LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Dobrý den,
můj pes umí daunovat bez problému jak na ruku tak i na píšťalku. Ale problém zde je ten, že mi daunuje u nohy. Protože když jsem ho učil daunovat ve 3 měsících tak jsem se na internetu dočetl, že se pes dobře naučí daunovat za piškot. Piškot jsem si vždycky dal do hrstě a řekl daun a on zadaunoval a dostal piškot. Poté jsem si piškot dával pod botu a kdyz lehnul tak jsem mu ho dal.
A tedka kdyz chci v revíru aby zadaunoval treba na 5 metru i na více ode me, tak on mi pribehne k noze a u nohy mi zadaunuje. Jak se dá toto odnaučit aby na povel mi zadaunoval na míste a ne ze pobezi ke mne. Já mám strach ho nejak nutit aby mi neprestal daunovat uplne. Psovi je 5 mesicu. Prosím vás o pomoc. Za případné odpovedi predem dekuji.

V literatuře kterou pro výcvik psa používám, je jednoznačně psáno, že cvik daun musí pes provádět !!! vždy !!!
bez váhání, rozmýšlení, vždy bez odměny !!!

" Ze slovního povelu nesmí nikdy zaznívat ani prosba, ani domluva, ani přátelství..........proto také při daunování psa nechválíme."

Jako jeden z mála cviků, je doporučeno tento cvik u jakékoliv povahy psa cvičit parforsem. To neznamená, že ho je třeba bít ale podle reakce psa zvýšit hlas, pohrozit, podle tvrdosti psa tlak stupňovat.....
Tento cvik také jako jeden z mála je třeba opakovat u psa i několikrát po sobě, dokud nepochopí , že ho musí plnit přesně a bez zaváhání, jinak bude znovu opakovat. Odměnou po tomto pro psa nepříjemném cviku, je to, že z polohy daun může jít do lehni, sedni nebo jiný cvik příjemný, nikdy pamlsek. Vzdálenost prodlužujeme na vodítku, šnůře.....
Tolik - Jan Báča, výcvik loveckých psů pro praxi

pro mě je povel daun alfou a omegou při výcviku .Tímto povelem si držím psa pod kontrolou na jakoukoli vzdálenost na píšťalu nebo na zvednutí ruky.Tzn.při hledání(změna směru)při vystavování(klid před zvěří) atd.Skusil bych.Položit u nohy,postoupit popředu asi 10 m.přivolat a při přivolání, daun, protože se bude snažit přijít k noze dovést na místo při povelu na vodítku cuknou mu a slovně a píšťalou povel daun.Znovu odstoupit a opakovat.Ze začátku bude mít ztoho guláš ale časem na to příjde co po něm chceš . Trenuji ze začátku doma na dvoře.2-3x nechat proběhnout aznovu.Ktěm odměnám(piškotům)používám jenom při nácviku na barvě při dovedení ke kusu(nakonec) taková vyšší odměna.Raději chválím slovně(tak je šikovná,doobře )musíš umět puužívat hlas.lichotivě-odměna ,ostře -pokárání.

To shadow: Ještě jsi neřekl, jaké plemeno, ale vzhledem k tomu, že diskutujeme o daunu, předpokládám, že je to ohař nebo slídič.
Přesně, jak říkají kolegové výše, DAUN je základ veškerého výcviku. Knoll se při podobných problémech vrátil ke šňůře, obtočil ji např. okolo stromu, aby pes nemohl popocházet k vůdci a jakmile chtěl pes přijít zadaunovat k němu, zatáhl za šňůru a psa tak podržel proti směru jeho pohybu.
S těmi pamlsky bych šetřil a podával je psu pouze po barvě či nějakém obtížnějším cviku.

Všem zatím děkuji za odpovědi. Ale kdyby někdo měl nějakou vychytávku tak prosím pište dál. Děkuji. Plemeno to je český fousek.

...

Až po příspěvku kolegy trapa jsem si všiml, že jsi udal věk, tímto se leccos mění, výjimečně dávám zapravdu trapovi, v 5 měs. bych to "dálkové" daunování neřešil. V tomto věku se ještě pořádně neprobudily vlohy psa, a na tom bych pracoval v první řadě, nějaké prohnání zajíce či srnce vůbec neuškodí. To co nestihneš s mladým psíkem do 8mého měsíce, to již nedoženeš. Dělej mu víc kámoše, než pána, jedině tak se bude jeho nervová soustava a povaha vyvíjet tím správným směrem. Mnoho štěstí při práci, je to radost.

Pravda, pravda, na daunování na dálku je dost času, je to třeba cvičit pomalu a postupně.
Ovšem od první chvíle štěně musí vědět co může a co nesmí.
Parfors v tomto věku je už i zvýšený hlas.

