LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Mám podobné zkušenosti s dosledem a chováním střelců při lovu černé zvěře.
Myslím, že to vyplývá z toho, že myslivec, který psa nikdy neměl a především necvičil k úspěšné práci, nikdy nepochopí co pes může dokázat, kolik zvěře na kterou bylo vystřeleno lze dosledovat. Ani netuší, co všechno se z popisu střelby, značení, nástřelu, barvy dá vyhodnotit.
A patrně nezná ten pocit z dobře provedené práce, nalezení kusu, zhodnocení zvěřiny, zkrácení trápení zvěře,,,,

Druhý důvod je přístup k černé zvěři, která se postupně stává zvěří "škodnou", její dost a je jednodušší si počkat na další kus než se trápit s dosledem.
Nedávno jsem boural kus, měl staré zranění, zarostlé, zapouzdřený hnis. Po ráně na trn rozstřelené dva trny obratlů a postřelené oba vrcholky lopatek. Prostě rána posazená vysoko. Zajímalo by mě, před jakou dobou se mu to stalo.
Na krmeliště chodil hooodně opatrně.

Kabát - mluvíš mi z duše. Černá je dnes brána jako živý terč na ukojení lovecké horečky. Jakmile se kus nezlomí v ohni nebo dohledu, je brán jako minutý a spokojeně se střílí dál. Málokdo řekne - přizná se, že něco posr.... a nejen na naháňkách.

Zdravím, a chci se poradit ke včerejšímu dosledu.
Kamarád střílel na prase, podle informací sele tak 35kg z rudlu bachna +5selat. Střílel cca ve 22h ráže 8x57js, střelu bohužel nevím, ale můžu zjistit, vzdálenost 65m. Po ráně slyšel prase 2x "zařičet", na nástřelu velmi tmavá barva až černá barva, po 5 metrech kousek 2x2cm podle mě jater a po dalších 5m kus 5x3cm slezina barvy na stopě poměrně dost z jedné strany.
Dosled začínáme ve 23.45 na který beru svého 11letého jaga na řemenu. Na sněhu to jde celkem dobře, jdeme po stopě barvy pomalu ubývá a po 200-250m už jen malé kapičky. Prase jde pořád s rudlem po cca 400m ve vysokém smrkovém lese záleh, barvy docela dost, říkám si je to dobré nebude daleko, ale .... po dalších 500m opět záleh barvy jen málo a blíží se konec lesa a prasata přechází přes rákos do směsi trnek a dalších nepříjemností jako šípky atd.. po 200m plazení ze mě leje a poušítím psa na volno. Obcházíme jednotlivé husté remízky a stopa dále pokračuje jen s malými kapkami barvy, prase stále s rudlem. Když už to chceme po cca 2km (měřeno na mapách) vzdát prase se odděluje, pes je u nás a drží se stopy a v posledním trnkovém remízu hlásí. To už jsou 2h ráno dostávám se na 15m ale nejde střílet, husté trnky a pes doléhá tak že není možné ani odhadnou polohu prasete. Najednou se dá prse do pohybu a vrací se po své stopě. Kolega byl představený na druhé strané trnek a nestíhá nadběhnout. Prase pronásledované psem mizí v lese. Po 20min se pes vrátil a já dosled ukončil, ráno musím do práce.

Ráno v 8h šli opět a co vím tak zatím bez úspěchu, stopa jen s drobnými kapkami barvy a po 2 km se ztratila barva úplně záleh žádný.

Co si o tom myslíte??? Je možné aby to přežilo, když má určitě zasaženou slezinu a podle mě i játra? Jsem z toho zklamaný a překvapuje mě ta vitalita. Podle nástřelu jsem to odhadoval do 500m ale zatraceně jsem se spletl.

Pokud je zasaženo opravdu takhle tak to nerozdýchá. Ale jestli je ta rána opravdu taková jak píšeš,tak není nic divnýho na tom aby ještě po takové době žilo a po zvednutí bylo schopný šíleně dalekýho útěku. Chtělo to na konci toho lesa to odložit na ráno a bylo tam jak bylo zalehlý.A nebo psa s gps na krku akterej když se na kus pověsí,tak u něj klidně zůstane do rána.

Měly jsme obavu, že stopa zapadá lehce chumelilo, tak jsme šli dál ale určitě je to pro mě velké poučení do budoucna.

Asi už se nenajde, kolega volal, že dneska šli min. 3km, barvy už jen sem tam kapička a u hranic honitby ve smrkové mlazině kam vedla stopa zvedli další rudl a stopu s barvou už nenašli. Vrátili se ještě prohlédnout nástřel, kde našel určitě další kus jater a prvních pár metrů barvu na obou stranách stopy - toho jsem si v noci nevšiml.

