitbach? u nas, kde mame NKS danci zvere, je v centru oblasti v dobe sberu lesnich plodu a hub plno jak na vaclavaku (na houby k nam jezdi zajezdy). prestoze je do lesniho komplexu zakaz vjezdu vsech vozidel, jezdi to tam jak na D1. kdyz jsem napr. jednal s LCR o vyhlaseni danci oblasti a snazil se, aby vjezd do oblasti casteji kontrolovala policie, bylo mi receno, ze policie na to nema prostredky, aby takto "nevyznamne" oblasti kontrolovali... mate zkusenosti, ze by u vas policie kontrolovala pripadne zakazy vjezdu do lesu?

a zvysovani uzivnosti? nevim, jake s tim mate zkusenosti vy, ale u nas po okoli se timto smerem moc nekona. mam predsevzeti, abychom v tomto roce vysadili alespon nejake okusove dreviny. zde poprosim o informace, zda mate overene zdroje, kde za lacino tyto dreviny sehnat.

jak u vas funguje spoluprace se zemedelci? my jsme do lonska jakz takz vychazeli (davame 1-2 ks danciho), i kdyz nevim, jake to bude letos - planovanych 900 ha kukurice pro vyrobu "bioenergie" udela sve... at jiz pokud pujde o skody, ci o kvalitu pudy po opakovanem pestovani.

moc pekne a sumarne je vse popsano v posledni myslivosti, kdy na toto tema pise pan vodnansky: Zamysleni nad pricinami skod pusobenych zveri a moznostmi jejich prevence

Problém je, že každý dělá, co mu strana a vláda dovolí...
Ze zákona musí LČR ošetřit pouze 1% z celkové výměry ( ne nových porostů ale celého lesního komplexu ). takže pokud začnou tě?it a vysazovat, stačí jim oplotit 1 - 2 paseky a je to. Potom má jakýkoliv spor o škodách jasného vítěze. Navíc pro ně pracují různé soukromé společnosti, které dostanou smluvně zadáno provést nátěr ale silně pochybuji, že někdo kontroluje koncentraci, někde se přece musí ušetřit.
Od nových porostů musíte krmná zařízení odstěhovat, aby se tam nestahovala zvěř a pak vám řeknou, že musíte víc krmit a ještě sní?it stavy. Při současném monokulturním způsobu hospodaření se vám může stát, že na kilometry okolo lesa je jen hlína na zdiskovaných polích.
Tohle všechno jsem už zažil a můžete jen platit a doufat. Silně mě to připomíná návrh zařadit rychle se mno?ícího kormorána do zvěře, aby škody způsobené rybářům hradili myslivci, však to snesou.

A ještě jednu informaci pro doplnění. Nevím, z jaké jsi oblasti, já jsem z východní Moravy. V Hostýnských vr?ích, hornatině s nadm. výškou srovnatelnou s ČM Vysočinou, máme několik ly?ařských středisek. Jedním z nich je Troják, který se nachází zhruba ve třetině vzdálenosti mezi Vsetínem a Kroměří?í, v nadm. výšce cca 600 metrů. Toto středisko je velmi nav?těvované turisty všeho druhu, teď v zimě, dokud byl sníh, hlavně ly?aři a běžkaři. jsou zde tři vleky, z toho jeden s umělým zasně?ováním. Víkend jsou zde stovky návštěvníků, desítky aut, rolby, sněhové skútry, zkrátka klasika. A to nepočítám desítky chat a chalup. Hluk je sly?et kilometr daleko.
Proč to píšu: málokde v Hostýnských vr?ích je v lesích tak bohaté zmlazení buku. Jsou zde hektary a hektary bukových koberců vysokých do 1 metru, které podrůstají bučiny i smrkové plantá?e. A dokonce lze sem-tam nalézt i tří nebo čtyřmetrovou jedli, asi pozůstatek z lepších časů. Ru?ení lidmi je zde přitom enormní.
Cca 7 km daleko se nachází Kelčský Javorník, nejvyšší vrchol této hornatiny, vysoký 865 metrů. Celý je porostlý souvislými lesy, nejbli??í stavení je Možná 3-4 km od vrcholu vzdu?nou čarou. Jsou zde bk a jd oplocenky, rozvrácené a totálně opi?lané zvěří.