....

trapa: souhlas, zaměřil bych se na fixaci na pána .. dobře fixovaný pes se pro pána rozkrájí (na hlas, pohlazení, piškot větší odměna)... nejsem zastáncem velkého parforsu, radši to zkouším pomalu "hravě" (ne úplně přetahovaná o aport atd..) ale spíše hravěji.., nejdřív ho na sebe fixovat a jen základní věci, daun na dálku (cokoli na dálku) je složitější a v 5 měsících je na to času dost...

obecně zkoušet v naprostém klidu domácím prostředí, pak teprve jít na louku a když to pokazí, zpátky na zahradu...

sice někteří razí heslo "pes musí poslouchat", na druhou stranu ti samí obvykle po pár letech a pár psech začnou sami říkat "jít na knolla v 1,5 roce se dá", ale 3-4 letej pes kterej vyzrával pomalu je jiná liga, hlavně v praxi

a nic není 100 pro, viděl jsem parfosáky kteří se chlubí jak jejich pes poslouchá vždy-všude - a v reálu když na nahánce písknou tak ten pes stejně nepřijde nebo ho zadaunují u ohně, jdou si pro pivo a pes se stejně k těm položeným kachnám začne natahovat - fouskaři s 3 místem z podhajskýho atd.

No mě jak jezevčík tak pointer daunoval na dálku už ve 4 měsících... Podle mě je velmi důležitá fixace na pána ale také aby pán měl pevnou ruku a to od mala. Psa bych uvázal ke stromku vzal si do ruky proutek a malinko se vzdálil. Zavelel bych "daun" a zároveň bych důrazně zamával proutkem. Pokud by si pes nelehl tak bych pomalu přišel k psovi a znovu důrazně zavelel "daun" a MÍRNĚ bych ho proutkem švihl. Až pes na dálku poprvé zalehne tak bych k němu pomalu přišel zavelel bych k noze a po ujití pár metrů bych chválil co by to šlo a ani piškotů bych se nebál.
Štěně to po čase začne bavit a začne to brát jako hru.

Všem děkuji za odpovědi. Velice moc jste mi pomohli od každého příspěvku jsem si vzal něco.

Fritoll píše:No mě jak jezevčík tak pointer daunoval na dálku už ve 4 měsících... Podle mě je velmi důležitá fixace na pána ale také aby pán měl pevnou ruku a to od mala. Psa bych uvázal ke stromku vzal si do ruky proutek a malinko se vzdálil. Zavelel bych "daun" a zároveň bych důrazně zamával proutkem. Pokud by si pes nelehl tak bych pomalu přišel k psovi a znovu důrazně zavelel "daun" a MÍRNĚ bych ho proutkem švihl. Až pes na dálku poprvé zalehne tak bych k němu pomalu přišel zavelel bych k noze a po ujití pár metrů bych chválil co by to šlo a ani piškotů bych se nebál.
Štěně to po čase začne bavit a začne to brát jako hru.

Vaše povely nechápu, pokud jste to takto psy naučil, tak ti psi jsou buď geniální, nebo se Vás v tu chvíli báli, tak si lehli ..... co je blíže pravdě ? Ale pejsek, který si na důrazné zamávání proutkem lehne určitě nepracuje s chutí a radostí. Ve 4 měsících takto cvičit psa snad nemůže být ani pravda. Nedovedu si představit, že takto "daun" pochopí člověk ( zavelet a mírně šlehnout proutkem opravdu nic nikomu nevysvětlí ), natož 4 měsíční štěndo.

Mávání proutkem je HROZBA, nikoliv výcviková metoda nebo POVEL .....

Pochvala po ujití pár metrů už je také za něco úplně jiného, než za daun.

Omlouvám se za jiný názor, ale bojím se, aby to takto někdo štěňátko neučil. Všem čtenářům přeji, aby takto své psy daun neučili.

DAUN není totéž, co LEHNI, ač to mnoho myslivců zaměňuje. Při daunování musí pes zaujmout předepsanou polohu s hlavou položenou na zemi mezi předními běhy - a to opravdu nejde naučit jinak, než parforsem, tj. použitím nátlaku. Staří cvičitelé např. daunováním i trestali, např. za prohánění zajíce nechali psíka v této proň nepříjemné poloze ležet třeba několik minut u pekáče, z něhož pes zajíce vypíchl. Je pravdou, že i bez parforsního daunování lze psa připravit ke zkouškám, ale další pravdou je, že perfektní zadaunování na povel může psovi i zachránit život - např. když žene kočku a blíží se k frekventované silnici. Přiznám se, že já jsem nikdy perfektní učebnicové Daun na psovi nevyžadoval - ovšem já jsem měl vždy jen slídiče a jednoho jezevčíka, kdy ten klid před zvěří není tak nutný jako u ohaře. A ještě maličkost - i když toto psa naučíme, nikdy ho v této poloze nenecháváme ležet při odložení, tam ať si psík leží jak chce pohodlně, ale vzdálit se nesmí...

Ale tak je to i v knížkách o výcviku psů,povel zdůrazníme prutem.