Metodický pokyn orgánům st. správy pro redukci stavů zvěře

[Alda]

http://eagri.cz/public/web/file/113587/ ... 18__7_.pdf

Metodický pokyn orgánům státní správy pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na
území České republiky

Ministerstvo zemědělství v rámci plnění svých úkolů na úseku myslivosti a na základě
poznatků orgánů státní správy' myslivosti, Myslivecké rady ministra zemědělství, jakož
i myslivecké a ostatní veřejnosti zapojené do diskuse o škodách zvěří v souvislosti s vyššími
početními stavy spárkaté zvěře na některých částech území České republiky, které
neodpovídají potřebám lesního hospodářství, zemědělství a ochrany přírody, vydává
orgánům státní správy myslivosti a státní správy lesů následující doporučení jako metodický
pokyn.
Pokyn se týká těchto druhů spárkaté zvěře: jelena evropského, daňka skvrnitého, siky
japonského, muflona, srnce obecného a prasete divokého.

Úvod:
Škody, které uvedené druhy zvěře svými životními projevy působí na lesních porostech,
se podle výsledků inventarizace škod zvěří na lesích z roku 2010 podařilo v uplynulém
období zastavit. Škody začaly být významově diferencované, nicméně vliv zvěře
na stav zejména nejmladších vývojových stadií smíšených a listnatých porostů trvá. Čtvrté
opakování šetření umožnilo analyzovat vývoj poškození v jednotlivých letech a v kontextu
celé republiky. Ukazuje se, že poškození zvěří není jevem, který by se vyskytoval
rovnoměrně na celém území ČR. Poškození zvěří se významně liší regionálně.
Na takřka 65% rozlohy ČR bylo zjištěno poškození nepřesahující únosných 10 %, naproti tomu
v některých oblastech trvá nadprůměrné poškození zjišťované již od roku 1995 (identické
oblasti poškození).
Obdobné vyhodnocení nelze provést ve vztahu k zemědělským pozemkům a plodinám, neboť
inventarizace škod v zemědělství je plošně v praxi neproveditelná. Z úřední činnosti
a z jednání se zemědělskou veřejností však vyplývá, že škody způsobované zvěří
na zemědělství zůstávají dále mnohdy místně neúnosné. Zde se jedná především o škody
způsobené prasetem divokým.
Významné je i negativní působení některých druhů spárkaté zvěře v honitbách, kde
se v minulosti tato zvěř vůbec nevyskytovala. Ministerstvo zemědělství chce v trendu
snižování škod působených zvěří pokračovat, proto znovu vydává toto doporučení, jako
metodický pokyn. Tento postup podpořil poradní orgán ministra zemědělství - Myslivecká
rada ministra zemědělstvÍ.
Je potřeba uvést, že stále platí, že výsledné početní stavy zvěře jsou pozitivně ovlivňovány
zemědělskou výrobou, zejména velkoplošným pěstováním plodin, jako je kukuřice, řepka,
slunečnice a obiloviny, které poskytují zvěři dostatek krytu a klidu a znesnadňují lov zvěře
v průběhu vegetačního období výše uvedených plodin. Mezi důvody nárůstu škod
působených zvěří je neinformovanost a někdy i neochota vlastníků honebních pozemků
a držitelů honiteb aktivně vstoupit do kontroly mysliveckého hospodaření v honitbách
s využitím všech nástrojů a opatření pro snížení stavů zvěře, které stávající legislativa
umožňuje.
Snížení početního stavu spárkaté zvěře, zejména v lesních honitbách, je nezbytně nutné
v zájmu snížení škod působených zvěří, zlepšení zdravotního stavu lesa, úpravy věkové
a pohlavní struktury populací druhů chované zvěře. Radikálně je třeba snížit stavy druhů
spárkaté zvěře, pro které nejsou v honitbách stanoveny minimální a normované stavy.

Doporučená opatření:
Za účelem dosažení výše naznačených cílů Ministerstvo zemědělství všem orgánům státní
správy myslivosti doporučuje provést následující opatření:

1. V rámci dozoru v myslivosti, který jsou orgány státní správy myslivosti povinny
vykonávat podle ustanovení S 61 odst. 2 zákona Č. 449/200 I Sb., o myslivosti, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen "zákon o myslivosti"), ukládat uživatelům honiteb pokuty
podle ustanovení S 64 odst. 4 zákona o myslivosti v případě, že je zjištěno, že nesplněním
lovu celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého
hospodaření dojde k překročení normovaných stavů jednotlivých druhů spárkaté zvěře
stanovených pro každou konkrétní honitbu a zejména při zjištěném neplnění opatření
uložených rozhodnutím orgánu státní správy k odstranění nedostatků a ke zlepšení stavu věci.