Zjistil jsem, že uvedené oblasti mají "v péči" dvě odli?ná MS, z nich? jedno toleruje zájmy vlastníka, druhé má snahu, aby si "každý střelil". Tedy žádné ru?ení zvěře člověkem, žádní turisté, žádné další l?i z va?í myslivecké dílny o tom, že i dva srnci na 1000 ha si najdou svoji jedličku nebo bouček.

Realita je matematicky jednoduchá a jasná:

VÍCE ZVĚŘE = VÍCE POTŘEBNÉ POTRAVY všeHO DRUHU = větší škodY NA LESNÍCH KULTURÁCH.

MÉNĚ ZVĚŘE = MÉNĚ POTŘEBNÉ POTRAVY všeHO DRUHU = menší škodY NA LESNÍCH KULTURÁCH.

Řeči o ru?ení člověkem a stresu si laskavě nechejte na svá myslivecká ?kolení. A upozorňuji, že takových případů, jako je Troják v Hostýnských vr?ích, které vyvrací va?e pseudoargumenty, znám jenom já desítky.


To je jenom jedna z malých ukázek tohoto člověka, je to nějaký Vladimír Pelí?ek ze Zlína. Další z jeho příspěvků ve fóru je možno přečíst na
Silvariu. Mám obavy,že jestli bude přibývat víc a víc takových lidí jako je on, začnou bu?it na ,,správných" místech, tak v brzké době se se zvěří, hlavně jelení, v našich lesích rozloučíme.

To je dost, konečně nám to někdo objasnil!
takže jednoduché počty:
žádná zvěř = žádné škody
žádní lidé = žádná kriminalita, drogy, problémy = žádné oteplování = klid na Zemi
?e nás to nenapadlo už dřív...

Jak jsem uvedl výše, s náhradamy za škody jsem se v našem MS setkal až letos kdy jeden ze soukromníků po nás požadoval náhradu škody za 3ha louky zničené buchtováním černé zvěře. Je pravda že se černí rytíři velmi činily a louka byla v opravdu dezolátním stavu. Jednalo se o speciální kulturu travní směsy pro koně. škody jsme zaplatily každý z vlastní kapsy.

škody na polních kulturách jsem se zemědělskou společností která na polnostech v našem revíru hospodaří, vždy ře?ily na základě dobrých vztahů poměrně smírně zvěřinou, pozvánkami na hony a povolenkami na srnce. Dlu?no dodat že vzledem k tomu e černá zvěř se u nás vyskuje poměrně hojně nebyly nikdy škody na polních kulturách nějak drastické. V poseldních letech se u nás pěstuje hlavně řepka, p?enice, proso a občas oves. Kukuřici nepamatuji nejméně 10let.

Teď se asi situace změní protože se v naší oblasti velmi zalíbylo "golfistům" kteří si zde chtějí vybudovat hři??e což si myslím že bude velmi kladně kvitováno ze strany divočáků kteří se jistě nemohou dočkat. až s vervou tankové divize na steči zaboří své ryje do kyprého greenu......čekají nás velmi zlé časy a Možná přijdeme i o velký kus honitby.

S civilizačním tlake máme velké problémy nebo? se náš revír nachází v turisticky frekventované lokalitě a o "průvody" turystů měsícíh jejich sezóny o ně není v lesích nouze. Do toho se přidají obyvatelé chatových osad ( v naší lokalitě jsou 4 velké), kterým se sice v naší půvabné přírodě moc líbí ale chovají se tam jak hůnové na válečné stezce. Psi, kočky, černé skládky a oblíbené lesní "cicmáky" kam jezdí za svou řijí, po které nezustane klid a ticho jako po té jelení a srnčí ale odpadky a bodel.

