Vlastnosti (poslušnost) psů v různých zemích
Napsal: pát 20.5.2011, 5:10
Dobrý den.
Konečně jsem si našel čas, abych zde napsal postřeh ohledně poslušnosti (vlastnostech) psů v Austrálii. V Austrálii žiji několik měsíců a od prvního dne co jsem tady mi připadá, že takřka každý zdejší pes má pohodovou povahu. Žiji ve městě na jihozápadě země a psa zde má velká část obyvatel. Jsou zde nejrůznější plemena - některá jsou stejná jako v ČR, některé jsem zde viděl vůbec poprvé (takže ani nevím, zda to jsou kříženci nebo čistá plemena). Idea mého příspěvku však nespočívá v různorodosti plemen, které zde žijí, ale v tom jak se zde jednotlivé psi chovají k sobě a ostatním lidem. Za dobu, co jsem tady jsem navštívil různá obydlí a místa, co obydlí to pes. Někde byl doma majitel někde doma nebyl, ale vždy měli různí psi naprosto stejné základní rysy chování (přátelší, vyrovnaní, bez jakékoli ogrese a vždy přivítali šli s námi pár metrů a pak hned zpět na své místo k baráku). Za celou dobu jsem tady neviděl psa přivázaného. Stejně tak jsem za celou dobu nepotkal psa toulavého. Bydlím cca 150 m od oceánu, takže jsem na pláži prakticky každý den. To není vůbec podstatné. Podstatné je to, že na pláže často chodí lidé se psama na procházky a já zde často chodím běhat, koupat se nebo na ryby (bohužel k myslivosti se zde asi nedostanu, takže musím ještě pár měsíců počkat "na doma"), takže mám možnost vzájemné chování psů pozorovat. Vůbec není žádnou vzácností, když se potká 20 psů se svými páníčky. Co se děje? Vůbec nic. Vlastně skoro nic, psi se trochu očuchají a buď se hned vrátí ke svému pánovi nebo si častěji začnou tahat o aporty, které si cestou našli. Můžu ubezpečit i některé nejmenované odpůrce stafíků, které naopak já mám tak rád, že jsou úplně stejně v klidu jako ostatní (před cca měsícem jsem šel po pobřeží a vidím, jak se k sobě přibližují 3 stafíci, musím přiznat, že i já jsem byl trochu v rozpacích, co se bude dít - zase nic, všichni se očuchali a začali se tahat o aport). Připadá mi, že jsou ještě stále tací, kteří si myslí, že jsou někteří psi od přírody zlí a někteří od přírody hodní. Podle mého názoru jsou psi (domestikovaní) od přírody úplně v pohodě, ale jen my lidi z nich někdy děláme to co v pohodě už není. Možná to někteří neradi uslyší, ale stejně si to neodpustím. Ten rozdíl spatřuji v tom, že je zde většina lidí, kteří mají opravdu přátelskou povahu a celkově jsou tak nějak více v pohodě. Zkrátka jiná nátura (možná je to tím sluncem - nevím), nevidím v tom nic zvláštního, jen si prostě myslím, že to na ty jejich čtyřnohé kamarády má veliký vliv. Samozřejmě, že i u nás je velká spousta pohodových psů, ale taky spousta excesů. Když se tak nad tím zamýšlím, tak bych skoro řekl, že může existovat teoreticky přímá úměra v počtech vychovaných a slušných psů x lidí (berte hodně s nadhledem). Závěr je tedy takový, že jsem si sám potvrdil, že když je nějaký pes nevychovaný, agresivní atd. a v té souvislosti něco provede, měli by si lidé ukazovat prstem ne na tu "krvelačnou bestii", ale spíše na toho pomateného páníčka, kterému žádný pes do rukou nepatří. Samozřejmě výjimky jsou vždy a všude.
Chci zdůraznit, že to co tady píši, není žádné dogma ani zarputílé tvrzení, ale jen poznámka k zamyšlení především nad námi lidmi a s tím souvisejícím chování psů..
Taky je dobré říci, že jsem si obrázek neudělal po čtrnácti dnech, ale po cca 4 měsících poměrně častého pozorování (prakticky každý den). Je pravda, že 4 měsíce není zase tak dlouhá doba!!!!!!
Jsem si taky vědom toho, že jsem zde nepozoroval lovecká plemena, takže možná někteří budou považovat toto téma za zbytečné. Chápu !!!!!!!!!!!!
Taky to není žádný útok na českou povahu (i já o sobě můžu říct, že jsem trochu morous a samotář). Naopak lidi v Česku mám moc rád, akorát tam bude "možná" více majitelů, kteří by se chovu psů (jestli to tak jde říct) měli vyhnout.
Nechci, aby téma sklouzlo do nějaké osobní roviny. Byl bych raději, kdyby se na to ostatní taky dívali co nejobjektivněji a s trochou nadhledu. Samozřejmě nejlepší by byly poznatky z jiných zemí či kontinentů.
To Admin: Zvažoval jsem zda to dát do tohoto vlákna o psech nebo do vlákna "v jiných zemích". Vím, že to druhé vlákno k tomu přímo vybízí, ale tak nějak jsem si říkal, že v tomto vláknu to bude lepší. Jestli to tak není, tak se omlouvám a žádám o přesunutí.