2. Neprodleně a vstřícně vyřizovat žádosti o vyjádření orgánu státní správy myslivosti
k lovu samičí zvěře a samčí zvěře do stáří dvou let u jednotlivých druhů spárkaté zvěře, kde
nejsou stanoveny minimální a normované stavy, v souladu s ustanovením S 36 odst. 5 zákona
o myslivosti (tzn. nestanovovat žádná omezení typu ,,20 mláďat a 5 samic" apod., protože
předmětné ustanovení zákona o myslivosti umožňuje lov uvedené zvěře bez omezení a bez
vypracování a projednání plánu).

3. Plně využívat ke snížení početních stavů spárkaté zvěře možnosti dané ustanovením S 39
zákona o myslivosti, a to
3. 1. ve všech případech, kdy zájem vlastníka, popř. nájemce honebních pozemků
nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého
hospodaření vyžaduje, aby byl počet některého druhu spárkaté zvěře snížen,
a) buďto na návrh uživatele honitby povolit,
b) nebo ve všech ostatních případech uložit úpravu stavu, tzn. radikální snížení
stavu konkrétního druhu spárkaté zvěře, a to s využitím následujících zásad:
- upřednostnit lov mladé zvěře,
- z dospělé zvěře se zaměřit především na samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let,
3. 2. v případech, kdy vlastníci honebních pozemků provedli přiměřená opatření proti vzniku
škod působených zvěří a bylo zjištěno, že škody působené zvěří přesto nelze snížit technicky
přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, rozhodnutím uložit na základě návrhu
vlastníka, popř. nájemce honebního pozemku, nebo na návrh orgánu ochrany přírody,
nebo orgánu státní správy lesů
a) snížení stavu zvěře až na minimální stav, nebo
b) zrušení chovu toho druhu spárkaté zvěře, který škody působí.

4. Při realizaci opatření uvedených ad 3) vždy pečlivě, objektivně a ve spolupráci s orgány
státní správy lesů, popř. i s orgány ochrany přírody zvážit, zda předpokladem efektivnosti
povolených nebo uložených opatření je či není rozšíření takových opatření také na všechny
honitby, které sousedí s honitbou, v níž mají být opatření k redukci stavů spárkaté zvěře
realizována. V kladném případě pak opatřeními uloženými na návrh orgánu státní správy lesů
nebo orgánu ochrany přírody (viz ad 3.2.) rozšířit snížení stavu nebo zrušení chovu spárkaté
zvěře, která škody působí, na všechny sousední honitby. Stanovenou výši lovu spárkaté zvěře
dovodit na základě zpětného propočtu.

5. V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu
zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře, vydávaném podle ustanovení
S 39 zákona o myslivosti (viz ad 3), může být, v souladu s ustanovením S 45 odst. 2 zákona
o myslivosti, současně uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané
způsoby lovu uvedené v odstavci I písm. g), m), t) a u). Při rozhodování o úpravě stavů
zvěře je nutno postupovat podle konkrétních zjištěných podmínek v honitbě (honitbách).
Písmeno g) stanoví, jde-li o lov v noci, zákaz lovu spárkaté zvěře s pomocí zdrojů
umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým
zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu.
Písmeno m) stanoví zákaz lovu spárkaté zvěře v době mezi jednou hodinou po západu slunce
až do jedné hodiny před východem slunce.
Písmeno t) stanoví zákaz lovu spárkaté zvěře v odchytových a aklimatizačních zařízeních
a přezimovacích objektech.
Písmeno u) stanoví zákaz lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů
jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého. To
znamená, že s využitím ustanovení ~ 45 odst. 2 lze lovit na společných lovech také i daněly
a daňčata, srny a srnčata a bachyně prasete divokého.

6. Před vydáváním rozhodnutí o uložení úpravy početních stavů spárkaté zvěře podle
ustanovení ~ 39 zákona o myslivosti, doporučujeme ke zvýšení účinnosti přijatých opatření
dále:
a) navázat spolupráci se zemědělsky hospodařícími subjekty a s vlastníky lesů
a projednat s nimi konkrétní podmínky a rozsah opatření přijatelných jak ze strany uživatelů
honiteb, tak i ze strany vlastníků honebních pozemků s cílem zlepšit podmínky
k lovu spárkaté zvěře ve velkých lánech vysokých plodin vytvořením průseků nebo pásů
nízkých plodin apod.,
b) při jednání s vlastníky nebo nájemci, kteří zemědělsky hospodaří na honebních pozemcích
zdůraznit, že provedení opatření uvedených ad a) je povinností vlastníka (nájemce)
honebního pozemku k zabránění škod působených zvěří podle ~ 53 zákona o myslivosti
s tím, že provedení takových opatření zlepšuje postavení vlastníka honebního pozemku
v jednání s uživatelem honitby o náhradě škody způsobené zvěří, i v případném soudním
sporu o náhradu škody,
c) doporučit uživatelům honiteb, aby mimo dobu nouze nekrmili nebo nepřikrmovali
spárkatou zvěř, s výjimkou odváděcího přikrmování ve velkých lesních komplexech.
Uvedená doporučení platí až do odvolání, nejdéle však do 31. 3. 2013 a budou realizována
diferencovaně podle konkrétních podmínek, které budou v obvodu působnosti každého
orgánu státní správy myslivosti co nejobjektivněji zjištěny.
Ministerstvo zemědělství dále projedná s právnickými osobami, které hospodaří
s majetkem státu, nebo majetek státu spravují, aby zvýšily ve svých režijních honitbách
odlovy výše uvedených druhů zvěře intenzivnější motivací personálu a abyve svých
pronajatých honitbách daly důraz na vypracování plánu mysliveckého hospodaření
tak, aby byla zajištěna redukce početních stavů těchto druhů zvěře na stavy cílové -
normované.