Tohle nějak nejde dohromady. Zásah jater je vždy smrtelný. Jsou sice popisovány vzdálenosti dosledu řádově ve stovkách metrů, ale je to spíše výjimka.

Nemyslím,že je to vyjímka. Už jsem našel ještě živý prase po cca5km-mělo tehdy zásah přesně jak je popsaný. Myslím,že to tehdy bylo střeleno ráží 6,5x57. Bylo to na nahánce pověsil se na to můj pes a našli jsme ho jen gps. To prase nešlo ani dosřelit-2x se zvedlo a pár set metrů se posunulo. Dopadlo to tak,že se to muselo obestoupit a to už klaplo. Když je vzítej jen konec jater nebo slezina,tak prase někdy dokáže nepochopitelný.

lončačka předposlední žebro vstřel výstřel před kýtou a dojel jsem domů pro fenu a ta jí ještě po zhruba 1km dostala ještě živou v malinách kde jí držela za slecho

Dávám za pravdu kopovovi. Vím, že je po bitvě každý generál, ale pokud najdu kusy jater a dva zálehy, je lepší nechat utéct víc času před dosledem, kort, když je zima a nelétají mouchy. Rána je to smrtelná, ale ne okamžitá.

Myslím, že ty játra nebudou příliš poškozena. Přece jen po zvednutí šlo prase (jestli dobře počítám celkově 7km) 5km bez zálehu, s časem cca 12 hod., a vypadá to, že se opět připojilo k rudlu. S játry na kaši by to nesvedlo. Co to bylo za patronu?

dalas já je taky jenom škrtnul a nemít fenu co prase do určité velikosti zastavila tak byl taky problém protože energie měla bachyňka ještě dost,proto že to byl prudký svah nahoru dolů a zase nahoru

Slezina a játra nejhorší zásah u černé. Je jedno jaké váhové kategorie. Pokud by jsi ho v tom keři nechal v poledne by bylo v horečce. Vím, jak odvolat ...nemožné.
Moje zkušenost barva tmavá až černá 3,5 km, dostřeleno úplně čerstvé třetí den s kličkami venku v zálehu natrhaných smrkových větví . Sele 31 kg.

Je to až neskutečné, s jakými zraněními dokáže čermá přežít. Dostřeloval jsem prase, které bylo předchozí noci postřeleno na komoru, kule chytla okraj plic a osrdečník, na srdečním svalu ranka cca 3 cm dlouhá a 2 mm hluboká, jak po říznutí žiletkou. A jsem přesvědčen, že i toto zranění by nevedlo ke smrti, vzhledem k tomu, jak vitální ten kus byl po více než 12 hod. Slabá bachyňka /ne lončák/, váha 45 kg, postřelena Springfieldem 30-06, dostřelena Makarovem 9 mm. Pro rýpaly - už je to promlčené.

Pavel> ackoliv si myslim, ze "obeznavat" nastrel pres internet je neco jako lecit smrtelnou chorobu po telefonu, pridam svoji myslenku, a trochu se te zastanu. Mouchy sice nelitaji, ale zaparka a znehodnoceni zveriny v tomhle pocasi hrozi realne, a u selete o nic jineho, nez o zverinu nejde, krom utrpeni postreleneho kusu, coz jde nekdy ruku v ruce a nekdy kontra. Ale u selete bych po 2 hodinach s timhle nastrelem nejspis vyrazil taky. U knoura nebo jelena ne.
Jinak podstatne uz tu zaznelo, to ze prase rvalo a pomerne velke kusy tkane ve stopni draze by naznacovalo zasah kosti a tedy vetsi strelny kanal, coz jde proti faktu, ze se barva ztratila, ale nejspis ho neco ucpalo, bel, vnitrnosti. Ze by prezilo pokladam za velmi nepravdepodobne, bez sleziny a kusu jater se sice da zit, ale zabije ho neco vedlejsiho.
Pokud jde o jatra, uz jsme to tu myslim rozebirali, hrozne zalezi jak jsou zasazena. Do jater a z jater vedou velke cevy, a pokud jsou zasazeny, ztrata a kriticky pokles tlaku jsou rychle. Pokud jsou jen "strejchle" krajem, a cevy v poradku, dokaze jit hodne daleko. A pokud jde o vitalitu, je vazne neskutecna, nedavno jsem do ucinku psal o bachyni, ktera sikmo prostrelena dosti vykonnou razi se zasahem 3 vitalnich organu dokazala jit nekolik set metru.

Je pro upřesnění, dosled byl dlouhý celkově cca 5km ( v noci 2km, druhý den 3km) kolegy jsem se ptal čím střílel a je to 8x57js se střelou Nosler od SaB. Už jsem pár desítek dosledů zažil, ale tohle nikdy. Podle nástřelu a barvy prvních pár desítek metrů jsem věřil, že je otázka pár minut a jedeme domů.