OT: zrovna si tady přede mnou pochutnávají na zobání 4 růžoví kakaduové a 2 rozely:-)
Konečně jsem si našel čas, abych zde napsal postřeh ohledně poslušnosti (vlastnostech) psů v Austrálii. V Austrálii žiji několik měsíců a od prvního dne co jsem tady mi připadá, že takřka každý zdejší pes má pohodovou povahu. Žiji ve městě na jihozápadě země a psa zde má velká část obyvatel. Jsou zde nejrůznější plemena - některá jsou stejná jako v ČR, některé jsem zde viděl vůbec poprvé (takže ani nevím, zda to jsou kříženci nebo čistá plemena). Idea mého příspěvku však nespočívá v různorodosti plemen, které zde žijí, ale v tom jak se zde jednotlivé psi chovají k sobě a ostatním lidem. Za dobu, co jsem tady jsem navštívil různá obydlí a místa, co obydlí to pes. Někde byl doma majitel někde doma nebyl, ale vždy měli různí psi naprosto stejné základní rysy chování (přátelší, vyrovnaní, bez jakékoli ogrese a vždy přivítali šli s námi pár metrů a pak hned zpět na své místo k baráku). Za celou dobu jsem tady neviděl psa přivázaného. Stejně tak jsem za celou dobu nepotkal psa toulavého. Bydlím cca 150 m od oceánu, takže jsem na pláži prakticky každý den. To není vůbec podstatné. Podstatné je to, že na pláže často chodí lidé se psama na procházky a já zde často chodím běhat, koupat se nebo na ryby (bohužel k myslivosti se zde asi nedostanu, takže musím ještě pár měsíců počkat "na doma"), takže mám možnost vzájemné chování psů pozorovat. Vůbec není žádnou vzácností, když se potká 20 psů se svými páníčky. Co se děje? Vůbec nic. Vlastně skoro nic, psi se trochu očuchají a buď se hned vrátí ke svému pánovi nebo si častěji začnou tahat o aporty, které si cestou našli. Můžu ubezpečit i některé nejmenované odpůrce stafíků, které naopak já mám tak rád, že jsou úplně stejně v klidu jako ostatní (před cca měsícem jsem šel po pobřeží a vidím, jak se k sobě přibližují 3 stafíci, musím přiznat, že i já jsem byl trochu v rozpacích, co se bude dít - zase nic, všichni se očuchali a začali se tahat o aport). Připadá mi, že jsou ještě stále tací, kteří si myslí, že jsou někteří psi od přírody zlí a někteří od přírody hodní. Podle mého názoru jsou psi (domestikovaní) od přírody úplně v pohodě, ale jen my lidi z nich někdy děláme to co v pohodě už není. Možná to někteří neradi uslyší, ale stejně si to neodpustím. Ten rozdíl spatřuji v tom, že je zde většina lidí, kteří mají opravdu přátelskou povahu a celkově jsou tak nějak více v pohodě. Zkrátka jiná nátura (možná je to tím sluncem - nevím), nevidím v tom nic zvláštního, jen si prostě myslím, že to na ty jejich čtyřnohé kamarády má veliký vliv. Samozřejmě, že i u nás je velká spousta pohodových psů, ale taky spousta excesů. Když se tak nad tím zamýšlím, tak bych skoro řekl, že může existovat teoreticky přímá úměra v počtech vychovaných a slušných psů x lidí (berte hodně s nadhledem). Závěr je tedy takový, že jsem si sám potvrdil, že když je nějaký pes nevychovaný, agresivní atd. a v té souvislosti něco provede, měli by si lidé ukazovat prstem ne na tu "krvelačnou bestii", ale spíše na toho pomateného páníčka, kterému žádný pes do rukou nepatří. Samozřejmě výjimky jsou vždy a všude.
Chci zdůraznit, že to co tady píši, není žádné dogma ani zarputílé tvrzení, ale jen poznámka k zamyšlení především nad námi lidmi a s tím souvisejícím chování psů..
Taky je dobré říci, že jsem si obrázek neudělal po čtrnácti dnech, ale po cca 4 měsících poměrně častého pozorování (prakticky každý den). Je pravda, že 4 měsíce není zase tak dlouhá doba!!!!!!
Jsem si taky vědom toho, že jsem zde nepozoroval lovecká plemena, takže možná někteří budou považovat toto téma za zbytečné. Chápu !!!!!!!!!!!!
Taky to není žádný útok na českou povahu (i já o sobě můžu říct, že jsem trochu morous a samotář). Naopak lidi v Česku mám moc rád, akorát tam bude "možná" více majitelů, kteří by se chovu psů (jestli to tak jde říct) měli vyhnout.
Nechci, aby téma sklouzlo do nějaké osobní roviny. Byl bych raději, kdyby se na to ostatní taky dívali co nejobjektivněji a s trochou nadhledu. Samozřejmě nejlepší by byly poznatky z jiných zemí či kontinentů.
To Admin: Zvažoval jsem zda to dát do tohoto vlákna o psech nebo do vlákna "v jiných zemích". Vím, že to druhé vlákno k tomu přímo vybízí, ale tak nějak jsem si říkal, že v tomto vláknu to bude lepší. Jestli to tak není, tak se omlouvám a žádám o přesunutí.
OT: zrovna si tady přede mnou pochutnávají na zobání 4 růžoví kakaduové a 2 rozely:-)
i když ani u mě to neplatí 100% 
dnes mám pointry tam je vše v pohodě a fenu am.bulldoga tam je také problém jakýkoliv náznak agresivity jak proti ní nebo proti našim psům to je nekompromisní jinak sama nereaguje a i když už to je stará bába a nějaký blbnutí ji zajímá tak jednou dvakrát do měsíce 
situace v chovu psů je u nás tragická ( a nejde jen o staffy nebo bulíky ) prostě kšeft je kšeft, rozhočí je kámoš a nebo má rovnou svojí stanici největší chovnatel v republice obhajuje na klubu příbuzenskou plemenitbu aby nmuseli platit ze kratí a nebo dovézt psa.....je z toho občas na zvracení. Potom potkáváš na výstavě napudrovaný Borderkolie a nebo Malamuty který vyhrávaj. 