Žádáme Vás o postoupení tohoto metodického pokynu v rámci metodické a odborné pomoci
všem obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.

[Lotr]

Tenhle pokyn vyšel už loni a vyvolal dost otázek, které ministerstvo tak nějak "přehlíží" § 39 lze ze zákona použít jen tam, kde jsou minimální a normované stavy zvěře. Stejně jako se k § 39 vážou vyjímky ze zakázaných způsobů lovu. § 39 nelze tedy užít tam, kde stavy normované nejsou. Zejména u černé zvěře a jelena siky je to obrovský problém, protože v našich honitbách nemá normované stavy černé ani jelena siky nikdo, tudíž orgán SSM nemůže § 39 uplatnit. Jednotlivá MS si žádají o likvidace chovu zejména černé a sičí zvěře a žádají udělení vyjímky ze zakázaných způsobů lovu. Výklad zákona v těchto honitbách umožňuje jen užití §36 odst. 5 zákona, který se navíc velmi šalamounsky (též na doporučení MZe) vykládá: V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu. Šalamounství Mze spočívá v tom, že se má tento § vykládat tak, že samičí zvěř lze lovit bez omezení počtu a věku, zvěř samčí bez omezení počtu, ale jen do stáří 2 let.

Výše uvedené problémy s § 39 se dotýkají např. oblastí chovu zvěře. Tam, kde se se zvěří hospodaří v oblasti chovu se rozhodnutí dle § 39 dotýká honiteb, které už do oblastí chovu nespadají a honitby z oblasti chovu poté logicky argumentují tím, že ony hospodaří se zvěří dle plánu lovu a chovu a jejich "nehospodařící" sousedé s povolením orgánu SSM zastřelí všechno, co vystrčí hlavu. Jejich práce pak přichází vniveč. Tento argument zdá se být pádným, ale v honitbách, kde stavy zvěře černé a sičí rapidně rostou, nejsou zde normovány a honitby nespadají do žádné oblasti chovu zvěře je takové rozhodnutí kontraproduktivní, protože za takové situace se těžko snižuje stav zvěře, která Vám páchá škody, konkrétně mě osobně vadí zvěř sičí, která se nekontrolovatelně k nám šíří z plzeňska.

Že zákon není ani dobrý ani špatný víme všichni, ovšem vědomé nabádní MZe k porušování zákona je poněkud silná káva. Když žádáme o metodickou pomoc ve výkladu zákona - zejména §39, MZe taktně mlčí. V praxi se s tím musí poprat každý sám. Co to přinese, ukáže až čas.

[xtaup]

Ohledně §39 bych byl opatrnější, první část ustanovení ..."Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře", vlastně není na minimální stavy vázána, dá se vykládat nezávazně na další části ustanovení, chtělo by to nějaký judikát soudu, pak by se vidělo. Nebylo by to poprvé co by soud vykládal, zdánlivě jasná ustanovení zákona o myslivosti zcela odlišně. Ale jinak je to opravdu na vážkách jinak tento pokyn vyšel už v roce 2008 a moc se na něm do dneška nezměnilo..

[Lotr]

Ano, jako další § mysl. zákona je §39 také nejednoznačný, ale poslední věta "snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí" se jasně váže k § 3 odst. 2 téhož zákona, kde je pojem chov zvěře uveden. Judikát soudu neexistuje, bohužel, protože se proti rozhodnutí vydanému dle § 39 zatím nikdo neodvolal a nedošlo to až k soudnímu řízení. Celkem logicky, protože kdo by se odvolával proti rozhodnutí, které mu umožňuje lovit dospělou trofejovou zvěř hlava nehlava. Oficiální výklad MZe taky neexistuje, to jsem už psal a navíc se jedná o Metodický pokyn, který může orgán SSM dodržet, ale nemusí. Prostě KOCOURKOV.

[xtaup]

Ano poslední věta, tam není co dodat, jinak u nás už je případ, že si o §39 požádal přímo vlastník, který chce na svých pozemcích nulový výskyt černé a tenhle člověk se rád pohybuje i u soudu, takže se možná judikátu dočkáme