Se škodami, nebo s uplatněním ?dod na lesních porostech jsem se nesetkal nikdy. V našem revíru se téměř stabilně sdr?uje do 5ks vysoké, 10-15ks danačí a sem tam i zvěř mufloní. Občas jsem našel jívu nebo jasan oholené po vytloukání vysoké ale to je vše. Ani jsem nezaznamenal nějaká poznámky nebo stí?nosti stran lesáků ?e

Zdravím vespolek. Mám dotaz, setkali jste se někdy s vymáháním škod za řepku? Proč to píšu. V mém úseku naseli na podzim jezeďáci řepku. Ze ?irokého okolí, kde jsou jen spasené a zdiskované louky se na ni stáhlo srnčí - cca 30-50 ks, podle toho jak mají zrovna klid. Přitahuje to fest pytláky (to je spíš na jiné povídání, ale jednu fotku si později neodpustím) a nebohou řepku spásli až na hlínu. Srovnání je jednoduché. V jedné části ?pička pole vybíhá až k silnici, tam si řepky nic nevšímá a vesele se to tam zelená. Zbytek pole jen hlína - rostlinky pokud nejsou úplně ukouslé mají jen středy.

to patrol + all:je pravda ze loupani a podobne skody jsou ve velkem ale to tady bylo vzdy.ja v krusnych horach ziji jiz skoro 40 let tak uz jakous takous predstavu mam jen mi prijde tato skodomanie jako umele nafouknuty problem cilene ziveny urcitou skupinou lidi.....vic bych za tim nehledal.jak uz jsem napsal v reakci a ony clanky v jinem threadu.....podle mne vysoke naopak mirne ubyva oproti predchozim rokum......

Je pravdou, že vysoká loupe smrkové monokultury skutečně ve velké míře......ale převážně tam, kde ji umo?ňujeme se dlouhodobě zdržovat a tím koncentrovat na ohro?ené porosty (stabilní krmeli?tě, hromady apod. v blízkosti mladých kultur). Rozumný nájemce honitby uvažuje perspektivně na mnoho let dopředu a pravidelně zakládá nové a nové sadby okusových dřevin s vhodným bylinným patrem a tak mívá za pár let situaci stabilizovanou. Mimo to je třeba přemístit velká a nav?těvovaná krmeli?tě daleko od smrkových la?áků a míst zmlazeného buku. Průběžně se snažit zakládat krmné linky a nutit tak zvěř k pohybu do vhodných míst. Netvrdím, že loupání je možné úplně takto vymýtit, ale sní?it jeho rozsah o polovinu až 2/3 lze.

problematiku okusovych drevin jsem popsal v jinem threadu .pravdou je ze toto vse je jen a jen na pristupu nas lidi a ne vysoke.....kdyz nebudu mit co jist tak taky vyzeru prvni kram ....

to patrol:je to vec hlavne lcr....ty jako najemce honitby mas tu nejmesi moznost ovlivnit skladbu porostu ale to jsi mel vedet kdyz jsi podepisoval smlouvu o honitbe do ceho jdes.......

To: patrol
Jak už tu někdo psal, vše Záleží na lidech. Já s LČR nemám nejmenší problémy, vždy» obě strany mají stejný cíl - sní?it rozsah škod. už od počátku pronájmu honitby jsem třetinu členů lovících v honitbě obsadil nabídkou místním lesákům, po nich? nechci žádné příspěvky a nic jiného, než starost o porosty. Oni si už dokáží poradit, rozumí tomu, mají přístup k technice, legalizují co je potřeba a funguje to perfektně. Podobně jsem to po předchozích problémech vyře?il i s hospodářem a dnes se ukazuje, že to je pro chov a koordinaci s okolními honitbami (také pronajatými od LČR) to nejrozumnější řešení.